Zprávy

1781 Alatyrský kámen - strážce ruské země Valerie Kolcová [ Ezoterika ] 2016-04-12
Legendy a mýty o počátku času hovoří o kameni Alatyr. Co je to za kámen a kam spadl? Jakou moc dává Alatyr ruské zemi? Jaká tajemství skrývá Ural? Jaká je souvislost mezi místy moci na Urale a místem, kde zahynula carská rodina? Není náhodou, že dějiny carského Ruska skončily na Urale, není náhodou, že nepřátelé Ruska našli toho, kdo zničil sovětské Rusko, není náhodou, že tito nepřátelé dodnes tajně ovlivňují toto místo. Za sledem viditelných událostí a psaných a přepisovaných dějin se ztrácí ze zřetele spojnice od počátku času, od počátku naší vlasti v dalekých dobách velké severské civilizace až po současnost. Nepřátelé nespí a dál sní o zničení nejen potomků této starobylé civilizace. Je čas zamyslet se nad historií a začít ji vědomě vytvářet. Dějiny pokračují a tvoříme je my, i když začaly v mýtických dobách..

Z mlhy vystoupila, žena v dlouhém starobylém rouchu, v čelence a s copem. Maja/Zlatogorka. Přišla jsem do země Sva, kterou nazýváte Hyperborea, daleko od vás v dávných dobách, a pak do velké Daarie, domova vašich předků na Sibiři. Můj otec se jmenoval Svjatogor. Pocházíme z rodu obrů, kteří přišli z planety známé jako Faeton, a žili v zemích Lemuřanů a pak přišli do země Sva nebo Oriana. Nejvíc ze všeho miluji toto místo v Irianských horách, tehdy přezdívané Ripae a pak Ural. Zde totiž leží kus kamene z Alatyru. Tady, kde stojím, je Zlatá brána do Irianu, ale na druhé straně je také brána do světa Navi. Jen znalí jimi projdou a jen hodní vydrží jejich sílu... (Zlatá nebo Královská brána ve Sverdlovské oblasti).

Na počátku velkého Barmy neboli Brahmy, se zrodil velký Alatyr, bílý, hořlavý kámen. Abyste to pochopili, řeknu vám, že se to stalo v době, kterou vaši vědci považují za dobu ″velkého třesku″, který dal vzniknout vesmíru. V Indii znají pojem manvantar. ″Velký třesk″ je tedy počátkem dne Barmy neboli hinduistického Brahmy. A manvantara zahrnuje Brahmův den i noc. Noc je to, co bylo před ″výbuchem″. Brahmův den začal podle vašeho počítání asi před 12 miliardami let. V dávných dobách se tomuto okamžiku říkalo Počátek času nebo Počátek času posledního světa, tedy světa, ve kterém žijeme my a žijete vy, neboť Brahmův den ještě neskončil. Brahma, nebo jak mu říkali v zemi Sva - Barma, prožil pouze 33 svých dnů a nocí, tedy 33 manvantar. Barma je náš vesmír, jeho Duch. A vesmír se svými galaxiemi je Barmovo tělo.
Na začátku každého dne Barma rodí kámen Alatyr neboli lingam, jak říkají hinduisté. Alatyr-kámen je energie Života neboli Živy projevená ve hmotě. Aliva prostupuje veškerou hmotou vesmíru ve všech dimenzích a světech. Existuje však také v koncentrované formě - v podobě kamene Alatyr. V srdci Barmy se zrodí rod. Přesněji řečeno, projevuje se jako generativní síla. Přesněji řečeno, sám Barma se projevuje v podobě Roda. Tomuto okamžiku se říká úsvit Barmy neboli začátek jeho dne stvoření. Rod se projevuje současně s narozením Alatyra. Je to podobné rozkvětu největšího květu ze světa nezjeveného do světa projeveného, kde pestík je Rod a tyčinky jsou Alatyr a okvětní lístky jsou světy a různé dimenze vesmíru. Na Východě je zobrazován jako symbol lotosu, na Západě je to světový strom. V zemi Sva byla symbolem Alatyru také květina.

Otevírání Květu stvoření vytváří energii zrození nebo stvoření, které vaši předkové obrazně přezdívali Kačka, která vzala do zobáku kámen Alatyr a nesla ho světy. Přenesla ji do všech komnat rozvíjejícího se Květu. A tam ″spadl″ z vůle velkých duchů těch světů, kteří se probudili s Květem. V našem sále je takovým duchem Svarog Veliký. Proto se na jeho slovo část kamene Alatyr propadla do Svarogovy kružnice a začaly se rodit malé místnosti, které se nazývají u vás hvězdné systémy. Na každé hvězdě je část Alatyru a na každé planetě. A navíc, každé rase byl Alatyr představen, jen ho různé národy na různých planetách a pozemcích pojmenovávají jinak. A kam kámen nedosáhl - tam ho rozptýlili poslové těchto ras, kteří se narodili na různých planetách. Ale představit si to všechno je téměř nepředstavitelné, pokud si nepamatujete sami sebe bez svého těla a bez drobných problémů současného života, které jsou jiskrami hasnoucími za pochodu. Jste proudy energií, které zrodil Květ vesmíru, ale životy nebo inkarnace vašich těl jsou jen jiskry, které hoří jen chvíli podle hodin vesmíru. Ale abychom byli ještě přesnější, jste řetězcem těchto jisker, protože ve skutečnosti žádný čas neexistuje a pouze vaše vědomí ho vytváří, postupuje od jiskry k jiskře.

Alatyr může být ve všech paralelních světech současně, ale nesnese světy Navi - světy antiverza. On přináší život. A svět Navi je smrt. A jen díky mládí našeho vesmíru víry stvoření stále padají do světů Navi a dávají vzniknout odraženému světlu. A odražené světlo umožňuje mrtvým, tedy nemrtvým nebo odraženým vědomím, žít. Skuteční mrtví nejsou mrtví předkové, ale mrtví duchové, nemrtví, odražené odlesky světla, odražená vědomí. To je obrácené vědomí, které vidí krásu v ošklivosti a dobro ve zlu. Dokud existují víry odraženého světla, existuje ve vesmíru zlo. Je to znamení mládí vesmíru. Pro vás je vesmír vším. Nedokážete si to ani představit, nemluvě o nekonečném množství jiných vesmírů nebo jiných barev vesmíru, z nichž mnohé přežily stovky, tisíce, miliony manvantarů a přežily odražené světlo a zlo, které vytváří.
Odražené entity světa Navi vidí stvoření v destrukci a jejich cílem je ovládnout světy světla. Dokud tedy vesmír roste, budou světelné světy vždy vysílat bojovníky světla na hranice světa a protisvěta. A tato hranice prochází také Zámkem naší galaxie neboli Zámkem Svasti, který vaši předkové zobrazovali jako svastiku. Pak se jí začalo říkat Mléčná dráha.

Na hranici zuří války světů. A zvláště postižená je zde Sluneční komora, protože stojí na samém okraji světa a protisvěta. Proto na ni temné civilizace útočily po mnoho epoch a věků. Proto chybí síla kouskům Alatyru, které spadly na Zemi. Proto ostatní světelné civilizace přinesly své kousky velké Hodnoty vybroušené do krystalů. Jako první přinesl takový krystal z Pelyňku Orionského na planetu Faethon. A rozdělil je mezi planety. Faethóňané vzali obrovský kus Země, znovu jej rozdělili a umístili do uzlových bodů. Malé kousky však nebyly dost silné a černé civilizace Antisvěta zničily samotný Faethon, zničily civilizace Marsu a Venuše a na Zemi zanechaly trosky potopené Tellurie a Lemurie. Začala velká válka, která stále pokračuje. Ze světa temnoty přišla Nibiru a její rasa Anunnaků - Nifilim a jejich služebníci, temní hadi a draci. Ze světelných síní vyšli bojovníci světla, mezi nimiž byli světelní draci, ještěři a ohniví hadi a stíny černých monster.

V této válce byly z komnat Síria, Polárky, Draka, Labutě, Orla, Býka, Velké medvědice a dalších přineseny velké krystaly Světového kamene Alatyru. Tyto krystaly byly znovu rozmístěny na Zemi, aby oživily život. Nejstarší krystal stojí v srdci hory Kailaš. Byl přenesen z Orionu na Faethon a poté dopraven na Zemi. Tento velký kámen nazývají lidé z východu Čintamani. Kámen ze Síně Polární hvězdy stál v srdci hory Meru, která se po pádu Hyperboreje potopila na dno Severního ledového oceánu. Mnoho takových krystalů je zakopáno na tajných místech po celé Zemi, která byste považovali za místa moci.
Existují však i původní kameny, které spadly na Zemi při stvoření světů, na počátku manvantary, a rozptýlili se po rozlehlých územích této země, potomci země Sva a Daaria, po ruské zemi. Ne nadarmo vaši předkové uctívali hory Irian, které vedly přímou cestou na horu Meru. V srdci těch hor, které za vašich dnů nazýváte Uralem, totiž stále leží hořký kámen, který je skryt před lidskými zraky a ušima. Neboť to, co lidé vědí, začínají vědět i nepřátelé. Další jeho úlomek leží na Kavkaze pod velkou horou Elbrus. Je ukrytá daleko, nepřátelé ji nenašli, i když ji tam hledali. Tady na Urale je střeží světelní duchové, bojovníci světelné ještěří civilizace, kteří přišli ze síně (souhvězdí) Ještěrky. Slyšeli jste příběhy o ohnivých ještěrkách - salamandrech. Bojovníci světla bojují proti entitám temnoty. Země Uralu je také bohatá na různé druhy ještěrů. Dlouho si tvůj lid vyprávěl o strážcích drahokamů a podzemních bohatství. Nejdůležitější hodnotou, kterou si spolu se svou královnou uchovávají, je však kus kamene Alatyr.

Lidé ze své nevědomosti udělali královnu ještěrky - vládkyni měděných hor a dalších drahokamů. Jejich mysl je zastřena příběhy Anunnaků, podle nichž jsou všichni plazi temní. A tak tito pomlouvaní bojovníci světla žijí ve lži. Ale přesto své místo neopouštějí.
Na Zemi je mnoho dveří do sousedních, jak říkáte, paralelních světů: jak do světů světla, tak do světů Navi. Tyto dveře se ve vaší zemi nazývají portály. Na takových místech byly umístěny kameny Alatyr. A čím mocnější je portál, tím mocnější je kámen v něm. Velký Čintamani na hoře Kailaš stojí u vchodu do Šambhaly, země světla, která je ve vašem světě neviditelná. Vaši předkové mu říkali Belovoden nebo Irius. Čintamani zde střeží hlavní bránu. Ale kde je vstup do světů světla, tam je také vstup do světů temnoty, protože temné síly jsou ve svých snech neustále přitahovány do těchto míst, aby pronikly do vyšších světů a zničily je. Na Kailaši je z jihu vstup do Šambaly a ze severu do jeskynní temné Šambaly Anunnaků, do jejich podzemních laboratoří a do blízkých světů démonických Navi. To místo se jmenuje Údolí hladového ďábla.

Takových údolí, údolí smrti, je na Zemi mnoho a sousedí s místy moci Světla, jako vše v našem světě s ″obložením″ antisvěta. Na Urale jsou takové portály také. Existuje místo jako Hora mrtvých. Neinformovaní by se tam neměli potulovat, protože to byla smutná zkušenost a umírali tam lidé. (Djatlovova expedice). Je to děsivé místo, protože je zde východ do světa démonů a do světa jiných tvorů. Sami Anunnaki se zde snaží najít kámen Alatyr. Není to však kámen, který by se dal rozdávat. Existuje Hora mrtvých, ale také hora Manaraga, něco jako tibetský Kailaš. Je to mocné místo. Ale také není dána každému, jen hodným, a jen málokdo může otevřít portál do irianského světa. Už je to tak dávno.

Světlé kameny Alatyru nadále chrání ruskou zemi. A zapsali se do nich dávní kněží paláce Polární hvězdy a kněží země Sva (Hyperborea), kněží daarické moci, aby zachovali celou planetu, Zemi - vlast. A je v nich vtisknuto, po staletí a tisíciletí zakořeněno, že světlo a život na této zemi nevyprchají a že v okamžiku hrozivého nebezpečí pro celou planetu se tyto síly probudí a svrhnou světovou vládu, Anunnaky a jejich přisluhovače z vyvoleného národa Anunnaků, živeného zlatem a mocí. Nebyli totiž vyvoleni Bohem, ale Anunnaki z Nibiru, kteří se nazývají Bohem Židů. Ve vašem světě se rozšířili do každé skuliny a všude převzali moc. Začalo se jim říkat ″elity″. Matka Země je nemocná. Parazité z Nibiru ji zapletli do svých sítí a pavouci se rozmnožili zde na Zemi. A tito pavouci se mezi lidmi ztratili, takže je nelze rozeznat. Ale skutky ukazují všechno. Dokonce i krystal Kailaše je částečně spoután podzemní Šambalou Anunnaků.

Ale v zemi leží uzdravení, kámen Alatyr. Dodá lidem vůli zlomit okovy a osvobodit se od vyslanců Anunnaků. Alatyr se již začal probouzet, navzdory strašlivému židovskému rituálu, který se zde provádí... Právě zde, v uralském Jekatěrinburgu, který stojí nedaleko portálu, byl v roce 1917 proveden kabalistický rituál za účelem navždy zničit Rusko a byla přinesena krvavá oběť v podobě ruského cara. Strašlivý oltář Satana - Lucifera byl zalit krví a na stěnách byla vyškrábána zaklínadla a pečeti. Tehdy by Rusko nic nezachránilo a kámen Alatyr začal ztrácet svou sílu. Vítězství bylo téměř pro Anunnaki a jejich ″vyvolené″. Ostatní národy Země považovali za slabší než Slovany.

Síly temnoty a všichni představitelé antisvěta si myslí, že jsou velcí mudrci a že jsou velmi silní a lstiví. Myslí si, že mohou přelstít velké zákony vesmíru, a jako vždy jsou chyceni do vlastních sítí. Dlouho brousili Rusko a vyhladili všechny ruské vládce. Intriky, záměny, zrady, podvodníci... A kde je on, ruský car...? Jejich obětí se stal ruský car, který však nebyl ruské krve. A Satanova oběť nevyšla až do konce. Alatyr-Kámen se z úderu vzpamatoval, země se vzbouřila, znovu sjednotila národy a začala pronásledovat přisluhovače falešného boha.
Nebylo to však na dlouho. A opět, zakořeněni na Západě, se nepřátelé začali stavět proti. A začal znovu pronikat do srdce Ruska. A tady na Urale, ve stejném městě, zase našli zrádce a dosadili ho na trůn. Aby provedli nový rituál, odstranili ze satanského oltáře staré odpadky. Dům, kde byl král zastřelen, byl zbořen. Ať se však snažili přimět prastaré síly Alatyrského kamene, aby pracovaly pro ně, nedařilo se jim to. Rusko se opět začalo zvedat z kolen.

A opět zloději nespí a hemží se ve smečce mrchožroutů tady v zemi Uralu, v Irijských horách, v tomtéž městě. Opět chtějí provádět své rituály, opět sní o převratu a rozdělení Ruska. Často sem přijíždějí zloději zpoza oceánu i z celého světa. Nebezpečí je blízko. Ale kámen Alatyr je stále na svém místě. Nikdo ho nemůže najít, dokud jsou nepřátelé nablízku. Moc, kterou dává těm, kteří v něj věří, a vyslyšení žádostí a pomoc, restrukturalizuje jemnou hmotu světa a vytváří tak situace a události. Svět je opět v nebezpečí, ale v kameni je navždy vyryto o spáse. Spása přijde a kámen dá sílu ruské zemi a lidé přidají svou vůli″ - tak promluvila Zlatogorka.

Zdroj: https://shambavedi.blogspot.com/2019/04/blog-post_984.html

Zpět