9038 Pohled do budoucnosti skrze minulost Jevgenij Sedoj

[ Ezoterika ] 2025-03-27

Náš vesmír je uzavřený a nikdo nevysílá z vnějšího světa. Není to jen informace k přemýšlení, je to uvědomění si naší společné izolace od něčeho, co je nepoznatelným tajemstvím pro vše, co existuje v našem vesmíru. Podle prvních informací od našich Stvořitelů jsou Oni, stejně jako my, ve stejné pozici, žijí v různých světech našeho Vesmíru, ve vztahu k vnějšímu světu. Proto je řešení problému sebeuvědomění v širokém slova smyslu rozhodující pro vše, co existuje v našem vesmíru. Je-li tomu tak, pak nespojovat svůj život nikde s obecnou účelovostí rozšiřovat vlastní schopnosti řídit svůj vlastní život vede k neustálému překrucování nebo označování času, tedy v monotónních podmínkách vlastního života, které dříve nebo později, ale nutně, končí jednoznačně degradací s následným roztříštěním Duše a ztrátou i těchto možností, které byly téže duši dány na počátku její vývojové cesty. Tak tvrdošíjná neochota mít rozšířený pohled na sebe sama v současné době, při změně cyklů a epoch, způsobuje nejen lítost a tiché přijetí nevyhnutelnosti tohoto, ale i určitý druh vnitřní bolesti, jako by bylo dáno tolik znalostí a věci jsou stále přítomny. Na tomto pozadí moje vlastní touha v současné době, pokračovat v komunikaci, i když často, někdy velmi často, to prostě vzdát, obrazně řečeno. V každém případě o tom neustále svědčí okolní realita a média, tedy naše kolektivní vědomí, i když v naší konfrontaci s kolektivním vědomím Západu a Ameriky dochází k jasné konsolidaci našich činů, a to je povzbudivé. Tak tuto radost znásobme - pokračujme.

Jak již bylo zmíněno, chaos našeho světa, který se projevuje svými negativními faktory, se stává naším stálým společníkem po celou dobu naší cesty naším světem. To vše jsou věci, které přispívají k úkolu naší změny. Vždyť právě změna je vývojem, protože v její nepřítomnosti začíná degradace. To je axiom! V tomto rozvoji našich individualit nabývá udržitelnost všech konstrukcí naší vlastní konstrukce zvláštního významu. A samozřejmě, protože jsme tvůrci sebe sama, je nemožné jen tak se vznášet na povrchu přicházejících znalostí o nás samých. Pochopení samo o sobě je procesem vstřebávání do našich vědomých struktur, a to je přesně ten případ, těch kódů pro rozvinutí právě těchto struktur, které jsou tak nezbytné pro stabilitu naší Integrity.

Zdá se mi, že ze všech tajemství je nejdůležitější tajemství naší duše. Podle informací shora je to naše Já. To je zázrak, který se nazývá Jiskra Stvořitele - jakési malé semínko, které musíme v sobě vypěstovat. Ale v prvních fázích našeho růstu je nám dána struktura Ega, ona časová struktura počáteční hrubé soudržnosti všech struktur našeho projevu, kterou my sami musíme nahradit v procesu našeho růstu s Já. Já je naše rostoucí Duše ve světle vnitřního uvědomění si sebe sama a svých schopností, které se nacházejí ve zkušenostech Ono, Duše, v životech, kde je našim pozemským životům přiřazena zvláštní role, kde již nastal čas stát se nezávislými. Na cestě Sebeuvědomění se stáváme zdrojem darů sami sobě. Jedním z darů je péče o vlastní Duši.

Ano, prvotní Stvořitel byl rozdělen na samém počátku naší cesty, tj. bylo nám dáno, obrazně řečeno, prázdné plátno a určitá sada nástrojů stvoření. Naše cesta ve svém pravém významu není návratem ke Zdroji, abychom obnovili ztracenou Jednotu. Zde, v našem pozemském životě, je vytvářena nová Jednota, neboť je vytvářen nový Stvořitel. Stvořitel člověka, samotná Jednota v rozmanitosti. To znamená, že naše cesta vede ke Stvořiteli, ale ne ke Stvořiteli. Konec konců, pokud se dostaneme do Stvořitele, pak se dostaneme tam, kde jsme začali. V důsledku toho v tomto případě nedojde k žádné změně v nás, ani v nikom jiném, a to je již Involuce. I když úkolem Projektu je evoluce.

Samozřejmě, že v našich pozemských podmínkách existuje mnoho omezení, a zejména omezení moci našeho fyzického těla. Jsou to právě ty naše částice, které byly v různých fázích našeho života od nás odděleny jako ztracené částice. Přesto je obtížné provést konečné sestavení sebe sama v pozemských podmínkách, ale je možné rozvinout nebo vybudovat spojení se svým množstvím zde, což je samozřejmě možné s hlubokou meditací.

Nyní Země již vstoupila do čtvrté úrovně hustoty, která je dostatečně hluboká, a cesta do páté dimenze je nezvratná. V těchto podmínkách možnosti našeho následného růstu určují naše aspirace. Ano, aspirace se nyní jeví jako globální úkol moderní doby. Samotný termín je mnohostranný a ti vyšší mu nedávají přesnou definici, která by brala v úvahu naše omezení. Jedna věc je jasná - aspirace není profese.

Pravým důvodem, proč nám, lidem na Zemi, je zjevena neobvyklá pravda, je to, že v naší společnosti existuje nepříznivý rozdíl mezi oficiální vědou a duchovním myšlením. Ve skutečnosti se ukazuje, že duchovní lidé a vědci žijí v různých světech. Protože naše cesta je stále cestou k Jednotě, tyto dva systémy světonázoru prostě potřebují být sjednoceny. Ve vyšších světech, které mají vyspělé technologie, je toto stádium pochybností již minulostí, a to na dlouhou dobu, a neexistují žádné otázky o přítomnosti Duše, protože oni prostě vědí, cítí, že mají Duši, a to není něco pomíjivého. Pokud jde o nás, lidi, ti vyšší nás ujišťují, že v budoucnu bude Duše naprosto zřejmá pro každého, a v této fázi prostě nemáme aktivní nástroje pro interakci s ní. Ve světech vyšších úrovní jsou věda a duchovno zároveň úzce propojeny a vzájemně se doplňují.

Vraťme se však k sobě opět jako k jakési částici - a jak se ukazuje, my, lidé žijící dnes na Zemi, nejsme jen částice. Jsme prakticky vůdci, protože nyní je konec globálního velkého cyklu. Samotné zrání nás, jako vůdců, se často odehrává v období rychlých změn, které jsou obvyklé během změny Cyklů, jako přímých účastníků tohoto procesu. Proto se násobně zvyšuje naše vlastní odpovědnost za náš rozvoj v moderních podmínkách. Struktura Duše je dynamická, může být v různých cyklech odlišná a jednota takové Duše se všemi jejími fragmenty je nalezení sebe sama jako Vyššího Já - nejmoudřejšího a nejsilnějšího z naší inkarnace v tuto chvíli.


Od určité doby se objevil koncept "kompresního poměru". Nemyslím si, že je tento koncept rozšířený a že je nějak spojen s naší životní úrovní. Jsem si jist, že zmatek v tomto vnímání je třeba napravit, zvláště když mluvíme o různých úrovních našeho vlastního a cizího života. Pojmy jako horní úrovně a například naše nižší nebo třetí úroveň jsou všechny stupně komprese. Naše, jak se ukazuje, je maximální, a proto nejhustší. Samotná hustota stlačení, určitá síla, která strukturuje náš svět, vytváří podmínky zdánlivé izolace od ostatních úrovní hustoty. Všechno je mnohem prozaičtější, prostý nedostatek spojení s jedinou a jedinečnou realitou našeho vesmíru. Proto pojem rozšířeného vnímání zahrnuje právě obnovu těchto přerušených spojení, což je přirozené a možné při snížení komprese. To je přechod na další úroveň života. To, že naše planeta je již ve čtvrté dimenzi, respektive ve čtvrté úrovni hustoty, zůstalo většinou obyvatel Země nepovšimnuto a probíhající klimatické změny s tímto faktem nemají nic společného.

Většina lidí sama stále nevnímá změny v úrovni hustoty Země, pole Země, a změny v hustotě samotných fyzických těl a snaží se své fyzické neduhy léčit léky - to vše říká jediné, tito lidé prostě nemají potřebné spojení se světem, ve kterém se nyní všichni nacházíme. Konec konců, výsledek silné komprese naší třetí úrovně, ve které bylo obtížné získat informace z vyšších úrovní (tj. z nižší hustoty), prostě ještě nebyl překonán. Ale aspirace, jako globální úkol Nového věku, jak bylo uvedeno výše, musí být již zformována na třetí úrovni, aby se mohla dále rozvíjet, protože pouze zájem o to, co nás čeká, dává skutečný, řízený impuls k vnitřní transformaci, protože nikdo nebude schopen jednoduše "sklouznout přes vrchol". Je třeba si jasně uvědomit, že nikdo není dále vláčen silou. Samotný pohled Architektů Universa na náš pozemský vývoj je zajímavý - je nestranný. A tato nestrannost sama o sobě je někdy velmi šokující. Abyste pochopili, o čem mluvím, kromě jejich pohledu na naši realitu, určitě představím vizi Stvořitele-Absolutna pro nejnovější události v našem světě, ale níže.

A teď pozor - reptiloidi a šedí jsou příbuzní lidí. Co? Vizuálně to podle nich není zřejmé, ale máme vysoký stupeň podobnosti s těmito rasami, pokud jde o strukturu osobnosti. Oceňuji skutečnost, že Architekti jasně poukazují na to, že mezi lidmi převládá negativismus ohledně těchto ras. Takto charakterizují rasy: převládající nepříznivé vlastnosti mají reptiliáni - krutost. v šedých - obezřetnost. Lidé mají tendenci ke konfliktům a přesouvat vinu na druhé. Nemůžu říct, že bych to tak osobně vnímala. Moje osobní chápání je jiné - to musím zdůraznit. Tito "pánové" nám jsou architekty nabízeni jako příbuzní. No, jsou opravdu dobří jako učitelé, ale Bůh mě ochraňuj před takovými příbuznými. Reptiliáni - disciplína, síla vůle, vysoká inteligence, vytrvalost při dosahování cílů. Šedí - vysoká inteligence, touha po nových věcech, odolnost vůči negativním faktorům, kolektivní myšlení. V našem světě procházejí všichni svou vlastní fází vývoje. Dobře se to odráží na "naší kůži", obrazně i hrubě řečeno. Naše negativní vlastnosti jsou podle Architektů společné a podle zákona podobnosti se vzájemně ovlivňujeme, a proto je naším úkolem vzájemně si pomáhat překonávat negativní vlastnosti.

Slíbené informace od Stvořitele-Absoluta, jedny z posledních, podány útržkovitě: "Nyní o zemích, ve kterých převládají lidské Duše, kde převládá duchovní složka. To se týká především slovanských zemí, na jejichž území od nepaměti žili Rusičové - čisté Božské duše, které kdysi tvořily většinu obyvatelstva planety a právě ta země, na které Rusové žili a stále žijí, absorbovala spiritualitu, která je vlastní Rusi. Srdečnost, soucit a pohostinnost byly odedávna charakteristickými znaky slovanských národů.

Na území, kde se kdysi nacházela Velká Tartarie, žily z velké části slovanské národy - vysoce rozvinutá civilizace, jejíž stopy se tak pilně snaží vymazat z lidské paměti drakoreptilové, kteří se chopili moci na naší planetě. Byla to právě Tartarie, která byla hlavním centrem duchovnosti na Zemi a středem přitažlivosti pro všechny čisté lidské duše. Samotný duch ruské země (země samotné) je očistný, a to navzdory skutečnosti, že složení obyvatelstva Ruska a dalších slovanských zemí se výrazně změnilo.

Nyní, na křižovatce dvou ér, jsou to Rusové, kterým je přisouzena hlavní role v pomoci lidstvu při přechodu na novou úroveň jeho rozvoje. To je důvod, proč Rusko vyvolává takovou nenávist mezi drakonireptily a jejich nohsledy u moci v mnoha zemích světa."

Nyní ode mne, pro ty, kteří nevědí, že střed Velké Tartarie s hlavním městem Grastiana se nacházel na Sibiři, v její centrální části. Byla to právě Tartarie, která přišla na pomoc Rusům v ruské zemi v roce 1235, aby zachránila tehdejší lid Ruska před plíživým pronikáním Západu do védského Ruska, když byla odhalena zrada tehdejších elit. Některá knížata se svými družinami přijala náboženství jezuitství. Jednalo se o tatarsko-mongolskou invazi. Zjevení této Pravdy je před námi. Jděte do toho, drazí bohové ruské země!

Zdroj: https://absolutera.ru/article17888

Zpět