Zprávy

3881 Šakti - síla bytí Valerie Kolcová [ Ezoterika ] 2023-01-31
V průběhu staletí a tisíciletí prošly mnohé prapůvodní pojmy, známé kdysi ve starověku, velmi silným zkreslením a někdy se dokonce staly svým opakem. Tak je tomu i v případě staroindického pojmu Šakti, který má dnes mnoho výkladů: od prvotní energie vesmíru až po jeho spojení s čistě tělesným ženským pohlavím, a dokonce s ženskými pohlavními orgány. Například tolik významů uvádí Wikipedie: Šakti označuje velkou univerzální nekonečnou božskou energii, která je tvořivou a výkonnou silou oceánu Božského vědomí (Šivy); přičemž Šakti je v neustálém splynutí se Šivou a představuje s ním dva neoddělitelné aspekty jedné reality. Šakti je Matka Bohyně, Džaganmatri (Matka světa). Šakti je projevený svět, Matka příroda. Šakti je Mája. Šakti je kosmický ženský princip. Šakti se nazývá bohyně Durga (Kálí), manželka boha Šivy. Šakti je vnitřní energie člověka, kundaliní. Šakti je ženská stránka člověka, jeho ženská polovina. Šakti je partnerkou praktikujícího tantrické jógy. To znamená, že jeden pojem začal znamenat jak nejvyšší energii vesmíru, tak nejnižší aspekt ponořený v hlubinách hmoty a obecně moru máji neboli iluze světa. K tomu všemu přispělo mnohonásobné zkreslení poznání a lom jejich čistě tělesněhmotného vnímání energií vesmíru člověkem, kdy i energie vesmíru začala být zobrazována jako personifikované lidské obrazy v mužských a ženských tělech.

Co je tedy Šakti ve skutečnosti? Jaká je původní síla celku, patří skutečně pouze ženskému aspektu? Jaká je síla této energie a proč ji síly temnoty začaly nazývat temnou a ničivou. Proč byla téměř ve všech kulturách na Zemi ženská podstata znevažována a ženská vůle potlačována? Koho a proč se ženy a ženská podstata tolik bojí, že v některých společnostech bylo dohodnuto, že žena nemá duši a musí být majetkem muže, na stejné úrovni jako dobytek. Že ženy údajně vůbec nemohou chápat duchovní pravdy?

Odpovědi prastaré bohyně Durgy o pokřivené a pokroucené energii šakti, kterou temné síly využívají, aby se v našem světě jevily jako světlé a laskavé.

Socha Durgy v jeskynním chrámu u vodopádu v deštném pralese se dívá skrze věky. Sedí na věčném lotosu a nezaujatě hledí skrz. Duhové světlo zaplnilo celý prostor a její tvář ... v mezisvětí ožila. Lidé spojili pojem Šakti s mým jménem. Proto jsem se rozhodla tento pojem vysvětlit a vyprávět o velké energii Propasti. Pro pozemšťany je Propast něco temného a pochmurného. Představili jim ji nájezdníci světů, Anunnaki, kterým o ní tolikrát vyprávěli. Abychom pochopili, co je to prvotní Propast, musíme si představit, že planeta Země je z hlediska vesmíru částicí menší než atom. Sluneční soustava je v měřítku vesmíru velká zhruba jako atom. Galaxie, v níž se sluneční soustava nachází, je o něco větší útvar, v porovnání s metagalaxií ale také nepatrná. To, co astronomové vidí svými nejvýkonnějšími přístroji ze Země nebo co obíhá kolem ní, mylně považují za celý vesmír. Je to ale jen jedna z miliard metagalaxií v trojrozměrném plánu vesmíru. Přesto má mnoho dalších prostorů jiných rozměrů. Nikdo na Zemi nikdy neviděl ani jiné metagalaxie našeho vesmíru samotného, a to pouze v trojrozměrné rovině, kterou jedinou je možné pozorovat pozemskými přístroji. Proto je na Zemi obtížné představit si velikost vesmíru, v němž náš vesmír vypadá jako galaxie Mléčná dráha ve srovnání s celým vesmírem viditelným ze Země. A takových vesmírů je nepočítaně jen v jednom megavesmíru, a těch je zase nepočítaně v mnohem větších útvarech nekonečna bytí. To vše je nekonečné ... I když je téměř nemyslitelné vysvětlit to z hlediska trojrozměrného omezeného chápání těch, kteří žijí na Zemi. V tomto chápání je Bytí Propastí - nemá ani dno, ani začátek, ani konec ..... To je Nekonečno bez hranic! Každý vesmír jako jeho atom prožívá svá období dnů a nocí Brahmy.

Totéž, jen ve větším měřítku, se děje s vesmíry a megasvěty a většími strukturami. Za dobu existence duchů i megamnohostrojů však nikdy nedošlo ke společné superpralaji jsoucna, takový je nadrozměr těchto jevů, a pro samotné jsoucno mohou mnozí duchové vesmírů a megamnohostrojů jednoduše přijmout větší entitu bytí ve srovnání se svými světy. Ale i ve všech těchto měřítkových útvarech se vyskytují nadsvěty, kdy v nich všechny světy mizí do nekonečných hlubin mikrokosmu. V těchto měřítkách je však náš vesmír supermikrokosmem s neustále blikajícími dny a nocemi Brahmy. Proto nelze vyloučit útvary větších měřítek, které lze zaměnit za Celé jsoucno. Právě proto nemůže být veškeré Bytí nazýváno Vším, neboť žádné Vše neexistuje. Slovo omezuje Vše a existuje Nekonečnost otevřeného systému. A ona existuje! Projevuje se v nesčetných dimenzích v každé z bublin nadsvětů, světů a vesmírů. Buduje tyto prostory a žije, pulzuje svými drobnými útvary v podobě vesmírů a mocnými útvary v podobě supermega-světů... Jaká to musí být síla!

Všechno je přitom skutečně Prázdnota. Nic není, ale z nicoty neustále pulzuje a manifestuje z nicoty myriády světů a noří se zpět do Ní a zcela mizí v okamžicích pralát. Co způsobuje, že se ve velké Prázdnotě projevují světy? Je to její Podstata, její základní vlastnost a kvalita - neúprosný impuls nekonečné dokonalosti světů. Zmizí-li dokonalost a pohyb vpřed, zmizí vše a v žádném ze světů se neprojeví energie ani forma. To je základní vlastnost Podstaty bytí, její kvalita, kvalita Nekonečnosti bytí vůbec. Podstata Bytí neboli velké Nekonečno bytí je Síla - Síla usilování o dokonalost, a tedy o bytí. Nepředstavitelné, jestliže se projevuje nesčetnými světy od supermikrokosmů až po mikrokosmy elementárních částic a mikropulsů téže síly, které už ani netvoří částice ve třech rozměrech. Tato síla prostupuje vším. Je z ní tvořen éter. V každém světě je jiná. Její vlastnosti se liší v závislosti na měřítku její struktury. Měřítko vlastně vypovídá o vývoji této struktury, o tom, jak moc je zdokonalená. Pokud by vesmír mohl žít v podobě stovek manvantar, světy žijí v podobě tisíců... než se stanou megastrukturami. Je však třeba vzít v úvahu, že předtím, než se stal vesmírem, byl jeho duch kdysi neutrálním zrnkem ducha, které jeho vlastní vesmír odhodil ve své vlastní existenci pouze ve vesmíru. To musí být pro ty, kteří vidí jen svůj trojrozměrný mikrokosmos na úrovni pouhých obyvatel planety, velmi těžko pochopitelné. Tato síla jeho Podstaty však prochází všemi světy a je základem éteru v každém z nich, přestože se éter našeho vesmíru liší od éteru sousedního vesmíru a je velmi odlišný od éteru vesmíru a ještě více od éteru megasvěta.

Právě tyto rozdíly jsou výsledkem evolučního vývoje každé z těchto struktur, jejich dalšími volbami. Nějak se zde již hovořilo o počátečních volbách duchovního zrnka, které vzniklo ve vesmíru a vydalo se na samostatnou cestu v rámci celku. Ale i když takové zrnko ducha doroste do vědomí ducha vesmíru a stane se jím, pokračuje ve zdokonalování svého éteru v sobě samém svými volbami a realizuje se v obdobích pralaje. Všechno a všude existuje v bytí pouze silou zdokonalování, které má impulsivní povahu, pokud se to pokusíme vyjádřit pozemsky. Právě tato impulsivita dává období dnů a nocí Brahmy všem formacím Bytí, počínaje strukturami vesmírů. Jde jen o to, že z hlediska měřítka lze podmíněnou délku takového impulsu vztáhnout pouze k ʺživotuʺ Vesmíru a dále. Pro ʺživotʺ galaxie je již příliš velký. Pro cykly počínaje galaxiemi a menšími existují prapůvody - změny forem a kvalit shazováním slupek, pokud je duch takové struktury také v hustých projevech. U duchů ještě menšího rozsahu, kteří se svým vědomím pouze inkarnovali do fyzického těla nebo jemnohmotné formy, probíhají reinkarnace v systému zbavování se fyzických těl a přijímání nových, nebo v podobě obnovení éterických forem a projevení nových. Zároveň jsou vědomí těchto duchů stále vědomá: jak během resetu, tak mezi resety a během nové inkarnace.

Duchové, počínaje úrovní vesmírů, takové uvědomění nemají, neboť své vědomí rozptylují ve svých výtvorech, které je zalidňují, a vytvářejí je ze sebe samých ve své první manvantáře. Proto dokud jsou tyto jejich malé kapky realizovány, jednotné vědomí ducha vesmíru neexistuje. Vzniká až v období své pralaje, kdy všechny své kapky spojí v jedno. To vše je podřízeno impulsivitě velkého Bytí, vlastnosti Nekonečna. A to je její základní vlastnost, její Podstatu lze nazvat termínem Šakti známým na Zemi. Šakti je původní moc a síla samotného Nekonečna, samotná Podstata, základ éteru všech vesmírů a světů. Je to impuls existence a Bytí. Je to Podstata Bytí. To ona se rodí ve velké Prázdnotě a projevuje světy. Z ní se rodí všechny energie stvoření na samém počátku období stvoření po pralajích, které se mísí, a tím dávají vzniknout dalším energiím, jež projevují různé formy bytí.

Šakti způsobuje, že se vesmíry a světy projevují v den Brahmy, ale také způsobuje, že se rozpouštějí do pralaje. Je to jediná síla. V žádném vesmíru, v žádném vesmíru ani v žádném megastvoření, ani v žádném supersystému ve větším měřítku není nic silnějšího a mocnějšího než ona. Stejně tak je ale velkou životní silou existence každé částice, každého atomu, každého kamene, každé živé bytosti v jakékoli podobě v hustých světech tří dimenzí i ve světech jiných dimenzí. Je to jediná životní síla každého ducha. Nebo spíše tam již není ve své čisté formě síly, ale v podobě lomeného proudu éteru. Protože každý duch je ve skutečnosti lomený proud éteru. Každé zrnko ducha zrozené z vesmíru je svazkem či proudem éteru z jádra vesmíru. Tentýž éter, který stvořil samotný vesmír, byl stvořením dán zrnku ducha budoucího vesmíru, když bylo ještě neutrální a začínalo svou evoluční cestu od atomu. Podobně byl ve své existenci každý duchovní duch vesmíru nebo vesmír a megasvět a tak dále také takovým neutrálním duchovním zrnem vzniklým z podstaty svého vesmíru. Všichni byli kdysi neutrálními duchovními zrny a prošli svou vývojovou cestou od existence jako superjemné částice k duchům vesmírů a dále.

Lomený do odděleného od Jednoty se impuls této síly stáčí do víru. To je semínko ducha, které začíná svou cestu k uvědomění si sebe sama a poté k pochopení své podstaty, toho, čím skutečně je. K pochopení Jednoho, jehož je impulsem, a stává se tak vědomým duchem. Celou cestu skrze manvantary bytí vesmíru, v němž toto zrnko ducha vzniklo, prochází svým vývojem od atomu k božstvu a dále... Je to tento vír síly šakti, který získává vědomí v průběhu realizace sebe sama a později realizace sebe sama v lůně Celku až po realizaci sebe sama jako impulsu Prázdnoty, proudu této energie, této síly, této podstaty již bez ʺjáʺ, bez sebe osobně. Zároveň je schopen být si vědom a nebýt nevědomý, jako nově projevené zrnko ducha z doby první manvantary vesmíru. Ve světě forem je tento vír hlavním proudem každého Ducha. Právě ten je různými národy nazýván energií Kundaliní, životní silou, čchi nebo Živou energií. Zkreslené představy lidí však zanechaly pojetí Kundaliní pouze jako aspektu sexuální energie, která je jen nepatrným aspektem Šakti, a to pouze ve světě tělesných forem. Ve světě bez fyzického těla, tedy ve světech jiných dimenzí, sexualita vůbec neexistuje! Neexistuje ani sexuální aspekt kundaliní. Sexuální aspekt je čistě tělesným projevem kundaliní pro rozmnožování z fyzických buněk nového fyzického organismu, tj. obleku pro ducha, který potřebuje tělesné vtělení ve třech dimenzích. Skutečná tantra tedy nemá nic společného s tělesností a tělesným sexem vůbec!

Jedná se o perverze temných světů, které nemají téměř žádný přímý přístup k velké síle šakti. Ale o tom až o něco později... Šakti je síla, která vytváří a manifestuje světy z Prázdnoty nekonečna a projevuje se v každém z těchto světů tím, že jej a jeho parametry láme, aby v něm opět vytvářela nové světy a tak dále do nekonečna. Proto se struktura světů v jeho nekonečnu podobá vnořeným ʺbublinámʺ, z nichž každá obsahuje spoustu dalších ʺbublinʺ se světy. Šakti je síla, která způsobuje zrod světů. Je však impulzivní. Proto také způsobuje zničení stvořených forem za účelem jejich obnovy v dalším impulsu projevení. Právě tento mechanismus vytváří pralaje a nová znovuzrození světů. Proto se tato síla také začala považovat za ničivou. Zejména těmi, kteří se nikdy nedokázali odpoutat od tělesného vědomí připoutaného k formám bytí. Pro takové mysli je ničení forem tragédií a hrůzou, protože si bez nich nedokážou představit existenci. To oni démonizovali destruktivní impuls Šakti, který se nazývá energie rozpadu - neboli energie Šivy. Tvořivý impuls se ve starověké Hyperboře na Zemi nazýval Živý a impuls rozpuštění se nazýval Šiva. Jedná se o různě zaměřené síly Šakti.

Ve vědomí, které vidí hrůzu ničení forem, se často sama Šakti stala energií pouze ničení, nespoutaná, zpočátku nesoucí chaos.. Stalo se tak z nevědomosti a neschopnosti obsáhnout svým vědomím všechny procesy stvoření světů, z nepochopení a strachu před silou nepoznatelného a kolosálního, vycházejícího ze samotného Nekonečna a prostupujícího všechny vesmíry a vesmírné útvary. Odtud pramení spleť rozporů v chápání toho všeho. Na jedné straně zůstává poznání, že Šakti je síla, která dává vzniknout světům, která je manifestuje z nicoty Prázdnoty, základní životní síla každé bytosti, byť velmi lomená nedokonalým vědomím této bytosti. Na druhou stranu je divoká a vymyká se jakémukoli logickému rámci, protože samotné stvoření světů z Prázdnoty mysl vůbec nemůže logicky pochopit! Proto ti, kdo se snaží pochopit bytí rozumem a logikou, vidí v Šakti nespoutanou chtonickou sílu Chaosu, která se vymyká logice a je nepředvídatelná. Samotnou Nekonečnost jsoucna nazývají Chaosem z nepochopení její podstaty a ze své odtrženosti od Jednoho.

Nepředvídatelná je však pouze pro ty, kdo se od ní odpoutali svou myslí. Právě toto odpoutání dává místo intuici samotnou logiku a spouští mysl. Síla Šakti, projevující světy, se v nich proměňuje v jiný její vlastní aspekt - aspekt uspořádanosti. Ale nevědomí, odděleni od Jednoho vědomí, to vše vidí příliš odděleně, jako oddělené energie. Ještě hlubší a větší zkreslení přichází na duchy vtělených do trojrozměrné reality ve fyzických tělech, kde se tato energie objevuje ve svých dvou aspektech a rozděluje hmotu fyzických těl podle pohlaví. To začíná i v některých energetických světech, ale tam vědomí vědí a chápou, že jde o projevy jedné Šakti. V lidské kultuře se naopak tělesnost a tělesný pohled neustále přenášejí na prastaré poznání energií světů stvoření, které zůstalo po guruích.

Ve starobylém převyprávění vědomostí od Guruů, kteří přišli na Zemi, postupně docházelo ke zkreslování narůstajícímu kvůli nemožnosti přijmout pravdy o energiích kosmu vědomím na to zcela nepřipraveným, vědomím, které nechápe, co je to energie, a popisuje svět čistě pomocí procesů trojrozměrnosti, které vidí kolem sebe. Takže energie vesmíru, jeho principy byly představeny v podobě všemocných vládců světů, majících fyzická těla nebo stejné tělesné formy, jen v jiném světě. To znamená, že procesy vesmíru se začaly nazývat bohy a kreslit v podobě lidí s nohama a rukama, hlavou a pohlavím. Když Mistři začali napravovat své omyly a řekli, že procesy ve vesmíru a energie nemají pohlaví, divoké nerozvinuté vědomí začalo kreslit bohy v podobě lidí s přítomností mužských a ženských pohlavních orgánů současně, čímž se zrodili hermafroditi.

Veškeré příběhy o procesech ve vesmíru a projevech světů přenesli na zrození potomků u lidí a fyzické páření. Právě to tedy podle nich mohlo nějak usnadnit pochopení vzniku nových světů z ničeho. Později vznikly obludné příběhy o nekonečném souložení bohů mezi sebou i s jejich dětmi a rodiči a kult stvoření se změnil ve falický kult orgií, který byl spojen i s plodností Země, na níž závisel fyzický život těchto lidí. K tomu všemu samozřejmě došlo, když energie Země značně poklesly kvůli kamenům Antisvěta a invazním vetřelcům a když se kvůli tomu do těl lidí začali vtělovat duchové zvířat nebo duchové z nižších světů. Právě proto měli tito vtělení duchové tak divoké vnímání příběhů guruů a divoké vnímání čtení starobylých textů mrtvých civilizací. Texty začaly být přepisovány tak, jak je chápali, a zcela zkreslovaly obraz světa v divošském vnímání souvisejícím pouze se sexem a úrodností půdy, s plodinami a potravou pro přežití na zvířecí úrovni.🍏 🍎 🍐 🍊 🍋 🍌 🍉 🍇 🍓

Právě toto chápání podpořili světoví vetřelci, Anunnaki, aby vytvořili svou farmu lidí s tak nízkým zvířecím chápáním procesů ve vesmíru. Místo starověkých Učitelů, kterým lidé přezdívali Bohové, k nim začali přicházet samotní vetřelci a démoni v holografických oblecích, kteří si říkali starověkými jmény bohů. Tak tomu bylo v Babylonu a na mnoha dalších místech, kde se začaly silně rozvíjet falické kulty s orgiemi za velkou úrodu a vyhýbání se hladu. Pokud rituály s orgiemi nefungovaly a došlo k hladomoru, divošské vědomí, které si vůbec neuvědomovalo, že vyšší síly nezpůsobují utrpení, Začali obětovat zvířata a pak i lidi až po vlastní děti, aby se vyhnuli suchu, katastrofám, sopečným výbuchům a hladomorům. To bylo také neustále podporováno světovými útočníky a obětní místa navštěvovali oni sami a démoni v holografických rouchách, vzbuzující hrůzu a moc. Tak se také rozvíjely krvelačné kulty, kam si pro energii obětí a orgií přicházeli podvodníci ze světů temnoty ve jménu skutečných učitelů. Základem toho všeho však bylo dětské, polozvířecí, čistě tělesné vnímání světa a Vyšších sil. Dokonce i starověké texty minulých civilizací byly vnímány pouze tímto prizmatem a pro lepší ʺpochopeníʺ je vykladači jednoduše přepsali stejným způsobem, přičemž zcela zaměnili popis vesmírných energií a vesmírných procesů s životopisy Učitelů, kteří žili v éře starověkých civilizací a jejichž jména jim byla dána podle těchto energií a vesmírných procesů. Což zde bylo řečeno již vícekrát.

Právě v těchto pokřiveních tělesného vědomí začala být velká původní síla Šakti, sloužící ke stvoření, tj. ke zrodu světů, vnímána jako čistě ženská energie. Sama energie však nemá vůbec žádné pohlaví! Jen pokud sledujeme projevy této energie v hustých světech, můžeme rozlišit některé ženské a mužské aspekty, a to pouze podmíněně, neboť projev těchto aspektů jako pohlaví je možný pouze ve světech forem a nejviditelnější je v hustém trojrozměrném světě. Podíváme-li se tímto způsobem, je ženský aspekt blíže hledané Prázdnotě Nekonečna, prapůvodní matce všeho, počáteční podstatě Bytí, jeho hledané energii Šakti. A ztělesnění této podstaty je právě obětí sebe sama ve prospěch života, zřeknutím se všeho a sebe sama ve prospěch cíle. Je to činnost, kterou nelze zastavit, je to proud Nekonečna. Mužský aspekt projevu Prázdnoty Nekonečna je druhotnou nadstavbou, modifikovanou Šakti, určenou k organizaci a uspořádání stvořeného do systémů. A tak je vše nástrojem Bytí, stejnou energií v různých projevech. V samotném Bytí, v Nekonečnu a jeho proudech, není žádná osobnost ani pohlaví.

Tyto proudy se neobjevily všechny najednou. Jsou to duchové, kteří se vyvinuli do takového stavu, že se jim podařilo vystoupit ze všech samsár, a překonat osobní vnímání světa. Svým vědomím splynuly s Jedním, dokázaly svým vědomím překročit hranice svých vesmírů a světů, vedouce již čistě proudy hledané Prázdnoty - síly Šakti z hlubin Nekonečna, staly se těmito proudy. Takoví duchové jsou schopni měnit éter, rozpouštět se v různých strukturách Bytí až do konce, zdokonalovat jeho vlastnosti. Tito duchové nemají osobnost ani pohlaví. Jsou to duchové blesků. Přesněji řečeno, proud Šakti se objevuje v podobě energetické plazmy a má takovou podobu ve světech hraničících se světy forem. Projevují se ve světech forem a mohou nabývat jak ženské, tak mužské podmíněné hypostáze, podle toho, pro co se tam projevují. Pokud si duch takového vývoje zvolí cestu ducha-tvůrce (viz další témata webu), pak se projevuje podmíněně mužskou hypostazí, lomí k ní proud Šakti, aby mohl uspořádat a organizovat stvořené světy.

Takoví jsou duchové vesmírů, světů, megasvětů. Absolutno našeho vesmíru je tedy podmíněně Otec. Strážní a bojoví duchové přijímají podmíněnou mužskou a ženskou hypostazi v různých situacích, podle toho, co mají dělat. Jednoduše, když přicházejí k lidem jako Učitelé, berou na sebe tu podobu, která se používala častěji a která byla v danou chvíli nezbytná pro dialog s lidmi. Proto si lidé mnohé z nich zapamatovali a vnímali je v mužské a ženské podobě. Když se vtělovali do těl, pak již bylo zcela definováno pohlaví hypostáze, v níž duch přicházel. A váleční duchové, jako ti, kteří velmi často sestupovali do inkarnací, se mohli vtělovat jak do mužské, tak do ženské hypostáze, protože to bylo nutné pro určité účely. V pozemském světě jsou obvykle málo známé, stejně jako některé osobnosti, nebo nejsou vnímány jako inkarnace téhož ʺbohaʺ či ʺbohyněʺ v jiném obraze a jsou ve svém vědomí rozděleny do různých Učitelů, přestože byly inkarnací téže osoby.

Tak je tomu například u Ježíše, kde jsou všechny jeho inkarnace vnímány jako samostatní bohové a hrdinové. Diví se, když někdo řekne, že tohoto ducha ztělesňovali také Osiris, Perseus, Mitra, Krišna a Krišna, Koliada, Padmasambhava.... Totéž platí pro mnoho duchů, kteří přišli jako Guruové několikrát, nebo prostě jen plnili své úkoly bojovníka vesmíru, například vtělených kněží a kněžek, aby uzavřeli portály do jiných světů před pronikáním antisvětských sil a útočníků - Anunnaků. Je však třeba říci, že v žádném vesmíru, v žádném megastvoření není nic silnějšího než energie Prázdnoty nekonečna - Šakti. Není mocnějšího běsu než běs Šakti. Je to síla samotného Bytí, pokud je ve své čisté podobě bez uspořádávajících nadstaveb stvoření. Řádící nadstavby ji trochu oslabují, ale jsou nezbytné, aby stvořitelé mohli vytvářet stabilní systémy. Jinak dojde k nekontrolovanému tvoření a kolapsu, k zániku tvoření a nebudou existovat systémy, v nichž by se mohli rozvíjet duchové. Proto je důležitá tato nadstavba, kterou tatáž energie šakti vytváří sama ze sebe.

Když však vše potřebuje rozmáchlou sílu Života, která dokáže proniknout všude - tehdy je zapotřebí Čisté Šakti, stejně jako když je třeba zcela rozpustit strusku svinutých a zmatených proudů, které tvoří antisvět a jsou projevem hierarchů temných světů, démonů a dalších temných duchů. Proto se plazmoví bojovníci z úrovně duchů - bleskových proudů samotného Nekonečna častěji projevují v ženské hypostázi a v pozemských světech byli známí jako dakini. A i když se některý z duchů neustále projevujících mužskou hypostazi povznesl na jejich vývojovou úroveň, pak i on přijímá šakti a v této podobě upouští od konvenční mužské hypostáze. Neexistuje duch silnější než duch bojovníka - proud čisté Šakti, bez jakékoliv nadstavby. Proto se útočníci světů a antisvětů obrátili proti konvenční ženské hypostázi projevující se v hustých světech. Šakti je pro ně chaos a hrůza Propasti, kterou nemohou ovládat, není předvídatelná logikou, neboť je zcela nelogická. Šakti je prostě síla Nekonečna a její proudy - duchové, kteří se jimi stali - se řídí pouze impulsy této síly, nikoli logikou mysli. Impulsy této síly ve svém jádru nesou základní vlastnost Bytí, jeho podstatu - neosobní spravedlnost, která nastupuje bez ohledu na cokoli a nemůže se vůbec zkompromitovat ani pokřivit.

Kdy bude spravedlnost naplněna, je druhá otázka, neboť síly temnoty se neustále snaží této síle postavit do cesty své ploty, aby narušily proud Nekonečna. Stejně je však neúprosně dostihne během Brahmovy noci nebo v příští manvantaře či po desítkách manvantar, nebo dokonce ve vesmíru, pokud vesmír zanikne v důsledku působení protisvětských myslí v sobě samém. V antisvětě se Šakti může stát superzvířecí zuřivostí, ale tím se vyčerpá a nemůže se bránit hledající síle bytosti prostě tím, že shoří v jejích proudech a zanikne. Na rozdíl od žádoucích proudů se však již nikdy nemůže znovu zrodit Podstatou, pokud takový duch zanikl s proudem pravé Šakti Podstaty. Na druhou stranu je pravý proud opět vyvržen Bytím. Základní podmínkou pro to je však naprostá absence pocitu vlastního já a osobnosti v proudu - ducha, který tento proud vede. Osobnost je totiž při takových srážkách energií vždy zničena, a pokud se přenese do proudu, proud navždy zmizí. Pokud neexistuje vědomí osobnosti, vše zmizí, ale pak se objeví na jiném místě, protože není třeba tento proud s ničím ztotožňovat. A teprve opětovným sestoupením do světů konvenčně nižších než tyto stavy se v něm mohou znovu projevit osobnostní rysy ducha, který se stal tímto proudem. Ale přesto je jeho vědomí takové, že na těchto rysech nikdy nelpí a je v každém okamžiku připraven navždy zmizet v nebytí v zájmu existence bytosti nebo aktuálního úkolu své existence. Právě to je znakem toho, že člověk nese Šakti zcela skrze sebe, že se tímto proudem zcela stává. Antisvět a jeho hierarchové nemohou síle Šakti odolat. Pouze odkládají svou odplatu až do noci Brahmy. Doufají, že přetvoří vesmír, ale pak bude sám zničen jako antivesmír silou Šakti samotného vesmíru.

Protože to je fyzikální síla rovnováhy, ale ne dobra zla, nýbrž rovnováhy, aby éter nebyl vyčerpán a pokřiven těmi procesy, které se ve světském světě nazývají zlem. To je ve fyzice éteru Bytí právě ta Neosobní Spravedlnost, která spouští sílu Šakti k rozrušení. Ano, probíhají zde rozsáhlé procesy, které může inkarnovaný v samsáře ve své inkarnaci vidět jen zřídka, neboť tyto procesy trvají několik manvantar, dokud není vše, co tyto perturbace éteru Bytí vyvolává, neutralizováno v usazeninách vírů mladých vesmírů. Tyto procesy však působí prostřednictvím proudů šakti, které jsou v tomto projevu vědomé, ale neosobní, na všech úrovních: jak na úrovni vesmíru, tak na úrovni univerza, a to prostřednictvím těch duchů, kteří se takovými proudy stali. Proudy Šakti jsou však impulsy Bytí směrovány nejen k ničení strusky, ale také k vytváření nových krásných forem z éteru, které pak vyzvedávají proudy, jež se staly tvůrci, a svou kvalitou uspořádávají - organizují vesmíry a jejich systémy. Šakti je příliš divoká a může smést výtvory. Proto si ji stvořitelé v sobě podmaňují. Právě to je mužská hypostáze uspořádání a logiky. ...Vetřelci světů - anunnaki vědí o nezničitelné síle Šakti, ale svým stejně závažným antisvětským vnímáním spojují tuto sílu právě s ženstvím, neboť ji mohou vnímat pouze na úrovni forem, kde se projevuje. Světy bez forem si představují jako propast chaosu s nepředvídatelnou silou, kterou potřebují omezit.

Takto prezentují svou věc černí hierarchové antisvěta i sám Lucifer. Proto se rozhodl omezit všechny projevy ženskosti v hustých světech, na které má vliv, a umožnit ženským energiím v plné síle pouze v démonických světech nižšího astrálu a hlubokého antisvěta, aby ovládly ničivý hněv zbavený spravedlnosti. Protože však tento odražený hněv energie Šakti v antisvětě postrádá impulsy spravedlnosti a synchronizace s podstatou Bytí, je značně oslaben a stejně nikdy nebude schopen vzdorovat Skutečné Šakti. Ve světě projevených světů, nad nímž má Lucifer moc, a ve vašem zachyceném světě však rozšířil vládu ženské pokory ve všech druzích a formách, aby zabránil projevu Skutečné Šakti, která cítí spravedlnost Nekonečna. Pro temné hierarchy zůstávali duchové světla ve stavu Šakti vždy nepřemožitelní. Protože stále mohou odolávat duchům světla v mužské hypostaze s utlumenou Šakti v zájmu vytváření světů...

Ale s esencí Chaosu, jak ji nazývají, bojovat nemohou. Mohou pouze obcházet a schovávat se za pokřivené energie, ale nemohou se pouštět do otevřených střetů, aniž by se báli, že budou zcela zničeni, nejen ʺporaženiʺ jako po střetu s duchy světla v konvenční ʺmužskéʺ hypostaze. Proto se v přímých střetech duchové-bojovníci mužské podmíněné hypostaze zbavují své podmíněné hypostaze a nechávají projít čistou šakti, aby získali vítězství nad démony. ...Proto Anunnaki, vykonávající své luciferské programy ve všech naukách a náboženstvích na Zemi, zlehčují ženu a vše ženské, na některých místech ji prohlašují za rovnou dobytku a majetek muže, i přes mateřství a nemožnost pokračovat ve fyzické rase bez ní. Po tisíce let navykali lidskou mysl prostřednictvím generací a tradic na to, že žena je podřadná bytost, potřebná jen jako otrokyně a určená pouze k plození potomků a službě muži a rodinnému životu. Po tisíce let vytvářeli stereotyp o ženské slabosti, křehkosti, něžnosti a zranitelnosti. Využívali přitom zranitelnosti ženského těla při nošení dětí a péči o ně, která je vlastní tělesným světům. Tento program zasáhl samotné ženy, což je ještě horší. Vidí se jako slabé a považují to za normu. Tím si odepřely energii šakti.

Obraz silné ženy byl povolen pouze v rámci démonky nebo ženy, která se vydala na temnou cestu, zuřivě lstivá ve své nepředvídatelnosti a bezohledná ke všem, přičemž její hlavní zbraní je smilstvo a sexualita. A tak se v dnešní době pozemské civilizace opět snaží tento a právě tento obraz převrátit v novodobých feministických hnutích. Poté, co se však ženy přijaly za slabé, jsou prý díky vetřeleckým programům zakotveným ve stereotypním chování nuceny uchýlit se k podlosti, lstivosti a prohnanosti, aby mohly muže ovládat a manipulovat s nimi. I to se začalo považovat za ženskou sílu, sílu slabosti - vládnout spíše vydíráním a lstí než upřímností. Žena se vydává na protisvětskou cestu proti rozvoji, následujíc takové stereotypní chování moci slabosti. Nebo je jí ukazován obraz silné, ale démonické moci, a projevy ženské moci všude ve všech náboženstvích a tradicích se nesou v duchu této temné, démonické, ničivé moci, kterou musí organizovat a ovládnout muž. Přetažením univerzálních pojmů energií do čistě tělesných a lidských vztahů v rodině zavedli vetřelci světů tuto falešnou moudrost a na ni vázali zajetí ženských hypostazí a jejich potlačení, přestože původně žádné dělení duchů na silné a slabé neexistuje. Jde o volbu duchů jeho silných nebo slabých, a nikoli o pohlaví těla, do něhož se vtělil, nebo které přijal za úkol projevovat hypostazi. Ve světelných světech neexistuje nic takového, že by jeden z duchů ovládal druhého a považoval ho za slabého kvůli hypostázi nebo tělesnému pohlaví. Tam panuje pospolitost a naprostá důvěra, vše se dělá společně a ve shodě, ne když jeden ovládá druhého a potlačuje jeho vůli, považujíc ji za nepřiměřenou, nelogickou, ničivou pro věc. 🍏 🍎 🍐 🍊 🍋 🍌 🍉 🍇 🍓 🍏 🍎 🍐 🍊 🍋 🍌 🍉 🍇 🍓

Právě tento stereotyp je zakořeněn v chování mužů a žen v pozemské společnosti, a to přesně od dob dobytí. Ve starověkých vysoce rozvinutých civilizacích nikdy neexistoval. Nikdo si ani nedokázal představit nespravedlnost slabého a silného pole, která se zakořenila ani ne na čistě tělesných rysech těl, ale spíše na stereotypech myslí, které od narození stanovovaly programy vývoje i fyzickým tělům svých dětí. ...Když už mluvíme o základní a nejdůležitější síle Bytí, je třeba říci, že antisvět se snaží vytvořit antišakti, protože tato zuřivost démonů není schopna odolat Síle z Nekonečna. Proto se duchové antisvěta snaží přeostřit a zlomit onu energii, která se odráží v antisvětě, ale zbavuje se tam impulsů jednoty s Bytím, impulsů neosobní spravedlnosti. Výsledkem jejich pokusů je energie Reer. Ve světě této galaxie ji generuje systém dvou černých děr, Nibiru. Tato energie je i tak neschopná odporovat Šakti. Je velmi těžká a stejně jako energie démonického hněvu nemůže rezonovat s Univerzální spravedlností. Proto zůstává této síly zbavena. Lomy a opětovné odrazy různými způsoby v démonických světech a v husté trojrozměrnosti na ni jednoduše nanášejí určitou patinu napodobující vysoké frekvence vibrací, jako je tomu u skutečné Šakti. To umožňuje obyvatelům antihmot existovat v prvních třech ʺdimenzíchʺ našeho vesmíru až po možnost inkarnace do těl tří dimenzí. Je to však jen převlek a vnímající duch vždy rozezná falešnou dobrotu a sladkost těch, kdo jsou zahaleni do energie Reer. Právě tato energie umožnila démonům převléknout se do podoby dávných Učitelů, kterým se na Zemi přezdívalo Bohové.

Dětská vědomí ne příliš silně vyvinutých duchů, která se inkarnovala na Zemi po snížení jejích tehdejších vibrací, ale nemohla v duchu cítit a přijímala vše za bernou minci. Nebyly také schopni analyzovat, že světelné síly nemohou vyžadovat oběti a vyvolávat hrůzu tím, že je trestají, že světelné síly vzbuzují strach... Prostě ti lidé měli strach ze všeho na světě, z toho, čemu nerozuměli a co bylo fyzicky silnější než oni. Všichni byli plně ponořeni do vědomí těla, proto ten nekonečný strach a podřízenost silám, kterým nerozuměli a které byly ve srovnání s nimi velmi silné. Takoví lidé žili ve všech dobách a v současných dějinách Země je nikde nenajdeme. Ti, kdo žijí v tělesném a neustálém strachu, nejsou schopni vycítit zlo pod maskou energie Reer. Protože ti, kdo jsou maskováni touto energií, se vždy budou tvářit vlídně a vždy ospravedlní všechny neřesti a slabosti toho, kdo se na ně obrátí. Budou všem bez výjimky hlásat všeobecnou lásku, takže k nim přijdou všichni, dokonce i ti, kteří mají svědomí a vědí, že páchají zlo. Vždyť je velmi lákavé, když je člověku odpuštěno a není za nic zodpovědný, a kromě toho je tu možnost nezlomit se, jinak by mohl znovu upadnout a spáchat nevhodný skutek ... Ale bude vám opět odpuštěno a vše bude v pořádku ...

Právě tento druh vědomí na úrovni dětsky nevyvinutého ducha je okamžitě přitahován jedovatou sladkostí Reera. Existuje však ještě rafinovanější přístup k oklamání touto energií. K tomu všemu temné velmi často vede cesta mechanických praktik rozvíjení pocitových energií mechanicky energetickými těly, a nikoli duchem. Protože duch cítí svědomím jako mírou spravedlnosti. A ti, kdo se začnou spoléhat pouze na pocity v čakrách a jiných projevech vnější energie, snadno upadnou do pastí falšování, právě energie Reer. A nemohou věřit tomu, co temný vysílá, protože z něj vychází ʺmilost vyšších energiíʺ a svědomí spravedlnosti je odsunuto stranou argumentem, že existuje ʺmilostʺ. Proto když něco říká, vyzařuje ʺmilostʺ. Znamená to, že spravedlnost neexistuje a svědomí není třeba, není třeba analyzovat, protože v těle je ʺmilostʺ, tepelná blaženost ... Tak se duše chytají a pak se začnou chytat samy, upřímně věří, že jsou na správné cestě. Právě podle takových známek je třeba svědomím cítit, kdo přišel ke kontaktu, nikoliv podle pocitů čaker, vizí nebo fyzických projevů ʺvysokýchʺ vibrací ... Všechny tyto pocity dokonale napodobuje energie Reer, kterou generuje dvojitá černá díra Nibiru a kterou využívají duchové antisvěta k pobytu v tomto světě. Z takové pasti je možné se dostat pouze pocítěním stejné neosobní spravedlnosti, která není ani démonickým a samolibým hněvem, ani sladkým Reerem.

Stejně tak může být antisvět a lovci duší pro dětské vědomí postižené sebestředností a pýchou na získání určité osobní moci zamotáním mysli. Vědomí v sobě je bude vnímat zcela normálně a postupně bude kráčet temnou cestou, aby uspokojilo své ego získáním osobní moci, i kdyby za ni mělo prodat svou duši. I hierarchové antisvěta jsou sami upřímně přesvědčeni o přítomnosti osobní moci, ponořeni do nejhrubších iluzí, které jim předkládá já, a jednoduše si přivlastňují hlubinnou energii antisvěta, která je energií rozpadu strusky nahromaděných supertěžkých proudů Éteru na dně Vesmíru v samotných hlubinách Antisvěta. Tam je koktejl všech druhů energií pohlcení a zničení všech neřestí a právě toho bezpodmínečného hněvu, který nezná spravedlnost a stal se zlobou, což je antišakti proměněná v antisvět. Temný duch neustále pohlcující obrovské množství energií ze světa odhazuje ʺdesátekʺ těchto energií do Dispozitiva, aby tam nebyl sám zavlečen, a za to dostává impulsy té ničivé síly, kterou mu dává nevědomá prastará struska nahromaděná za několik manvantar a ještě neschopná být zpracována během nocí Brahmy vesmíru kvůli svému mládí a slabosti. Tato struska je známá jako Samael. Samaelova síla je však temnému duchovi dána jen proto, aby odčerpal ještě více jeho energie do zásobníku, a tak dále do nekonečna.

Čím více energie struska vydává, tím více je jí třeba nalít. Proto nejtěžší hierarchové neustále vypouštějí energii tam, kde ji odčerpávají ze slabších, a ti ji zase odčerpávají z ještě slabších, a tak dále, až přijdou na řadu ti, kteří jsou inkarnováni v hustých světech a sbírají havvu od obyvatel týchž hustých světů a vytvářejí to, čemu se říká zlo, od hromadných obětí až po prostý domácí energetický vampyrismus ze závisti a podrážděnosti vůči těm, které chtějí upírovat. A inkarnovaný si to nemusí ani uvědomovat, protože je již v systému anti-světa, kvůli svým neřestem, nebo může být adeptem, který to chápe a ví, že mu to dává osobní moc... Ale stále si neuvědomuje, že to vůbec není osobní, ale že on sám je otrokem systému antisvěta, a pokud se jen pokusí z něj vystoupit nebo se prostě nepodřídí tomu, co od něj vyžaduje, bude jím zničen. Světlí duchové vtělených i nevtělených v hustých světech vědí, že žádná osobní moc neexistuje. A že moc přichází pouze tehdy, když se jí postavíte z cesty v zájmu změny světa k lepšímu. Čím méně je sebe sama a pocitu vlastní důležitosti, tím silnější je pro ducha tok éterických energií.

Na druhé straně duchové světla, kteří se stali nástroji Nekonečna, zcela odstraňují sebe, svou osobnost z cesty proudu, ničí své já, odhazují osobnost a sami se stávají proudy prvotní Šakti. Pak se stávají neporazitelnými v oněch univerzálních bojích se světovým zlem, které je jen nemocí mladého vesmíru, jež nedokáže rozplést všechny jeho proudy nebo odříznout a zničit ty, které rozplést nelze. Všechno se děje postupně, přijde čas a náš vesmír to bude schopen překonat, protože už teď se některé jeho proudy staly proudy šakti ze samého Nekonečna bytí a dokonce se během právě probíhajícího Dne Brahmy naučily ničit nejtěžší démony anti-světa a neutralizovat proudy hluboké strusky...

Zdroj: https://shambavedi.blogspot.com/2023/01/blog-post_31.html#more

Zpět