8877
Trumpův tým za sebou zanechává alianci v krizi David E. Sanger
[ Ezoterika ] 2025-02-20
Evropští lídři si byli po bouřlivém turné Trumpových úředníků jisti jednou věcí - vstupovali do nového světa, kde bylo těžší spoléhat se na Spojené státy... Mnoho kritických otázek zůstalo nejistých - včetně osudu Ukrajiny - na konci prvního setkání Evropy s rozzlobenou a netrpělivou Trumpovou administrativou. Ale jedna věc byla jasná:
Zdá se, že v západní alianci se otevírá epochální trhlina. Po třech letech války, která vytvořila novou jednotu v NATO, dala Trumpova administrativa jasně najevo, že plánuje zaměřit svou pozornost jinam: v Asii, Latinské Americe, Arktidě a kdekoli, kde prezident Trump věří, že Spojené státy mohou získat kritická práva na nerostné suroviny. Evropští představitelé, kteří se vynořili ze setkání s ministrem obrany Petem Hegsethem, řekli, že nyní očekávají, že desítky tisíc amerických vojáků budou staženy z Evropy - jedinou otázkou je, kolik a jak rychle. A obávají se, že při jednáních mezi čtyřma očima s ruským prezidentem Vladimirem Putinem je pan Trump na cestě k souhlasu s podmínkami, které by nakonec mohly Moskvu dostat do pozice, kdy by mohla vlastnit pětinu Ukrajiny a připravit se na to, že si za několik let vezme zbytek.
Věří, že konečným cílem pana Putina je rozbít alianci NATO. Tyto obavy se vylily na pódium Mnichovské bezpečnostní konference v sobotu ráno, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že "Ukrajina nikdy nepřijme dohody uzavřené za našimi zády". Poté optimisticky vyzval k vytvoření "armády Evropy", která by zahrnovala jeho nyní bojem zocelené ukrajinské síly. V podstatě obhajoval vojenskou alternativu k NATO, sílu, která by činila svá vlastní rozhodnutí bez vlivu -, nebo vojenské kontroly - Spojených států. Zelenskyj předpověděl, že Putin se brzy bude snažit Trumpa zmanipulovat, a spekuloval, že ruský vůdce pozve nového amerického prezidenta na oslavu 80. výročí porážky nacistického Německa. "Putin se pokusí přimět amerického prezidenta, aby stál 9. května tohoto roku na Rudém náměstí ne jako respektovaný vůdce, ale jako rekvizita." řekl přeplněnému sálu evropských diplomatů a představitelů obrany a zpravodajských služeb.
Za zavřenými dveřmi měl Zelenskyj minulý týden jiný druh konfrontace s představiteli Trumpovy administrativy: Po setkání s ministrem financí Scottem Bessentem v Kyjevě odmítl mimořádný návrh, aby byl Spojeným státům poskytnut 50% podíl na všech ukrajinských nerostných zdrojích, včetně grafitu, lithia a uranu, jako kompenzaci za minulou a budoucí podporu války. Sám Zelenskyj se po setkání s Vancem zmínil o napjatém vyjednávání v Mnichově a stěžoval si, že návrh administrativy neobsahuje žádné bezpečnostní záruky pro zemi, pokud by se Rusko pokusilo o další invazi. "Můžeme zvážit, jak rozdělit zisky, když jsou bezpečnostní záruky jasné," řekl. Bezpečnostní záruky jsou klíčové, protože Ukrajinci se domnívají, že Spojené státy a Británie nedokázaly dostát závazkům chránit zemi podle dohody podepsané na konci studené války, kdy se Ukrajina vzdala ruských jaderných zbraní na svém území. Evropští diplomaté si však stěžovali, že vyjednávání zavání kolonialismem, érou vykořisťování, kdy západní země držely menší země za komodity výměnou za ochranu.
Poslouchat otevřenou debatu na Mnichovské bezpečnostní konferenci v posledních třech dnech a otevřenější rozhovory u večeří a na chodbách znamenalo být svědkem vztahu v krizi a zmatku. Teprve loni v červenci se spojenci NATO sešli ve Washingtonu na oslavě 75. výročí největší a nejúspěšnější vojenské aliance na světě. Zatímco úředníci věděli, že znovuzvolení Donalda J. Trumpa zatíží systém, byli ohromeni jak zuřivostí, tak rychlostí tohoto úsilí. "Porovnejte projevy, které zde generál Mattis a Mike Pence přednesli při svých prvních vystoupeních v roce 2017," řekla senátorka Jeanne Shaheenová, demokratka z New Hampshire, s odkazem na Trumpova prvního ministra obrany a viceprezidenta. "Byly plné ujištění a diskusí o tom, co mohou spojenci udělat společně. Pak si tento týden poslechněte Peta Hegsetha a JD Vance," řekla. "Zdá se, že jejich cílem je vytvořit rozdělení." Ve skutečnosti, když Keith Kellogg, zvláštní vyslanec pana Trumpa pro Ukrajinu, hovořil v sobotu v Mnichově, dal jasně najevo, že Evropa nebude u vyjednávacího stolu... Představoval si vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou, ve kterém by Spojené státy hrály roli "prostředníka". Je to nejistota ohledně toho, jak se toto vyjednávání bude vyvíjet - a zda se Evropané mohou spolehnout na to, že Spojené státy přijdou na jejich obranu, pokud by se Rusko příště pokusilo vyřadit menší stát NATO - co vyvolává evropské obavy. Ale je také jasné, že Trumpova administrativa nemá pro Ukrajinu žádný jasný plán, alespoň prozatím... "Pro ty, kteří hledají Trumpovu strategii ohledně Ukrajiny: Uvolněte se," řekl Douglas Lute, který sloužil demokratickým i republikánským prezidentům na vysokých pozicích v oblasti národní bezpečnosti.
"Neexistuje žádná strategie."
Přesto francouzský prezident Emmanuel Macron požádal "hlavní evropské země", aby v pondělí přijely do Paříže diskutovat o válce na Ukrajině a evropské bezpečnosti, řekl v neděli v rozhovoru pro rádio France Inter ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Elysejský palác v neděli v prohlášení uvedl, že setkání bude neformální a zúčastní se ho šéfové vlád Německa, Británie, Itálie, Polska, Španělska, nizozemska a Dánska. Zúčastní se také předsedové Evropské rady a Evropské komise, stejně jako šéf NATO. "Jejich práce bude pokračovat v různých formátech s cílem spojit partnery, kteří mají zájem na míru a bezpečnosti v Evropě," uvádí se v prohlášení. Očekává se, že britský premiér Keir Starmer v sobotu pojede a řekl, že toto je "okamžik, který se naskytne jednou za generaci pro naši národní bezpečnost", ... a že je jasné, že Evropa musí v NATO hrát významnější roli. Západní aliance prošla mnoha krizemi již dříve, včetně 50. let, kdy byl prezident Dwight D. Eisenhower zvolen se slibem, že sníží cenu za vedení studené války a stáhl americké jednotky v Evropě a nahradil je jadernými zbraněmi, aby udržel Sovětský svaz na uzdě. Někteří předpovídají podobný krok pana Trumpa v nadcházejících měsících - prudké snížení pracovní síly, ale udržení arzenálu jaderných zbraní na kontinentu. Podle mnoha lidí v Mnichově se posledních několik týdnů odcizilo Evropanům a zničilo velkou část jednoty vytvořené za poslední tři roky poskytováním zbraní, pomoci a zpravodajských informací Ukrajině. Je těžké odhadnout, jak trvalá tato roztržka bude, ale pro některé, jako je Norbert Röttgen, poslanec německého parlamentu za Křesťanskodemokratickou unii, strana, která by měla po volbách příští týden vést příští vládu, je čas, aby si Evropané uvědomili, že se svět změnil. "Je to nová realita, rozchod s tradiční evropsko-americkou politikou, že bezpečnost v Evropě je skutečným americkým národním zájmem," řekl. "Ale tato administrativa to nepovažuje za primární zájem USA a toto je zásadní posun." Poukázal zejména na páteční projev pana Vance. Nemluvilo se o společných vazbách, ani o plánu pro Ukrajinu, ani o cílech mírových jednání. Místo toho Vance přednesl ostrý útok na evropskou demokracii za to, že omezuje moc krajní pravice. Vance se poté setkal s vůdcem krajně pravicové německé politické strany, kterou podporuje Elon Musk a která je v průzkumech veřejného mínění na druhém místě. "Duchem Vanceova projevu bylo nepřátelství," řekl Röttgen.
Rychlost objetí pana Putina také šokovala ty v Mnichově. V Bidenových letech bylo strategií izolovat ruského vůdce. Trump se s tímto přístupem rozešel, když se zapojil do 90minutového telefonátu s Putinem, aniž by to předtím konzultoval se svými spojenci. Pan Vance podezření ještě posílil. Strany, ke kterým se hlásil během své návštěvy, jsou ty samé krajně pravicové strany, ke kterým se hlásí pan Putin, a které se ztotožňují s jeho narativem o agresivním NATO, které zasahuje do širší ruské sféry vlivu. Mezi těmi, kdo tento názor přijali, byla Tulsi Gabbardová, nová ředitelka národní rozvědky. Evropané se dnes obávají, že by se mohli ocitnout v roli pěšáků při vyjednávání vedeném bez jejich aktivní účasti, a to i v případě, že jsou ohroženy jejich vlastní hranice a očekává se, že na sebe vezmou největší břímě jejich obrany. To připomíná Evropu a svět dřívějších dob, regionální říše a vládu silných s malým zájmem o zbytek. Kaja Kallasová, šéfka zahraniční politiky EU a bývalá premiérka Estonska, v rozhovoru uvedla, že se stále obává "appeasementu" Putina ze strany Trumpa ohledně Ukrajiny, což definovala jako "dát agresorovi, co chce" ještě před zahájením jednání. "To je důvod, proč bychom neměli dávat Putinovi to, co chce, protože to jen vyvolá další agresi," řekla. Trumpovi úředníci podle ní vyslali smíšené signály. "Když se s těmito lidmi setkáváme v místnostech, diskutujeme o tom, že jsme skvělí spojenci," řekla Kallasová.
Ale pak "vidíme také veřejná prohlášení, která jsou trochu matoucí". Vzhledem k válce v Evropě, řekla, je v sázce hodně. "Není to jen otázka suverenity Ukrajiny, nebo svobody Evropy," řekla. "Ve skutečnosti je to otázka transatlantické, ale také globální bezpečnosti." Pokud jde o americké vojáky, kteří byli v Evropě po ruské invazi na Ukrajinu zvýšeni, uvedla, že o jejich stažení neproběhly žádné podrobné diskuse, ale že existuje jasný trend, který ji znepokojuje.
Spojené státy se "obrací dovnitř", řekla.
Boris Pistorius, německý ministr obrany, řekl, že o stažení vojsk se s Hegsethem diskutovalo v Bruselu. "Museli bychom kompenzovat to, co Američané v Evropě dělají méně," řekl Pistorius. "Ale to se nemůže stát přes noc."
Pistorius řekl, že navrhl "cestovní mapu" pro pana Hegsetha Další ministři obrany a zahraničí NATO řekli, že personál je menším problémem než druh zbraní a vybavení, které mají v Evropě ve velkém počtu pouze Spojené státy, od útočných vrtulníků po satelitní zpravodajství. Nahradit to všechno, i kdyby to bylo nařízeno zítra, by trvalo téměř deset let, řekl jeden ministr. Pokud jde o Ukrajinu, paní Kallasová řekla, že zatím neexistuje žádný skutečný plán z Washingtonu a žádný plán nemůže být Washingtonem vnucen, protože aby jakýkoli plán fungoval, "potřebujete Evropany a potřebujete Ukrajince". A pokud Ukrajinci nepřijmou dohodu a rozhodnou se pokračovat v odporu, "pak je Evropa podpoří". Předseda Evropské rady António Costa v rozhovoru uvedl, že je důležité "zachovat klid" a "připravit se na všechny scénáře, ale nereagovat na každé prohlášení, každý tweet, každý projev". Důležitější je podle Costy trvalá podpora Ukrajiny ze strany Evropy. "Bez Ukrajiny a bez Evropské unie nemůže být trvalý mír," řekl. Evropa musí věnovat pozornost realitě, nikoli rétorice, řekl.
"Jsme připraveni na cla, na bezpečnost, na obranu, na Ukrajinu," řekl.
Zdroj:
https://www.bibliotecapleyades.net/sociopolitica3/trump174.htm
Zpět
