537 Nadčasovost Šanni

[ Ezoterika ] 2020-10-05

zkráceno - Saint Germain/Lucifer

Jste obecně spokojeni se svým životem?

Cítíte uspokojení z části svého života a zbytek jen přijímáte a čekáte, až to všechno projde. To znamená, že část vašeho života vyžaduje trpělivost, právě jste se naučili přijímat s porozuměním, ale porozumění neznamená přijímat. Když popustíte uzdu své fantazii, najednou si dáte svobodu chodit po domě, dívat se do koutů, které jste si nikdy nepředstavovali. To vám samo o sobě umožňuje vyvodit nové závěry - "Zdá se, že jsem našel něco zajímavého v tomto koutě, a také v tamtom. Tady jsem mohl dělat hudbu a tady jsem mohl psát, tady budu spát a tady si můžu vařit. A do této skříně vložím vše, co mi v blízké budoucnosti nebude užitečné."

Hodně se ptáte, jak přijmout život jako celek? A jak dosáhnout úplného odhalení svého Ducha. Jedna věc vede k druhé. Přijmout život jako celek znamená být si vědom celého prostoru, který reprezentujete, a začít tento prostor využívat. Koncept je jasný. Není však jasné, jak to konkrétně realizovat. V každém okamžiku současnosti si položte otázku: "Mohu s tím něco udělat?" Pokud ano, můžete s tím něco udělat - udělejte to. Uděláte to, získáte výsledek a pak si tuto otázku položíte znovu. Pokud s tím nemůžete nic udělat, pak to za to nestojí - nechte to být. Náhoda je entita. Šance nemůže plně vstoupit do vašeho života a sloužit vám, pokud jste ve stresu. Deformujete situaci a přitahujete výsledky, které dále zhoršují vaše vnímání situace a vytvářejí ještě větší odpor.

Konkrétní příklad - byli jste požádáni, abyste někomu pomohli, ale nechcete. Uvnitř vzniká disharmonie. Jaké možnosti vám to otevírá? Nechcete to dělat, což znamená, že volba je zřejmá. Ale něco není v pořádku. Nesourodost nezmizela. Najednou se ukáže, že o tom musíte osobu informovat a nechcete to dělat, protože chápete, že kromě vás není nikdo, kdo by to udělal, a ona žádá o vaši pomoc. Popření ve vás způsobí disharmonii.

Okamžitá otázka zní - mohu s tím něco udělat? Možnosti - mohu říci, že to neumím, i když to dokážu. Opět disharmonie, musíte se skrývat, klamat. Pokud souhlasíte, že uděláte to, o co jste požádáni, pak disharmonie magicky někde zmizí. Už vám není líto splnit požadavek, o který jste byli požádáni. Proč? Protože jste prošli celým tímto procesem.

Pokud k tomuto procesu dojde nevědomky, opravíte pouze počáteční a konečný výsledek - nechci splnit požadavek, ale dělám to a jsem nešťastný, protože nechápu, proč dělám to, co nechci dělat. Pokud je tento proces vědomí, chápete - chcete to udělat, protože jinak dochází k disharmonii. Když je proces vědomí, není na výběr. Volba se projevuje pouze tam, kde není vědomí, a proto výběr není podpořen ničím, jen vnitřním intuitivním pocitem, který vás tlačí k rozhodnutí, které nechápete. Nakonec děláte to, co jste původně dělat nechtěli. Pokud není na výběr, prostě to udělejte.

To je význam vědomí - uvědomíte si celý proces a nejste z toho nešťastní.

Důvěřovat vesmíru znamená jít nad rámec pravidel, když to situace vyžaduje. Důvěřujte procesu. Proč dělat závěry a omezit to, co se projevuje, pokoušet se vtěsnat vše do omezeného rámce. Čím více ve vás roste počet odpovědností, tím více vás převáží, a tím obtížnější je pro vás udělat každý další krok. Inspirace je ztracena a budete potřebovat více času na zotavení. Na realizaci dalších projektů nezbývá energie...... Zamyslete se nad jinou formou práce.

*************
Jak to, že existuje nadčasovost, která zahrnuje budoucnost i přítomnost, ale budoucnost neexistuje?

Podstatou nadčasovosti je, že pozornost může být přenesena do jakéhokoli bodu v prostoru a čase. Pozornost však vždy zůstává v přítomném okamžiku - tam, kde je pozornost zaměřena, je přítomnost. Řekněme, že se podíváte do roku 2030, a to je pro vás současnost, ve které se odehrávají některé události. Přesunete pozornost do roku 2000 a sledujete další současný okamžik, kdy mohou nastat události, které předcházely událostem roku 2030. Pak znovu přenesete svou pozornost na přítomnost roku 2030, ale události jsou jiné. V každém z těchto okamžiků jste byli v přítomnosti, ale ve vaší paměti lze určité události připsat minulosti, určité pozorování budoucnosti, ale když se soustředíte na přítomnost, všechno ostatní se stává nejasným. Všechno se promění ve vzpomínky a potenciály.

Oba jsou nestabilní prvky. Z nadčasovosti mohu nahlédnout do roku 2030 a říct každému z vás, kdo jste, kde jste, co je s vámi. Ale když se vrátím do současné chvíle pro vás, moje slova pro vás budou potenciály, a jak je realizujete, záleží na vás. A pokud se vrátím do roku 2030, mohu vám říci pouze to, zda jste si potenciál uvědomili potenciál, nebo ne. A pokud tyto potenciály nejsou realizovány, pro vás to může být dobré i špatné, a moje předpovědi se stanou falešnými. A pokud jsou potenciály realizovány, pak jsem nepředpovídal budoucnost, ale jednoduše rozvinul vaši současnost a viděl, k čemu by to mohlo vést. Pro mě je všechno skutečné, stejně jako pro vás, jen je moje pozornost na vyšší úrovni a já mohu svobodněji měnit zaměření své pozornosti.

Pokud se vrátím před stovky tisíc let, kdy se dinosauři stále potulovali po Zemi a často sloužili lidem jako hospodářská zvířata, žádná z těch dob pro vás není. Nemůžete se dostat do těch časů, stejnějako do roku 2030, abyste zkontrolovali mé příběhy. Ale vrátím se o stovky tisíc let zpět a vidím úplně jiný obraz, protože přítomnost je proměnlivá, pod vlivem provedených rozhodnutí se neustále mění.

Co si pamatujete, existuje, ale v paměti. Když si nevzpomenete, nebude minulost. Každou chvíli v přítomnosti se rozhodujete a tyto volby mění minulost i budoucnost. Všechno se neustále mění. A nikdo nemůže s jistotou říci nic, protože tato přesnost závisí na přítomném okamžiku. Když se dívám do budoucnosti, pozoruji přítomnost a ta existuje, pouze pokud soustředím svou pozornost na tuto přítomnost. Přesunu pozornost, a všechno se stalo nejisté.

Kdybych z tebe na okamžik spustil oči, mohl bych tě ztratit. Proto je s tebou moje část, která sleduje tento okamžik a buduje interakci. A tato část je spojena s celkem, spojena s mnoha částmi mě a skrze celek interagujeme s každým bodem v čase a prostoru. U vás je to stejné, jen toto spojení necítíte, nebo ne vždy věříte tomu, co cítíte. Jste však specifickým pozorovatelem konkrétního bodu v čase a prostoru a to vše existuje pouze díky tomu, že jej pozorujete. Zmizíš a všechno to zmizí.

Vaše minulost a budoucnost má alespoň nějaký obrys jen proto, že jste spojeni s celkem a můžete přijímat informace, které vaše já v jiném časoprostorovém bodě v současnosti pozoruje.

A takto se odvíjí karma - vy jako celek držíte konkrétní body v čase a prostoru, na základě každého přítomného okamžiku pro sebe budujete celou zkušenost, a pokud v kterémkoli okamžiku dojde k nerovnováze, v jiném okamžiku máte příležitost tuto nerovnováhu napravit. A to vše se děje současně. Zde, v tomto těle, čtete tyto řádky, jste jen pozorovatelem právě tohoto okamžiku. A jako pozorovatel vytvoříte tento okamžik. Jakmile váš celek od této chvíle odejme pozornost, už tam nebude. O tomto okamžiku už víc vědět nebudete. Nebude nikdo, koho jsi znal, a nebudou ti, kteří znali vás. Alespoň na úrovni, kde hrajete roli pozorovatele.

Pro ostatní pozorovatele tento svět zůstává v přítomném okamžiku. Vy, jako předmět tohoto světa pro ně nemůžete zmizet, pokud jste součástí jejich pozorování v přítomném okamžiku. Ale vy, jako předmět tohoto světa, doslova se od tohoto světa odvracíte, a úplně zmizíte, když na vás není zaměřena jediná pozornost. Pozorování je holistický proces. Celý prostor vás pozoruje a vy pozorujete svůj projev skrze tento prostor. Jedná se o multidimenzionální proces. Umístíte-li se do místnosti bez jediného zdroje světla, vesmír vás bude nadále pozorovat. Pokud jste pro někoho syn, dcera, otec nebo milenec, jste součástí jeho prostoru, a váš projev je pozorován.

Můžete odstranit zaměření pozornosti a často se to děje, když je potřeba přepnout se do jiného bodu současnosti s celou vaší podstatou, ale nadále existujete v obrazu, kterým jste byli, projevující se jako předmět pozornosti, spíše jako program, osobnost. Udržujete iluzi reality pro ty, kteří chtějí tuto iluzi reality pozorovat. Bude to přízrak. To, co není předmětem pozorování sebe sama, a existuje jako předmět pozorování někoho jiného. Ale v jakémkoli okamžiku se můžeš vrátit a přízraku vdechnout život připojením vás, jako pozorovatele.

Můžete se nechat inspirovat někým, kdo ve skutečnosti není. Ale váš výběr tu je, a protože není založen na vašich vlastních zkušenostech, nedovolíte potenciálu se pro vás rozvinout.

Pokud vás zajímá, kdo jste, jste vědomí. Vypnuté vědomí - fantom, si tuto otázku neklade. Existuje na základě do něj zakomponovaných algoritmů, ale vědomí ho může znovu zapnout a vdechnout mu život (pozn. už chápu, kolik je na planetě vlastně skutečných lidí... a když se ještě přidají roboti a kdoví co, tak tu nakonec jsem jen já... asi si vysvětlím, že to tu chci milejší)

Toto téma vám nikdy není nijak zvlášť odhaleno - pokud začnete lidi rozdělovat na přízraky a skutečné pozorovatele, začnete do svého života vnášet silné narušení, protože ho nevnímáte tak, jak je, ale utápíte se ve své vlastní interpretaci. Není vám dáno, abyste se stali vědomím jiné osoby, alespoň na úrovni pozorování. A ne každý vám řekne, na čem mu opravdu záleží, když jeho vnější chování nijak neodráží hlubokou práci sebeuvědomění.

Dokud jste v přítomném okamžiku, budoucnost je pouze potenciál současnosti. Pokud půjdete do budoucnosti a uvidíte, kým jste se stali, neznamená to, že změnou své pozornosti na minulost a návratem do budoucnosti zůstanete stále stejní.

Všichni v současnosti jste tím, kým jste nyní. V budoucnu bude mít každý z vás neuvěřitelný potenciál. A naše současná komunikace s vámi odhaluje vaše potenciály ještě více. Mohu se přestěhovat do budoucnosti, kde se staneš přítomný, ale s tebou právě v tuto chvíli ztratím spojení.

Duše nebyla rozhodnuta, kterou budoucnost chce, a tak se rozhodla studovat obě větve reality. Žijete, neustále se před vámi objevují možnosti a při každé nejisté volbě znásobujete realitu, ale tím se oslabujete, protože vaše energie je rozdělena, vaše pozornost na nejbližší nejvyšší úrovni je rozdělena a duše doprovází ne jednu realitu, ale několik. A to se děje až do okamžiku, kdy v kterékoli z realit nepřijmete svou odpovědnost za přítomnost, sami sebe v přítomném okamžiku. Poté se reality zhroutí, protože duše si sama pro sebe definuje takřka správnou realitu, která slouží jejím účelům, a tato realita se stává skutečnou. Alespoň ve vztahu k jedné konkrétní volbě, která vás rozdělila. Jiné reality, které souvisejí s jinými možnostmi, nadále existují.

Mnozí z vás zažili rozchod v minulosti, která neexistuje. Neustále prožíváte tuto minulost ve své přítomnosti a neustále přepisujete svou volbu, protože jste nepřijali odpovědnost za tuto volbu a druhá větev reality vás stále drží: "Co by bylo, kdyby bylo.." Jste ve fragmentovaném stavu. Rádi byste si poskytli to nejlepší v tomto životě, ale vaše vlastní zdroje na to nestačí, protože doprovázíte tisíce dalších realit a nemáte dostatek zdrojů pro všechny z nich. Pouze když přijmete svou volbu s lehkostí ve svém srdci, tak, jak je, uzdravíte minulost a zhroutíte další větve reality, které existují kvůli vaší pochybnosti o sobě. A toto uzdravení vás učiní celistvější. Uvolníte zdroje, které vám mohou chybět, abyste lépe porozuměli své současné realitě, naplnili ji dojmy a spustili proud pohody.

Např. odešli jste z práce a myslíte na to, co byste si mohli koupit, kdybyste zůstali. Udržujete realitu, ve které jste v práci zůstal a všechny zdroje jsou v oné realitě. A v této jste chudý jak kostelní myš. Všichni jste ztratili kolosální zdroj, který doprovází jiné reality. Minulost drží mnoho z vás, stejně tak neúspěšná budoucnost. Váš zdroj se rozděluje stejným způsobem. A všichni se divíte, proč je všechno tak a ne jinak. Prostě bojujete sami se sebou za právo učinit jakoukoli větev reality svou hlavní.

Vyšší aspekty se dívají na toto šílenství a dávají lásku a podporu každé z částí, aby ji přesvědčily, aby si uvědomila sama sebe, uvědomila si své volby, svou odpovědnost a přijala své ztráty. Očekáváte, že se váš život zlepší, že se otevřou finanční toky a podobné věci - ale to můžete udělat jen vy sami. Duše pro vás nemá speciální plán - jen si chce ve svém pozemském projevu určit, kdo je. Ani Vyšší Já pro tebe nemá zvláštní plán. Vyšší Aspekt také poznává sám sebe a chce pochopit, jaký strom vyroste ze semínka, které zasel - kolik listů, kolik plodů, zda se semínko vůbec zakořenilo a co s ním udělaly podmínky. V roli semínka máte skutečnou volbu ovlivnit potenciály budoucnosti, které změní minulost a podmínky pro další entity. Jste zodpovědní za celý svět. Jsi tu jen ty.

*********
Co pro lidi znamená voda?

Přemýšleli jste někdy o tom, proč Země prochází dobou ledovou znovu a znovu? Pokud bychom se podívali na potenciály budoucnosti na počátku 20. století, předpověď by byla zklamáním - doba ledová by již začala. Doba ledová znamená nulování. Vymazání obsahu prostoru, aby bylo možné projevit nový prostor, nevázaný na starý. Restart experimentu.
Člověk je formou vody. Víte, že lidské tělo tvoří 60% vody. Ve skutečnosti je toto číslo mnohem vyšší.

Někteří lidé se nechali zmrazit pro budoucnost. Bohužel jejich osobnostní nastavení bude také vynulováno. Tělo je možné rozmrazit. Tělo leží samo o sobě a čeká, až možnosti medicíny dosáhnou úrovně, kdy to bude možné. A pro duši je to velmi bezbolestný východ z těla. Ale duše opouštějící tělo rozhodně neplánuje čekat, až se tělo znovu rozmrazí. Má spousty dalších úkolů.

Pokud tělo nezemře úplně, tak proč duše opouští tělo?
Duše opustí tělo, když přestane vysílat pozemské vibrace, takže přestane informovat Zemi, že práce pokračuje. Zmrazení ve skutečnosti zruší vše, včetně přenosu jakýchkoli vibrací. Z těla se v podstatě stane zmrazený kus masa. Zachovává si však potenciál, aby projev duše získal nové jedinečné zážitky. Vaši vědci věří, že neurony v mozku jsou zachovány, a proto je zachována osobnost, ale po rozmrazení se toto vše, tak říkajíc, vynuluje, všechna spojení se vynulují. Takoví lidé snad pomohou lépe porozumět lidské přirozenosti, a ne na základě víry, ale na základě živého příkladu. Co je tedy voda pro lidi v obecném smyslu?
Je to rozhraní pro interakci duše a těla. Duše je vzpomínkou na konkrétní soubor vlastností Boha, zatímco voda je vzpomínkou na konkrétní fyzický projev. Zajímá vás, proč je vaše fyzická pohoda přímo spojena s vaším psychickým stavem, proč vědomí určuje fyzické aspekty, a tělo reprodukuje pouze výsledek. Vaše psychika je ve skutečnosti projevem jemných polí v určitých zkresleních a fyzické tělo prostřednictvím vody dostává pokyny k akci. Uzdrav svou mysl, uzdrav své tělo. Paměť však není flexibilní nástroj, takže neexistují žádné okamžité výsledky. Tělo se ve skutečnosti v důsledku vaší životní zkušenosti pomalu přeskupuje. Žijete v radosti a dobrotě v přítomném okamžiku - tělo reprodukuje vzpomínku na celé období své existence. Intelektuální znalost všeho ve vašem životě vám dává krátkodobé uspokojení z poznání sebe sama a vaší reakce na to, ale pocity nejsou fixovány na úrovni vědomí. Intelektuální vývoj nevzniká na základě konkrétních zkušeností, ale na základě logiky a uvažování. A to je nestabilní komponenta - přidáte další logické argumenty a veškerý intelektuální vývoj začíná praskat ve švech, jak zkoumáte otázku ještě hlouběji.

Tělo není připraveno měnit se podle každého vašeho kýchnutí - dnes miluji celý vesmír, což znamená, že neonemocním, zítra budu vyčerpaný a skleslý, a tak nastane čas onemocnět. Tak to nefunguje.
Stav těla je průměrný stav vaší duše. A je to voda, která slouží jako most mezi dimenzemi. Proto ji lze dokonce nazvat rozhraním interakce mezi Bohem a člověkem.

Vaše tělo je vyrobeno z vody. Zkuste například rostlinu zalévat všemi nápoji, kterými zaléváte své tělo. Co se s ní stane? Když pijete vodu, doslova zaléváte sebe, svou rostlinu. Obnova vody je důležitý proces, protože z těla jsou odstraněny zbytečné informace a objevují se nové prvky pro strukturování nového organismu. Pijte hodně vody, to je tajemství. Způsob, jak udržovat vodní rovnováhu, je ve skutečnosti voda. Káva je jídlo. Je to určeno stupněm energie vynaložené na zpracování potravy dodávané tělu. Tělo může extrahovat vodu z kávy, ale vynaloží tolik energie na tento proces, jako na zpracování jídla.

Chcete-li správně obnovit své tělo, pomoci mu strukturovat se, přenést stav mysli do aktuálního stavu těla, pijte více vody. Tělo potřebuje dva litry denně, aby odpovídalo úrovni vývoje duše a odráželo její stav v těle. Je to jeden ze způsobů, jak rozvíjet vaši citlivost.

Zdroj: https://absolutera.ru/article9482-kartina-mira-chast-12-bezvremenie

Zpět