4445 Svoboda a vůle aneb Anděl v těle Pro100

[ Ezoterika ] 2023-05-31

Alice neměla menegy, (jak se v jejím dřívějším životě říkalo prostředkům na nákup jídla), dobře si pamatovala, že se za ně dalo koupit úplně všechno. V tom vzdáleném životě, ze kterého sem přišla.
Pamatovala si také, že aby tyto menegy získala, musela tvrdě pracovat, tedy pracovat pro společnost, v níž žila. Musela tvrdě a poctivě pracovat, protože mravenci nedostanou nic zadarmo - musí pořád něco dělat - takříkajíc šustit.
A ona teď opravdu milovala jen jednu věc - snít o štěstí. Začala vzpomínat, co všechno viděla kolem sebe, co je tady, a začala přemýšlet, co by si mohla přišustit k jídlu. Už jen ta myšlenka jí připomněla léto, kdy na každém rohu stály sudy s kvasem - uvnitř seděly hezké nerudné tetičky a usmívaly se. Sbíraly právě tyhle menegy a nalévaly kvas do hrnků. ̎Kéž bych se mohla stát prodavačkou kvasu, abych si vydělala na jídlo, ̎ pomyslela si Alice, a hned uviděla nedaleko sebe sud s nápisem ̎kvas ̎ a inzerát: ̎Hledá se prodavač ̎ a telefonní číslo.

Aniž by se dvakrát rozmýšlela, vytočila číslo..... Stále ještě netušila, kde se nachází. Snažila se zapojit svou mysl, kterou určitě měla (v minulém životě mabotovala v ústavu, vyprávěla studentům různé příběhy, kreslila vzorce na tabuli, opravdu ji tehdy její profese bavila), ozvalo se slovo ̎spokojenost ̎.
Toto slovo jí utkvělo ve vědomí tak silně, že dva dny studovala jeho význam a smysl, procházela se v prostoru svého vědomí, putovala do vesnice své babičky Ludmily. Žila tam kdysi dávno.

Alice měla také sestru, Aljonu, která babičku často navštěvovala. Alice byla velmi kreativní člověk, sama hodně čarovala, a tak k babičce přiletěla na kouzelném koberci - tedy silou své mysli. Nebyla ještě tak moudrá jako její babička; chtěla co nejdříve komunikovat, aby zjistila, co se v její realitě děje, jak se vrátit do té staré a zda je to nutné.

Ludmila byla velmi krásná. Byla zahalena světlem. Jako by kolem ní vířil obrovský sloup zářivě bílé barvy se všemi barvami duhy. Nebylo možné říct, zda je to osoba, nebo samotná hrající energie, ozářená zázraky, která se sem vtělila, aby pomohla Alici stát se moudřejší a čistší. Vedle ní se život zdál vždy krásnější, barvy byly jasnější, samo její tělo bylo jako tělo anděla. Takhle si Alice představovala anděly. Postavila na stůl hrnek s čajem, rukou udělala vyzývavé gesto, aby se posadila, a babička se usmála svým klidným andělským úsměvem, z něhož se jí chtělo vzlétnout.

Alice, otupělá tím, co viděla, pomalu klesla zpět do křesla. Ústa se jí nechtěla otevřít. Obě se na sebe s úsměvem obdivně dívaly, jejich oči zářily láskou a božskou hloubkou. Alice si uvědomila, že teď spolu komunikují telepaticky, aniž by otevřeli ústa. ̎Klid nebo spokojenost je stav, vnitřní pocit duše, kdy už nemusíš nikam spěchat, už nic nechceš, nic neděláš - dosáhla jsi úrovně Mistra. V jakémkoli podnikání, v jakékoli profesi, ať už jsi kdekoli: prodavač kvasu nebo učitel - nemáš vášně, nemáš silné emoce - prostě děláš dobro, děláš v daném okamžiku, teď. Z každého svého činu (z každého slova, z každé emoce, z každé intonace hlasu, z každé myšlenky, z každého činu) máš obrovské vnitřní uspokojení, radost, která nemá nic společného s tím, co chápou obyčejní lidé. Stala ses andělem v těle. ̎

Q: Tak proč nemůžu létat?
A: Můžeš. Jen dokud si to neuvědomuješ. Neuvědomuješ si své schopnosti, abych tak řekl.
Na tomto světě neexistují pohádky, děvče. Všechno, co si vymyslíš, čemu skutečně věříš, o co usiluješ, co tě baví, to všechno se stává tvou osobní realitou. Je jich mnoho. U každého člověka je to jiné. A kolik lidí, tolik skutečností. Kolik lidí, tolik paměťových buněk v kolektivním nevědomí. Kolik lidí, tolik hvězd. Kolik lidí, tolik planet. ̎

Q: Takže na stejném místě ve vesmíru mohou být jen vědomí, která myslí stejně?
A: Ne. Někdo velmi mocný si vytvoří vlastní iluzi, pozve do ní ochotné hráče. Stane se to, a pak do ní tvůrci spadnou. A pak se iluze může zhroutit, protože tvůrci nové reality zahájí svou proměnu, svou hru. Nebo si vytvoří svou vlastní vnitřní realitu, v níž žijí. Je to jako malé bubliny uvnitř velkého vesmíru. Přemýšlej o tom, potřebuje Anděl jídlo, které lidé jedí? Odpověděl jsem na tvé otázky? ̎

V tu chvíli už Alice opravdu chtěla jít domů. Probudila se. Viděla se, jak sedí u monitoru počítače, rukama dočítá příběh, zatímco za oknem zpívají ptáci, větve na bříze se kývají ve větru, ranní sluneční paprsky hravě září a hřejivě ji vybízejí, aby je následovala.
̎Žij vždycky ve svobodě a radosti, ̎ zaslechla Alice ze svého nitra tichou myšlenku a poznala v ní Ludmilu. Mimořádné štěstí, klid a mír, blaženost, hluboká bezpodmínečná láska k sobě a všemu kolem, při naprosté absenci jakýchkoli vnějších podnětů - emocí, jakýchkoli zvuků, signálů, slov, myšlenek - to je to, co je klid neboli skutečná spokojenost. Nyní jste v sobě nalezli skutečné ̎Boží království ̎, Zdroj, Stvořitele všeho, co na tomto Světě vůbec je. V každém okamžiku svého života máte a vždy budete mít vše, co potřebujete. A ještě více. Mnohem víc. Tvůrčí inspirace a blažená tichá radost vám ve všem, čeho se vaše myšlenky, těla, slova, pocity dotýkají, drazí!
S láskou k vám i k sobě samým, Aliona Sunny. 30. května 2023, neboli 7532 n. l., Nová Země.

Tento stav, kterého jste vy, váš duch, již schopni, je naprostá a absolutní vnitřní svoboda a vůle.
Nikoli ̎svobodná vůle (svobodné vyjádření záměru) ̎.

Cítíte ten rozdíl, milovaní?
Nejste vykonavateli, odevzdáváte se Zdrojovému poli a Zdroj sám skrze vás vykonává všechny akce - potřebná myšlenka přichází ve svůj čas, přicházejí lidé, kteří vám říkají, co potřebujete slyšet, nápovědy přicházejí z přírody a prostřednictvím situací - vy jen pozorujete a pohybujete se jen tehdy, když je dána energie k akci (slovo, gesto, pantomima, pohled, myšlenka - také akce ̎, chápete, kde jste?). Ach, ta nádherná ruština Stvořitelů! Tvořte! Inspirujte (se)! Jste Tvůrci nových světů vesmírů.
Tvořme tuto cestu společně! Ať se tak stane.

Zdroj: https://absolutera.ru/article15119
Zpět