576 Reverzní pýcha Natálie Kolcová

[ Ezoterika ] 2020-10-23

Každý, kdo se dokázal odpoutat od pýchy, nebude nikdy soudit člověka podle jeho oblečení, účesu a vzhledu. Může být překvapen neobvyklostí, která je ve světě fenoménem, ale nebude hned srovnávat se sebou, ani okamžitě odsuzovat a hodnotit. Hodnocení a následné odsouzení vyvolané společností je stereotyp chování. To ještě není pýcha, ale míříte k ní rychlými kroky. Následující srovnávání se sebou samým k tomu ego zcela jistě posune. Hodnocení sebe samého a dané osoby, srovnávání - to je probouzející se pýcha, ať už přímá nebo pokřivená.

Přímá je, když ego okamžitě reaguje, že ten druhý je horší a je spokojeno samo se sebou. A obrácená (reverzní) je, když si ego myslí, že ti druzí jsou čím dál lepší a zároveň zažívá bolest. Tato bolest, nespokojenost s tím, co viděl a uvědomil si, svědčí o přítomnosti obrácené pýchy. Ego chce být nejlepší - to je hrdost. Ale protože vidí, že je nějak horší než jiní, bolí ho to, což lze nazvat obrácenou hrdostí.

Pocit bolesti může být pohřben hluboko v podvědomí, může být častý a otravný, nebo se může projevit jen příležitostně. Čím silnější je obrácená hrdost člověka, tím častější a otravnější je tato vnitřní bolest nespokojenosti se sebou samým. Neustálá nespokojenost se sebou a touto bolestí se člověk intuitivně začíná bát srovnávat se s někým. Každé srovnání a hodnocení je pro něj jako ostrý nůž, protože způsobuje bolest z nespokojenosti. Nespokojenost s tím, že nejste nejlepší. Proč? Protože opravdu chci být nejlepší. Tady v celé své slávě, hrdosti!

Nakonec se vědomí nebo podvědomí může začít považovat za nejlepší, aby nepociťovalo tuto bolest a neuznání ostatními, protože to oni, jiní, jsou tak zlí a nerozumí ničemu. To vede k podrážděnosti a agresi a k růstu obrácené - reverzní pýchy, když člověk začíná ostatním dokazovat, že je takový zmetek, protože oni jsou špatní.

Reverzní pýcha začne svého hostitele pohlcovat zevnitř, v extrémních případech vede dokonce k sebezničení ze sebenenávisti. Ve skutečnosti to ale není vůbec nenávist k sobě samému, ale nenávist k postavení člověka, k tomu, že ego věří, že je hodné toho nejlepšího, ale ve skutečnosti vidí něco úplně jiného. Fyzicky člověk nemůže situaci změnit, takže ho jeho pýcha začne pohlcovat zevnitř.

Zpočátku je plachý. Bojí se vyslovit slovo, snaží se být ve všem neviditelný, aby okolí neporanilo jeho ego svými srovnáváními, hodnoceními a přímými urážkami, kterých se bojí nejvíce, protože přinášejí egu nesnesitelnou bolest, která chce být tou nejlepší bolestí. Touha je tak bolestivá, že vzniká strach z nízkého ocenění, které přináší egu vnitřní utrpení. A tento strach začíná budovat brnění z údajně vytvořeného nízkého stupně. Aby nebylo tak bolestné slyšet od ostatních, že jste tak špatní, člověk začne každému předem říkat, že je špatný, nedůstojný, že nemůže nic dělat. Pro vědomí je tak snazší přenášet onu bolest hluboko do podvědomí, touhu být NEJLEPŠÍM a DOBRÝM.

Někdy mu toto brnění může přinést potěšení, když někdo v reakci na sebeponižující poznámky řekne: "Přestaň se kárat (bičovat), jsi dobrý, zvládneš všechno, přestaň se litovat." Může se to stát vějičkou, na které si taková sebepodceňující osoba začne rozvíjet závislost, jako narkoman. Jeho pokroucené ego se začne těšit z těchto slov, až nakonec dostane hodnocení sebe samého, které vždy chtěl dostávat.

Toto chování u těchto lidí bude proto časté a konstantní. Neustále budou navenek fňukat a říkat, že nevědí, jak něco dělat, že jsou strašní, nejsou krásní, že jsou tlustí nebo že se neumí oblékat, že nemohou nic dělat a že jsou velmi nešťastní, jen když v reakci na to slyší zdvořilé popření. ... A je jim jedno, že je to jen zdvořilý kompliment, protože v reakci na takové sténání nešlo říct něco jiného. Hlavní věcí pro ně je slyšet to, protože pýcha, která sedí uvnitř, je nakonec nasycena a místo bolesti přijímá sladkost uspokojení. A budou to dělat znovu a znovu, dokonce i na podvědomé úrovni jejich skrytá pýcha na to bude tlačit a zcela ovládat jejich chování. Pokud však pýcha nenalezne odpovídající průchod, obklopí se umělou skromností. Člověk sklouzne do těžké deprese a žije v ní neustále. Podle konceptů mysli by měla být tato skromnost správná, ale duše pro vlastní rozvoj nic nedělá, pouze zakryje svou pýchu, aniž by jizpracovala, a proto přetrvává bolest neuspokojeného ega. Takový člověk nadále utíká před odpovědností, aby na svou adresu neslyšel hodnocení. Stále se schovává za zády jiných lidí, schovává se před společností i sebou, zahaluje se do bezbarvých nenápadných věcí, schovává se sám ve svém domě nebo na zahradě, daleko od lití a společnosti, a bude se i nadále stydět za všechno, jen aby neslyšel hodnocení na svou adresu. Třese se strachem, že přinese bolest neuspokojeného ega. Bude pokračovat v zakrývání tohoto ega, v zakrývání pýchy, ale nebude analyzovat jeho původ, protože to je obtížné.

Může to být zaměňováno, může se považovat za skromného a označovat to jako pozitivní vlastnost, ale ve skutečnosti bude živit stejnou pýchu. Někdy zároveň bude odsuzovat ostatní a tiše se s nimi ve svůj prospěch srovnávat. Nebude se zabývat pýchou a jejím původem, ale jednoduše ji zatlačí dovnitř, a všechno zůstane tam, kde bylo, a vibrace duše se nikdy neodlehčí.

Z tohoto stavu lze snadno upadnout do agresivity a podrážděnosti, hněvu a deprese a trpět závistí, jejíž původ bude velmi obtížné pochopit, zejména pro ty, kteří nejsou zvyklí ponořit se do svých pocitů a původu negativity. A zdrojem toho všeho je pýcha, umlčená, možná se dokonce ukázala, ale nikam se nedostala. Ale člověk bude vinit věčné okolnosti, osud a ty, kteří jsou poblíž.

Někdy se taková umlčená, obrácená naruby, ale obzvláště silná a nezpracovaná pýcha může stát zabijákem. Člověk, který nikdy nerezignoval na realitu a trápí ho skutečnost, že stále nemůže být nejlepší, nebo přinejmenším stejný jako ostatní lidé, kteří jsou v hmotné rovině úspěšní, bude nenávidět sebe, svůj osud nebo své tělo, které jemu podle některých parametrů nevyhovuje. A to může některé dokonce vést k sebevraždě. Takoví slabí duchové jsou zcela ovlivněni bolestí potlačené a pokroucené pýchy. A nejde o nízkou sebeúctu, ale o velmi vysokou sebeúctu obrácenou naruby, bez ohledu na realitu a karmu této inkarnace.

Obecně "nízká sebeúcta" v přírodě neexistuje. Tímto pojmem vaši psychologové nazývají velmi pokroucenou supervysokou sebeúctu, která vyžaduje změny od reality. Pokud však materiální nebo jiné zdroje nestačí, pak ego začne ničit tělo, zdraví, mysl a psychiku, snižuje vibrace duše a ničí auru.

Ale vaše psychologie se stejně jako všechno ve vašem světě změnila v řemeslo poskytování služeb a systém vydělávání peněz. Proto veškerá pomoc vašich psychologů a nově se objevivších psychiků není skutečná pomoc, nepomáhá duši. Jde pouze o marketing, který vás láká, jak se zbavit samotné bolesti neuspokojeného ega. Nejjednodušší metoda je přitom odstranění symptomů, nikoli příčin, nejde o uzdravení duše, ale pouze o obrácení ega z reverzního stavu do běžného. Jde jen o přijetí vaší pýchy a života s ní.

Pýcha je vždy hladová po uspokojení, což znamená, že vás učí, jak ji neustále krmit. Její krmení spočívá v tom, že se velmi sebepotvrzujete, oznamujete se společnosti jako nejlepší a hodní ocenění. Závod a soutěž o sebepotvrzení škodí lidem v této rase, to je kariérismus a podlézání, je to klam a zisk stát se úspěšným ve všech ohledech. Budou s vámi mluvit o důležitosti jakýchkoli prostředků, abyste se stali úspěšnými, aby vaše hrdost konečně začala dostávat uspokojení a přestala kňučet bolestí.

Na to jsou zaměřeny všechny vaše kurzy a školení týkající se sebelásky a sebeúcty. Naučí vás, jak se zbavit svědomí, které se pokusilo pýchu rozebrat a ublížit jí. Naučíte se, jak uvolnit pýchu a učinit z ní svou vůdčí hvězdu, jak zapomenout na hanbu a morálku, která ji držela zpátky, jak si nic jiného nevyčítat a stát se bezzásadovým člověkem. Bolest polačené pýchy skutečně zmizí, ale vaše duše drasticky sníží své vibrace a stane se tak těžkou, že se velmi záhy promění v monstrum těžkých světů a začne svou cestu do podsvětí Antisvěta. Právě proto uchvatitelé vytvořili váš moderní systém psychologického tréninku, podporovaný jednoduchým marketingem a touhou po zisku samotných psychologů. Temný svět tak rozšiřuje své hranice a získává své řady. Potlačené, pokroucené ego rádo slyší sladkou chválu a neviní se za nic, ani při svých nejšpinavějších a nejstrašnějších činech, a celý svět je pro ně ve srovnání s ním odpad. Klepou se strachem, že by se měli milovat a starat se o sebe, namísto zabíjení a ničení. Zaplatí psychologovi, aby jim ospravedlnil sebelásku a prosté hloupé popírání jejich viny, a začíná pád své duše do propasti antisvěta.

Samozřejmě nikdo nezrušil svobodu volby a nikdo vám nezakazuje zvolit si temnou cestu degradace ducha. Na ochranu před touto cestou bylo vymyšleno mnoho příběhů o vřících pekelných kotlích. Tyto obrázky může poskytnout pouze spodní těžký astrál těm, kdo tomu věří. Ti, kdo následují tuto cestu, se ve skutečnosti stanou závislými na silnějších entitách tohoto světa a stanou se jejich služebníky pro dodávky energií. Ti, kteří odešli do temnoty, mají jednoduše zablokovanou výživu energiemi vesmíru. Odřízli se a uzavřeli se do svého individuálního ega a postavili se proti všem ostatním. Je to jen fyzika energií a nic jiného. Láska je energie, která spojuje duši s vesmírem, takže musí vždy proudit ven, k jiným bytostem, a ne k sobě samému. Ale vy to nevíte a temné síly využívají této nevědomosti a hladí zraněnou pýchu. Ten, kdo miluje sám sebe, začíná život spotřebitele, oddává se všemu, svým slabostem. Dbá jen na uspokojení svých tužeb a lituje sám sebe a vyhýbá se obtížím.

Sebelítost má zároveň důsledky v podobě špatného zdraví a lenivosti, nemocí těla. Fyzicky se mohou uzdravit pouze překonáním fyzické námahy a obtíží. Sebelítost a vyhýbání se zátěži vedou k nemocem a zničení těla. To je také fyzika, důsledek fyzické evoluce, kdy se fyzická těla vyvinula pohybem, nebezpečími a stresem života ve fyzickém světě a astrální a další subtilní těla prací v těchto světech. Nikdo se dosud nevyvinul tím, že si lehl a ochraňoval své tělo.

Tím, že se bytost připravuje o dodávku energie, se stává se energetickým upírem. Faktem však je, že i když je nehmotnou entitou, dokonce i vtělenou osobou, která se do takového stavu přivedla věčnou zlobou, nespokojeností, pýchou a sebeláskou, nemůže se nabažit. Když energie přejde do upírského režimu, začne nejen absorpce energií od jiných lidí, ale také nekonečný odliv energie do nižších světů. To je také fyzika nízkých vibrací a nic víc. V nižších světech jsou tyto energie pohlcovány démonickými entitami, protože ty se také před velmi dlouhou dobou svou váhou vibrací odtrhly od krmení energiemi vesmíru a přešly na vampírský typ výživy.

Na tom jsou postaveny hierarchie temných světů. Silnější podstata se živí energiemi těch menších, které se zase živí energiemi těch, kteří žijí prostřednictvím ztělesněných upířích lidí, kteří se utápí v pýše a neřestech. Vstoupit do temné struktury znamená integrovat se do této hierarchie vampirismu, která donekonečna potřebuje pumpovat energie, protože všichni a dokonce i nejtěžší příšery podsvětí jsou věčně hladoví, protože ztrácejí energii v obrovské černé díře Antisvěta, která je z nich vysává.

Každý má na výběr, kam jít, dokud nebude překročena určitá hranice a člověk se nestane energetickým upírem, což vede k sebezniření duše. Dále již temný systém rozhoduje za něj a čistě energicky donutí upíra a poslouchat ji. Dostat se odtamtud je velmi obtížné. Je nutné spíše porozumět sobě a pokusit se uvědomit si veškerou zbytečnost a bezcennost této bolesti a jejích příčin. Nelhat sám sobě, což je únikem od problémů.

Pokud se za něco stydíte, zeptejte se sami sebe, čeho se bojíte, když to uděláte? Proč by si o vás museli myslet dobré? Co vám to dává? Proč to všechno vůbec potřebujete?

Protože vám záleží na tom, jak o vás lidé přemýšlejí a mluví, neustále se na to díváte, protože hluboce, v nejhlubším podvědomí chráníte své ego, sami sebe před bolestí a přejete si příjemné pocity, když vás někdo uzná.

Posílají vás temné síly, abyste někoho chválili nebo uráželi? Ne, děláte to sami podle scénáře, jak se budou vyvíjet okolnosti. Ostatní s tím nemají nic společného, je to pouze váš osobní přístup k tomu, co se děje.

Osvědčeným postupem v tomto případě je tedy postoj, že vám nezáleží na tom, co o vás říkají. Koneckonců, to je vlastně pravda! Co ti na tom záleží, kdo a co si o tobě myslel, jsou to jen jeho osobní myšlenky, jeho závěry, které nemusí vůbec odpovídat realitě, protože tě nikdo nemůže znát, jako znáš sám sebe. Co tobě záleží na tom, jestli jsi obdivován a chválen a dáváš příklad? Pokuste se vidět člověka zvenčí jako pozorovatele, pomůže vám to vyhnout se sladkému jedu uspokojeného ega. Jste nádobou energií vesmíru, je to zásluha těchto energií, že jste jednali tak, že jste příkladem. Každý jste pouze nádobou těchto energií, ale nejste zdrojem. Když rozšíříte svůj kanál, tyto energie skrze vás budou proudit ještě silnější. Hlavní věc je neblokovat tok osobní důležitostí, mějte soucit a svědomí. Odpouštějte a buďte k sobě upřímní.

Na konci Manvantary přijde odplata i pro ty nejtvrdší duchy temnoty, to je opět jen fyzika a nic víc.

Zdroj: https://shambavedi.blogspot.com/2020/10/blog-post_23.html

---

Zpět