4738
Kam půjdeme, až zemřeme Cosmic agency
[ UFO ] 2023-04-12
Za´el of Erra
Děkuji, že jste si mě přišli poslechnout a přemýšlet se mnou. Než se pustím do tématu, vždy udělám malé upřesnění. Nediktuji pravdu. Nediktujeme vám, abyste nás bez otázek následovali. Vše, co sdílím, je můj pohled, který je utvářen ze zkušeností, které jsem získal svou vlastní existencí, na místech, kde jsem byl, v situacích, které jsem zažil, a poučením od jiných lidí, kteří mi pomohli růst. Vždy se musíte sami zamyslet a posoudit, zda máte pocit, že věci mohou být trochu jinak, úplně opačně, nebo se úplně shodnete. Nejdůležitější je, abyste měli sílu, abyste vždy získali odvahu převzít odpovědnost za své vlastní vnímání reality, ať už souhlasíte s ostatními částečně, nebo zcela. Chci tím říct, že v každém problému je vždy mnohem víc. Vše může trvat měsíce nekonečných debat, takže to, co zde mohu říci, by mohlo být doplněno tím, co můžete cítit. Můžete v sobě nosit kus vědění, které ostatní ještě nezískali, a naopak.
I tady mezi sebou máme někdy různé vnímání toho či onoho tématu. Na Zemi, když se to stane, existuje tendence stavět jeden názor proti druhému a postavit se na jednu stranu. Obecně však platí, že takzvané protichůdné názory mají tendenci se doplňovat. Ve skutečnosti tedy nikdy nejsou protiklady, jen definice více pohledů na stejnou realitu a realita se skládá ze všech těchto pohledů a ještě z mnoha dalších. Proto je názor každého vysoce respektován, ať už souhlasíme nebo nesouhlasíme.
Můžeme začít tím, že se pokusíme odpovědět na otázku: Kam půjdeme, až zemřeme?
Možná si myslíte, že je to frustrující nebo se to opakuje, ale jen málo témat má jednoduchou a krátkou odpověď. Závisí na mnoha faktorech, počínaje tím, že fyzicky jako takoví vlastně nikam nechodíme. Mohli bychom dát v tomto případě jednodušší odpověď, kterou si později co nejlépe rozebereme. Odpověď by byla: kamkoli vás vaše nápady zavedou.
Skutečná otázka, správně formulovaná, by zněla ̎Kam půjde naše pozornost, naše vědomí, když zemřeme? ̎ Není to tak, že se fyzicky teleportujete někam jinam a tam jste, i když z určité perspektivy vám to tak může trochu připadat. Jste na jednom místě a najednou můžete být na jiném místě a přemýšlet o tom, jak jste se tam dostali. Ale kromě pocitu, který byste mohli mít, technicky se to ve skutečnosti neděje. Ale jaká je realita? Kdo rozhoduje o tom, jak vnímáte nebo cítíte věci, které prožíváte? Já ne.
Dnešní téma je také velmi obtížné, protože má mnoho vrstev porozumění. Takříkajíc shora a paradoxně možná nejjednodušší způsob, jak odpovědět: kamkoli vás vaše nápady zavedou. O několik úrovní níže v rámci těchto pravidel hry a kontextu, který jste si sami nastavili, existuje mnoho proměnných. Například, jste tam a přicházíte přímo ze Zdroje nebo jste v ponoření, ačkoli ve skutečnosti v nepřítomnosti času vždy přicházíte přímo ze Zdroje.
Vždy můžete sami změnit, kam směřuje vaše pozornost. To je hlavní důvod, proč vás nikdo nemůže nikde držet navždy, a to natolik, že ani váš návrat do vašeho ponorného modulu není 100% zajištěn, jakmile zemřete. Pokud je vaše síla pozornosti vůči Zemi velmi silná, pokud vás vaše myšlenky ukotví na nějaké místo, můžete na tomto místě zůstat. Tímto způsobem by se mohlo stát, že se osoba v kapsli nikdy neprobudí, nebo že se probudí, ale její adma nebo bod pozornosti se znovu roztříští a vytvoří dvě odlišné osoby, které se navzájem ovlivňují, ale nemají úplně stejnou zkušenost.
Neexistuje žádný nehybný, hmatatelný ráj nebo peklo, které by bylo vždy stejné pro všechny. Podle toho, jak si myslíte, že to funguje, tak to vytvoříte a nakonec to projevíte. Nebudu zacházet do podrobností, protože moji společníci to již několikrát vysvětlili. Stejně jako vy sami můžete projevit peklo, ráj nebo cokoli, můžete také projevit posmrtný život jak ho znáte nebo si představujete. Takže posmrtný život nebo meziživoty se mohou lišit pro každou osobu nebo bod pozornosti. Mezi několika by to mohlo být i podobné, protože s tím souhlasili. Dohody o vnímání fungují v životě, i ve smrti.
Vždy pamatujte, že všechno, všechno jsou myšlenky, souvislosti, myšlenky, přesvědčení. Z toho důvodu tak docela nesouhlasím s konceptem pocházet ze Zdroje nebo být u Zdroje nebo cítit se ve Zdroji, protože kdykoli se vnímáte jako něco nebo někoho, dokonce i bez jasné identity nebo dokonce formy jako takové, přestože se vnímáte v říši úplné integrace, lásky a světla a cítíte, že je vše v pořádku, ve skutečnosti vnímáte ještě další realitu, jinou myšlenku.
Zdroj není ani stav vědomí. Je to to, co oživuje všechny tyto stavy vědomí. Jste vždy Zdroj, jste vždy tam. Cokoli vnímáte, v jakékoli hustotě se nacházíte. Vše, co si představujete, vše, co žijete, vše, co myslíte, cítíte, vidíte, slyšíte, všechno jste vy, fungující Zdroj, který to všechno oživuje. Takže pro mě je Zdroj prostě motor, jádro. Samotné Vědomí, nic víc než to.
Takže když zemřete, vaše vědomí nebo bod pozornosti je přesměrován tam, kde vás vaše vibrace a vaše myšlenky učiní kompatibilními, a je dokonce možné nezažít posmrtný život nebo meziživotní nebo něco podobného. Někdy vás vaše myšlenky přenesou přímo z jednoho života do druhého a zde vám doporučuji vidět videa, která jsem dříve nahrál o fungování času, abyste pochopili, co následuje. Nemluvím pouze o dobře známém kole samsáry, ani nemluvím o neustálém opakování stejné inkarnace, dokud neuvolníte karmu. To už se tu několikrát probíralo a v každém případě by to bylo téma na jindy. Mluvím o tom být Paulem a inkarnovat se do Gaba, jakmile Paul zemře bez jakéhokoli mezikroku. Najednou žijete jako Gabe a nemusíte nutně pokračovat v prožívání okamžiku Gabova narození nebo formování plodu. A tady přichází ta zajímavá a složitá část.
Řekněme, že Paul zemřel s pocitem, že je sám a nikdo mu nerozumí, a tato situace ho hluboce mučila. Když Paul zemře, jeho vědomí automaticky ztělesní okamžik v Gabeově životě, kdy se díky okolnostem cítí hluboce sám a nepochopený. Čili z určitého úhlu pohledu by to přišlo jako záskok. Ale zároveň je Gabe stále Gabem, se vší svou minulostí a zkušenostmi, které ho vedly k tomu, aby se tak cítil. Jinými slovy, je to Gabeova minulost, kvůli které se tak cítí, ale zároveň je to také Paulova minulost, kvůli které se tak cítí. Existuje tedy několik vysvětlení současně.
Pokud se nad tím zamyslíte, znamená to, že inkarnací Gaba mu myšlenky, s nimiž Paul zemřel, umožnily projevit život v souladu s těmito představami, a proto projevil svou přítomnost i minulost. Jinými slovy, kontext. To znamená, že můžete také projevit věci do minulosti. To také vysvětluje, proč nemá smysl vzdát se svého života vlastní rukou v zoufalství a smutku nebo v jakýchkoli negativních emocích, protože ve většině případů získáte pouze to, že se buď vrátíte zpět k tomu, že budete Paul a Paul a Paul a Paul a Paul a Paul, dokud se z toho nedostanete, nebo se okamžitě stanete Gabem.
Proto vaší jedinou a nejlepší alternativou ze všech bude vždy jít dál, znovu se zvednout, stát se silným, zhluboka se nadechnout, vstát a učit se. Útěk tím, že půjdete ke Zdroji, není možnost. Vy už jste Zdroj. Jak Mari nedávno řekla, jste svým vlastním Matrixem a nemůžete z něj uniknout, protože nemůžete uniknout sami sobě.
Nyní můžete tuto informaci brát jako hroznou zprávu, zvláště pokud si myslíte, že nejste schopni překonat situaci, která vás přemáhá, nebo byste si také mohli přestat říkat tyto věci, vstát a dostat se z toho. Můžete to také vidět jako nejmocnější zprávu, jakou jste kdy obdrželi. Vaší jedinou možností je stát se silným a moudrým a nakonec se takovými stanete.
Prvním krokem k tomu je začít se povzbuzovat a pečovat o sebe tak, jak si zasloužíte, být ochotný se zlepšovat a mít pevné odhodlání se zachránit. Pokud to pomůže, představte si, že je ve vás dítě, které je s vámi už dlouho, což jste vy. Vaším posláním je naslouchat dítěti a pomáhat mu. Přivedete ho ven a pomůžete mu, aby bylo statečné. Čím dříve začnete, tím dříve budete. Hodně síly. Jste ochráncem a vedete potřeby tohoto dítěte.
Zdroj:
https://swaruu.org/transcripts/where-do-we-go-when-we-die
Zpět
