3606 Tunia: Je OK nebýt OK A.S.

[ Ezoterika ] 2022-12-21

Všímám si, že je velmi populární, když lidé říkají, že jsou v pořádku, i když v pořádku nejsou. Například v americké kultuře se lidé často ptají jeden druhého, jak se mají, a zdá se, že jedinou společensky přijatelnou odpovědí je nějaká forma ʺMám se skvěle, jak se máš ty?ʺ. No, také je dovoleno říci, že nejste v pořádku, pokud někdo, koho jste milovali, právě zemřel nebo něco podobného. Ve většině případů však lidé neocení, když řeknete, že se vám skutečně nedaří dobře. Pro nás je smutné dívat se na úžasnou rasu lidí, z nichž většina se nemá dobře, a oni jsou neustále nuceni společenským tlakem říkat, že se mají skvěle. Zdá se nám kruté, že víceméně nutíme lidi říkat, že se jim daří dobře, ať už se jim ve skutečnosti daří, nebo ne. Upřímně řečeno, mně se zdá téměř nemožné být skutečně v pořádku, pokud jste se narodili na Zemi. Jak můžete být v pořádku, když žijete na světě, kde denně umírají děti hlady? A ty děti jste v podstatě vy - všechno je jedno na velmi zásadní úrovni. Dokonce jste navzájem propojeni prostřednictvím stejného kolektivního podvědomí.

I kdyby lidé brali v úvahu jen sami sebe, pak většina pozemšťanů stále není v pořádku. Mají strach, jsou traumatizovaní, unavení, ustaraní, vyděšení, jejich potřeby nejsou naplňovány, trpí bolestí nebo si nejsou jisti, co se děje. Většině lidí se podaří neupadnout do hluboké deprese jen díky tomu, že jejich bublina vědomí je záměrně velmi malá. Většina lidí ignoruje vše, co se nachází mimo jejich bublinu vědomí. To je rozhodně lepší než upadnout do deprese. Pro nás je to však mechanismus přežití. Je pochopitelné, že většina pozemšťanů mechanismus přežití používá, ale přesto bychom vám doporučili, abyste si ho jako takový uvědomili. Pro ilustraci: Předpokládejme, že by plejádské děti každý den umíraly hlady. Co si myslíte, že je funkčnější: že my, Plejáďané, okamžitě zapracujeme na tom, abychom tuto situaci změnili, nebo že my Plejáďané říkáme, že se cítíme tak šťastní a blažení a že se snažíme udržovat své vibrace vysoké, zatímco ve skutečnosti hmatatelně nepracujeme na tom, abychom hladovějící děti nakrmili?

Funkční by bylo, kdybychom těm dětem začali okamžitě fyzicky a prakticky pomáhat. Přesto to pozemšťané většinou nedělají. Většina pozemšťanů ve skutečnosti nevěnuje fyzicky mnoho času ani energie praktické pomoci jiným lidem. A nemyslím si, že je to proto, že byste neměli dobré srdce. Myslím si, že je to proto, že většina z vás je vyčerpaná, má velké bolesti a je vyděšená a prostě nemá kapacitu pomáhat druhým. Rozhodně vám to nemám za zlé. Nemyslím si, že bych dělala víc pro pomoc druhým než průměrný pozemšťan, kdybych se narodila na Zemi.

Záměrné zmenšení své bubliny vědomí trpícím dětem nepomáhá. Řešením v tomto případě není zapnout zprávy, vidět trpící lidi v Africe a propadat depresi, aniž bychom měli možnost jim skutečně pomoci. Upřímně řečeno, ve většině případů je pro pozemšťany platným mechanismem přežití záměrně zmenšovat svou bublinu vědomí, aby pro ně většina utrpení byla neviditelná. Alternativa, prostě se dostat do deprese, by byla horší.

Říkáme jen: uvědomte si, že se jedná o mechanismus přežití, a ne o stav úplného duchovního dosažení.
Někteří pozemští duchovní učitelé sdílejí videa a fotografie vždy jen tehdy, když se prezentují šťastným zevnějškem. Možná přiznávají, že v minulosti nebyli v pořádku, ale často předstírají, že v přítomnosti jsou vždy blažení. Mnozí pozemšťané si myslí, že to musí být velcí duchovní mistři, protože jsou zřejmě vždy šťastní. Ve skutečnosti se téměř vždy tito duchovní učitelé buď jednoduše nepodělí s veřejností o chvíle, kdy se jim nedaří dobře, nebo záměrně zmenšili bublinu svého vědomí tak, aby v ní byly jen šťastné věci. A opět, i když to může být funkční mechanismus přežití, není to konečný stav duchovního dosažení.

Myslíme, že je poněkud škodlivé, když lidé předstírají, že jsou vždy velmi šťastní a že se jim daří skvěle, pokud to není jejich skutečná pravda - a téměř vždy tomu tak není. Obvykle to jen vyvolává v ostatních lidech pocit nedostatečnosti ve srovnání s nimi. Kdybychom my, Plejáďané, zmenšili svou bublinu vědomí tak, aby v ní existovaly jen šťastné věci, pak bychom teď Zemi nepomáhali a váš život by byl podstatně horší. Z plejádského pohledu je nejupřímnější odpovědí, kterou by většina pozemšťanů mohla dát na otázku, jak se jim daří, to, že se jim nedaří dobře. Případně by mohli odpovědět: ʺPoužívám mechanismus přežití, který spočívá v záměrném zmenšování mé bubliny vědomí, a dokud to dělám, je mi dobřeʺ.

Z našeho pohledu je odpověď pozemšťana, že se mu daří skvěle, poněkud zvláštní. Pokud se vám daří skvěle, proč nepomáháte hladovějícím dětem v Africe nebo neděláte něco podobného? Téměř ve všech případech zní odpověď: ʺJsem příliš vyčerpaný nebo mám příliš velké bolesti, strach nebo trauma na to, abych to mohl dělat.ʺ V tomto případě se jedná o odpověď, která je příliš jednoduchá. Dobrá, máme pro to pochopení - ale proč tedy odpovídáte, že děláte především skvělé věci? Pokud se vám skutečně daří skvěle, pak nás překvapuje, že netrávíte značné množství času pomáháním druhým. Pokud zatím nemůžete trávit mnoho času pomáháním druhým, chápeme vás, ale pak si myslíme, že by nebylo upřímné říkat, že se vám daří skvěle.

Samozřejmě, že někteří z vás již lidem pomáhají. Také nechci nikoho obviňovat. Myslím, že pozemšťané si vzhledem k bolestným okolnostem vedou skutečně úžasně dobře. Většina Plejáďanů by si vedla hůř než Pozemšťané, kdyby se narodili na Zemi. A ano, pro většinu z vás je zmenšení bubliny vědomí a péče o sebe to nejlepší, co teď můžete dělat. Nikomu nepomůže, když se podíváte na tragédii, propadnete depresi a přesto nejste schopni těmto lidem skutečně hmatatelně pomoci. Rád bych však lidi vyzval, aby byli upřímní, když se jich zeptáte, zda jsou v pořádku. Pokud je vaše skutečná pravda taková, že nejste v pořádku, a jste v situaci, kdy tím, že to řeknete, neriskujete svou práci, pak bychom vám doporučili být upřímní. Je v pořádku říci, že nejste v pořádku.

Pokud budete upřímní, můžete si o svých pocitech promluvit, což vám přinese úlevu a může vést k uzdravení. A pokud vás za to lidé odsuzují nebo se vám posmívají, pak dobře víte, že to nebyli vaši skuteční přátelé, a můžete si najít jiné lidi, se kterými se budete moci stýkat. Navíc, pokud jste upřímní v tom, že se vám nedaří dobře, dáváte ostatním lidem povolení, aby byli také upřímní. Často můžete zjistit, že lidé jsou velmi rádi, že jste upřímní, protože jim to dává povolení být také upřímní ohledně svých vlastních pocitů.

Autenticita je pro nás prvním krokem k duchovnosti a integraci. A být upřímný v tom, zda se vám daří dobře, je skvělým prvním krokem k autenticitě. Pokud je vaše autentická pravda taková, že nejste v pořádku, pak si myslíme, že nejlepší, co můžete udělat, je být k tomu upřímní, pozorovat to a případně se pokusit svůj život zlepšit. Potlačováním svých pocitů a předstíráním, že jste v pořádku, svou vibraci nezvýšíte a z podvědomí budete nadále manifestovat věci, které se vaší racionální mysli nemusí líbit. Ano, říkat, že nejste v pořádku, je děsivé. Nechtěli byste však žít ve světě, kde by lidé byli upřímní? Nuže, ʺbuďte změnou, kterou chcete ve světě vidětʺ. Mám tě neskonale a bezpodmínečně ráda a myslím, že si vedeš skvěle. Jednoho dne budeš svobodný.

Zdroj: https://eraoflight.com/2022/12/21/tunia-its-ok-to-not-be-ok/
Zpět