2134
Nefertiti Valerie Kolcová
[ Ezoterika ] 2013-10-20
Kdo by neznal okouzlující obraz Nefertiti? Ale byla opravdu tak okouzlující?
Její krása přežila staletí a tisíciletí a přišla k nám vtisknutá starověkým sochařem. Její pohled je svůdný a záhadný a zdá se, že zná tajemství, která my neznáme. Ale byla opravdu tak krásná?
Kdo byla tato žena, která žila před mnoha staletími ve starém Egyptě? Obdivujeme krásu Nefertiti, ale nevíme o její skutečné roli v dějinách, která nebyla vůbec krásná, ba dokonce zlověstná. Nevíme o její fyzické deformaci, kterou sochař umně zamaskoval. Nikdo nezná ani tajemství jejího narození, ale k nám se dostal příběh o narození biblického Mojžíše. Legenda o Mojžíšově narození se k nám bohužel dostala nikoliv jako skutečný příběh, ale jako příběh zapsaný tak, jak ho potřebovali ti, kdo byli u moci. Nemá nic společného s legendou o nalezeném nemluvněti. ale byla mu připisována.
V nádherném paláci tráví dny a noci mnoho žen a jejich dětí, neboť tam žijí konkubíny faraona. Na nedalekém kanálu se pohupují lotosy a papyrus. Na dně se mihotají ryby a Nil je skrytý za houštinou.
Ke břehu kanálu dorazila malá hračková loď ze dřeva, vycpaná zlatými destičkami. Měla dokonce stěžeň a plochou plachtu jako skutečná loď, a v lodi bylo dítě. Na verandě se objevila královna a její sluhové se rozběhli k místu s loďkou. Dítě bylo zabalené v perleťové látce. Holčička měla na hlavě korunku s plochým zkoseným vrškem, bohatě zdobenou kameny. Vedle ní ležel malý zlatý prut, symbol faraonovy moci. Královna byla ohromena. Shromáždili se kněží i sám faraon Amenhotep III.
Kněží dívku prohlásili za posla bohů. A faraon pochopil, že musí zázračné dítě přijmout. Dostala jméno Nefertiti, což znamená ″Krásná přišla″, protože se nenarodila, ale přišla do faraonova domu.
Amenhotep III. už měl syna, dědice a budoucího faraona Amenhotepa IV. (alias Achnatona).
Sfinga mi ukázala, planetu za Sluncem (Gloria). Obývají ji ti, kteří přišli z Nibiru, aby ovládli tento svět. Říkají si Niphilim nebo Anunnaki. Obloha (atmosféra) jejich planety je pokryta tenkou vrstvou zlatého prachu, který získali ze Země jako daň od obyvatel Atlantidy. Zlatá fólie je jejich zástěna, kterou učinili svou planetu neviditelnou pro lodě z jiných světů. Veškeré aktivity obyvatel Glorie jsou zaměřeny na zotročení lidí Země a využití jejich emocí jako energie pro svět Glorie. Tuto planetu byste nazvali parazitem Země. Niphilim se považovali za vyvolené, a proto se nazývali Anunnaki. Vybrali několik svých a poslali je na Zemi do experimentálního světa zlatého vejce, vytvořeného uvnitř vaší planety. Na planetě Niphilim nebe vůbec nebylo zlaté, zlato Nifilim se s něčím spojilo a celá obloha tu byla rudá. Na všech stranách se tyčily černé a šedé hory. Jejich mrtvé svahy byly rozbrázděné hlubokými puklinami. Tu a tam se sypaly kameny. Skalní sesuvy hřměly z nových hor, za nimiž se tyčily nedobytné skály.
Tato planeta byla dlouho mrtvá a bezcílně bloudila vesmírem, dokud ji Nibiru svým silovým (gravitačním) polem nezachytila. Pak se Nifilim s Nibiru rozhodli využít ji pro své vlastní účely a přikotvili ji ke Slunci na stejné oběžné dráze jako Země. Vháněli do ní dýchatelný vzduch ze Země a začali budovat zlatou kopuli, která měla pojmout potřebné látky a neutralizovat těžké plyny, jež se na planetě nacházely. Tuto kopuli pak přeměnili na zástěnu, aby je jiné civilizace nenavštívily a nevšimly si jejich aktivit. Oživit planetu v pozemském smyslu se jim nepovedlo. Byla mrtvá a duchovně mrtví byli i sami Nefilové. Mohli žít pouze z energií jiných planet nebo jiných živých bytostí, protože na tento svět přišli s Nibiru z antisvěta temnoty, aby se zmocnili nových území vesmíru. Černí draci, hadi a další ďáblové z antisvěta se rovněž zmocnili prostor našeho světa. Dalo by se říci, že ostatní černé civilizace byly jejich soupeři, ale jak už to mezi temnými bývá, soupeři se mohou stát spojenci pro společnou věc zničení jiných světů, než se zase stanou nepřáteli. Běžný jev v antisvětě, kde jsou si všichni navzájem nepřáteli. Niphilim se nikdy nepodařilo žít na povrchu nové planety. Postavili na ní města. Do hor byla vytesána celá města. Umělé světlo v obřích jeskyních trvá věčně. Zaplavilo uličky mezi paláci vytesanými přímo do skály. Všude kolem jsou skály, nad nimiž se tyčí kamenný strop. V dálce je obrovský průzor, kterým je vidět ponurou krajinu horního světa s oblohou rudou jako krev.
V té době už Nifilim stvořili za sedm dní podsvětí vnitřní Země poblíž Rudého moře (laboratoř). Také se jim podařilo učinit mnohé národy Země naprosto divokými nebo nevědomými a hrou na jejich emoce přiklonili energie Země na svou stranu. Podařilo se jim ve válce zničit Atlantidu a Hyperboreu a způsobit celosvětovou potopu. Podařilo se jim přimět lidi, aby zapomněli na doby, kdy zemi obývali ti, které divoši nazývali bohy. Podařilo se jim všude rozšířit kulty černé magie a zkazit starověká náboženství.
Nifilim - Anunnaki se však dozvěděli, že na Zemi je vtělen někdo, kdo očistí starobylou víru a ta se stane opět stejnou, jako byla v dobách, kdy na Zemi žili Osiris a Isis, kdy vzkvétala Atlantida a Hyperborea. Ten, který měl víru očistit, se narodil v těle syna faraona Amenhotepa III. Právě on se pak stal slavným Achnatonem. Anunnaki se rozhodli zabránit mu ve splnění jeho poslání a chtěli navždy ukončit dynastii, kterou započal Osiris a Isis. Za tímto účelem plánovali vyslat svého agenta do Egypta. Sami nefilové měli šedou kůži a na pozemské poměry vypadali strašlivě. Různými operacemi se jim podařilo vytvořit si těla podobná těm atlantským. Koneckonců si svá biologická data ukradli ještě před katastrofou zničení Atlantidy. Nová těla Atlanťanů se do Egypta také nehodila, protože byli světlovlasí, velmi vysocí, s bílou pletí a modrýma očima. Proto bylo rozhodnuto vytvořit nového člověka pomocí klonování a genetického inženýrství.
Vysocí lidé v dlouhých šedých hábitech, tváře jako z kamene a oči ocelové, se v laboratoři snaží vytvořit nového člověka - dívku, protože v ženské podobě by snáze splnila svěřený úkol. Ale dítě stále umíralo. Vyrobili nové, ale i to umřelo. Museli si pospíšit, a tak Anunnakiové použili jinou genovou banku. K vytvoření správného obrazu, blízkého egyptskému typu, museli použít geny dávných mimozemšťanů - tmavovlasých trpaslíků, kteří měli kdysi základnu v horách dnešního Peru, na náhorní plošině Nazca, a kteří se také zabývali testováním genů. Anunnaki však nepočítali s tím, že tito mimozemšťané mají obrovské hlavy, do kterých se dá implantovat více mozků. Mimochodem, jsou to potomci velkohlavých mimozemšťanů, kteří jsou dnes známí jako takzvaní Šedí Zeta.
Laboratoř Anunnaki tak vytvořila hybrida. Pod skleněným krytem byl člověk se snědou pletí. Dívka však měla neúměrně velkou hlavu. Zadní část hlavy měla značně staženou dozadu a žádné vlasy jí na ní nerostly. Zůstala navždy plešatá. Čas se ale krátil a do těla byla vpuštěna entita připravená vykonat ničivý úkol. Na hlavu dítěte byla nasazena speciálně vyrobená korunka, která zakrývala deformaci. Tato koruna měla také naznačovat dívčin božský původ. Byla také postavena lodička na hraní a u dítěte byla umístěna replika symbolu moci faraonů - malá tyč, aby ujistila, že má být královnou. V této podobě byla dívka přenesena na Zemi a vpuštěna do kanálu v královské zahradě. Kdyby neměla všechny tyto královské přívlastky, do paláce by ji nepřijali a pro ošklivost její hlavy by ji považovali za posla démonů. Vše však dopadlo podle plánu Anunnaků a ″ten, kterého poslali bohové″, byl přijat samotným faraonem.
Dospělá Nefertiti je opravdu krásná, protože nikdo neviděl její hlavu. Nikdy nesundala korunu, která byla vyrobena speciálně pro ni. Její hlavu vidělo jen pár lidí, ale pro lidi, a dokonce i pro její blízké, zůstávala záhadou. Kněží, kteří znali tajemství této ženy, považovali neobvyklý tvar její hlavy za znamení božství. Nefertiti byla malého vzrůstu, tmavovlasá, ale její černé výrazné oči zářily zlým leskem. Měla velmi štíhlou půvabnou postavu a dlouhý krk. Její hlava je uvnitř naplněna tekutinou, v níž jako žloutek ve vejci plave její mozek. Její dcery měly stejnou stavbu hlavy. Syn Amenhotepa III. se s ní však musel oženit. Tak mu to řekli kněží, protože byla ″poslem bohů″.
On miloval někoho jiného. Byla to jeho sestra z otcovy strany, její matka byla konkubína jeho otce. Čekala jeho dítě. Kněží přesto trvali na sňatku s Nefertiti.
Nefertiti přišla do chrámu s malým zrcátkem. Nasměrovala z něj paprsek na zlatý sluneční kotouč vyobrazený na stěně a jako na obrazovce se objevily tváře Anunnaků, kteří ji poslali. Kněží v hrůze padli na kolena. Jen Nefertiti rozuměla tomu, co jí řekli. Často takto komunikovala s kněžími Anunnaki. Postupem času si Amenhotep IV. začal říkat Achnaton a své hlavní město přesunul do nového města Achetatonu. Jeho první milá měla syna, který dostal jméno Atonamzes (syn boha Atona). Nefertiti však nechtěla cizího dědice. Pod jejím vlivem poslala Achnaton svou první lásku a syna do vzdálené provincie na jihu, do země Etiopie.
Nefertiti nemohla Achnatonovi porodit syna, protože sama byla uměle stvořena. Její dcery byly přesné kopie Nefertiti. Stejně protáhlé hlavy. Nefertitiny dcery byly velmi nemocné a trpěly epilepsií.
Příčinou jejich nemoci bylo to, že jejich matka byla geneticky upravena a také že praktikovala černou magii Anunnaků. Achnaton si ničeho nevšiml. Byl do Nefertiti blázen, přestože byla ošklivá. Nefertiti předstírala, že svého manžela ve všem podporuje. Všichni si mysleli, že mu pomáhá vytvořit nový kult, nové hlavní město, nový stát. Ve skutečnosti však sama vytvářela nový kult, nebo spíše překrucovala to, co říkal Achnaton. Sluneční disk tak začal být nahrazován okřídleným diskem Nibiru a všechny modlitby zaslané slunečnímu disku - fiktivnímu Atonovi - byly poslány na Nibiru. Egyptské náboženství se tak nepřímo podřídilo Anunnakům. Faraonův syn musel kvůli intrikám opustit zemi.
Nefertiti v této době zničila při požáru papyry, na nichž byl zaznamenán příběh o narození faraonova syna. Vytvořila nové dokumenty, v nichž je na Nefertitin diktát zaznamenán nález malého chlapce v košíku na Nilu. Její příběh zůstal po staletí jako Mojžíšův příběh. Nefertiti si dokonce zapsala data jeho narození, čímž jeho narození posunula do... budoucnosti. Nikdo jiný se nikdy nenarodil. Tyto dokumenty byly uloženy do mezipaměti, takže je bylo možné vidět až v budoucnu. Došlo tedy ke zmatku ohledně doby, ve které Mojžíš žil. Kvůli této záměně byl považován za syna Ramsese, který žil později než Achnaton. Nefertiti to udělala záměrně, aby si Achnatonův syn nemohl nárokovat trůn.
Čas plynul a Nefertiti své dcery pohřbila. Musela splnit ničivé poslání, které jí svěřili stvořitelé jejího těla. Anunnaki jí přikázal, aby obrátila svůj pohled k opozičním kněžím staré víry a zorganizovala spiknutí proti svému manželovi, stala se jedinou královnou a průvodkyní myšlenek Anunnaků. Achnatonovo nové náboženství nebylo nikdy zcela anunacké. Pro Achnatona bylo Slunce stále hlavním bohem, a tedy i hlavním bohem Egypta. Achnaton na to náhodou přišel, a když se dovtípil o spojení své ženy s jeho nepřáteli, začal mít prozření. Nefertiti se velmi rychle ocitla ve vyhnanství v Jižní provincii, kde žila a zemřela faraonova první láska. Achnatonův syn o tom nevěděl, protože byl na pouti v Indii, Persii a dalších zemích. Achnaton měl v té době podle Sfingy novou milenku. Nemohl se však znovu oženit a korunovat ji, protože Nefertiti byla naživu.
Na recepcích seděli spolu a nová ″manželka″ byla oblečená jako muž a dokonce si svázala umělý vous. Na její hlavě byla koruna jižního království a Achnaton nosil bílou korunu severního. To se nestalo několik tisíciletí od sjednocení Egypta. Vědci si nyní lámou hlavu nad podivným vyobrazením faraonky, ženy převlečené za muže.
″Kdo to byl? Proč byla takhle oblečená?″ přemýšlejí. Byla matkou slavného Tutanchamona, dalšího Achnatonova syna. Faraonovo štěstí však netrvalo dlouho. Nefertiti využila všech magických a politických prostředků a dosáhla náhlé smrti svého manžela ve vyhnanství. Nebo spíše opět zorganizovala spiknutí, které vyústilo ve smrt jejího manžela rukou jeho vojevůdce Horemheba. Právě jemu Nefertiti slíbila faraonovo království a tilul a stala se jeho manželkou. O několik dní později byla otrávena i Achnatonova milá a zůstalo po ní mnoho záhad. Tutanchamon nevládl dlouho, Nefertiti proti němu zosnovala další spiknutí a odstranila tak všechny faraonovy dědice. Nefertiti se vrátila do Achetatonu a vládla státu sama. Byla to opravdová fúrie. Mnoho šlechticů bylo popraveno nebo se stali otroky. Hordy spoutaných mužů byly vláčeny ulicemi hlavního města pod biči eskorty. Nefertiti seděla na trůně s faraonovým vousem svázaným do copu. Nyní byla jedinou královnou, a to bylo pro ni jako pro ženu nepřijatelné. Podvedla tedy i Horemheba.
Tento obrat událostí se prý nelíbil jak samotným kněžím, kteří jí pomohli, tak Horemhebovi. Došlo k palácovému převratu, který podpořili Achnatonovi bývalí společníci i obyčejní lidé, kteří se chtěli zlé královny co nejdříve zbavit. Horemheb sám zabil podvodnici. Nezůstala ani její mumie. Takový byl její konec. Egypt zůstal v temnotě nevědomosti, kde vládli prospěchářští kněží a krutý Horemheb.
O několik let později se Achnatonův syn vrátil do své vlasti, ale hlavní město Achetaton už bylo v troskách, jeho otec byl proklet. Nikdo o něm nevěděl jako o faraonově synovi, protože Nefertiti zkreslila záznamy v papyrech. Říkalo se, že Atonameses, který se vrátil ze svého putování, už ani nemohl vyslovit své jméno, protože bůh Aton byl také proklet. Bydlel u vzdálených příbuzných své matky v židovské obci pod jménem Mzes. V hebrejštině to znělo jako Mojžíš. Protože jeho matka byla považována za Židovku, Židé ho považovali za jednoho ze svých. No, zbytek příběhu byl jiný. Mojžíšův příběh se v průběhu staletí ztratil kvůli Nefertitiiným intrikám a neochotě samotného Mojžíše popřít mezi Židy verzi o nalezeném dítěti jako svou vlastní.
Ani teď nejsou Anunnaki v klidu. Ne nadarmo se ve vašem světě začaly rozmáhat myšlenky klonování a nyní i náhradního mateřství a posléze i umělého oplodnění. To je dalekosáhlý plán Anunnaků. Zatímco dříve se to pouze zkoušelo, nyní Anunnaki doufají v průlom. Přechodové energie jsou již příliš silné a Anunnaki budou na jejich planetě brzy velni postižení. Jejich plán na invazi na Zemi spočívá v infiltraci těl narozených umělým oplodněním, nebo náhradním mateřstvím. S takovými deformacemi nebudou světlé duše vůbec schopny vstoupit do těl, budou to těla pro temné bytosti, těla, která si Anunnaki připravují, aby se stali pozemšťany. Mnoho světlých civilizací se tomu pokouší zabránit, ale chamtivost vašich vědců a marnivé touhy pacientů slouží temným silám. (pozn. a to ještě nevěděla o postvakcinačních robůtcích)
Zdroj:
https://shambavedi.blogspot.com/2019/04/blog-post_46.html
Zpět
