Zprávy

6510 Architekti vesmíru - Jak to, co se děje ve světě, ovlivňuje naše vědomí Almaty [ Ezoterika ] 2024-05-06
Vidím chaos, vidím radikální restrukturalizaci vnějšího a divím se, jak moc tyto vnější události ovlivňují vědomí jednotlivce, který je ve vývoji, a někoho, kdo žije, aniž by si uvědomoval procesy, které nyní na Zemi probíhají. Zdravíme Tě! Nyní nastala globální doba změn, kdy se ve skutečnosti děje mnoho, o čem se mluvilo a čeho se obávali. To se neděje za jeden den a hodinu, ale úměrně k energiím dodávaným Zemi, úměrně ke kosmickým procesům, které jsou spuštěny, každý ve správný den a hodinu. Zároveň může mít někdo daleko k přirozeným, nebo vojenským akcím, ale může mít události ve svém okruhu interakce, a to je buď práce, nebo rodina. Jeho obraz světa se hroutí na úrovni, kterou si řekněme málo rozvinul, nebo uvědomil.

Jsou tací, kteří si uvědomují globální procesy a v čase, který jim byl přidělen, se tito lidé připravili, pracovali na úrovni svého vědomí, propracovali se svými strachy, problémy - nyní je pro ně snazší vnímat realitu, již mají povědomí o hlavní příčině toho, co se děje, mají schopnost přežít, když se zhroutí vnější obraz světa. Využili čas, který jim byl přidělen, nejen k tomu, aby se rychle probrali svými lekcemi, dokonce ani k tomu, aby si prošli svými strachy, závislostmi, nebo aspekty utrpení, ale aby získali dovednost přežít v chaosu, když se starý obraz světa zhroutí, a nevíte, co bude zítra, ale zároveň máte vnitřní jádro své stability v těžkých situacích. A právě tato dovednost je pro nás při testování člověka na přežití v současných podmínkách prvořadá. Nejde jen o to, kolik karmických programů bylo vypracováno a uvolněno, ale spíše o schopnost přizpůsobit se chaotické povaze vnějších okolností.

Každý, kdo se svědomitě zabýval rozvojem svého vědomí, nešetřil časem a námahou, se nyní nachází ve skleníkových podmínkách - odvíjejí se pro něj události, které ve svém životě sám programuje svým vědomím. Jeho odpor ke změně je vnitřní kotvou, která ho vede kupředu i přes jakékoli překážky a potíže. Má schopnost projít bolestí, záměrem, nechci a nemohu - to mu umožňuje provádět skutečné činy během chaosu venku, ale uvnitř je klidný, protože sám trénoval své vědomí, i když nevědomě. Šel sám tam, kde to bylo děsivé - do svých strachů, do své bolesti. A samozřejmě, když prošel některými aspekty svého života, udělal si život jednodušší, srozumitelnější, ale nejdůležitějším aspektem pro nás v tom všem bylo, že se naučil vytrvalosti a oživení svého vnitřního tónu, síle svého ducha. Takoví lidé jsou nyní odměněni tím, že sami mohou vytvářet události svým vlastním vědomím a jejich vnější svět může být podobný ostatním, ale je to způsob, jakým na tento vnější svět reaguje, co ho odlišuje od ostatních. Obrázek je stejný, vize tohoto obrázku je jiná. Kde jiný vidí hrůzu a strach, tam vidí změnu a nové energie světa.

Q: Co se nyní stane s těmi, kteří nejsou ve vývoji, kteří se nezapojili do praxe a vývoje?
A: Mají také různé úrovně povědomí. Existují duše, které se možná nevěnují duchovním praktikám, nechodí na školení a retreaty, ale jejich úroveň uvědomění je dostatečně vysoká a mohou podporovat svou rodinu, své kolegy, to jsou ˝sloni˝ malých buněk, se kterými se vždy cítíte klidně a bezpečně. Je to proto, že již přišli s vysokou úrovní vědomí jako jakési stabilizátory systému. Všechno si uvědomují na hluboké úrovni a jejich vědomí nekolísá od události k události, drží své okolí svým přetrvávajícím vědomím, a je jich mnoho. A ačkoli vědí málo o konceptech esoterického světa, jsou od přírody filozofové a ve svém vlastním jazyce dokážou vyprávět o světovém řádu. Opravdu je vidíme jako jakési slony, silné a vytrvalé, kteří udržují vědomí svého okolí kolem sebe. To jsou duše, které v tomto období přicházely jako pozorovatelé, zajímalo je, jak se to všechno bude dít.

Jsou ale i tací, kteří si neuvědomují, mají strach, a čím více se odvíjí vnější dění, tím je pro ně obtížnější udržet vnitřní klid, dokonce bychom řekli, že v práci existuje určitá míra autosugesce že ˝to se děje, ne mně˝, ˝to se mě netýká, jsem ve svém domě˝ a podobně. Čím víc ale popírají vnější realitu, tím víc to na ně leze zevnitř, něco se hroutí v rodině, nebo třeba v práci. Nevyvinuli si odolnost - systém podkopává především ty, kteří jsou nestabilní.

Bez ohledu na to, jak drsně to pro vás může znít, vyvedeme ty, kteří mohou zničit vnější systém. Naším hlavním cílem je zachovat lidský systém, ale v kvalitě a s těmi parametry, kde se jeho stupeň vědomí maximálně projeví v jeho odolnosti, v jeho vnitřní síle. Ti, kteří udržují vědomí na vysoké úrovni, také drží prostor vnímání, ale nemohou nést všechny lidi na svých bedrech. Proto se stará spojení hroutí, protože takový člověk vibruje svým vědomím na jiné úrovni. Jeho starý kruh se mu, mírně řečeno, nelíbí a ani on jim, protože... zájmy jsou různé, cíle jsou různé, hodnoty jsou různé. To samozřejmě neznamená, že vědomí těch, kteří nejsou připraveni, budou z tohoto světa odstraněna - ne tak radikálně, ale dojde k určitému stupni eutanazie - příznivé pro jejich vědomí, aby nezaváděli ještě větší prvky chaosu do vnějšího systému. Budou žít svůj život na úrovni, která jim umožní dokončit jejich karmické lekce a úkoly. Rozvoj vědomí pro ně ale bude téměř nemožný, protože z takového snu bude těžké se dostat.

Probudili jsme ty, které bylo možné probudit všemi prostředky. Ty, kteří se nyní probouzejí, také vedeme svým vlastním tempem. Ale ti, kteří si to nepřáli, a to ani na nejhlubší úrovni, budou dál spát, aby nezasahovali do systému radikálně provádějícího změny. Ti, kdo chtějí odejít, odejdou. Rozhoduje zde jejich duše. Nikdo nebude zasahovat do stanoveného rámce, ale pokud se duše rozhodne - sama - že další inkarnace nemá smysl, pak inkarnace končí. Je to pro dobro duše, pro zachování zdrojů a síly, a co je nejdůležitější, pro zachování vědomí, které není připraveno na odvíjející se události ve světě a v rámci svého obrazu světa.

Q: A co ti, kteří ještě mají šanci probudit vědomí?
A: Definujme pro pochopení, co to je, když člověk žije myslí, tzn. program v něm vložený, a když žije s vědomím. Jsou to dvě radikálně odlišné věci.

Když je člověk ovládán myslí, žije jako v počítačovém softwaru, jeho systémy fungují automaticky:
- do práce chodí automaticky - ze zvyku
- žije ve své rodině, automaticky - ze zvyku
- jezdí obvyklým způsobem
- jí stejné jídlo
- provádí stejné akce atd.

Ani ho nenapadne dělat něco jinak. Je rukojmím svých zvyků a vnitřních programů. Dělá jen to, co je pro něj jednodušší. Je snazší dělat tuto práci, i když je z toho unavený, ale neřídit se svým srdcem a dělat to, co má opravdu rád. Děsivé. Strach je program, je to plot, za který byste podle programu své mysli neměli jít. To jsou vaše rámy, jako když se na letišti snažíte projít, a oni zapípají - okamžitě couváte, a co kdyby se stalo něco jiného špatného...

Toto jsou vaše paradigmata myšlení. Toto je kontrola mysli. Kde je ten člověk sám, když život nežije on, ale jeho mysl. Smrt ega je tím nejtěžším postupem pro osvícení, protože jste řízeni egem=myslí. Nedovolí vám vzít otěže vlády do vlastních rukou, nedovolí vám žít s čistým vědomím, rozhodovat se srdcem v souladu se svou duší a jít cestou ducha! Už slyšíme myšlenky některých, že to není vaše chyba, že vás ovládá vaše mysl. Můžete za to vy, převezměte za to zodpovědnost. I když je systém řízení skutečně tvrdý, tyto otěže moci jste předali sami! Ne hned, ale postupně, počínaje dospíváním, jste se začali poddávat vnějším okolnostem místo toho, abyste projevovali statečnost a deklarovali své skutečné touhy a záměry. Znovu a znovu ses poddával, dokud tě nepohltil celý kontrolní systém mysli. Dovolte nám připomenout, že vy sami jste se přišli inkarnovat do tohoto systému ovládání mysli! Ačkoli jste nyní zapomněli, věděli jste předem, do čeho jste se přihlásili! Ale vzdali jste to. Mnozí to vzdali, a kolektivní vědomí také vneslo svou rezonanci do systému.

Proč například závidíte těm, kteří v životě uspěli? Kdo dosáhl velkého úspěchu? Co si většinou myslíte, měl štěstí, měl potřebné prostředky, příležitosti atp. Pravdou je, že vše je vám dáno se stejnými zdroji a příležitostmi, ale někteří lidé jdou za svými sny, zatímco jiní volí cestu lehkosti a jdou s proudem. U takových lidí se nedíváte na ty potíže, ty překážky a především překonávání sebe sama, svých mentálních postojů. Ale byli také v paradigmatu své mysli! I oni byli limitováni svými strachy. Ale procházeli jimi, navzdory všemu a všem, šli se sílou čistého úmyslu! Ten, kdo šel touto cestou, dostal od života přesně to, co chtěl. Protože svého času přešel od čistoty mysli k čistotě vědomí a začal svou realitu ovládat svým vědomím. Použijte mysl jako svého asistenta.

Strach je program, stejně jako radost. Můžete obrátit polaritu své mysli z jednoho programu do druhého! Tohle je práce! To je těžká práce, pokud jste většinu svého života používali program strachu a nyní musíte přejít na program radosti. To bude zhroucení systémů, zpočátku budou závadné, jako ve stejném počítači. Ale vnitřní záměr a disciplína udělá své. Ten, kdo používá sílu svého vědomí, ovládá svou mysl, své zvyky, emoce, své touhy. To neznamená, že tohle všechno nemá, říká to, že vědomě přistupuje k životu, a pokud vidí, že se nějaká touha projevuje, tak se na úrovni svého vědomí rozhoduje, zda tuto touhu projeví v životě, nebo hned není čas, nebo to vůbec nepotřebuje. Toto je řízení vaší reality. Když se sami rozhodnete, co a kdy potřebujete, kdy se rozhodnete, co a kdy vás ovlivní, co a kdy musíte udělat. Toto je aspekt stvoření, toto je cesta ducha. Není to jednoduché, ale je to zajímavé.

Vraťme se k otázce - kdo další má šanci probudit vědomí...
Ten, kdo se rozhodne vzít svůj život do vlastních rukou!
Ten, kdo se rozhodne převzít zodpovědnost za vše, co se v jeho životě děje!
Ten, kdo se rozhodne řídit procesy svých emočních stavů, své reakce na vnější i vnitřní svět.
Ten, kdo jde kupředu se svým záměrem, bez ohlédnutí za minulostí a bez naděje na lepší budoucnost, který jde prostě svou vlastní cestou.
Každý, kdo opravdu chce, má vždy šanci. Otázkou je, jestli to využije, nebo to vrátí.

Q: Co můžeme poradit, na co si dát pozor v tomto měnícím se světě, kdy se vše kolem rozpadá? Jak udržet vědomí na vysoké úrovni?
A: Práce. Pracujte na tom. Ať se vám to tak líbí, že i kdyby se vám zhroutil svět, budete v této životní práci pokračovat. Vaše pozornost pak nebude směřována na vnější podněty, vnější chaos a rozpad systémů, ale budete svou pozornost a energii nalévat do toho, co máte opravdu rádi.
- 1. Pomůže vám to zůstat v pozitivním duševním stavu, protože když děláte něco, co vás baví, získáte z toho pozitivní emoce.
- 2. Vaše energie nebude směřovat k chaosu, ale k vnitřní rovnováze, k užívání si procesu.
- 3. Vykonáním nějaké činnosti a jejím nasměrováním ve prospěch druhého plníte úkoly duše a děláte něco nejen pro sebe, ale také ve prospěch druhých.

Navíc to může být obraz, který vytvoříte a někomu darujete, nebo něco vyrobeného vlastníma rukama, ale v myšlenkách na to, jak tato věc někomu přinese radost a užitek, nebo sezení či konzultace, které jste provedli, což je také podle vašeho vkusu a prospívá jinému. Musí existovat aspekt dvojího prospěchu pro vás i pro druhou osobu. Když něco děláte jen pro sebe, jste zaměřeni s energií jen na sebe, nedochází k uvolňování energie dále, nedochází k proudění. A když něco děláte a zároveň je to zaměřeno na prospěch druhého člověka, vytváříte flow, směřujete svou pozitivní energii na toho druhého, čímž s ním sdílíte svůj stav, a tím harmonizujete jeho i sebe.

Nemusíte se odvracet od událostí ve vnějším světě, musíte je přijmout a podívat se na ně multidimenzionálně s pochopením, že proces změny, rozbití starého a vybudování nového není nikdy snadný. A pokud je to také vědomí člověka, pak je to mnohem obtížnější. Nemůžeš to zastavit. Také nemůžete vrátit starý svět. Svou mysl ale můžete udržet stabilní tím, že svou pozornost nasměrujete na své činy, na to, co se vám líbí, co vám v životě přináší radost a potěšení. Řídit svou pozornost, řídit svůj život svým vědomím a ne programem své mysli.

Zdroj: https://absolutera.ru/article16662

Zpět