1302 Posun pólů; z 3D do 4D a 5D část 19 Lev

[ Ezoterika ] 2021-08-27

SEDM typů repolarizace - změny polohy severního a jižního pólu Země.
1. Precesní přepólování
Jedná se o posun severního a jižního magnetického pólu v jejich blízkých polárních oblastech.
Těleso mění svou orientaci v prostoru pod vlivem vnější síly. Pozorování precese je jednoduché. Roztočte káču a počkejte, až se začne zpomalovat. Zpočátku je osa otáčení svislá. Pak horní bod postupně klesá a pohybuje se po rozbíhavé spirále. To je precese osy spinneru.

Doba trvání precese Země je 25920 let. Nyní směřuje osa naší planety k Polárce, před 15 tisíci lety byla středem nebeské klenby Vega, před 5 tisíci lety Tuban (Alfa Draconis). Později to budou hvězdy souhvězdí Cefeus, Cygnus a nakonec, za tisíc let - Polární hvězdou bude opět Vega. Nebo se jí může stát, protože se plánuje proces úpravy...
Precesní posun pólů probíhá plynule a neustále, podobně jako vteřinová ručička. Klouzavé póly se posouvají podobně - pomalu, konstantní rychlostí a obvykle bez kataklyzmat.

2. Přepólování zemského jádra
Jedná se o poměrně rychlý lavinovitý posun zemské osy. Geografický pól je bod, v němž se protíná zemská osa rotace s povrchem Země, severní pól v Arktidě (centrální část Severního ledového oceánu) a jižní pól v Antarktidě. Hmota v zemském jádru je rozložena nerovnoměrně, což způsobuje, že se planeta neustále naklání do stran. V jiné době bylo na Zemi vytvořeno mnoho portálů a dolmenů pro korekci a udržení planety v nastavené poloze. Všechny však byly a jsou dočasné, zmírňují situaci, neřeší problém jako celek. Když nerovnovážné kutálení Země, způsobené nerovnováhou hmoty v jádře, dosáhne kritického bodu, vlivem její větší hmotnosti se jádro planety ″převrátí″ nebo ″skutálí″, dokud se hmota v jádře nedostane do rovnováhy.

Jedná se o přepólování jádra. Jeho zvláštností je, že pohyb jádra probíhá uvnitř zemského tělesa, aniž by došlo k odpovídajícím pohybům samotné planety. V takovém případě dochází na Zemi ke kataklyzmatům, která však mají lokální a nikoliv fatální charakter.

3. Tektonicko-litosférická přepólování
Totéž co přepólování jádra. Rozdíl je v tom, že pohyb jádra je paralelní a ekvivalentní pohybu samotné Země. Tento typ přepólování je nejzávažnější. Je doprovázen globálními kataklyzmaty a rozsáhlými destrukcemi. Druhý a třetí typ posunu pólů se na rozdíl od precesní přepólování vyskytuje velmi zřídka. Nemají jednoznačné načasování, protože závisí na stavu uvnitř zemského jádra. Obvykle jsou periody mezi těmito přepólováními desítky a stovky milionů let. Jádrové a tektonicko-litosférické reverzace jsou zcela přirozeným jevem v životě Země. Planeta se tak sama přizpůsobuje procesům uvnitř svého jádra.

Oba zvraty mohou být nejen přirozené, ale také řízené. Jedná se o hybridní typ posunu pólů. Přirozené přepólování se děje samo od sebe, proces je stoprocentně samoorganizovaný. Řízené přepólování provádějí Spolutvůrci, když Země dosáhne kritické nerovnováhy hmoty vnitřního jádra. Pomocí vnějšího impulzu Spolutvůrci spustí rotaci jádra a poté ji zachytí, zabrzdí a ukotví v nové poloze a souřadnicích pólů. Nové póly lze nastavit uměle, lze tak například také přesunout Zemi do nového klimatického modelu.

4. Umělé nebo korekční přepólování
Jedná se o změnu pólů a sklonu zemské dráhy pouze vlivem vnějších sil a energií. Takové přepólování mohou provádět pouze Spolutvůrci, a to kdykoli, bez ohledu na to, zda je to potřeba, či nikoli.

5. Katastrofické přepólování
V tomto případě dochází ke změně pólů v důsledku vnějších nepředvídatelných faktorů, například při srážce s asteroidem.

6. Inverzní přepólování
Severní a jižní pól si přesně vymění místa. O tomto typu je známo jen velmi málo. Obvykle k tomu dochází v důsledku podobné změny polarity na Slunci.

7. Vojenská přepólování způsobená člověkem
Jsou způsobena vesmírnými válkami, pozemní jadernou válkou nebo použitím tektonických zbraní.
Od epochy Čtvrté rasy k ní došlo třikrát. Během velkých vesmírných válek přišla Země o dva ze svých tří měsíců a Atlantida, která bojovala proti Hyperboree pomocí tektonických zbraní, se sama stala jejich obětí. Během těchto událostí byla ovlivněna i osa rotace Země, její současný sklon je 23,5 stupně.

Nyní žijeme v jedinečném okamžiku, kdy dochází k souběhu mnoha přírodních i nepřírodních faktorů.
Země se přiblížila stavu blízkému přepólování jádra nebo tektonicko-litosférickému přepólování +
ke stavu inverzní reverzace po nastalém přepólování magnetických pólů Slunce +
ke stavu, kdy jsou Spolutvůrci připraveni uměle přepólovat +
dochází k neustálému precesnímu přepólování.

Jediné, co ″chybí″, je katastrofické přepólování...

V průběhu své geologické historie Země zažila a přečkala všechny typy změn polarity. V poslední době se však vytvářejí předpoklady pro hybridní proces řízený přírodou. Během válek 108 tisíc let došlo dvakrát ke katastrofickému posunu pólů způsobenému pádem úlomků prvního a druhého Měsíce na Zemi. Poté Spolutvůrci provedli umělou repolarizaci, tj. korekci v podobě kosmického precesního kruhu. Tento mechanismus neustále koriguje a vyrovnává zemské jádro a co nejvíce oddaluje jádrovou a tektonicko-litosférickou repolarizaci, i když ji neumožňuje zcela opustit.

Tento mechanismus také zvýšil stabilitu Země v daných prostorových souřadnicích. Model precese je založen na magnetických ″lanech″ neboli ″provazech″, které drží planetu, tlumí její nadměrné oscilace a vyvažují jádro. V současné době tým Spolutvůrců řídící Velký kvantový přechod pracuje na nejtěžším úkolu - připravit 3D planetu na sjednocení s 5D Zemí. K tomu naše dlouho trpící planeta potřebuje rozhodující, poslední umělou repolarizaci v nových vesmírných souřadnicích, novou polohu na oběžné dráze, bez náklonu. Teprve nyní bude zemská osa orientována přesně do středu Mléčné dráhy, přísně podél vektoru záření Zdroje. Tak, jak tomu bylo původně.

Zdroj: https://www.disclosurenews.it/poles-shift/

Zpět