Zprávy

5039 Cestování časem a proč časové linie ve skutečnosti neexistují Cosmic agency [ UFO ] 2023-06-01
Mari Swaruu
Než začnu, doporučuji vám podívat se na mé video s názvem ̎Co je to duše? ̎, protože informace v něm obsažené doplňují toto video. Také vám může pomoci shlédnutí ̎Číselného vesmíru ̎.

Stručně řečeno, duše je holografický fragment Zdroje. Je tedy zdrojem samotným. A je pouze fragmentem, z nedostatku lepších slov, jen proto, že představy o sobě samé, které duše má, jsou jedinou věcí, která činí nějaký rozdíl mezi ní a Zdrojem, originálem. Duše je skupina idejí, které Zdroj zastává, idejí, které určují hranice, od jakého bodu do jakého jiného bodu bude duše něčím jiným než samotným Zdrojem.

Jako příklad si můžeme vzít člověka, který je spisovatelem románů. Pro tento příklad by byl Zdrojem sám a tato osoba si pak pro svůj román vymyslí řadu fiktivních postav. Všechny jsou výplodem jeho fantazie a všechny vycházejí z něj samotného už jen tím, že si je vymyslel. Dal jim osobnostní rysy a roli, kterou mají hrát. Dal jim tedy rámec a hranice toho, kdo je kdo. Těmito postavami bychom byli my a hře Zdroje říkáme skutečný život, ale pak si také vytváříme své vlastní postavy, a co je důležitější, jdeme vytvářet sami sebe, protože nejsme odděleni od Zdroje.

Duši můžeme chápat také jako Zdroj, který hraje divadelní roli, rovněž se stanovenými hranicemi, které jsou čistě imaginární. Zdroj je mnohem víc. Vše, co kdy existovalo, existuje a bude existovat, je tvořeno tím, jak duše interpretují pole potenciální energie, éter, v němž se nacházejí. Duše vytvářejí svou realitu pomocí svého vnímání a toho, jak interpretují to, co pozorují, jak a jaký význam přikládají předmětům, situacím a myšlenkám, které se naopak projevily také jimi. Vše, co existuje a co to znamená, je tedy tím, jak vědomí interpretuje jednoduchou potenciální energii.

Čas není věc a neexistuje odděleně od osoby, vědomí a uvědomění, které jej vnímá a prožívá. Čas je výsledkem soustředění a pozornosti, kterou duše věnuje svým představám. Čas je sled myšlenek, animace založená na schopnosti duše uvědomovat si sebe sama, a tedy schopná myslet. Čas je vjem a je přímým důsledkem myšlení.

Časové linie se neliší. Ani ony nejsou izolovanou věcí a nejsou ničím jiným než sledem událostí jakéhokoli druhu, které duše nebo skupina duší prožívá. Časovou osu je jednoduché pochopit. Je to lineární řetězec událostí, které prožívá někdo s vědomím. Pokud ji prožívá pouze jedna osoba, jedná se o osobní časovou osu. Když je do ní zapojeno více osob, pak se jedná o kolektivní časovou linii.

Časové osy jako takové nelze přesouvat, jako například přepnout Zemi na pozitivnější časovou osu, ne jako věc, se kterou lze nezávisle manipulovat. Jediný způsob, jak lze časovou linii, kolektivní nebo osobní, posunout, je změna vnímání, osobnosti, hodnot, plánů a záměrů těch, kteří ji prožívají. Proto někdo, kdo to ví a má v úmyslu posunout časovou linii, musí manipulovat s vnímáním těch, kteří ji svou myslí vytvářejí. Jen se podívejte, jak lidé u moci neustále manipulují s vnímáním lidí. Ať už vědomě, nebo ne, manipulují s časovou linií.

Nejoblíbenější a nejrozšířenější představa časových linií je představa řady řetězců událostí, které se od sebe liší, jako například že jedna časová linie vede k pozitivnímu výsledku a jiná k negativnímu, a to nějak odděleně od té druhé. Časová osa je prostě řetězec událostí, které člověk nebo kolektiv prožívá, a nemůže existovat mimo vědomí těch, kteří ji prožívají, a jejich rámec.

Jedním z nejzákladnějších pojmů, které používám, je pojem jednoty, Zdroje, který zahrnuje vše, co existuje a neexistuje mimo dualitu. Samotný koncept zahrnující vše se hroutí. Zdroj nelze popsat, protože všechna slova, která kdy můžeme použít, budou vždy nedostatečná. Pomocí téhož konceptu totální jednoty Zdroje proto tvrdím, že neexistují žádné časové linie ani paralelní vesmíry jako takové, protože mohou existovat pouze jako koncept a ideje v mysli něčeho s vědomím a uvědoměním. Jsou to jen představy a jsou to jen pojmy, které nám pomáhají pochopit naši realitu.

I když vše, co existuje, je jen interpretace, kterou vědomí dává poli potenciální energie, pozorování objektů, míst a situací z tohoto interpretačního hlediska, které je naše, vše je energie a lze jí dát číselnou hodnotu, také jako když má objekt hmotnost a kolik jí bylo, přičemž hmotnost je opět ekvivalentem energie.

To znamená, že místo můžeme zmapovat tak, že každému objektu v něm přiřadíme číselné hodnoty hmotnosti a energie, stejně jako vztahy, které objekty mají mezi skupinou. Čas by byl pořadím a rychlostí objektů v daném místě, když s nimi něco s vědomím pohne tím, že dá interpretaci té konkrétní situaci, na kterou upře svou pozornost.

Tato číselná hodnota, kterou dáváme situacím, objektům a místům, je frekvence, na kterou se můžeme naladit svou osobní vibrací, a můžeme také uměle napodobit přesnou frekvenční mapu jakékoli konkrétní situace a místa pomocí toroidní technologie plného ponoření, jako je tomu u hvězdné lodi.

To je situace, kdy loď svými elektromagnetickými plazmovými motory vytvoří kolem sebe toroid s vysokoenergetickou bublinou, která může změnit přesnou frekvenci toroidu, v němž se nachází, tak, aby odpovídala frekvenci místa a situace, do které se chceme dostat, a proto loď a její posádku přenese nebo teleportuje přesně na toto místo.

Pokud máme přesné hodnoty frekvence, hmotnosti a energie místa a situace, kam chceme cestovat, naše loď nás tam může dopravit, protože čas jako takový neexistuje a neexistují ani žádné časové linie. Existují pouze energetické frekvenční vzorce, které, pokud se uměle opakují nebo ne, budou situačním ekvivalentem minulé události a místa v prostoru, kde se odehrála, a jak v daném okamžiku vypadala.

To je samotný základ veškerého cestování v čase a technologie a schopnosti rychlejší než světlo. Místo a datum zpět v čase nebo cíl ve vesmíru, například vzdálená planeta, musí být vnímány pouze z hlediska frekvence a vibrací, které mají nebo drží, a ne jako něco vzdáleného v čase jako v časové vzdálenosti. V případě cestování z jednoho místa na druhé musíme pojem vzdálenosti zcela ignorovat a musíme přemýšlet a postupovat pouze z hlediska vibrací a energie, matematických vzorců a vztahů mezi nimi všemi.

Právě lpění na představě, že čas je nepružný a neopakovatelný a má v sobě nějaké rozpětí nebo délku, stejně jako je to naše lpění na pojmu vzdálenosti, brání lidem a celým civilizacím pochopit skutečnou podstatu technologie rychlejší než světlo a cestování v čase. Z praktického hlediska pro někoho, kdo takovou schopností a technologií disponuje, mezi nimi není žádný rozdíl. Místo, kam chcete cestovat, a čas, ̎kdy ̎ chcete dorazit, jsou jen frekvenční a energetické faktory, které se přivádějí do navigačního počítače naší hvězdné lodi.

Několika slovy, uvnitř lodního motoru se bude točit elektromagnetická plazmová turbína, která ho bude napájet elektrickým proudem o super vysokém napětí, což způsobí elektromagnetický vír, který vyvolá plazmový efekt podobný koncentrovanému blesku. Který se bude prudce pohybovat ze zadní části lodi skrze trysky jejího motoru, a elektřina vysokého napětí bude proudit do své opačné elektrické polarity, která je v přední části lodi, což způsobí energetický kokon.

Součástky uvnitř motorů lodi se mohou měnit tak, aby způsobily nebo vyvolaly přesnou frekvenci elektromagnetického proudu, která se bude měnit podle toho, co diktuje navigační počítač. A tato frekvence bude přesně odpovídat frekvenci cílových míst, a to jak v prostoru, tak v čase.

Jakmile se celá kosmická loď ponoří do vysokoenergetického toroidu nebo kokonu, změní se přesná vibrace a frekvence všech jejích molekul a všeho, co je v ní, tak, aby odpovídala té, kterou motory dávají vysokoenergetickému bublinovému kokonu.

Protože loď odpovídá frekvencí a vibracemi svému cíli, přestane existenčně odpovídat místu, kde se nacházela před skokem, a stane se energeticky a matematicky ekvivalentní požadovanému cíli.

Místo v čase a v prostoru však není jen energie a její frekvenční hodnoty, je to nakonec výtvor a interpretace těch, kteří to pozorují a manifestují. Během cestování časem se toho tedy děje mnohem víc.

Jedná se o velmi komplikované téma, jehož správné vysvětlení vyžaduje mnoho kapitol. V příští kapitole o čase se budu zabývat účinky cestování časem, důvody, proč nikdy nemohou vzniknout žádné paradoxy (nemohou existovat), a některými etickými důsledky a problémy s tím spojenými.

Zdroj: https://swaruu.org/transcripts/time-travel-and-why-timelines-don-t-really-exist-english

Zpět