Měsíc byl použit jako archa. Když dorazil k Zemi, stal se jeho vůdce Chronos vládcem Atlantidy a Měsíc používal jako vězení, jelikož je život věčný a zabít své protivníky by mu pomohlo jen nakrátko. Na Měsíci skončili i jeho děti, mimo Poseidona, který byl ovšem stejný zmetek a Chrona nakonec na Měsíci zavřel také.
Žena z Orionu v těsném hábitu nějakým způsobem připomínala buď Číňanku, nebo starou Egypťanku. Tmavá pleť, mírně šikmé, ale zároveň velké tmavé oči a hrubé černé vlasy po ramena. Mezi širokým obočím měla jakýsi hrbolek, jako třetí oko na sochách Buddhy. Šest prstů. Dnes je ve spodním patře jakési podzemní základny na Zemi. Výška obvyklá pozemšťanům. Její předci jsou rasa Lunbo, jejíž potomci nejprve pobývali na Phaetonu, pak na Zemi v Lemurii, dnes v Asii, jako indiáni, v Egyptě, a jsou příbuzní s Hyperborejci. Ačkoli nyní nejsme fyzicky obři, jsme stejně vysocí jako vy, žijeme fyzicky ve stejném biologickém světě, i když se naše délka života liší...
Vyslali jsme portálem několik posádek na základny našich přátel z různých světů, kteří tvoří Koalici sil světla, jak jí na Zemi pateticky říkáte. Naši bojovníci spolu s bojovníky této koalice nadále zadržují koalici Anunnaků a jejich vazalů ze souhvězdí temnoty. A Anunnakiové jsou poslušní několika civilizacím z Antisvěta, mohu-li to říci vaším jazykem. Jsou to Zetové ze souhvězdí Mřížky a několik plazovitých a hmyzích ras. Samotní Anunnakiové jsou vzhledově podobní Zetům, šedým humanoidům, které znáte, ale často se maskují hologramem nebo biooblekem založeným na genetickém materiálu atlantské civilizace. Od plavovlasých a světlovlasých statných Atlanťanů se však liší chladnýma ocelovýma očima a mechanickými strojovými emocemi, či spíše naprostou bezcitností a absencí jakýchkoli reakcí, nejen soucitu, lítosti, ale i zloby, nenávisti a podobně. Své zlo páchají nestranně, bez zášti a škodolibosti. V tomto jsou jako stroje, ale dělají zlo...
Jeden z našich členů posádky zmizel, když propadl dírou v rozbitém portálu. Dříve portál fungoval správně, ale Anunnaki nebo jejich ʺspojenciʺ ho zřejmě dokázali poškodit. Koneckonců se nacházel na satelitu vaší planety - Měsíci, jak mu říkáte. Měsíc má mnoho portálů a krystalů, které je aktivují. První portály zde vybudovali už Atlanťané, kteří si v soustavě Sírius, odkud přišli, postavili samotný Měsíc jako vesmírnou archu. Potřebovali spojení se svou umírající vlastí, a tak první portál spojil Měsíc s jejich starobylou planetou, kterou pohltil oceán. Z těchto dávných dob se v lůně Měsíce dodnes zachovala obrovská města, i když většina z nich dnes existuje jen jako opuštěné ruiny.
Atlantida měla předpokládanou délku života desítky tisíc let, Chronovi se ale zdála příliš krátká. Za jeho prodloužení Chron dodával zlato, které Anunnakiové potřebovali pro Glorii, neboli dvojče Země, které je na stejné oběžné dráze jako vy, jen se nachází těsně za Sluncem a pohybuje se kolem něj synchronně se Zemí. Nyní je zde také založeno mnoho základen koalice světelných civilizací. Přestože Anunnaki a jejich přisluhovači nebyli definitivně vyhnáni, vlastní Glorii asi z poloviny stejně jako Měsíc.
Chron na Měsíci zřídil vězení pro nežádoucí politické odpůrce, jak byste řekli. Nepoužil trest smrti, který Anunnakiové uplatňovali nad laboratorně vytvořenými ʺadamuʺ nebo prvními pokusnými lidmi. Adamu byl vytvořen genetickým inženýrstvím z materiálů zvířat, lidí vyšších civilizací, zejména Atlanťanů, jejichž databáze Khron předal Anunnakům, a z materiálů Anunnaků samotných, stejně jako Hyperborejců a obyvatel Mu.
Popravením Atlanťanů se jejich přítomnosti nezbavíme. Koneckonců, ať už Atlanťané, Hyperborejci nebo Muové, všichni byli dokonale schopni vrátit se v subtilních tělech a pokračovat ve své práci a komunikovat s živými v tělech. Trest smrti byl proto zbytečný.
Chron se je snažil izolovat v měsíčních kobkách. Za tímto účelem zde na Měsíci ve spolupráci s Anunnaky vznikly četné konstrukce a technická zařízení, která mají blokovat vědomí, tedy duše. Zde se prováděly zrůdné experimenty za účelem zapomenutí duší, zatemnění paměti. Několik takových zařízení přenesli Anunnakiové na Zemi a nainstalovali je do dutin Země, které pro své účely vybudovali Phaetoni, a k východu z velkého Labyrintu, který byl vybudován jako multifunkční portál.
Řeka zapomnění Lethe je ve skutečnosti řekou modifikované plazmy, jíž byly duše Anunnaků a Atlanťanů, kteří jim sloužili, zahnány do zapomnění a byly na ně umístěny silné energetické uzávěry, které bránily novým inkarnacím. Tento mechanismus proměnil duše ve stíny a část labyrintu, kterou Anunnakiové přetvořili, se stala Hádem. Celé toto ʺzařízeníʺ měl na starosti Hádes, nejstarší syn Chrona, který byl jako dítě poslán svým otcem na základnu Anunnaků na Glorii, aby zpracoval vědomí a zablokoval duše. Sami Anunnakiové to požadovali pro své experimenty, ale ani Chronovi to nevadilo. Nepřál si, aby se jeho syn stal soupeřem jeho moci.
Později začal být Chron posedlý možností ztráty moci a jeho děti se staly jeho nepřáteli. Všechny kromě Háda poslal na Měsíc. Vaše staré helénistické mýty o tom hovoří čistě primitivním způsobem adamovského vědomí, že prý Chron spolkl, snědl své děti.
Věk Chrona skončil. K moci se dostal Poseidon, nejmladší syn Chronův. Bohužel šel ve stopách svého otce a pokračoval ve spolupráci s útočníky. Mimochodem, nyní se Chrone sám vydal na Měsíc a už poznal všechna kouzla místního vězení.
Éra Poseidona skončila smrtí celé Atlanty a velkou povodní. Ve stejné době část Atlanťanů utekla na Měsíc. Zde však bylo jen vězení a pustá hluboká města. Noví osadníci začali spouštět prastaré krystaly, aby vytvořili atmosféru, ale už toho moc nevěděli a značně snížili své vibrace tím, že žili pod vedením vetřelců z Nibiru. Znovu se museli obrátit na své kurátory - Anunaki. Tuny zlata byly poslány na Měsíc, aby vytvořily skořápku udržující atmosféru.Na nějakou dobu zde byla vytvořena umělá atmosféra. V této éře začali Atlanťané stavět povrchová města. Nikdy se jim ale nepodařilo udělat přitažlivost na povrchu stejnou jako na Zemi. To vše vedlo k neustálému úniku atmosféry a nemožnosti upevnění vegetačního krytu, který by atmosféru podporoval. Zlato se již průmyslově nevyrábělo jako v éře Chrona v Atlantidě, bylo ho málo, takže Měsíc Anunaki opustili. Gloria se svou hmotou sama stále udržovala umělou atmosféru, Měsíc ale nemohl. Prastaré krystaly byly zastaveny v nejhlubším starověku a ani kněží Atlanťanů ani Anunaki je nemohli spustit kvůli jejich osobním nízkým vibracím.
Atlantští nohsledi Anunaki se ukryli v hlubinách Měsíce, zřídili si vnitřní základny, kde stále žijí v izolaci. Doufali v pomoc Anunaki, kteří je opustili. Anunaki pomáhají pouze tehdy, když je z toho užitek, pokud žádný užitek není, jednoduše zničí svědky, které nepotřebují. Proto se část lunárních Atlanťanů, prchajících před otrávenými paprsky lodí a základen Anunnaki, zabarikádovala v nejnižších vrstvách Měsíce. Snažili se dostat do kontaktu s civilizacemi světa, ale mají tu nejobtížnější karmu i pro pouhou komunikaci. Do jisté míry jim jako jejich bývalým bratrům nyní pomáhají potomci Atlanťanů z planety Evropa u Jupitera. Ve skutečnosti mohou získat pomoc jen ti, kterým se podařilo obnovit své vědomí a zvýšit své vibrace. Anunaki se v průběhu války s civilizacemi světla snaží zničit portály, kterými poslové těchto civilizací přichází do sluneční soustavy. Nasměrují supertěžké kameny a odpálí je v místech portálů. Ve většině případů moderní obrana civilizací světla funguje, ale někdy dojde k selhání.
Zde na Měsíci vznikla trhlina do které spadla loď naší civilizace. Moje posádka se vydala na pomoc, protože pohřešovaná loď se podle našich údajů propadla do hluboké minulosti sluneční soustavy. Naše souřadnice vypočítali pozdní éru Atlantidy, kdy portál na Měsíci ještě nefungoval v současném rozsahu a Měsíc sloužil jako vězení. Mně a mému asistentovi se podařilo projít rozbitým portálem a najít ztracenou loď v blízkosti měsíčního vězení. Drželi jsme rozbitý portál paprskem energie a uvolnili ztracenou loď z pasti, ale my sami jsme nestihli projít, portál se zabouchl a zničil naše zařízení, které ho drželo. Síla ničivé vlny způsobila poruchu mé lodi a ta se zřítila se na mrtvý měsíc éry posledních Atlanťanů, kdy se v jeho útrobách ještě nacházelo zchátralé vězení, ve kterém pobýval už jen Chronos. Poseidon vhazoval nepřátele do časových portálů.
Při havárii se na lodi snížil tlak. Můj asistent zemřel okamžitě, mě se podařilo vstoupit do stavu samádhi a opustit tělo. Ve stavu samádhi tělo nepotřebuje vzduch, není nutná pohodlná teplota, agresivní radiace vesmíru není tak hrozná. Ale oživit tělo v tomto stavu a přitom v něm zůstat jako duch znamená jednoduše ho zabít. Proto jsem ho opustila. Bez těla nejsou portály potřeba. Při dostatečném tréninku ducha se bez nich obejdete a můžete vstoupit do jakéhokoli světa. Navštívila jsem proto stanice světlé koalice a informovala je o havárii, ale bohužel portál byl zničen a nebylo možné se dostat na souřadnici času a prostoru, kde ležela moje loď. Navíc tam v té době nebyly žádné koaliční stanice. Ve vašich dnech, kdy už tam jsou, jsou na Měsíci i generátory Anunaki a brání otevření portálu. Otevřením portálu z vašeho času zvenčí můžete pustit lodě Anunaki a jejich vybavení do jiných světů. Existuje jedna skulinka, jak portál opravit, a tou je spuštění prastarých měsíčních krystalů, ale abyste se k nim dostali, musíte odstranit obrovskou základnu Anunnaků, která hrozí vyhozením do povětří mnoha zařízení důležitých pro odstrašení útočníků na jiných světech. Bohužel je mohou vyhodit do vzduchu mnohem rychleji, než se ke krystalům dostaneme my. Proto zatím nemáme možnost dostat se ke krystalům. Anunnaki se tam nemohou dostat kvůli svým nízkým vibracím, ale také nám zablokovali cestu hrozbami.
Rozhodla jsem se neinkarnovat do nového těla, dokud nebude vyřešen problém toho starého. Možná ho budu muset spustit znovu, abych sdílela důležité znalosti s lidmi. Pokud je to možné, samozřejmě. Lidé teď mohou mé tělo snadno zničit. Nevím přesně, jaké experimenty s tím dělají a zda bude možné do něj vstoupit. Na Měsíci leželo desítky tisíc let. Havarovaná loď Anunaki nezajímala, protože nevydávala známky života a nepředstavovala pro ně hrozbu. Atlanťané, kteří migrovali během potopy, se jí také nedotkli. Loď ležela v nepříjemné poušti, kam se sluneční paprsky dostanou jen zřídka. Když Atlanťané na chvíli udržovali atmosféru, oblast havárie byla stále opuštěná a Atlanťany nepřitahovala. Nepřilákala ani Zetas, kteří si oblíbili mrtvý Měsíc, když atmosféra uměle vytvořená posledními Atlanťany zmizela. Zetas zde jednoduše vytvořili síť bunkrů a nastavili svou technologii k zesílení generátorů Anunaki vysílajících na Zemi.
Tyto generátory shromažďují lidské energie utrpení, smrti, smyslnosti a další nečistoty ze Země, které Anunaki konzumují pro své vlastní účely, využívajíce Zemi jako farmu. Na Zem generátory dodávají různé energie a vlny, které jsou naprogramovány v laboratořích Anunaki. Na Zemi bylo provedeno mnoho experimentů s náboženstvími. Byly to vynálezy Jehovy, uchvatitele moci mezi Anunaki od dob pozdních Atlanťanů. Experimentoval s obyvatelstvem Země a snažil se ovlivnit nejen Adama, chovaného v laboratořích, ale i zbývající zástupce vyšších ras - Hyperborejce a Mu. Náboženské instalace v různých jazycích byly přenášeny z generátorů, údajně pocházejících od Boha. Tyto generátory stále většinou pracují nekontrolovatelně, protože jejich pán Jehova již neexistuje. Jeho vědomí, zaznamenané v elektronickém čipu, bylo zachyceno novým Hostitelem útočníků, který si vytvořil svou hlavní základnu na Zemi v podzemním Agharti, jehož vchody leží pod ledem Antarktidy.
Nekontrolované generátory dokážou ze Země zachytit nejen energie emocí, ale také informace, fragmenty lidské řeči, hudbu, myšlenky lidí v tisících jazycích, všechny informace o hluku planety. Jsou zachyceny Anunaki z Glorie a filtrovány, aby drželi krok s událostmi. Nyní nemají s novým Mistrem Země, který se usadil v Agharti, nejlepší vztahy. Nechtějí ho uznat jako nového vlastníka a požadují probuzení Jehovy jako samostatné osoby. Ale ve věci konfrontace se silami světlých civilizací se stále dokáží sjednotit a stojí na jedné frontě. Majitel Agharti získal podporu metropole Anunaki v systému Nibiru a diktuje své podmínky. Ve vaší době lidé ze Země dosáhli Měsíce. Mluvím ve vaší době, protože padesát nebo sto let pro nás není důležitých. Lidé opravdu chodili po Měsíci, šlapali tuhle poušť, ať si později vymyslíte jakékoli pohádky.
Bylo zde uskutečněno několik pozemských expedic. Je třeba říci, že toto vše se stalo, když byl mistr Agharti rozptýlen osobními záležitostmi moci a odešel do systému Nibiru. Lidé udělali průlom v technologii kvůli dočasnému oslabení kontroly ze strany Anunaki. Ale po návratu do Agharti Mistr zjistil, že se něco vymklo jeho kontrole. Američanům, kteří s ním uzavřeli dohodu na konci velké války, se podařilo dostat za hranice Země, Rusům dokonce o něco dříve. Anunnaki to nikdy nechtěli dopustit. Jako nejlepší Jehovův žák, který pohltil jeho vědomí, snil Mistr o starých časech Jehovovy vlády, kdy byla Země považována za plochou a Země za střed vesmíru, hvězdy byly na obloze přibity a byl postaven palác Boha, který stvořil svět.
Smlouva se nevztahovala na schopnost pozemšťanů zkoumat vesmír, protože mistr Agharti pozemšťany podcenil. Podle smlouvy Anunnaki měli na Zemi přenést část své zastaralé technologie, aby vytvořili pohodlné životní podmínky pro vládnoucí elitu podle vesmírných standardů mimozemských civilizací a případně prodloužit jejich život. Na oplátku dostali oficiální povolení unášet různé osoby jejich vazaly Zeta, kteří se v říši Anunnaků zabývají genetickým inženýrstvím, a povolení vybudovat mnoho základen, do nichž mají někdy pozemšťané vstup povolen. Anunnaki podle smlouvy slíbili, že nebudou narušovat hegemonii USA nad planetou a podmanění si všech jejích zdrojů, a souhlasili, že je v případě potřeby podpoří. Ale Američané po vzoru Rusů udělali něco, co nebylo v plánech Anunnaků. Nejenže se jim během krátké Mistrovy nepřítomnosti podařilo vstoupit do vesmíru, ale dostali se i na Měsíc. Navázali také několik kontaktů se zástupci koalice světlých sil.
Mistr se podle vás vrátil v šedesátých letech a byl pryč asi deset let. Pro vás je to časový rámec, pro Anunnaki je to asi deset dní. V té době se misím Apollo podařilo udělat mnoho, ale k Mistrově radosti se Američané báli zveřejnit všechny výsledky výprav. Konkrétně to, že na Měsíci byly objeveny ruiny měst a technických komplexů, že na Měsíci byla nalezena moje loď a mé tělo bylo odvezeno, tělo mého asistenta se rozpadlo na popel, nešlo odvézt. Dokonce i skutečnost, že astronauti zde slyšeli zvuky pozemské civilizace z polorozbitých opakovačů a zvuky modliteb nahraných Jehovou k udržení náboženství, stejně jako dochované zvuky a obrazy z atlantské, phaethonské a dalších civilizací, které zde měly základny - byla utajena.
Ke zděšení Mistra se však Američanům, zastoupeným Kennedym, podařilo vyjednat se svými nepřáteli, Rusy, společný průzkum Měsíce. Obraz nepřátel skutečně napomohl super utajení těchto událostí před obyvatelstvem planety.
I v nepřítomnosti Mistra Američané a Rusové ze setrvačnosti tajili před veřejností dvě společné výpravy na Měsíc, kdy se dostali k mé lodi a odvezli mé tělo. Byla to dvacátá mise Apolla.
Vracející se Mistr se rozzlobil a nařídil omezit všechny lunární programy pod hrozbou zničení pozemské civilizace a hlavně zbavení vládnoucích elit jejich ʺmimozemskéhoʺ pohodlí spojeného s volnou energií a teleportačními technologiemi do určitých bodů.
Aby opět získali přízeň Mistra, Američané, respektive mezinárodní finanční elita, odchovaná ještě Jehovou jménem Spojených států přistoupili k nové smlouvě, kde se za stejné výhody nyní elita zavázala snížit počet obyvatel Země asi za třicet let a zbývající biroboty zcela podřídit systému Mistra. Anunnaki nyní poskytli zombifikaci, čipování a další technologie k vytvoření biorobotů, stejně jako určitý vývoj syntetických potravin a vakcín, které měly vést k depopulaci.
K tomuto obratu vedla lunární historie, nebo spíše urychlila proces převzetí vaší civilizace Anunnaki. Sama elita prodala planetu útočníkům za iluzorní materiální výhody a příslib technologie fyzické nesmrtelnosti po splnění smluvních závazků. Když se však proces depopulace na Zemi protáhl a lhůta téměř vypršela, elity v obavách z trestu nabídly splnění dávného snu Anunnaků, totiž vytvoření portálu do jiných světů pro expanzi vetřelců. Poté postavili hadronový urychlovač ve Švýcarsku a následně několik dalších pod záminkou vědeckého výzkumu zrodu vesmíru a vzniku hmoty. V osobě elit tak Mistr získal ty nejpoddajnější otroky, kteří jsou sami kvůli své kůži a snu o fyzické nesmrtelnosti připraveni vlastníma rukama zničit Zemi i sluneční soustavu, aniž by si uvědomovali, co dělají.
Upadli do obludného otroctví a odmítli pomoc koalice světlých civilizací jen proto, že odsoudila hegemonii USA na planetě a neslibovala fyzickou nesmrtelnost, ale naopak vyzývala k sebezdokonalování ducha, aby dosáhl důvěryhodného vztahu. Technická pomoc byla přislíbena pouze pod podmínkou, že nebude použita k invazivním vojenským účelům. A nebylo možné je oklamat, protože četli myšlenky vyjednavačů.
Mimochodem, Kennedy nechtěl s mistrem Agharti podepsat kanibalskou otrokářskou smlouvu. Viděl v něm biblického Prince temnot - Antikrista. Chtěl spolupracovat s koalicí světlých civilizací, a když cítil její sílu, rozhodl se připravit část finanční elity o jejich finance, a znárodnit jejich finanční systém. Proto přišel o fyzický život. Kněz vašeho světa byl stále velmi silný - jeho síla je v rukou právě těch elit - poslušných otroků, kteří sní pouze o osobním obohacení, osobní moci a nesmrtelnosti.
Koncem osmdesátých let začali zvídaví pozemšťané tušit, co se děje v zákulisí, a začali hledat důkazy. Někdy za to zaplatí životem. Ale přesto se do světa dostaly nějaké informace a dokonce i fotografické a video materiály byly osobními záznamy smrti astronautů a dalších lidí, kteří znali pravdu. Tak se objevily informace o mé lodi a zvucích na Měsíci, o měsíčních městech, o mimozemských základnách. Právě ze základny Anunaki, která se přímo srazila s pozemšťany na Měsíci, dostal Mistr signál a spěchal zpět na Zemi. Začaly unikat informace. A pak Anunnaki nařídili elitám, aby zničily všechny informace. Zastavit vlnu informací se stalo velmi obtížné, protože informační technologie a internet se již na Zemi objevily.
Pak elita našla cestu a začala prohlašovat všechny závadné informace za konspirace. Unikly informace o lunárních expedicích. K velkému štěstí elit byla spousta materiálů stále utajována a to, co se dostalo na veřejnost, bylo příliš šokující a působilo fantasticky. Přirozené lidské pochyby a skepse, vychované ateismem a kupodivu i náboženstvími, ve kterých nebylo místo pro mimozemskou inteligenci a mimozemšťany samotné, pomohly přesvědčit veřejnost, že takové informace jsou falešné.
Oficiálně zveřejněné informace o lunárních expedicích ale trochu zasáhly. Pak bylo rozhodnuto vypustit fejk, jak říkáte, o tom, že Američané vůbec neletěli na Měsíc, a vydávat to za pravdu, která prorazila na povrch. Takový krok si okamžitě získal mysl ʺhledačů pravdyʺ a závistivých vůči Spojeným státům a jejich úspěchům. Na příkaz Anunaki byli Američané ochotni vzdát se svých vlastních úspěchů, aby potěšili Mistra.
Nový padělek se začal rychle šířit a zároveň upravoval téměř všechny fotografie a videa z lunárních expedic, které již unikli do informační sítě, aby vypadaly jako falešné. Našli se i tací, kteří začali potvrzovat novou verzi filmu natočeného v Hollywoodu o přistání na Měsíci. Peníze za vás nadále rozhodují o všem... A pýcha se závistí... Právě tyto vlastnosti nutí mnoho neameričanů věřit, že Američané nebyli na Měsíci, stejně tak Rusové. A tyto nízké pocity a vědomí, že vše, co nezapadá do jejich obvyklých konceptů, je fikce a fantazie, udělaly své. Američané se ani nemusí oficiálně ʺpřiznávatʺ k údajně zinscenovaným lunárním expedicím. Spousta lidí uvěřila vymyšlenému padělku. To znamená, že se otevřela cesta k Mistrovu snu o dávných dobách Jehovových, kdy si lidé mysleli, že Země je placatá a na nebi není nikdo kromě Boha. Když samotná myšlenka kontaktovat nějaké mimozemšťany, dokonce i světlé civilizace, byla považována za kacířskou nebo klamnou, když byl život mimo Zemi obecně popírán a Země samotná byla považována za jediný svět ve vesmíru s hvězdami nacpanými do nebeská kupole se zlatým slunečním kotoučem a stříbrným kotoučem měsíce, stvořená Bohem pro krásu a jakousi harmonii a pro nic jiného na světě pro člověka, jako korunu stvoření.
Ideální Jehovovi služebníci. Nový majitel sní o tom, že je trochu upraví, aby se neřídili návrhy a náboženstvími, ale pouhým stisknutím tlačítka, a aby byl počet menší pro snadnější ovládání. A v tom je mu morálka a religiozita jen překážkou, a neznalost struktury vesmíru a dalších věcí je na dosah ruky. Je pro zničení a diskreditaci všech náboženství a učení minulosti, včetně těch překroucených, které Jehova zanechal. Na rozdíl od Jehovy se nechce obtěžovat překrucováním starověkých učení a pravd, nechce rafinovaně manipulovat s myslí lidí jako Jehova a někteří jeho následovníci z vyvoleného lidu. Chce to rychle a hned. Obecně chce touhu duší duchovně se zlepšovat otočit na touhu po potěšeních. Konzumace potěšení v zapomnění mysli. A aby v této aspiraci málo vyvinuté duše nedrtily svět a sebe navzájem, potřebujeme totální kontrolu nad mozkem pomocí techniky, antikoncepce a vůbec všemožných akcí. Pro něj ideální.
Možná je to, co jsem řekla, strašidelné a strašné, ale to je cíl útočníků. Válka pokračuje a její výsledek do značné míry závisí na lidech, na jejich touze myslet a duchovně se rozvíjet, zlepšovat se nebo na jejich touze nemyslet, a přijímat pouze potěšení. Pokud lidé stanou ve větší míře na úrovni dobytka potřebného Mistrem, nebudeme schopni zachránit lidstvo. Samozřejmě najdeme způsob, jak zabránit útočníkům ve vstupu do jiných světů přes portály, pokusíme se zachránit flóru a faunu vaší planety, ale ti, kteří dobrovolně kvůli lenosti a zbabělosti snížili své vibrace, s námi nepůjdou. Pohltí je Anunaki, nebo jejich Mistr, nebo jeho Mistr Lucifer - hierarcha Nibiru.
Pomalu, podle vašich představ, ale jistě, systém Slunce vstupuje do jiného prostoru, ve starověku jste ho nazývali Satya Yuga. To nám pomůže dostat se ke krystalům a Zemi a Měsíci a oslabit Anunaki a jejich vazaly. Zasáhneme také, pokud lidé dovolí kritický okamžik průlomu do jiných světů sil temnoty. Jak to bude, nemůžeme říci, abychom neporušili zákon svobodné vůle a volby pro vás. Vše proto nakonec závisí na vaší volbě, na tom, co pozemšťané udělají. Záleží také na vás, zda dokážete žít ve svých tělech ve změněných podmínkách, zda dokážete alespoň trochu zvýšit své vibrace, začnete jít cestou sebezdokonalování ducha nebo budete jen honit iluzorní a pomíjivé materiální statky.
Zatím se o všem stále rozhoduje, moje tělo zatím stále leží na Zemi. Co bude dál, nevím, protože vše závisí na lidech a jejich rozhodnutích. Pokud ovšem bude mé tělo zneužito, bude zničeno, vrátím se do inkarnace, abych se účinněji podílela na této válce o sluneční soustavu, o život, který zasadili moji předkové, a o vaši předci. Máme stejné!
Máme povinnost udržet tento život, máte povinnost udržet tento život. Vy, kteří ještě dokážete myslet duší, ne žaludkem a peněženkou, kteří se snažíte rozlišovat pravdu od lži a ne jen potlačovat skepsi nebo být pyšní a závidět úspěchy druhých. Mezi vámi jsou naši ztělesnění poslové, pomáhají nám, mají nejtěžší poslání, narodili se v lidských tělech zapomnění, aby si vše upamatovali a pokračovali v boji. A jen málo z nich je slyšet ve světě skepse, fanatismu a honby za materiálními statky a všeobecnou spotřebou. Pro nás je však důležité, že vás alespoň někdo slyší, i kdyby se ze spárů útočníků vyrvala jedna duše - už to je úspěch. Jsme s vámi.
