8145 Kosmické zprávy 53: Zpráva o události Cosmic agency
[ UFO ] 2024-12-09
Vypadá to, že události, které se odehrály mezi říjnem 2024 a dneškem, se začaly stabilizovat, takže je čas, abych se s vámi podělila o to, co se zde děje, vím, že moje skupina a já jsme byli obviněni z toho, že jsme se ponořili do spousty dramat, mnoho lidí to na nás nemá rádo, ale jak jsem řekla již mnohokrát předtím, jsme jen lidé jako vy, takže život je drama a neustálý boj o přežití. V dramatu se skrývá spousta znalostí a poučení, je potřeba být odolný, abyste mohli pokračovat v boji tak dlouho, jak jen můžete, a překonali ty nejtěžší situace, které vám život může přinést.
Vysvětlím, co mě trápilo, a pak se to rozvine do dalších lidí, kteří zhorší situaci na palubě, i když nic nikdy nelze brát s absolutní jistotou. Při jednání s astrálními, nebo duchovními útoky a událostmi, při pozorování všeho dohromady to byl jasný příklad toho, jak zlo dělá co může, aby nám ublížilo, mírně řečeno. Sled zdravotních problémů nejprve u mě a poté u zbytku posádky je velmi nelogický a je to náznak toho, že něco pracuje zpod stolu, pokud víte, co mám na mysli, alespoň za poslední rok. Nebo problémy s mou potravinovou intolerancí, které se postupně zhoršovaly. V srpnu jsem začala omdlévat častěji, ale lékařský tým Toleky a Sadicleyi nedokázal odhalit hlavní příčinu mého problému až do září, kdy lékařka Anna zjistila, že mým problémem je cukrovka 1. typu. Od té doby až do poloviny října jsem podstoupila několik velmi mučivých procedur, abych svůj stav zvrátila. Nebylo mi dobře, dokud mě kočky Urmah nepozvaly na léčebný obřad na palubě své lodě (15. října), kde mě přivedli k silnému duchovnímu zážitku, který vedl k mému vyléčení.
Urmah mě vyléčili do druhého dne. Chirurg Trey potvrdil po rozsáhlých testech, že již nemám cukrovku. 12. října jsem podstoupila zbytečné mučivé procedury ve snaze zvrátit svůj stav a utrpěla jsem náhlou silnou a nevysvětlitelnou bolest v oblasti hrudníku, která byla téměř v souladu s infarktem. Nic ji nezmírnilo a já jsem tak strávila celou noc kroucením a otáčením na posteli na ošetřovně a trpěla. Dodnes stále nevím, co to bylo, ale testy naznačily, že to nesouvisí se srdcem. Pak mě 15. října kočky Urmah přivedly k vyléčení z cukrovky, ale nezmínily se o předchozí náhlé bolesti na hrudi, kterou jsem právě utrpěla, a která se dodnes nevrátila. Musím zmínit, že další člen posádky utrpěl stejnou podivnou událost pouhé 2 dny poté, co mě Urmah vyléčili.
Rozhodla jsem se nainstalovat couvací kameru do jednoho z aut, které sestupuje na povrch Země pro jídlo a další potřebné věci. Auta používáme, když jsme na povrchu. V prosinci mě DK naučil základy elektřiny pro lidská vozidla, a chtěla jsem to zkusit. Uvnitř auta jsem si všimla bílé skvrny na koberci poblíž středové konzole, dotkl jsem se toho rukou, abych zjistila, co to je, a vysypal se mi bílý prášek přímo na obličej, teď vím, že to byly spory. DK v tomto okamžiku také vdechl spory. Celý interiér vozu, zejména na sedadlech, byl plný bílé houby jako bavlna. Tohle je starší auto, které moc nepoužíváme, ale zprovozňovali jsme ho. Když jsme řekli ostatním, co se stalo, běželi se na auto podívat. Athéna, Nishara a Yazhii tam dorazili jako první. Yazhi byla dost tvrdohlavá a nastoupila do auta, aby viděla houbu zblízka, navzdory snaze nás ostatních zabránit jí v nastoupení. Yazhi vdechla velmi velké množství spor, možná mnohem více než my ostatní. Všichni jsme dostali silný kašel a jasné známky plicní infekce, která s přibývajícími dny jen sílila až do bodu, kdy byla zcela ochromující. Někteří z nás měli silnou horečku, která trvala několik dní.
Na konci října se u zbytku posádky začaly projevovat příznaky podobné chřipce, včetně lidí, kteří auto ani neviděli, natož aby dýchali spory. Zajímavý komentář od jednoho z našich předplatitelů je, že na některých místech na Zemi jsou houby, a tedy i infekce z nich pocházející, spojeny s bojem mezi dobrem a zlem, a proto je musím vidět jako éterický nástroj pocházející od astrálního útočníka, i když nic takového nelze nikdy dokázat. To je také důvod, proč mohou být tyto druhy útoků tak nebezpečné.
Když se nyní vrátíme o měsíc zpět, CCTV kamery ve skladu za ledničkami, které jsou v hlavních jídelnách ve všech lodích třídy Toleka, včetně novějších variant třídy Sadicleya, detekovaly přítomnost dvou polních myší, kterým se nějakým způsobem podařilo dostat se dovnitř Sadicleyi, možná ukryté v nějaké velké krabici. Po několika frustrujících dnech se posádce podařilo myši chytit, ale nebyly tam jen dvě. Celkem 17 myší bylo chyceno živých a později se vrátilo na Zemi nezraněné. Problém je v tom, že s největší pravděpodobností kontaminovaly jídlo, které tam bylo uloženo, i když většina z toho byla pečlivě zabalena. Silné příznaky podobné chřipce ze začátku listopadu jsou velmi podobné plísňové plicní infekci. Rozšířily se na celou posádku, u některých více než u jiných. Například u Suriko, Nishary příznaky trvaly jen čtyři, nebo pět dní, zatímco většina posádky byla v hrozném stavu, včetně mě, s ochromujícím kašlem. A aby toho nebylo málo, téměř u každého v posádce se postupně začaly projevovat silné příznaky otravy jídlem, shodné s něčím jako salmonela. U některých členů posádky jako Deka a u mě se vyvinula úplná střevní paralýza, která způsobila strašlivé bolesti břicha, které zdravotnický personál nemohl ovlivnit.
Mé zdravotní problémy mi začaly téměř znemožňovat psaní, takže mi CIC začali pomáhat tím, že dělali více opakování důležitých témat, abych je mohla nahrávat, než mi bude lépe. Zatímco se dvěma nemocemi zhoršoval stav celé posádky, jedna z našich starších koček, 16letá samice jménem Luna, dostala nějaký druh rakoviny žaludku, kterýá ji nutil zvracet všude, což přispívalo k chaosu a stresu všech, protože jsme všichni dělali, co bylo v našich silách, abychom jí pomohli. Bohužel před několika dny zemřela.
Dny plynuly, posádka se jen zhoršovala do bodu, kdy tři lékaři Trey, Caras a Anna také onemocněli, což jim ještě více ztížilo pomoc tolika dalším nemocným členům posádky. Na začátku listopadu se srazily hvězdné lodě Alcyon a Sasca, což přispělo k chaosu, protože problém musel být vyřešen ze Sadicleyi jako vlajkové lodi. Tento incident neměl nic společného se zdravotními problémy na palubě, protože nemoci se soustředily pouze na Sadicleyu. Žádná jiná loď žádné nemocné členy posádky nehlásila, snad s výjimkou Vigilant Eagle, který nahlásil dva členy posádky s potravinovou alergií, která ale nesouvisela s ničím, co se dělo v Sadicleyi.
14. listopadu bylo hospitalizováno 22 členů posádky uvnitř suchých lékařských jednotek na ošetřovně Sadicleyi, včetně dvou ze tří členů zdravotnického personálu. Vprovozu bylo 22 z 25 lékařských modulů. Na palubě nás bylo 30 členů posádky, což znamenalo, že jen osm nás fungovalo, ale bylo nám velmi špatně. Celou hvězdnou loď Sadicleya řídilo osm přetížených, velmi nemocných lidí a na můstku zůstal jen jeden.
15. listopadu jsem se cítila velmi špatně a s velkou ochromující bolestí břicha. Kapitán Eridania byl v lékařském modulu a stejně tak i zbytek kritického personálu. Ve velení jsem zůstala jen já. Chápala jsem tuto situaci, a neviděla jsem jinou možnost, než prohlásit Sadicleyu za nefunkční a v nouzi jsem předala velení a plnou kontrolu a ochranu tajgetské flotily na oběžné dráze Země dalšímu nejvýše postavenému důstojníkovi na palubě další z našich hvězdných lodí. Velení přešlo na kapitána pátého stupně Gorala z Temmeru z hvězdné lodě Alcyon.
Od 16. do 18. listopadu Sadicleya běžela téměř sama s minimálním zásahem posádky. Nespala jsem několik dní kvůli bolesti a většina posádky zůstala hospitalizována.
19. listopadu pozdě odpoledne kapitán Goral z Alcyone nařídil vojenskému týmu své lodi nalodit se na palubu Sadicleyi a já souhlasila a povolila nalodění. Kapitán Goral aktivoval protokol 827 ze směrnice na ochranu tajgetských králů. Protokol 827 uvádí, že pokud je aktivní tajgetský král, nebo královna v budově, nebo hvězdné lodi s posádkou, která byla prohlášena za neschopnou, musí být v případě potřeby silou umístěn do schopných rukou, aby byla zajištěna kontinuita vlády.
Do horního hangáru Sadicleyi přiletěl vojenský raketoplán z hvězdné lodi Alcyone a sestoupilo z něj několik týmů vysoce vycvičených operátorů speciálních jednotek ve skafandrech, helmách a výstroji s celoobličejovými skafandry pro svou ochranu, protože věděli, že na palubě Sadicleya je možný patogen přenášený vzduchem. Část týmů se vydala na můstek Sadicleyi s tasenými zbraněmi, aby převzala kontrolu nad lodí. Na můstku byla jediná Surico, která, když je viděla, ve strachu zvedla ruce a několikrát opakovala: "Jsem přítel." (pozn. kdyby to nebylo tak tragické, připomnělo mi to "Čtyři vraždy stačí, drahoušku")
Další z týmů se pohyboval po prázdných chodbách Sadicleyi a zamířil do mého soukromého pokoje na pravoboku. Seděla jsem tam na posteli a snažila se odpočívat. Otevřel jsem dveře a tým mi řekl, abych si vzala jen pár svých nejnutnějších věcí a okamžitě jsem je doprovodila. Popadla jsem tašku a nějaké oblečení a obklopena nimi šla k výtahu, který nás měl vyvézt do hlavního hangáru. Naložili mě do vojenského raketoplánu Alcyone, všechny týmy do něj nastoupily zpět a vzlétli. Byla jsem vzata, lépe řečeno vytažena na hvězdnou loď Alcyone. Během přepravy v raketoplánu mě požádali, abych si oblékla jakýsi průhledný plastový oblek, aby mě izoloval od zbytku lidí, protože se předpokládalo, že bych mohl být nakažlivá.
Když jsem dorazila na hvězdnou loď Alcyone, byla jsem okamžitě převezena na ošetřovnu, kde mě umístili do průhledné zotavovací místnosti. Hlavní chirurg Alcyone Care, která je druhým nejvyšším velitelem a jejich lékařský personál po mém oskenování specializovanými nástroji rychle dospěli k závěru, že ve mně nic není nakažlivé, odstranili veškerou ochranu a začali mě normálně léčit. Rychle došli k závěru, co se mnou je, a moje léčba začala okamžitě, vše s tajgetskými léky. Řekli, že nepotřebuji lékařskou kapsli.
Kapitán Goral tam byl spolu se svým prvním důstojníkem Maxelem z Erry. Přidělili mi soukromý pokoj, nic podobného tomu na Sadicleyi, protože Alcyone je válečná loď, malá, ale dostatečně pohodlná. Před mé dveře umístili dvě ozbrojené stráže pro mou ochranu. Ptala jsem se, proč ozbrojené, prý jen kvůli protokolu a kdo ví, co ještě může nastat, s ohledem na podivné a poněkud neobvyklé okolnosti. Díky nové lékařské péči, které se mi dostávalo, jsem se téměř okamžitě začala cítit mnohem lépe, k mému překvapení. Kapitán Goral mě informoval, že on a jeho lidé již plánují úplné vojenské převzetí Sadicleyi, aby pomohli zbytku její posádky, zejména lékařsky, a aby zahájili úplné vyšetřování událostí, které se tam odehrály.
