3910 Mari Swaruu: Hvězdná navigace - základní koncepty Cosmic agency

[ UFO ] 2022-12-23

Téma hvězdné navigace již bylo zveřejněno mými předchůdci. Ale jsou to má slova a dnes se zmiňuji pouze o základních principech. Později natočím podrobnější videa o všech souvisejících částech. Chci, abyste všichni věděli, že dokud jsem tady, na palubě hvězdné lodi Toleka, budu se zde dále vzdělávat a téměř každý den budu absolvovat individuální praktické lekce s členy posádky. Učím se věci od vysoce uznávaných členů této posádky, například matematiku, inženýrství a navigaci se Zai´Kirou, jak uvařit dobré jídlo s Athénou Swaruu, bojová umění s Aliou a Kassií nebo historii a politiku a tak trochu všechno ostatní se samotnou královnou Alenym. Pokračuji ve svém vzdělávání. Součástí mého záměru vytvořit tento kanál na YouTube je, abych se s vámi všemi mohla podělit o to, co jsem v poslední době viděla nebo co vidím při svém každodenním studiu a předmětech zde. Stejně tak se jednoduše podělit o svůj život zde na palubě těžkého křižníku Taygety. Pro obyvatele Taygety jsou hvězdné lodě nejen dopravními prostředky a stroji, ale také školami, protože mají pravidlo, že všichni mladí příslušníci této civilizace musí mít k dispozici veškeré znalosti celé kultury. Učí se všemu, ale vždy s ohledem na zájmy, přání a potřeby žáka. S praktičtějším a pragmatičtějším přístupem ke vzdělávání, a ne tolik pouze v teoretické rovině.

Hvězdná navigace, základní principy
Jak jsem vysvětlila v minulém videu, obyvatelé Taygety interpretují vesmír jako kapalné médium s vysokou hustotou a vysokou vibrací, v němž soubor záměrných harmonických pomocí gravitačních pulzů způsobuje, že se vibrace zhušťují do stojatých vln, které následně vytvářejí částice, jež po spojení vytvoří všechny pevné objekty.

Vysvětlila jsem také, jak má každá drobná částice jedinečný vibrační podpis a identitu v celém vesmíru. Pomocí velmi výkonných a pokročilých holistických počítačů můžeme tyto částice velmi přesně zmapovat, ačkoli zmapovat každou z nich zvlášť by bylo nemožné, není to nutné, protože velkým skupinám z nich můžete poměrně přesně udávat průměrné hodnoty, protože jsou propojeny přesným matematickým způsobem, a to jak mezi sebou navzájem, tak i se vším ostatním, takže naše počítače mohou v případě potřeby předvídat a předpovídat hodnoty, které by konkrétní částice měly mít v určité oblasti. Když máte k dispozici velkou mapu, vytvořenou z matematických hodnot částic, a to pro jakoukoli oblast, bez ohledu na to, jak je velká nebo malá, říkáme jí frekvenční mapa, a právě tu používají hvězdné lodě k navigaci, přičemž konvenční mapy, jako jsou ty pozemské, se ponechávají pouze pro navigaci na krátkou vzdálenost, a při nízkých rychlostech. Konvenčními mapami podobnými pozemským mám na mysli mapy založené na trojrozměrných souřadnicích, jako jsou X, Y a Z, nebo jako dvourozměrné mapy, například mapy z papíru. Počítač hvězdné lodi bude mít všechny informace potřebné pro mezihvězdnou navigaci pouze ve ʺformátuʺ frekvenční mapy a to je víc než dost na to, aby se loď dostala kamkoli, i když tradiční mapy se stále používají, ale jsou prostě nepraktické, když jde o velké vzdálenosti a rychlosti.

Když se loď pohybuje malou rychlostí, posádka většinou používá tradiční mapy, a když loď cestuje do vzdáleného cíle, používá hlavně frekvenční mapy. V takovém případě ponechává tradiční mapy jen jako referenční, protože bytosti jako my všichni, včetně vás všech, raději přemýšlejí v termínech tady a tam a vzdálenosti, a ne v termínech matematických vztahů mezi frekvencemi. Dalo by se říci, že posádka hvězdné lodi stále používá tradiční mapy, aby si zachovala část duševního zdraví a životních zkušeností, protože při cestování na velké vzdálenosti se hvězdná loď nepohybuje velkou rychlostí. Při jakékoliv rychlosti vlastně přeskakuje z výchozího místa do místa určení, nikoliv z jednoho místa do druhého. Takzvaný hyperrychlostní neboli hyperprostorový cestovní režim funguje tak, že zná přesnou frekvenční mapu místa určení a zná také přesnou frekvenční mapu místa, kam se má vydat. Jak jsem již vysvětlila, každá částice, a tedy i skupina částic a místo v prostoru, malé i velké, má svou jedinečnou frekvenci. Navigační počítač zadá přesnou frekvenci požadované cílové mapy do lodního motoru (motorů), který následně tuto frekvenci napodobí tím, že celou loď zabalí do vysokoenergetického toroidního kokonu. Pomocí principu dominantní frekvence tento vysokoenergetický kokon lodi emulováním přesné frekvence cílové destinace změní vibrace a matematickou korelaci všech struktur lodi a všeho, co obsahuje, tak, aby odpovídaly přesnému matematickému vztahu frekvence cílové lokace. Loď tedy již nevibruje podle místa vyplutí a vibruje podle místa určení. Při použití principu nelokality loď již nebude existovat v místě odjezdu a bude náhle existovat v místě určení, protože již není vibračně kompatibilní s prvním místem, jako je tomu v místě druhém.

Princip Nelokality říká, že vzdálenosti a rychlosti jsou stejně iluzorní jako Čas, jsou pouze součástí interpretace toho, kdo má zkušenost ve fyzikálním, a nikoliv vnitřní vlastností vesmíru jako celku, z nejrozšířenějšího hlediska. Čas, prostor, vzdálenosti a rychlost jsou pouze iluzí. Bez ohledu na to, jak přesvědčivá tato iluze může být z pohledu člověka, který to vše prožívá. Díky této skokové navigaci lidé nazývají lodě, které jsou toho schopny, ʺskokovými loděmiʺ nebo ʺskákajícími loděmiʺ. Existují protokoly, které je třeba dodržovat, aby lodě mohly bezpečně vstoupit do té či oné planetární soustavy. Například musí opustit svůj ʺskokʺ v dostatečné vzdálenosti od cílové planety, přičemž předtím oznámí místo svého příletu planetárním dispečerům vesmírného provozu, podobně jako na letišti na Zemi. Pokud je kosmická loď velká a těžká, musí vyskočit ještě dále, až do třetiny astronomické jednotky. To je průměrná vzdálenost mezi Zemí a Sluncem v této sluneční soustavě Sol-13. Od tohoto bodu výstupu až do bezpečného příletu na oběžnou dráhu planety se musí kosmická loď pohybovat pomalu, pod rychlostí světla, pouze s využitím tradičního výkonu motorů. Zajímavým faktem je, že když kosmická loď opouští svůj skok, vytváří v poli, v prostoru kolem této oblasti, poruchu, která produkuje gama záblesk. Záblesk je přímo úměrný velikosti a hmotnosti hvězdné lodi, je snadno zjistitelný indikátorovým chvostem kosmické lodi vystupující z ʺhyperprostoruʺ a je detekovatelný ze Země současnou technologií. Porucha v poli vesmíru, kde loď vystoupila ze svého skoku. Zůstane jako vlna po průjezdu mořského plavidla vodou. Vesmír je vlastně ʺvodaʺ ve stavu vysokých vibrací, jak jsem vysvětlila ve svém předchozím videu.

Narušení má také specifickou frekvenci a tato frekvence se shoduje s frekvencí místa odletu. Stejně tak, když loď skočí do hyperprostoru, zanechá v místě odletu další dočasnou poruchu v prostoru, která se rovněž shoduje se zamýšleným cílem. Pak může jiná loď s přesně vyladěnými vysoce výkonnými senzory po několik sekund vědět, kam se ta druhá loď vydala, a její navigační počítač může efektivně vytyčit kurz, kterým ji bude následovat. Další základní princip navigace se nazývá Space Skipping, a označuje situaci, kdy hvězdná loď neskočí přímo na místo určení, ale na okamžik opustí svůj skok do hlubokého vesmíru a poté skočí zpět do hyperprostoru s korekcí trajektorie. Dělá se to především proto, aby se odstranila prozrazující stopa na zadní frekvenci, kterou loď zanechává za sebou z místa, kam původně skočila, hlavně aby se zametly stopy, a používá se to především jako bojový manévr. Posledním základním popisem dnes bude systém motorového pohonu. Navigační počítač hvězdné lodi vybere ze své frekvenční mapy správnou cílovou frekvenci a poté vyšle signál do hlavního řídicího počítače motoru, který následně dá pokyn elektromagnetickým nebo někdy hydraulickým servopohonům, aby posunuly fyzikální vztah mezi protiběžnými turbínami v každém motoru. Poměr mezi pohyblivými bubny určuje výstupní frekvenci elektromagnetické plazmy. Frekvence, když je loď ponořena do toroidu, bude odpovídat existenční frekvenci cíle.

Vysokoenergetický toroid se vytvoří, když se elektromagnetická plazma vymrští z motoru (motorů). Protože plazma má elektrickou polaritu, bude mít tendenci jít proti, tj. je umístěn v přední části kosmické lodi. Toto zařízení se nazývá magnetický sběrač, odkud vlastní trup lodi a řada masivních supravodivých drátů povede vysokoenergetický elektrický proud získaný z plazmatu skrz loď a nasměruje proud do zařízení modulátoru toku a nakonec zpět do motoru, aby byl recyklován do dalšího elektromagnetického plazmatu a vytvořil celkový ponorný toroid obklopující loď. Tento totální elektromagnetický toroid také vytváří ochranný štít lodi. Lodní motory tohoto typu jsou tvořeny několika vrstvami rotujících bubnů, obvykle dvěma až devíti a v závislosti na typu jsou jeden v druhém jako cibule. Každá vrstva se otáčí v opačném směru než ostatní, jedna ve směru a druhá proti směru hodinových ručiček, přičemž je ponořena do speciální vysokoteplotní supravodivé kapaliny, jejíž hlavní složkou je obohacená rtuť. Tato speciální kapalina funguje také jako vnitřní mazivo pro celou sestavu motoru.

Kosmická loď, zejména velká, nese také velké množství sekundárních gravitačních nebo gravitačně modulačních motorů. Malé lodě mohou mít pouze jedno z těchto zařízení, i když obvyklý nižší počet je tři. Větší lodě jich mohou mít tisíce. Jsou to kulovité, kovově modré objekty, které mají obvykle průměr 3 metry, i když velikost se u jednotlivých lodí liší. Tato zařízení jsou tvořena několika vnitřními koulemi, které se otáčejí v opačném směru jako cibule, rovněž naplněné stejnou speciální kapalinou, jakou používají motory. Využívají stejný fyzikální princip. Tato zařízení deformují a modulují gravitační pole kolem sebe a ruší nebo zesilují ho, když jim to počítač přikáže. Menší lodě mohou tato zařízení používat jako hlavní pohonný prostředek a větší lodě je používají k manévrování při vysoké rychlosti nebo k potlačení gravitace, když se blíží k doku na povrchu planety. V dalším průběhu se budeme věnovat mnohem podrobnějším informacím. Toto jsou jen základy. Děkuji vám všem, že jste tu se mnou. Všechny vás moc zdravím a objímám. Brzy se uvidíme.

Zdroj: https://Swaruu.org/transcripts/navegacion-estelar-conceptos-basicos
Zpět