10132 Síla stroje 2. - "Satanská dialektika" El Poder de la Máquina

[ Ezoterika ] 2025-07-16

Onehdy pár přátel debatovalo o tom, zda by tváří v tvář korupci, nepotismu a klientelismu, které nacházíme u tolika politiků a úředníků, nebylo lepší, aby nás stroje spravovali...
Tváří v tvář růstu bezbožnosti roste pokušení přijmout technokracii a zříci se člověka... Možná však problém spočívá v tom, že jsme stále více závislí na administrativě, protože jsme skončili u toho, co před tři čtvrtě stoletím filozofové Max Horkeimer a Theodor W. Adorno nazvali "řízený" nebo "spravovaný" svět (verwaltete)... Vyjádřili to v rozhlasovém dialogu, který moderoval sociolog Eugen Kogon (v éteru byla vysoká kultura mnohem více než dnes). https://www.youtube.com/watch?v=89o2VYn7MJc

ADORNO: Problém je ještě umocněn skutečností, že s adaptací na technokratické prostředí ztrácíme lidskost. Člověk, který dnes přichází na svět, se již mimořádně hodí do spravovaného světa [...]; Přesněji řečeno, mechanismy adaptace jsou umístěny v mimořádně hluboké a rané vrstvě.

[...] Tuhost a mobilita...
 Tito lidé jsou strnulí, protože už nemají žádnou spontánnost, nežijí naplno, ale zakouší sami sebe jako věci, jako automaty - protože tak jsou ve světě používáni. Tuhost a neustálá mobilita charakterizují provoz strojů. Nejsou to charakteristiky zdravé a jasné existence...
Adorno, Horkheimer a Kogon si před sedmi desetiletími uvědomili, že byla vytvořena "monstrózní sociální mašinérie", ve které se lidé, aby se přizpůsobili, zříkají života své existence, zřeknou se bytí sami sebou, zřeknou se svého vlastního charakteru, zřeknou se sebe sama:
ADORNO: Drtivá většina lidí byla již dávno zredukována na pouhé funkce v monstrózní společenské mašinérii [ungeheuerlichen gesellschaftlichen Maschinerie], ve které jsme všichni uvězněni. [...]

Extrémním způsobem říkáme, že život v tom smyslu, v jakém slovo život rezonuje v každém z nás, už neexistuje... tento jev se mi zdá být nejzřejmějším vyjádřením přechodu od celého světa, od celého života, k systému správy, k určité formě kontroly shora.

HORKHEIMER: Lidé přišli o život, o své vlastní životy. Žijí život, který je diktován společností. I když dnes lidé mají prostředky k mnohem svobodnější existenci než v kterékoli jiné době, jsou pod tlakem, který je prakticky nesrovnatelný s tlakem v jiných dobách. [...]
KOGON: [...] Skutečně čelíme smrtelnému nebezpečí...

Jak řekl Jacques Lusseyran, slepý esejista, přeživší z Buchenwaldu (stejně jako Eugen Kogon, který tam byl roky "vězněm 9093"): Současný svět se snaží "vypudit já".
Skutečnost, že lidé přestávají žít své životy, aby se stali kolečky v (byrokratickém nebo technokratickém) systému správy, odhaluje "satanskou dialektiku":
ADORNO: V tomto procesu přizpůsobování ztrácí své vlastní já, toto já [selbst], které si opravdu chtějí uchovat, a v tom spočívá satanská dialektika tohoto procesu [satanische Dialektik].

V naší době je důvěrná a neustálá potřeba uznání prostřednictvím "sociálních médií" strašlivou formou nátlaku vyvíjeného technokratickým systémem. Horkheimer to viděl přicházet. Takzvaní digitální domorodci dnes "mají prostředky k mnohem svobodnější existenci", ale trpí "tlakem, který se prakticky nedá srovnávat s tlakem v jiných dobách". Vede k tomu, že žijí "život, který je diktován společností" a ztrácí "svůj vlastní život".

Pokud "ztratili svůj život, svůj vlastní život", lze se divit, že dnešní mládež má monstrózní sebevražedné sklony? Od dob Horkheimera a Adorna se moc technokratického systému a proces ztráty sebe sama, redukce lidí na pouhé automaty, neustále rozšiřuje. Ale život jde dál...
Jak o století a půl dříve vyjádřil Friedrich Hölderlin, básník s obrovským vlivem na filozofy: Wer das Tiefste gedacht liebt das Lebendigste - Kdo myslel nejhlouběji, miluje nejživěji

Zdroj: https://www.bibliotecapleyades.net/ciencia4/ai59.htm
Zpět