9475
Skutečný původ Agendy 21: Proč to není konspirační teorie Lisa Logan
[ Ezoterika ] 2025-05-10
Zde je nepříjemné, ale pravdivé prohlášení: "Agenda 21 Organizace spojených národů (OSN) podkopala americké školství po dvě generace." Většina lidí by se tomu vysmála a mnozí by to nazvali "konspirační teorií". Mýlili by se. Agenda 21 byla skutečným dokumentem. Položila základy pro současný plán OSN, Agendu 2030, a její "Cíl udržitelného rozvoje č. 4" v oblasti vzdělávání. Ale počátky Agendy 21, utápějící se ve východním spiritualismu, snoubené s okultismem, byly dlouho nejasné a matoucí. Jak je uvedeno na webové stránce OSN, Agenda 21 byla ve skutečnosti jedním ze tří dokumentů "přijatých více než 178 vládami na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED), která se konala v Rio de Janeiru v Brazílii" v červnu 1992 ("Summit Země"). Mnoho kontroverzí obklopuje Agendu 21 od jejího přijetí. Někteří říkají, že to měl být plán na "vytvoření socialistické jednosvětové vlády", zatímco jiní tvrdí, že to bylo jen "nezávazné prohlášení o záměru zaměřené na řešení udržitelnosti na stále více přelidněné planetě". Klíč k tomu, co Agenda 21 skutečně byla, leží v jejím skutečném počátku, který přišel roky před konferencí v Riu v roce 1992 a obsahoval cíle, které dalece přesahovaly tlak na (určité) členské státy k ochraně životního prostředí. Jeho součástí byl společný plán na kompletní restrukturalizaci vzdělávání ve všech zemích tak, aby již nebylo primárně zaměřeno na akademické pracovníky. Místo toho jejím posláním bylo vymývat mozky studentů do panteistického světonázoru "vše je jedno", který by uznával vzájemnou propojenost a vzájemnou závislost lidí se Zemí, aby budoucí generace mohly být ovlivněny, aby myslely a chovaly se "udržitelně".
Odkud se vzal název "Agenda 21"
Na Valném shromáždění v říjnu 1989 usilovala kostarická vláda o schválení dokumentu, který vzešel z konference nazvané Hledání pravého významu míru v červnu téhož roku. Text navržený na této červnové konferenci - Deklarace lidské odpovědnosti za mír a udržitelný rozvoj - byl rozeslán jako oficiální dokument A/44/626 zasedání OSN v rámci bodu programu č. 21: Dopis zástupce Kostariky Valnému shromáždění Organizace spojených národů v říjnu 1989 požadoval, aby Deklarace lidské odpovědnosti za mír a udržitelný rozvoj byla předložena jako oficiální dokument v rámci "bodu programu č. 21". Několik členských států vzneslo námitky proti přijetí dokumentu, protože vzešel z neoficiální konference OSN a byl vytvořen ve spolupráci se subjekty nečlenských států. Když se její pokus přimět Shromáždění, aby jednoduše "vzalo [Deklaraci] s uznáním na vědomí", setkal dokonce se silným odporem, Kostarika použila parlamentní proceduru, která v podstatě předložila Deklaraci na zasedání, ale ne natrvalo, aby mohla být později předložena a znovu zvážena. Ta doba nastala o tři roky později, v roce 1992 na Summitu Země v Riu, kdy byla Deklarace přijata jako součást toho, co je dnes známo jako "Agenda 21".
Konference Hledání pravého významu míru
Mnoho skvělých výzkumníků, jako Henry Lamb a Rosa Koire, odhalilo plánování využití půdy a politiky hospodaření se zdroji prosazované Organizací spojených národů (např. Projekt Wildlands) za účelem implementace Agendy 21, jak byla přijata na Summitu Země. Tyto environmentální politiky - vůbec poprvé - postavily ochranu ekosystémů na stejnou prioritní úroveň jako ochranu lidského zdraví a definovaly lidské bytosti jen jako další biologický zdroj, který je třeba "spravovat" spolu s ostatními (tento názor dodnes převládá v agendě Světové zdravotnické organizace "Jedno zdraví" a její pandemické smlouvě). Co tito informátoři Agendy 21 v té době nevěděli, bylo, že základy této environmentální politiky - prosazování vrozené "jednoty", a tudíž stejné "důležitosti" všeho živého - byly kultovní/náboženské povahy a pocházely přímo z konference Hledání pravého významu míru o tři roky dříve.
Ve skutečnosti byla tato konference původně sestavena jako seminář o přístupu tibetského buddhismu k míru a dokonce se na ní dalajláma stal hlavním řečníkem. Udržitelný rozvoj - neboli "rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby" - byl uváděn jako hlavní podmínka míru. Článek 7 výsledné Deklarace uváděl, že všichni živí tvorové (zejména vědomé lidské bytosti) by měli rozvíjet "smysl pro univerzální odpovědnost vůči světu jako integrálnímu celku, vůči ochraně přírody a podpoře nejvyššího potenciálu pro změnu, s cílem vytvořit takové podmínky, které jim umožní dosáhnout nejvyšší úrovně duchovního a materiálního blahobytu".
Dva soupeřící pohledy na svět
Je důležité poznamenat, že buddhismus má dvě hlavní školy: théravádu a mahájánu. Théraváda je osobní cesta k nirváně, zatímco mahájána je kolektivní snaha pomoci všem bytostem dosáhnout nirvány; názor, který vyžaduje účast celé společnosti. Kolektivistický pohled je základem Deklarace. Dr. Abelardo Brenes-Castro, organizátor konference, připouští, že "tato artikulace univerzální odpovědnosti vychází z předpokladu mahájánového buddhismu o univerzálním soucitu jako primární motivační hodnotě pro lidský rozvoj". Byla to právě tato východní/nedualistická náboženská idea univerzálního soucitu a zodpovědnosti, spojená se světonázorem na vzájemnou závislost všech jevů - pohledem neslučitelným s křesťanským/dualistickým, individualistickým světonázorem Západu - která se stala základním kamenem globálního vzdělávacího modelu zahájeného na této konferenci.
Nové světové vzdělání pro Ameriku
“… Vzhledem k tomu, že války začínají v myslích lidských bytostí a hrozby pro životní prostředí a rozvoj pochází z lidského chování... Hlavním účelem [Deklarace] je proto sloužit jako rámec pro vzdělávací politiku." (str. 26-27, sborník z konference) Ačkoliv Deklarace nebyla formálně schválena během Valného shromáždění OSN v říjnu 1989 (a nestala se tak až do Summitu Země v Riu v roce 1992), ve Spojených státech již byly položeny základy pro to, po čem volaly - že "lidská aktivita by měla být přeorientována na cíle udržitelného rozvoje" - tedy "přeorientovat" americké školství. Robert Muller, bývalý náměstek 🎗 generálního tajemníka OSN a tvůrce World Core Curriculum, pomáhal organizovat konferenci Hledání pravého významu míru. Philip Snow Gang, Montessori učitel z Atlanty, byl inspirován Mullerovým projevem na konferenci, když řekl: "Potřebujeme nové světové vzdělávání... Potřebujeme kosmické vzdělání, které předpokládají náboženství a lidé jako Maria Montessori. Potřebujeme holistické vzdělání, které bude učit holistice vesmíru a planety." - Sborník z konference, strana 118
Rok po konferenci, v roce 1990, se shromáždilo 80 tvůrců změn z různých proudů alternativního vzdělávání na konferenci o holistickém vzdělávání v Chicagu, z níž vzešlo Chicagské prohlášení o vzdělávání. Toto prohlášení bylo dále rozšířeno do společné vize holistického vzdělávání, Education 2000: A Holistic Perspective, která použila Deklaraci jako rámec pro své vzdělávací cíle a zahrnovala akční plán pro rozvoj nového globálního vzdělávacího modelu. Gang také vytvořil koalici Globální aliance pro transformaci vzdělávání (G.A.T.E.), aby propojil další podobně smýšlející holistické pedagogy a využil síť, kterou vytvořili, k podpoře této jednotné vize toho, co by holistické vzdělávání mělo zahrnovat po celém světě. Jak navrhl Muller, Education 2000 volal po výuce všech předmětů a lekcí skrze náboženskou (aniž by to tak nazývala) optikou holismu - že země a vše na ní je vzájemně propojené a závislé. Jakmile si studenti osvojili myšlení, že vše je kosmicky propleteno, doufali, že se pak budou cítit zavázáni (manipulováni) smyslem pro osobní odpovědnost činit udržitelná rozhodnutí, která budou brát v úvahu potřeby a přání Země, jejích zdrojů a dokonce i budoucích generací před jejich vlastními (nebo jejich národy). Pokud by byl implementován, náboženský světonázor vštěpovaný Vzděláním 2000 by se mohl stát užitečným nástrojem vymývání mozků, který by přiměl americké studenty, aby se stali obhájci socialismu, přerozdělování bohatství (protože od západních zemí by se vyžadovalo, aby lví podíl na snížení spotřeby zdrojů, aby rozvojové země nemusily) a globální vládnutí (např. Organizací spojených národů) jako nezbytná řešení pro přežití planety a lidstva. A bylo.
Vzdělávání 2000 -> Amerika 2000 -> cíle 2000 -> Vzdělávání "celého dítěte"
Aby bylo možné zavést tyto zdánlivě duchovní (rozuměj náboženské) záležitosti do tříd veřejných škol v zemi, jako je Amerika, která věří v oddělení církve a státu, muselo by být uspokojování "základních vzdělávacích potřeb" předefinováno tak, aby znamenalo více než jen výuku akademických předmětů, jako je čtení, psaní a počítání. Následovalo koordinované úsilí o rozšíření vzdělávacích očekávání národů tak, aby zahrnovala potřeby "celého dítěte". Podle Education 2000 G.A.T.E. spolupracovala s různými pobočkami UNESCO (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu) na vytvoření série Světových konferencí o vzdělávání s cílem "vytvořit globální reformní hnutí s desetiletým akčním plánem". Jejich první Světová konference o vzdělání pro všechny v roce 1990, která se konala v thajském Jomtienu, přivedla oficiální delegace ze 156 zemí, aby vydaly Deklaraci a akční plán pro národy k uspokojení "základních vzdělávacích potřeb", které by dnes už tak základní nebyly. "Učební potřeby" by nyní musely zahrnovat také fyzické, sociální, emocionální a duchovní aspekty studenta, a to vyžadovalo obrovské reformy!
Koalice Spojených států pro vzdělávání pro všechny (USCEFA) - skupina tvůrců politik, učitelů, komunitních aktivistů, zdravotnických profesionálů, vysílatelů a zástupců soukromého sektoru - byla sestavena bezprostředně po konferenci v Jomtienu, aby zjistila, jak splnit rozšířené vzdělávací cíle stanovené v její deklaraci. Předsedala jí tehdejší první dáma Barbara Bushová a byla podpořena iniciativou prezidenta H. W. Bushe America 2000, která měla stanovit národní vzdělávací cíle pro rok 2000 ve spojení s těmito novými globálními vzdělávacími standardy UNESCO (které byly v podstatě G.A.T.E. /Education 2000). Setkali se s ostrou kritikou ze strany republikánů i demokratů a během Bushova prezidentství neprošel v Kongresu. S několika drobnými změnami, když státy nyní dostávaly grantové financování na přenastavení svých místních systémů výuky a učení tak, aby dosáhly nových národních standardů, byl prezident Clinton (který pomáhal Bushovi zrodit Ameriku 2000 v Národní asociaci guvernérů) schopen program spustit pod novým názvem, Zákon o cílech 2000: Vzdělávat Ameriku, a nakonec ho prosadit.
Kontroverzní cíle Education 2000 si od té doby razí cestu do amerického vzdělávání. Rodičům to prošlo tak trochu pod radarem, a to až do roku 2020, kdy měli možnost sledovat, co se jejich děti ve škole učily na dálku. Ukázalo se, že vzdělání bylo využíváno k tomu, aby se studentům vštípil zcela nový hodnotový systém, který byl pro mnoho rodičů v rozporu s tím, co vštípili doma.
Hodnotový systém, který vzešel z okultismu.
Více než buddhismus a socialismus: Okultistické základy vzdělávání 2000 a Agenda 21 Seed Advisory Committee Globálního vzdělávacího programu pro mír a univerzální odpovědnost (G.E.P.P.U.R) na Univerzitě pro mír při OSN byl vytvořen jako výsledek konference o holistickém vzdělávání v roce 1990 "s cílem vyvinout holistický vzdělávací program, který může vyjádřit integrální vizi míru, která byla vytvořena na konferenci Hledání pravého významu mírové konference." Ve výboru GEPPUR působilo také několik členů řídícího výboru G.A.T.E. který stojí za Education 2000. Jednou z prominentních členek obou těles byla Dorothy Maverová, praktikující okultismus. Ve svém písemném příspěvku na konferenci Exposing the Global Road to Ruin Through Education Billy Lyon odhaluje, že Maverová byla spoluzakladatelem okultistického Institutu Sedmi paprsků a Univerzity Sedmi paprsků spojené s Nadací esoterických věd a kreativního vzdělávání (ESCEF). Lyon píše: Z nahrávky a přepisu přednášky Maverové na této konferenci [ESCEF z října 1990] se dozvídáme, že pedagogové z 9 zemí "se shromáždili v Chicagu [setkání, které Gang zorganizoval] a diskutovali o potenciálu globálního holistického vzdělávání, nejen pro Spojené státy, ale o kontextuálním rámci, použitelném po celém světě... s duchovností jako hlavní myšlenkou."
Dozvídáme se také, že Gloria Crooková, ředitelka školy Roberta Mullera v texaském Arlingtonu, je na fakultě Univerzity sedmi paprsků a že škola Roberta Mullera bude spolu s dalšími využívána jako modelová škola pro pilotní projekt globálního vzdělávání OSN. To je alarmující, když vezmeme v úvahu, že škola Roberta Mullera v Arlingtonu v Texasu vyučovala jeho World Core Curriculum, které bylo založeno na esoterickém teosofickém hnutí Heleny Blavatské - Hnutí úzce spojené s okultismem kvůli svému zaměření na skryté duchovní pravdy a mystický pohled na svět. V předmluvě k manuálu World Core Curriculum se píše: "Základní filozofie, na které je škola Roberta Mullera založena, je učení vyložené v knihách Alice A. Baileyové [žačky Blavatské] od tibetského učitele Djwhal Khul [kterého používala k channelování svých knih], a učení M. Moryi." Mnozí věří, že Müllerovo World Core Curriculum bylo impulsem pro Common Core Curriculum State Standardy, které byly spuštěny v roce 2009 a iniciovány stejnou Národní asociací guvernérů, která vytvořila America 2000 a cíle (Goals) 2000.
Agenda 21 změnila vzdělávání, jak ho známe
Zbytek Maverova projevu z Lyonova podání znovu potvrzuje, že dokument Education 2000 (také známý jako Deklarace lidské odpovědnosti za mír a udržitelný rozvoj alias Agenda 21 neboli Cíle 2000) byl skutečně přijat jako paralelní projekt na Summitu Země v Riu v roce 1992. Maver věří, že to potenciálně představuje "esoterické spojení" v globálním vzdělávání. Zaměřeno na mainstream... Není to alternativa, je to mainstream." Stalo se to mainstreamem a stále je. Agenda 21 dnes pokračuje v Agendě 2030 Organizace spojených národů a jejím SDG 4: Kvalitní a inkluzivní vzdělávání pro všechny.
Vzdělávání, které od počátku 90. let vyučuje "holismus", proměnilo třídy v dnešní woke indoktrinační tábory. "Holismus" je optika, která využívá "klimatickou gramotnost" k tomu, aby ze studentů udělala úzkostlivé, pocitem viny posedlé aktivisty proti "změně klimatu".
"Holismus" (také nazývaný systémové myšlení) je základem kritické rasové teorie, která mění mládež v bojovníky proti "systémovému [nedokazatelnému] rasismu". Okultismus zrodil sociální emoční učení (SEL) prostřednictvím Fetzerova institutu a jeho nejnovější forma, Soucitné systémové uvědomění, používá holismus/systémové myšlení k psychologické manipulaci žáků 1. třídy, aby se cítili zodpovědní za rozhodnutí, která "ukončí světový hlad".
"Holistické" vzdělávání je také za prosazováním modelu ASCD a CDC Whole School, Whole Community, Whole Child (WSCC), který se snaží vytvořit komunitní školy, kde jsou potřeby studenta (včetně jeho spirituality) uspokojovány ve škole, a nechává stát a dítě rozhodnout, jaké jsou tyto potřeby bez zapojení rodičů. Doslova obešli naši ústavu a vzali Ameriku bez jediného výstřelu.
Nejméně tři desetiletí amerického vzdělávání bylo věnováno otravě mládeže proti systémům, institucím a ideálům Ameriky, což vyprodukovalo celou generaci ochotnou upřednostňovat potřeby a přání "kolektivu" před svými vlastními individuálními právy. Země vidí výsledky tohoto procesu v reálném čase ve zpravodajských kanálech a s hrůzou sleduje, jak se vysokoškolští studenti shromažďují na podporu otázek, jako je nucené očkování, klimatická spravedlnost a uhlíkové kredity. Otázkou nyní je... Jak zvrátíme kurz, než se ztratí další? Jak se vymaníme z této sítě vzdělávací politiky zakořeněné od federální až po místní úroveň, postavené na předpokladu manipulace myslí mládeže, aby se změnila naše kultura a rozdrtila náš národ? Vystoupení z UNESCO je dobrým prvním krokem, stejně jako zrušení ministerstva školství, ale Amerika musí udělat mnohem víc, než bude příliš pozdě.
Zdroj:
https://eraoflight.com/2025/05/10/the-actual-origins-of-agenda-21-why-its-not-a-conspiracy-theory/
Zpět
