[ Ezoterika ] 2024-09-21
(pozn. zmrdi 🤗)
Do summitu budoucnosti zbývá jen několik dní a široká veřejnost ještě neviděla konečný návrh dohody o Paktu pro budoucnost. Členské státy Organizace spojených národů dokončily 13. září čtvrtý návrh dokumentu, který by měl být podepsán tento víkend na Summitu budoucnosti v New Yorku. Vzhledem k tomu, že summit má začít v neděli a "Akční dny" pro summit začínají v pátek, je nepravděpodobné, že veřejnost uvidí konečnou verzi dokumentu dříve, než bude podepsán všemi 193 členskými státy OSN. Summit budoucnosti se koná během 79. zasedání výročního Valného shromáždění OSN. Summit se připravuje nejméně od roku 2022 po opakovaných výzvách generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese k přesunu finančních zdrojů na rychlé dokončení cílů Agendy 2030, které OSN stanovila v roce 2015. Čtvrté vydání Paktu pro budoucnost bylo od 13. září do pondělního večera zařazeno do tiché procedury. Během této 72hodinové lhůty je návrh rozeslán všem členským státům. Pokud během tichého řízení nejsou žádné námitky, je návrh přijat. Pokud je mlčení "prolomeno" námitkami členských států, je zveřejněn další návrh.
OSN nezveřejnila, zda členské státy prolomily mlčení, nebo ne, nebo zda byl návrh přijat jako konečné vydání. Pátá revize nebyla zveřejněna ke dni zveřejnění tohoto článku. Navzdory nedostatečné transparentnosti konečného návrhu paktu došlo mezi 3. a 4. revizí k pozoruhodným změnám. Konkrétně byly při 4. revizi Paktu pro budoucnost odstraněny odkazy na "nouzové platformy". Třetí návrh paktu zněl:
a) předložit ke zvážení protokoly členských států pro svolání a zprovoznění nouzových platforem založených na flexibilních přístupech k reakci na řadu různých složitých globálních otřesů, včetně kritérií pro spouštění a postupné vyřazování nouzových platforem, přičemž zajistit, aby nouzové platformy byly svolávány na určitou dobu a nebyly stálou institucí, nebo subjektem.
b) zajistit, aby svolání nouzových platforem podporovalo a doplňovalo reakci hlavních orgánů Organizace spojených národů, příslušných subjektů Organizace spojených národů, koordinačních subjektů a mechanismů Organizace spojených národů..."
Stejná část nyní zní:
"(a) zvážit přístupy k posílení reakce systému Organizace spojených národů na komplexní globální otřesy, v rámci stávajících úřadů a po konzultaci s členskými státy, které podporují, doplňují a nezdvojují reakci hlavních orgánů Organizace spojených národů, příslušných subjektů Organizace spojených národů, koordinačních subjektů a mechanismů Organizace spojených národů a specializovaných agentur pověřených reakcí na mimořádné události..."
Odstranění nouzových platforem je významné, protože právě tyto platformy mají být mechanismem, podle kterého OSN jedná v případě vyhlášeného výjimečného stavu. Třetí návrh paktu tvrdil, že nouzové platformy budou "svolány pouze na určitou dobu" a nebudou stálou institucí, nebo subjektem s ohledem na národní suverenitu. Tato prohlášení byla pravděpodobně určena k tomu, aby zviklala kritiky OSN, kteří se obávají, že tyto nouzové platformy budou využity a použity k udělení nových právních pravomocí OSN. Nyní se dokument zaměřuje spíše než na nouzové platformy na zvažování způsobů, jak "posílit" reakci "systému" OSN na "komplexní globální šoky". Mohlo by to být dočasné vítězství pro zastánce národní suverenity a nezávislosti. Veřejnost se to však s jistotou dozví až po zveřejnění finálního dokumentu. OSN nadále tvrdí, že svět čelí "globálním šokům". OSN definuje "komplexní globální šoky" jako události, které "mají vážně ničivé a nepříznivé důsledky pro významnou část zemí a světovou populaci". Tyto šoky by vyžadovaly "multidimenzionální reakci mnoha zainteresovaných stran a celé vlády, celé společnosti".
V rámci "Akce 56" vyzývá 4. návrh Paktu pro budoucnost k posílení "mezinárodní reakce na komplexní globální otřesy". TLAV již dříve uvedl, že diskuse o "globálních šokech" a výzvy k vytvoření nouzové platformy připomínají předchozí výzvy, aby OSN vyhlásila stav nouze. I když byla odstraněna formulace týkající se nouzových platforem, je důležité pochopit kořeny těchto diskusí a volání po vyhlášení planetárního stavu nouze. Organizace přidružené k OSN, jako je Komise pro správu klimatu (CGC), vyzývají k takové deklaraci. Koncem listopadu 2023, těsně před zahájením konference OSN o změně klimatu COP28, vydala Komise pro správu klimatu zprávu s názvem Governing Our Planetary Emergency. V této zprávě CGC pokračuje ve své obhajobě aktualizace našich představ o správě. Volání po planetární nouzi můžeme vystopovat až k nechvalně známé, ale obskurní skupině, Římskému klubu. Zpráva CGC z listopadu 2023 dokonce uvádí, že víra v "polykrizi" je "uznána v práci projektu planetární nouze Římského klubu". Tento odkaz na Římský klub odhaluje ještě další důvod, proč by se veřejnost měla zajímat o tlak na planetární nouzi a tvrzení o překračování planetárních hranic. Římský klub vyzývá k vyhlášení planetárního stavu nouze nejméně od roku 2019, kdy zveřejnil svůj "Planetární nouzový plán". Zpráva měla být aktualizována v srpnu 2020, po začátku COVID1984. Krizový plán Římského klubu je popsán jako "cestovní mapa pro vlády a další zúčastněné strany, jak posunout naše společnosti a ekonomiky tak, aby byly obnoveny
"Urychlení" Agendy 2030
Stejně jako u předchozích verzí je změna klimatu i nadále hlavní součástí 4. návrhu Paktu pro budoucnost. Opatření 12 návrhu uvádí: "Budeme plánovat do budoucna a posílíme naše společné úsilí, abychom urychlili plnou implementaci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 do roku 2030 a dále." Návrh také vyzývá OSN, aby "významně pokročila v pokroku" směrem k cílům udržitelného rozvoje OSN tím, že "posílí roli Politického fóra na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji (HLPF)" jako "hlavní platformy" pro revizi agendy udržitelného rozvoje. HLPF, poddivize Valného shromáždění Organizace spojených národů a Hospodářské a sociální rady OSN, je zodpovědná za politiku celé organizace v oblasti udržitelného rozvoje. Dokument také vyzývá k tomu, aby se HLPF "v září 2027 zamyslela nad tím, jak budeme prosazovat udržitelný rozvoj do roku 2030 a dále, jako prioritu a středobod naší práce". To signalizuje, že HLPF bude při dokončování Agendy 2030 stále důležitější.
Jak přetvořit mezinárodní finanční architekturu
Čtvrtý návrh paktu pokračuje ve výzvách k vytvoření nového mezinárodního finančního systému, který by dokončil přechod k "ekonomice založené na přírodě". Deklarovaný cíl reformovat mezinárodní finanční systém tak, aby financoval SDGs a Agendu 2030, napodobuje nedávná prohlášení generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese, který vyzval k "novému brettonwoodskému momentu" s odkazem na nechvalně známou mezinárodní dohodu z roku 1944, která založila MMF. Setkání v Bretton Woodu také přijalo pravidla pro řízení měnových vztahů mezi nezávislými státy, včetně požadavku, aby každý národ zaručil směnitelnost svých měn za americké dolary. V rámci "Akce 4" vidíme také zmínku o zacelení "mezery ve financování SDG v rozvojových zemích". Dokument vyzývá k zajištění "ambiciózního výsledku na Čtvrté mezinárodní konferenci o financování rozvoje v roce 2025" jako součásti úsilí o dokončení SDGs. Odkaz na "Čtvrtou mezinárodní konferenci o financování rozvoje" by měl být viděn jako další krok v globalistickém pochodu směrem ke "globálnímu vládnutí". Další kuriózní řádek v návrhu se nachází pod "Akcí 7", kde vidíme řádek "Podporovat a chránit lidská práva a provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 jako vzájemně propojené a vzájemně se posilující...". Dokážu si představit, že budoucí propaganda OSN bude povzbuzovat lidi, aby se na Agendu 2030 a boj proti změně klimatu dívali jako na "vzájemně propojené" s lidskými právy. Myšlenka spočívá v tom, že dokončení SDGs je "lidským právem" založeným na předpokladu, že změna klimatu ohrožuje celé lidstvo.
Swapy dluhu za přírodu
Čtvrté vydání Paktu pro budoucnost také zmiňuje kontroverzní finanční nástroj známý jako "dluhové swapy", nebo "swapy dluhu za přírodu". V rámci Akce 52 paktu se píše: "Podporovat větší využívání dluhových swapů pro SDGs, včetně dluhových swapů pro klima, nebo přírodu, v rozvojových zemích, podle vhodnosti." Tyto "swapy" jsou finanční dohody, ve kterých ochranářská organizace, nebo vláda snižuje, restrukturalizuje, nebo kupuje dluh země se slevou výměnou za investice do ochrany půdy. Swapy byly propagovány Světovým ekonomickým fórem ještě v dubnu 2024 v článku o swapech dluhu za přírodu jako metodě "financování zelené transformace". Swapy dluhu za přírodu byly kritizovány z mnoha důvodů, včetně obecné averze k oceňování přírody a pohlížení na přírodu jako na finanční komoditu. Někteří považují tyto snahy za další formu lakování nazeleno. Tyto výměny byly také vnímány jako zahraniční intervence do národní suverenity a "návrat ke koloniálnímu systému".
Mae Buenaventura, vedoucí programová manažerka pro dluh a zelenou ekonomiku v Asijském lidovém hnutí za dluh a rozvoj (APMDD), řekla Carbon Brief, že účast na dohodě o výměně dluhu "okamžitě vede ke ztrátě autonomie a suverenity". "Věřitelé určují podmínky swapu, což znamená, že mohou uložit podmínky vládám, které si půjčují, jak by měly investovat uvolněné prostředky a mohou pracovat na privilegování věřitele a soukromých korporací." Frederic Hache, spoluzakladatel nezávislého think- tanku EU Green Finance Observatory, vidí swapy jako "způsob, jak získat přístup a kontrolu nad půdními zdroji, které se v budoucnu ukáží jako možná cenné".
Pakt pro korporátní budoucnost?
Pakt pro budoucnost byl také kritizován jako další vlk v rouše beránčím, který nosí pozlátko udržitelnosti a rozmanitosti, ale ve skutečnosti přináší větší kontrolu korporací nad přírodními zdroji.