3403
Portály do soumračných světů! Jevgenij Sedoj
[ Ezoterika ] 2022-11-09
Záplava informací, jak od Nejvyšších sil, tak od Vyvažujících sil, naznačuje, že takový tok informací vyžaduje uspořádání a zvláštní přístup k nim, právě kvůli jejich zvláštnímu významu, který se nás, vzestupujících, týká v nejvyšší možné míře. Náš pozemský prostor v této době získává zvláštní podobu, protože se otevřely a stále otevírají portály do soumračných světů.
Portály jsou nastaveny na vstup a výstup a toto objevení se v našem prostoru, v prostoru naší projevené existence, jiných cizích vědomí v takovém množství vytvoří podmínky, že nebudeme schopni najít výklenek bez těchto bytostí. Přítomnost takového člověku cizího vědomí je již hmatatelnou zátěží pro prostor, neboť do něj již pronikla dravá zvěř. Interakce mezi lidmi a libovolnými obyvateli temných světů je samozřejmě nežádoucí, ale právě přítomnost translace na ultranízkých frekvencích, která je neustálým výronem negativní energie, vede k tomu, že tyto portály jsou v soumračných světech aktivní a široce otevřené. To vše samozřejmě zhoršuje kolektivní lidské vědomí, ale pomáhá to temným vykonavatelům realizovat apokalyptické scénáře, aby odstranili špinavý zdroj života ze zemského prostoru. Z toho všeho vyplývá, jak se říká - nepomohlo štěstí, pomůže neštěstí, tj. prostor našeho projevu se stane ještě čistším, než byl. Portály do soumračných světů se uzavřou, stačí jen v klidu počkat, až tato interakce skončí.
Je třeba si uvědomit, že za těchto podmínek neexistují pro probuzené žádné další samostatné výsady. My, probuzení, také vnímáme společný prostor, zejména pokud je jemné vnímání již otevřené. Jediné, co my, probuzení, musíme udělat, je dokonale si uvědomit, že jsme na místě, kde je vzduch sám o sobě nasycen gravitací, a je nemožné ji necítit. Je pravda, že v této situaci jsme to my, probuzení, kdo se cítí svobodnější, protože naše mysl, naše přesvědčení, naše vědomí nám navzdory obavám, které nám ve skutečnosti nejsou vlastní, nadále slouží, což samozřejmě zmírňuje samotný fakt zatíženého vědomí. Je toho opravdu hodně, čeho si můžeme vážit. Za těchto podmínek se stává obzvlášť důležité naladit se na Lásku, vděčnost a důvěru ve všechny Vyšší síly, ať už každému z nás znějí jakkoli. Základní smysl všech činů v našem projevu je pro nejvyšší dobro všech, ale každý má svou vlastní cestu. Vymanit se z proudu Života tím, že se mu nevědomky, nebo řekl bych pošetile, bráníme, vede jen na jednu stranu, k bližšímu seznámení se světy soumraku - a to je v nejlepším případě.
Naše meditace musí podporovat jednu věc, hledání souladu s čistými světy, kterému říkáme vznešený stav vědomí, ale je to hlavně kolektivní stav, protože vnímání sebe sama v jiné kvalitě vědomí se dosahuje napojením na proudy vědomí Duší čistých světů.
Při vší plynulosti našeho vědomí je žádoucí vyhnout se kontaktům mezi čistými a špinavými proudy vědomí, protože dokud je vědomí ve špinavých proudech vědomí, jednoduše neexistuje spojení s čistými světy. Nyní nám, probuzeným, musí být obzvlášť jasné, že nemá smysl budovat si iluze, protože události se nikdy nevrátí k dřívějším zákonům pomalé bažiny. Člověk se musí připravit doslova na kaskádu náhlých výbuchů, zejména negativních událostí.
Je vhodné vzít v úvahu alespoň to, že zvířata, která se vylila do našeho prostoru, považují lidi za potravu. Potvůrky to vlastně ani nechápou, protože v jejich světě vládne hlad, takže se nejdřív zakousnou, a to není obrazné vyjádření, a pak se srovnají.
Nyní je úkolem pro všechny, pro Světlé i Temné síly, transformovat spící, kterých je naprostá většina, a pracovat s nimi. Jakákoli přehnaná očekávání nás probuzených mohou vést pouze k jedinému - ke zklamání, někdy hlubokému, v závislosti na intenzitě očekávání. Proto je lepší smířit se s tím, že je třeba jít po vlastních nohou, a to je ta nejspolehlivější možnost. Pokud budeme i nadále jako dospělé děti viset staršímu kolem krku, pak temní umělci staršího určitě odstraní a odstrčí, protože výsledky našeho růstu se posuzují výhradně individuálně. To, co nám při takovém destruktivním zážitku zůstává, je maximální kontrola nad vlastní myslí.
A tak za těchto podmínek převažuje naše vlastní vědomí nad naší myslí. Neboť naše obranné mechanismy v podmínkách vysoce destruktivních zkušeností, které nyní teprve nabírají na síle, jsou silou zaměřenou dovnitř. Vzhledem k tomu, že sklony každého člověka jsou maximálně individuální, je nejlepší se od těžkých myšlenek a s nimi spojených emocí oprostit při jakékoli těžké, vyčerpávající a fyzické práci. Destruktivní síla je vždy náhlým a rychlým uvolněním energie, proto je silná únava nejsnazší cestou k přeměně energie destrukce v energii tvořivosti, neboť jde o přesměrování destruktivní pudové síly k cílům tvorby. S vědomím výše uvedeného je vhodné si uvědomit, že je to ideální čas pro růst a pěstování vlastní vůle a v případě destruktivních komplikací je obnova těchto snah bezpodmínečná.
Tímto způsobem se v daných procesech nacházejí vyšší významy. Ničení, k němuž nyní dochází, totiž není bezmyšlenkovitým ničením pro ničení samotné - v zásadě je možné zničit veškerý inteligentní život na Zemi v jediném okamžiku. Je také pravda, že v takových nesourodých destruktivních událostech získává význam většinou spíše osobní než univerzální, které může v nejtemnější hodině reality živit vlastní Duši.
Ano, procesy, které byly zahájeny, jsou primárně zaměřeny na dosažení průběžných výsledků spáčů. Koneckonců jsou nyní hlavním zájmem Vyšších mocností. To do značné míry určuje samotný osud Země. A i když základní masa lidí o rozvoj neusiluje, nikdo nemůže zrušit úkoly evoluce samotného Boha, jehož částicemi jsme my, lidé Země. Proto musí Duše na Zemi projít těžkou zkušeností, zejména proto, že pozitivní změny nemají být okamžité, ale jsou založeny na dlouhodobých výsledcích vývoje Duše a mysli.
Existuje ještě jedna jedinečnost naší mysli, mysli pozemšťanů, lidí Země, - tato mysl je v našem vesmíru umělá. Tato jedinečnost určuje úkol Duší Země v současnosti - alespoň přežít, dále se nerozpadat, zachovat svůj vlastní objem pro budoucí Cyklus v lidské podobě. V opačném případě se rozpadají na menší částečky sebe sama a mohou se z nich stát zvířata, rostliny nebo osamělá hora.
Lidé vcelku nepřemýšlejí o smyslu impulsu Života, o hodnotě snahy o život. S myšlenkami jako ʺnemám zájemʺ, ʺjsem unavenýʺ, ʺnechte mě býtʺ dochází k silnému přijímání destruktivních impulsů. A pravdou je, že tyto impulsy jsou pokusy o resuscitaci problematických Duší, aby se zabránilo dalším fázím spontánního rozštěpení Boha. Je také pravda, že přijímáním rozmanitých zkušeností se Duše stává vědomou, vstřebáváním životních zkušeností se Duše nasycuje. Její obraz světa se stává komplexnější, krásnější a výraznější. Je však třeba vzít v úvahu, že nejpřitažlivější a nejvyváženější obraz Světa je obrazem kontrastním, v němž je celá paleta odstínů zkušeností. Právě zvýšení povědomí a nasycení působí jako důležité faktory dlouhodobého růstu Duše s povinným přechodem kvantity v její novou kvalitu. Zdá se mi, že možnost stavět v každé situaci na pevných základech vlastního chápání je tou cennou vlastností a pocitem, který zaručuje stabilitu všech struktur sebe sama - Duše, Ducha a osobnosti, přecházející k individualitě, tj. k soběstačnosti.
Zdroj:
https://absolutera.ru/article14026
Zpět