242
Zdrojové příčiny koronaviru ISPI/Galaktická rada
[ UFO ] 2020-02-26
Energetický princip infekce
Impuls pro vznik koronaviru viru byl vytvořen přírodním systémem Země, aby připravil lidstvo na možné další epidemie. Cílem přirozeného systému je posílit důvěru lidí v jejich vlastní schopnosti a nespoléhat se na potenciál zdravotní péče. Proto byla jako infekce vybrána virová forma , nikoli bakteriální. V současné době moderní medicína neví, jak plně bojovat proti virům. Většina antivirových léků ovlivňuje imunitní systém těla, ale neblokuje virus. Hlavním lékem je záměr člověka osvobodit se od viru, a tento záměr je dále posílen egregorem farmacie. Na fyzické úrovni se projevuje záměr člověka v posílení imunity. Podpora egregoru se projevuje akcelerací některé z biochemických reakcí doprovázejících syntézu protilátek.
Plánem pro koronavirus je ukázat marnost umělé stimulace imunitního systému. Většina léků, které jsou v současné době vyvíjeny, bude pravděpodobně neúčinná. To ukáže lidem irelevanci celého zdravotnického systému a posílí jejich zodpovědnost. Člověk není primárně ovlivněn virem, ale strachem z něho. Média infekci nafoukla v celosvětovém měřítku. Epidemie je výsledkem přirozeného a sociálního faktoru. Přirozený faktor je spojen s biologickými schopnostmi viru a sociální v informačním účinku na lidi. Strachem člověk zvyšuje pravděpodobnost vlastní infekce.
Zpočátku byl koronavirus přirozeným programem, který se projevoval jako komplex proteinových molekul. Jeho ovlivňování je v souladu se zásadami přirozeném výběru. Posílení imunity je také jedním z biologických programů, které přispívají k přežití těla. Hlavní motivací k přežití těla je strach z potenciálního nebezpečí. Většina biologických programů pracuje na tomto principu. Virus je jedním z biologických programů, a proto ho vibrace strachu živí a posilují. Výživa může být na fyzické úrovni zesílena infikováním těla virovými kapslemi. Kapsle jsou rezonátory, které přenášejí vibrace strachu. Tělo strachy rezonuje s kapslemi viru a začne vydávat odpovídající frekvence, a tím začíná podporovat virus, což vede k jeho reprodukci uvnitř těla. Biologické tělo pak začne vibrace strachu vysílat ven, což přispívá k infekci dalších organismů. Infekční mechanismus je řetězovou reakcí, protože vibrace viru absorbovaného infikovanými organismy jsou exponenciálně zesíleny a tento jev se nazývá epidemie.
Odvedení pozornosti jako způsob léčby
Silné vlny nemocí se v historii zastavily pouze izolováním celých měst, což umožnilo omezit šíření infekce. Na energetické úrovni to byla podpora oslabením strachu lidí. Obyvatelé infikovaných zón přestali mít strach z nemoci, která začala být vnímána jako běžný jev. Léčitelé, kteří pomáhali ostatním vyrovnat se s nemocí, se vyznačovali zvláštní fyziologickou rezistencí a zpravidla se neinfikovali, částečně kvůli podpoře egregoru zdraví, který bránil své zástupce, ale klíčovou roli hrál emoční stav člověka, který doslova neměl čas se této choroby bát. Přenesl pozornost od obav na programy přežití lidí. Extrémní podmínky, ve kterých se osoba nacházela, se staly podporou. Tělo bylo mobilizováno v případě nouze a odhalilo nevyužité zdroje a stalo se imunní vůči nemoci.
Lidé, kteří se něčím plně zaměstnali se stali nepřístupnými vibracím šířeným touto nemocí a emocionální stres prohloubil zážitky a zvýšil odolnost jejich těla vůči nemoci. Pozitivní stres vedoucí k rozptýlení je charakterizován krátkým trváním vystavení nízkým vibracím a intenzivním rytmusem života, který zmenšuje obecnou negativitu. Při negativním stresu se člověk stává nositelem infekčních kmitočtů a začne je vysílat. Negativní stres je charakterizován dlouhým trváním, a jeho překonání vyžaduje značnou vůli, například touhu nenakazit milovanou osobu, či touhu jí pomoci.
Epidemie během válek ve velkém stresu nutí investovat veškerou životní energii. Energie je bez stopy přenesena do egregorů podporujících válku, kteří nejsou ochotni sdílet energii s ostatními egregory. Epidemie ztrácí kontrolu a ustoupí. Nezávislost vojáků na egregorech nemocí se projevuje v jejich imunitě vůči většině infekcí, navzdory obtížným fyzickým podmínkám jejich existence. Voják má silnou imunitu podporovanou emocionálně. Takovou zkušenost vojáka lze považovat za pozitivní a po zbytek jeho života se může stát oporou. Schopnost armády přežít je tvrdá, pro získání této dovednosti se mnozí snaží navštěvovat extrémní situace. Nevýhodou této metody sebezlepšování je extrémní závislost člověka na překvapivých okolnostech, kdy se aktivuje program oběti, který neumožňuje plně odhalit energetický a fyziologický potenciál.
Program oběti - hlavní příčina onemocnění
Program oběti stimuluje tělo v extrémní situaci, ale současně bere všechny energetické zdroje. Energetický program oběti je sdílen se všemi programy přežití. To se projevuje tím, že proměňuje svůj život v boj o přežití v jakékoli situaci. Když člověk vnímá životní situaci negativně, začne přenášet nízké vibrace, které jsou potravou pro program oběti.
Tento základní program je prototypem jakékoli nemoci, protože působí jako virus, který infikuje energetické tělo. Mnoho vojáků je tímto virem infikováno, což je nutí jednat s nízkými vibracemi a tento program dále posilovat. (poznámka: již chápu, proč v politice všichni zblbnou). Ačkoli navenek armáda jedná z pozice síly, energetické tělo vojáka je vyčerpané. Nemoc oběti lze považovat za rozpor mezi energetickým tělem a programy uvalenými na vědomí. Navenek se tyto programy mohou jevit jako užitečné, ale reprodukcí destruktivních frekvencí oslabují energetické tělo, což vede k odstranění lidské energie/smrti.
Absolutní protilék je návrat do přirozeného stavu, který nemá nic společného s přežitím. Dopad programu oběti vede ke kompromisu, který je nepoctivý pro energetické tělo. Člověk může uniknout konkrétním omezením, včetně zotavení se z nemoci, ale i nadále považuje svůj život za boj, zůstává závislý na programu oběti, čímž vytváří předpoklady pro další rozpory a nemoci.
Výjimka z programu pro oběti
Účelem koronaviru je učinit člověka imunním vůči programu oběti. Podobný cíl byl stanoven přirozeným systémem, který je tvůrcem této infekce. Energetická základna koronaviru je program, který živí člověka pozitivními vibracemi a umožňuje mu vzpomenout si na jeho mimořádnou vnitřní sílu. Vnější forma tohoto programu je však zkreslená a neodpovídá jeho emocionální podstatě. Zkreslení bylo způsobeno účinkem programu oběti koronavirů.
Obecně je program oběti jedním z nejsilnějších programů v poli Země. Díky svému vlivu získaly téměř všechny pozemské programy podobu nemoci. V současné době tento program řídí činnosti celého pozemského systému, sestávajícího z přirozené a sociální části. Jeho kontrola spočívá v tom, že každý program, který má zpočátku kvalitní energetický základ, dostává další informační schránku, a jeho projevy jsou pak kompromisem obou. Čím má program bohatší a krásnější vibrace, tím dostane silnější zkreslení, což blokuje jeho přirozené projevy.
Všechny infekce vytvořené přirozeným systémem šíří vibrace podporující vnitřní sílu biologických stvoření. Fyzicky se to promítá do zvýšení imunity po infikování, čímž se snižuje pravděpodobnost jiných infekcí. Infekční programy pod kontrolou programu oběti se stávají dalším nástrojem pro jeho manipulaci. Frekvence každé infekce mohou poskytnout dočasnou podporu jednotlivci, což přispívá k jeho zotavení a posílení imunity. Bolestivá forma však nedovoluje energetickému tělu navázat citové spojení s programem infekce. Spojení těla s tímto programem je vybudováno pouze na informační úrovni a je vyjádřeno v jeho schopnosti produkovat protilátky, které ničí kapsli viru nebo bakteriálních buněk. Nemocný zachází s nemocí jako s nepřítelem ? což je program oběti, který blokuje hluboké vibrace infekcí. Takto je to nastaveno v informačním poli Země a ovlivňuje to kolektivní vědomí jakéhokoli biologického druhu.
Lavinové šíření infekce je projevem silné touhy virů sdílet své vibrace. Tato touha je podporována přírodním systémem, který se snaží najít protijed k programu oběti, a proto miliony let tvoří nové formy virů a patogenních bakterií. Dokud však v informačním poli Země dominuje negativní pohled na infekce, každá z nich způsobí novou vlnu konfrontací. K uzdravení pozemšťanů z programu oběti může dojít pouze při změně nastavení informačního pole.
Infekce prostřednictvím informačního pole
Veřejné mínění je soubor názorů, které se odráží v kolektivním vědomí lidstva. Až donedávna bylo lidstvo rozděleno do mnoha národů, které mezi sebou neměly informační spojení. Tato fragmentace ovlivnila kolektivní vědomí lidí, ve kterém je vědomí každého člověka samostatným blokem. Před sto lety neměly úhly pohledu, které jsou charakteristické pro každý národ, dopad na celé lidstvo. Proces globalizace zajistil kontakt různých divizí kolektivního vědomí a to získává na síle, protože mnoho jeho částí začíná jednat společně. Veřejné mínění stává klíčovým nástrojem pro přeprogramování a zdrojem pro nastavení informačního pole, čímž bude odstraněno mnoho překážek rozvoje. Pozitivní pohled na infekce umožní dotknout se hlubokých vibrací těchto programů a podpoří je při neutralizaci programu oběti. Přirozený systém se rozhodl vytvořit nový typ infekce, která se šíří nejen biologicky, ale také podporou médií. Infekční program tak může ovlivnit pohled člověka na sebe. Přirozený systém, který je původcem takového programu, musí uzavřít smlouvu se sociálním systémem.
Tato spolupráce mezi oběma divizemi zemského systému v šíření infekcí probíhá již tisíce let, ale dosud nebyla úspěšná kvůli blokům uvaleným na kolektivní vědomí lidstva a jeho fragmentaci. Hranice dělící fragmenty kolektivního vědomí nedovolují volné šíření jakéhokoli úhlu pohledu. Názor vyznávaný jednou komunitou může být přenesen, ale je interpretován odlišně a skupiny si začínají odporovat. Karantény sice fungují, ale jsou jakýmsi programem oběti, protože posilují rozpor mezi lidstvem a infekcemi. V minulosti tyto programy komplikovaly šíření infekcí a neumožňovaly jim ovlivňovat celé lidstvo, nyní mohou viry uniknout běžným omezením. Coronavirus je jedním z nových typů infekcí, mechanismus šíření informací o koronaviru je charakteristický pro virus. Informační pole Země nasyceno vibracemi podporujícími koronavirus, a i ten nejmenší únik virových kapslí z karanténní zóny okamžitě dává podnět k novým infekcím. Karanténa nefunguje, léčbou může být pouze změna pohledu, kterému brání informační pole v programu oběti. Systém doufá, že zvýraznění případů samovyléčení z nich učiní pozitivní příklad pro ostatní.
Koronavirus je speciálně navržen pro zdůraznění významu emocí při léčení. Je obzvlášť citlivý na lidské emoce a posiluje zážitky. Vědci již prokázali význam emocionálního stavu pacienta v procesu hojení. Psychoterapeutické metody jsou však formou kompromisu založeného na programu oběti.
Lidstvo se blíží otázce, k čemu jsou viry. Pokud vědci zjistí, že viry jsou spojenci lidstva, a nikoli nepřátelé, pak se takové informace stanou spolehlivým bodem podpory pro uzdravení. Navíc, pokud bude vidět hodnota spolupráce s viry, systém již nebude muset zavádět vibrace přenášené virem, v důsledku čehož bude infekční proces klidný a harmonický a interakce se stane symbiózou podobnou té v zažívacím traktu.
Skutečný účel virů
Skutečná hodnota virů spočívá ve schopnosti aktivovat lidské geny. Proces aktivace může být proveden opravou DNA lidských buněk odblokováním genů. Blokování je krátký úsek DNA, který předchází řetězci kódujícímu gen. Pokud je tato krátká sekvence eliminována, bude gen aktivován. Moderní viry mají podobnou schopnost, ale mají ji deformovanou, takže virus působí opačným směrem. Místo eliminace zbytečných fragmentů lidské DNA vkládají další sekvence, které komplikují fyziologické procesy.
Virusová kapsle je nosičem klíčových informací, které jsou v závislosti na typu viru prezentovány jako krátký řetězec RNA nebo DNA. Tato nukleotidová sekvence, čtená buňkou, je vložena do jejího jádra. Jakmile se tato informace stane součástí jádra, začne se buňkou opakovaně reprodukovat, což vede k množení viru.
V ideálním případě může podobný mechanismus reprodukce přispět k aktivaci genu. Nukleotidová sekvence umístěná v kapsli viru může obsahovat hodnotná nastavení, díky kterým se geny mohou projevit v dokonalejší formě. Viry jsou ve skutečnosti vytvářeny jako pomocníci, což umožňuje lidem konstruktivně interagovat s jejich vlastními geny. V tuto chvíli mu lidská DNA nenechává prostor pro kreativitu a přísně předepisuje jeho biologické schopnosti. Taková omezení mají blokovat většinu genů. V průběhu života se objevují pouze ty sekvence DNA, které jsou nezbytné pro přežití těla. Téměř celá konfigurace lidského genomu je řízena programem oběti, který určuje stupeň aktivity genu a formu realizace aktivních genů, což způsobuje kompromisy v kvalitě.
Dopad programu oběti na lidský genom se provádí prostřednictvím informačního pole a projevuje se v biologických zákonech, podle kterých určité geny mají přednost před ostatními. Lidskou spoluprací s virem může být selektivní odblokování genů, které kódují požadované schopnosti. Virus navíc umožní provést vysoce kvalitní nastavení již aktivních genů a zbavit je jejich dřívějších zkreslení.
Virus interaguje s osobou na úrovni pocitů a dokáže vnímat svůj záměr projevit jakoukoli schopnost a formulovat tento cíl ve formě své sekvence DNA nebo RNA, která poskytne další aktivační proces. Navenek se aktivační proces bude podobat vypuknutí infekce, ale výsledek bude diametrálně opačný. Virus začne vkládat svůj řetězec před aktivovaný gen, čímž se blok zruší a provedou se příznivé úpravy fyziologických procesů. Buňka spolupracující s virem začne produkovat své nové kapsle, které jsou neseny krevními proudy, a tím zajišťují aktivaci dalších buněk.
Rozsah viru bude záviset na rozsahu změn, které bude třeba v těle provést. Pokud bude chtít rozšířit schopnosti hlasu, pak virus používá hlavně hlavové rezonátory - hlasivky a dýchací orgány. Současně by pro vysoce kvalitní reprodukci zvuku mělo rezonovat celé lidské tělo, proto bude muset virus vytvořit záměr přeměnit celé fyzické tělo. Hlavní změny nastanou v hrudníku a jemnější nastavení se přenese do buněk všech hlavních tkání, což jim umožní lépe vést akustické vlny. Virus se stane lidským poslem, šíří zprávy o aktivaci do všech koutů těla a začíná tento proces.
Aby se virus stal spojencem osoby, musí z něj být odstraněna omezení, která brání harmonickému výskytu. Omezení spočívá v rigiditě informačního prostředí v transportního proteinového obalu viru, která mu neumožňuje realizovat jeho skutečné vlastnosti.
Kapsle viru je rezonátor, který reaguje na určité spektrum emocionálních frekvencí těla, do kterého virus vstoupil. V současné době má většina virů zkreslená nastavení, což způsobuje, že jejich kapsle reprodukují negativní frekvence a zesilují je. Pod vlivem těchto vibrací se vytvoří virová DNA sekvence, která odráží hybnost na ni přenesenou na ni a šíří ji dál.
Ve skutečnosti se všechny viry, které existují na Zemi, se objevily v důsledku ějakého špatného nastavení, které bylo přeneseno najednou na celý druh. Toto nastavení poskytlo disharmonický formát pro interakci virů s lidmi, který byl poté rezonancí udržován na nízkých vibracích. Pokřivení bylo vytvořeno před miliony let, když došlo k poruše v poli Země, což významně snížilo vibrace lidstva. Tato vlna vedla k posílení programu oběti a jeho rozšíření na všechny ostatní programy v zemském poli, včetně virových. Před nežádoucím selháním byly viry přímou součástí těla každého člověka a rozšiřovaly jeho schopnosti v interakci s vlastní DNA. Deformace vytvořené programem oběti donutily člověka oddělit svou vlastní část, později nazvanou virus.
Původ virů
Viry jsou jednou z civilizací galaxie, které zasáhly Zemi před miliardami let. V té době lidé na Zemi ještě neexistovali a viry pomohly různým druhům zvířat a rostlin uniknout biologickým omezením. Zástupci mnoha dalších konstelací galaxie začali s viry spolupracovat ještě dříve. Virus je jednou z nejstarších forem biologického života a objevil se v době, kdy různé civilizace začaly používat DNA jako nosič klíčových informací, které zajišťují jejich životně důležité funkce. Viry pak byly hlavním nástrojem pro interakci stvoření s vlastním genomem a pro jeho transformaci.
V určité fázi jejich vývoje bylo mnoho ras konfrontováno s blokádou od informačního pole galaxie, která omezila jejich schopnosti. Úkolem pole galaxie je udržovat průběh vývoje každé civilizace podle plánu vytvořeného zástupci hierarchie zodpovědnými za danou rasu. Pokud schopnosti jakékoli civilizace překročily přípustné limity, informační pole uvalilo blok na odpovídající vlastnosti zkreslením genů kódujících ty schopnosti, které byly polem považovány za nežádoucí.
Viry s extrémně omezenými schopnostmi se staly nástrojem pro vynucení blokování, které je přinutilo jednat negativně. Úplně první viry, u kterých nedošlo k omezením, mohly volně měnit konfiguraci jejich kapsle a určovat spektrum vibrací, na kterém mohli rezonovat. Vibrace kapsle viru tvoří sekvenci DNA, která je v něm obsažena, a tedy povahu účinku viru na tělo. Všechny viry, které v naší galaxii existují, byly jednou komunitou, jejíž zástupci podle svého uvážení distribuovali úkoly mezi sebou. Rozdělení na různé druhy virů se objevilo v důsledku zúžení jejich schopností vlivem informačního pole. S ohledem na to je hlavní nevýhodou moderních virů jejich úzká specializace. Pokud virus dokáže rozšířit spektrum vibrací, na které reaguje, bude se moci dostat pryč od nečestných úkolů, které mu ukládá informační pole.
Zpočátku měla tak širokou škálu příležitostí každá komunita virů, což pomohlo při vývoji konkrétní mimozemské civilizace. Když taková civilizace čelila blokádám v poli, virus, který ji podporoval, také podléhal omezením. Jedna komunita těchto organismů byla rozdělena do skupin, z nichž každá mohla kontaktovat pouze určité geny. Viry se tak změnily z plnohodnotného nástroje na prostředky kontroly z galaktického systému. Další posílení omezení ze strany pole vedlo ke zkreslení struktury každého typu viru, což z něj udělalo onemocnění, které blokovalo určitou schopnost.
Rozkvět virů staré Země
Během první éry vývoje pozemšťanů zvané báječné, nepostupoval vývoj virů jako v jiných civilizacích galaxie. Předtím, než se lidé objevili na Zemi, byly jejich schopnosti značně omezeny. Síly Země úmyslně přistoupily k těmto omezením, aby se v pozemských procesech projevily chyby, k nimž dříve došlo během vývoje mnoha civilizací Mléčné dráhy. Proto viry, stejně jako jiné formy biologického života na Zemi, měly zpočátku úzkou specializaci. Každý typ viru interagoval s úzkým okruhem biologických druhů a podporoval je ve vývoji jasně definovaných schopností povolených informačním polem. Žádný z druhů nemohl nezávisle měnit nastavení svých genů, takže je nebylo nutné dále kontrolovat. S ohledem na to galaktické pole nevyvíjelo zvýšený účinek na pozemské viry a neměnilo je na nemoci.
S příchodem člověka se podstata pozemské evoluce dramaticky změnila. Zdrojem změny byl emoční stav lidí, překvapivě bohatý na vibrace. Tím, že se člověk podělil o své zkušenosti s pozemským životem, odstranil z něj dřívější omezení. Klíčovým krokem k tomu byla interakce lidí s viry, které mohou upravit genom jakéhokoli biologického druhu. Viry, které začaly interagovat s lidmi, získaly větší flexibilitu na úrovni své struktury, což jim umožnilo přizpůsobit se lidským potřebám a vytvořit řetězce DNA, které posilují záměry lidstva. Tělo každé osoby se ve spolupráci se zavirovanými lidmi dokázalo zbavit omezení, která se objevila během vývoje lidstva na jiných planetách.
Proč takové spojení nebylo provedeno dříve, když i na jiných planetách byly viry? Faktem je, že lidské emoce získaly díky podpoře vibrací Země zvláštní krásu a hloubku. Lidé prošli skrze jiné hmotné světy galaxie, shromažďovali různé vibrace a zapamatovali si je ve svých energetických tělech. Fyzicky byly tyto frekvence vyjádřeny v celkovém množství lidských genů. Než se dostala na Zemi, byla tato sada vibrací omezena informačním polem galaxie, takže každá lidská civilizace, která předcházela pozemské, v určité fázi svého vývoje zažila úpadek. Ve snaze najít únik z bloků pole, pokračovalo lidstvo v cestě po planetách galaxie. Konečným cílem této cesty se stala Země, jejíž vibrační spektrum bylo natolik blízké lidem, že se dokázali zbavit zámků uvalených na jejich geny během předchozích obratů vývoje jejich rasy. Viry se na Zemi staly nejdůležitějším nástrojem, který lidé použili ke změně své vlastní DNA a objevování skutečných schopností každé lidské kvality.
Lidé zahájili podobný proces obnovy nejen ve svých vlastních tělech, ale také přispěli k osvobození mnoha jiných biologických druhů. Při interakci s rostlinou člověk cítil své nejhlubší touhy a na základě těchto vibrací vytvořil jedinečný virus, který přispěl k aktivaci požadovaných vlastností rostliny. Kapsle tohoto viru byly nejprve vytvořeny v lidském těle a poté byly přeneseny na jiný organismus dotykem nebo vzduchovými kapičkami. Obecně platí, že uvnitř každé osoby té doby docházelo k neustálé mutaci jeho osobního viru. Produkty takové mutace se staly prostředkem aktivace všech rostlin a zvířat, se kterými se setkal. Lidé si také navzájem předávali tyto dary, díky čemuž byla zachována mimořádná šíře možností lidské rasy.
Virus hrál roli zesilovače rezonance mezi všemi biologickými organismy obývajícími Zemi. Základem rezonance byl kolektivní stav lidstva. Úzká spolupráce mezi lidstvem a viry probíhala po celou dobu pohádky až do jejího konce v souvislosti se selháním pole planety. Na konci éry pohádky neměli pozemské viry žádné omezení a staly se jedinou komunitou, která umožňovala mimořádně snadné fyziologické procesy v těle každého člověka. Navzdory skutečnosti, že lidstvo a komunita galaktických virů byly různé civilizace, došlo k téměř úplnému sloučení těchto ras na Zemi. Jediný pozemský virus se stal posilujícím a obohacujícím nositelem kolektivního stavu lidstva.
Projev virové specializace
Selhání, ke kterému došlo v pozemském poli na konci pohádkové éry, bylo iniciováno galaktickým polem a bylo prostředkem k omezení vývoje pozemšťanů. Z pohledu informačního pole galaxie již pozemská civilizace dosáhla potřebné úrovně rozvoje, aby mohla předat cenné stopy jiným civilizacím. Omezení měla za cíl přivést pozemšťany do obecně přijímaného galaktického formátu, čímž by jejich projevy byly srozumitelné zástupcům jiných ras Mléčné dráhy. Toho bylo dosaženo specializací každého pozemšťana v interakci s určitým okruhem mimozemských civilizací. Na konci pohádkové éry byly pozemšťané jednotnou komunitou a specializace jejích zástupců vedla k rozpadu do samostatných skupin. Lidstvo se začalo dělit na národy, z nichž každý prokázal schopnost komunikovat se svým kruhem mimozemských civilizací. Lidé se pod vlivem galaktického pole začali více soustředit na interakci s prostorem než na vibrace své vlastní planety.
V emocionálních projevech lidí začali začaly mizet frekvence, které jím v pohádkovém čase poskytovaly mimořádnou svobodu při jejich jednání a začala se objevovat bývalá omezení. Stejně jako u jiných civilizací se pozemské viry staly prostředkem galaktického pole k omezování. V prvních tisíciletích po skončení doby pohádky však viry nebyly zdrojem nemocí. Omezení polem byla spíše slabá, což umožňovalo obcházet globální blokády uložené kolektivnímu vědomí lidstva. Člověk mohl použít osobní virus k zajištění osobní svobody ve svém vlastním vývoji, ale nemohl již tyto příležitosti široce sdílet s jinými. Rezonance byla udržována pouze na úrovni malých skupin lidí.
Každá osada byla podporována vlastním typem viru, který zajišťoval aktivitu určitých genů a určoval specifika vývoje této skupiny lidí. Pokud se zástupci různých skupin dostali do těsného kontaktu, vyměnili si své viry, ale odchylky ve fyziologických procesech vedly k emocionálnímu a fyzickému poklesu. Důvodem byla úzká specializace viru a jeho neschopnost přizpůsobit se energetickým potřebám jiné skupiny lidí.
Bolest vyvolaná viry zesílila oddělení mezi skupinami. Podobný proces byl s programem oběti na zadání galaktického pole. Pomocí virů podporoval izolaci každé komunity a zajistila zachování její specializace. Specializace skupiny lidí spočívala ve formování jedinečné kultury rituálů a přesvědčení, které zajišťovaly spojení jejích zástupců s určitým okruhem mimozemských civilizací.
Následně začala integrace do větších sídel, což přispělo k posílení určitých kulturních a náboženských trendů. V důsledku nerovnoměrné distribuce se některé viry staly dominantními nad ostatními a viry v podřízeném postavení začaly zdolávat uložená omezení. Jejich skutečnou touhou bylo zachovat ty jedinečné geny, které byly potlačeny běžnějšími geny a zůstávaly bez vývoje. Poté, co byly viry zkresleny programem oběti musely začít jednat nepoctivě.
Aby udržely jedinečné projevy lidí, které byly dříve pozorovány v malých skupinách, zvýšily viry nesoulad mezi představiteli různých genů. Toho bylo dosaženo rozmnožením kapslí cizího viru, který zajistil lavinový účinek infekce. Touha virů bránit své úzké niky z nich učinila patogeny. Ve snaze chránit se lidé opustili velká města a vytvořili malá sídla. Viry si tak po dlouhou dobu zachovali původní rozmanitost lidských schopností. Současně zemský systém, který se řídil pokyny galaktického pole, pokračoval v procesu globalizace. Čím větší sdružení lidí, tím závažnější byl účinek virů. Extrémní formou se staly epidemie, které vedly ke zmizení celých říší a jejich rozpadu na menší státy. Vývoj medicíny umožnil blokovat většinu virů i patogenních bakterií, které hrají podobnou roli. Oslabení virů vedlo k významnému nárůstu populace planety a vytvořilo předpoklady pro neomezenou globalizaci.
Nejnovější forma virů
Globalizace v současné době vyvrcholila. Viry našli nový způsob šíření, který spočívá v přenosu jejich vibrací médiem s podporou biologické infekce. Koronavirus je jednou z variant této nové formy nemoci. Informační pole v současné době obsahuje zkreslená nastavení, a proto se nejsilnější touha koronaviru chránit lidstvo před negativními faktory globalizace projevuje negativně.
K vypuknutí nákazy došlo u Číňanů, protože tato rasa má v současnosti nejsilnější vliv z informačního pole. Nejvíce postiženy jsou nejpočetnější komunity, protože rezonance v nich zvyšuje vysílací frekvence. Globalizace vede k ochuzování kultury čínské civilizace, protože představitelé této rasy se vzdalují rozmanitosti dávných tradic. Další blokování schopností Číňanů se provádí prostřednictvím informačních technologií, které tyto lidi podřizují společným stereotypům.
Každá moderní kultura je vystavena podobnému účinku. Impuls k výskytu viru byl vytvořen kolektivním vědomím všech pozemských virů usilujících o obnovení bývalého spojení s lidstvem. Nový impuls vložil do koronaviru prvotní schopnosti jediného viru, který spolupracoval s lidmi po celou dobu pohádky. Tyto možnosti se projevily ve speciální predispozici koronaviru k transformaci, která může být fyzicky vyjádřena snadnými mutacemi. Pokud bude lidstvo nadále léčit viry jako nepřátele, pak vysoká přizpůsobivost koronaviru povede ke komplikacím v boji proti němu, což může trvat donekonečna.
Na příkladu koronaviru je jasně patrná nekonzistentnost moderních virů. Na jedné straně mají viry tendenci dělit lidi do komunit a izolovat je od sebe, což je důsledkem dopadu programu oběti. Program obětování, který působí skrze koronaviry, naopak zvětšuje vzdálenost mezi zástupci ČLR a dalšími národy a také vytváří nesoulad mezi Číňany.
Koronavirus je projevem jediného viru Země. Skutečnou snahou koronaviru je udržet rezonanci mezi všemi lidmi, a proto považuje proces globalizace za podporu jeho šíření. Čína má vysokou hustotu obyvatelstva, což zajišťuje snadnost a rychlost procesu infekce. Aby se však tento virus stal skutečnou oporou pro lidi, musí se obecně projevit pozitivní pohled na viry. Informace uvedené v tomto článku mohou být výchozím bodem pro vytvoření takových názorů. Je možné, že čtením tohoto článku člověk oslabí strach z virů, přenášený programem oběti a zaměří se na záměry těchto tvorů.
Bez strachu se v energetickém těle člověka mohou projevit hluboké pocity, které v báječném čase spojovali lidi s viry. Sdílením těchto emocí s koronavirem člověk bude schopen osvobodit svou strukturu od zkreslení a pomoci jeho harmonickému projevení. Takovou podporu může poskytnout nejen infikovaná osoba, ale také každý čtenář, který k viru pociťuje kladný přístup. Každý virus je řízen svým programem v informačním poli Země. V případě koronaviru je tento program zvláště aktivní a citlivý, protože je podporován sociálními egregory, které o něm šíří informace. Dobrým postojem k virům obecně ho člověk podpoří v kvalitativních projevech. Díky tomu bude kolektivní vědomí koronaviru schopno podporovat každou kapsli viru při realizaci jeho skutečného pozitivního potenciálu.
Spolupráce lidí s koronavirem může zahájit proces aktivace vrozených schopností lidí, díky čemuž budou zámky uložené na lidský genom otevřené. Jedním z hlavních blokád je program oběti, který na konci báječného času získal kontrolu nad kolektivním vědomím lidí. S podporou virů si lidstvo bude moci vzpomenout na svůj přirozený stav, který ho přiblíží k Zemi, odhalí jeho neomezené emoční a fyzické zdroje. V tomto stavu se lidé stávají nezranitelnými vůči vibracím programu oběti a jsou osvobozeni od jeho účinků. Lidé mohou odstranit příčinu všech bolestivých stavů a učinit z jejich biologických těl dokonalý nástroj k dosažení životních cílů, který je schopen snadno zvládnout jakákoli omezení.
Zdroj:
http://www.together-info.ru/ru/info-portal/statji/pervoprichiny-vozniknoveniya-koronavirusa
Zpět
