Zprávy

4658 Kvantová realita. Nový vztah s Bohem Alikina [ Ezoterika ] 2023-07-03
Emmanuel
Pokud chápete svou Božskou podstatu, pak pojem souznění se zdrojem - s Bohem - se Stvořitelem - s centrálním zdrojem Lásky a Světla - znamená, že jste jedno s Bohem. - Jste jeho součástí a to je to, co se děje ve vašem světě - co vytváříte. - Jste stejným zdrojem Lásky a Světla jako Stvořitel. Jakmile si to skutečně uvědomíme a budeme žít z pozice Stvořitele, budeme do své reality vnášet jen to, co je v souladu s vaší Božskou podstatou.
Jak vidíte ideální svět - takový bude i váš život...

Život na nové Zemi znamená žít pouze v Božském světle a lásce. Co však brání začít žít z pozice Stvořitele? - Náš nesprávný postoj k Bohu. Tak dlouho jsme byli odváděni od pravdy, až jsme si zvykli na představu, že Bůh je někde tam... daleko. Že je někdo, kdo tu velí, kdo pozoruje všechny i vás a něco od vás vyžaduje, zákony vymyšlené lidmi. Že se jimi musíte řídit, a když uděláte něco špatně, potrestá vás, a když mu budete dobře sloužit, slituje se nad vámi. Strach z božího trestu po smrti, pojmy "ráj" a "peklo" byly vždy přítomny v našem 3D vědomí a dodnes jsou pro mnoho lidí vodítkem, aby nepřekračovali hranice povoleného.

Musíte ovšem souhlasit s tím, že toto období lidského dětství a dospělosti bylo nezbytné. Naučili jsme se rozlišovat mezi temnotou a světlem. Získali jsme představy o tom, jak nemáme žít a co nemáme dělat, abychom mohli skutečně dojít ke Světlu, kde není násilí, vraždy, zhýralost, chamtivost, lakomství, bezcitnost, zloba a utrpení. To jsme se díky náboženstvím dobře naučili. Ano, někteří se to stále učí, proto jsou pro ně kostely a slovo faráře stále tak důležité a také tam pokaždé chodí pro "spásu".

Musíme se smířit s tím, že je mnoho lidí, kteří se teprve učí chápat prostřednictvím náboženství, ale dospějí k tomu. Na všechno je svůj čas. Sami církevní hodnostáři si začínají uvědomovat, že by se měli dále rozvíjet, vymanit se ze zastaralých dogmat. Od některých se již v jejich projevech objevují záblesky pravdy a nové chápání pravd, jako např: "Miluj svého bližního jako sebe sama, chovejte se k sobě navzájem i sami k sobě s bezpodmínečnou láskou. Nebo "Já jsem světlo, já jsem láska!". Což je to, co nám všem vštěpoval Ježíš, když říkal, že vlastně nemluví o sobě, ale o všech. Proto bychom měli vždy respektovat přesvědčení o nutnosti náboženství, která ještě nejsou vědomá. Je to jejich nezbytná fáze příchodu ke Světlu.

Nezapomeňte, že i mnozí z nás prošli všemi těmito etapami a náboženství mnohým pomohlo, aby ve svých nezralých touhách neupadli do temnoty. Zvláštní hodnota, kterou jsem z období náboženství vyvodil, je úvod do pojmu: anděl, archandělé, úvod do Ježíše, do Panny Marie (Sofie). A kdo myslíte, že mě k tomuto poznání přivedl? Moji milovaní andělé - moji učitelé, nebescí učitelé, kteří vyslyšeli mé modlitby v nejtemnějším období mého života. - Andělé mi zjevili pravdu - přivedli mě ke správné knize a otevřeli mi kanál komunikace s nimi... Jenže v kostele byli jen na ikonách a moc toho neuměli. V církvi nás neučí, že podpora andělů je nám vždy nablízku, ale naopak - někde daleko a o jejich milost musíte léta prosit, zatímco obecně se k Bohu mohou dostat jen ti, kteří mu neustále slouží - kněží. - My máme jen nižší úroveň a to až po smrti.

Andělé jsou samozřejmě živí a mocní, chodí s vámi v novém světě a podporují vás. Andělé, svatí, Ježíš, Maria, Michael, Rafael a všichni archandělé. A proč vedle vás? Protože jste jedni z nich - jste stejní jako oni - máte v sobě mocné energie Tvořivé Božské Lásky, stejně jako oni. Jste-li v Duchu - máte stejnou sílu jako andělé a Bůh. A pokud se začnete ze zvyku modlit k Bohu - modlíte se k sobě..... Směšné, že?

Nebylo by jednodušší říkat si:
- Já jsem! A z práva Stvořitele mohu všechno! Jsem stvořitelem svého života a hodlám žít v krásném světě a dále se rozvíjet. Neexistují pro mě žádné neřešitelné problémy.

A tak, abychom plně pochopili - kdo je člověk a kdo je Bůh? Zbavme se předsudků o těchto pojmech:
1. Bůh pro nás není vnější silou. Je uvnitř nás.
Ve skutečnosti, když jsme ještě nebyli lidmi, když jsme neměli lidská těla a zkušenosti s inkarnacemi v hmotných světech, byli jsme jen duše - energie, čisté světlo. Byli jsme součástí síly, krásy, lásky, kterou jsme nazývali Bohem. Byli jsme s ním jedno a také s ním jedno zůstáváme. Neexistovalo žádné oddělení - tady jste vy a tady je Bůh.
My, stejně jako Bůh, nemáme žádný začátek ani konec. Jsme věční a nekoneční. Teď jsme jen ve schránce fyzických těl, ale to neznamená, že jsme jen lidé. Jsme také jedna Božská podstata. A to, že jsme se začali vtělovat, neznamená, že jsme se vzdálili své podstatě a ztratili kontakt s Bohem - je stále v nás a nikdy se nevzdálil. A když si myslíme, že Bůh je něco vnějšího, tak jen stavíme bariéry mezi něj a sebe. Sami jsme ho učinili cizím a nepřístupným a nechali jsme se přesvědčit, že je velmi těžké se k němu dostat, že jen kněží se mohou dotknout Božích pat... Není to absurdní, žít v odstupu od sebe samých.

2. Boží lásku si nemusíme zasloužit.
Když nám v dětství rodiče říkali "ještě sis nic nezasloužil", mimovolně jsme si také představovali Boha jako přísného otce. V náboženstvích neustále korelujeme obraz Boha s rolí otce, protože je lepší mít spravedlivého otce než nepřátelskou a trestající moc. Bůh je otec - zvykli jsme si ho oslovovat v modlitbách.... Ve skutečnosti však Bůh není otcem, není rodičem ani přímo, ani na prvním místě. On nás totiž nestvořil. Nestvořil nás proto, že jsme vždy byli a vždy budeme, stejně jako Bůh. Jsme s ním jedno. Stvořili jsme vesmíry, galaxie, planety, slunce a společně jsme vymysleli a uskutečnili velkolepý projekt zvaný Život na Zemi. Proto si Boží lásku nemusíme zasloužit! Tato láska byla, je a bude s námi - protože my jsme její podstatou - Božskou láskou. Bůh si pro svou lásku k nám nevymýšlí žádné podmínky, prostě neexistují.

3. Bůh není člověk!
Nejhlubší předsudek, který je pevně zakořeněn v naší představě o obrazu Boha, je ten, že je to moudrý stařec v nebi, který trestá a odpouští. Ve skutečnosti je Bůh nekonečné milující vědomí, jehož jsme součástí

"Bůh není člověk, ale bezbřehé moře lásky, světla, krásy, pravdy a moudrosti. Plavte v tomto moři a nemyslete si, že vás někdo může potrestat. Tam, kde je Bůh, neexistuje žádný trest ani odsouzení." (Kryon)

A vůbec, pokud si slovo "Bůh" spojíte s pojmem starověkých bohů, s modlami, s ikonami, se sochami Ježíše na kříži, nazývejte ho jinými jmény - Jediný zdroj, Nekonečná láska, Univerzální moudrost, Centrální slunce... Bude vám bližší pojetí všeho, co existuje. Hlavní není jméno, ale pocit přítomnosti milující moudré síly v nás, která se v nových energiích stává přístupnou, zjevuje se ve všech lidech bez výjimky. Kdo chce říci: Já jsem Bůh! - A tak to také je.

Všichni jsme bohové - tvůrci našeho světa, od slova tvořit. Všichni máme tuto velkou krásnou sílu, sílu tvořit! V nových energiích je to tak přirozené: že je čas začít žít v tomto stavu Boha - ve stavu energie Lásky a Světla a TVOŘIT. Vše začíná u vás - u Stvořitele! V Nové Zemi - již žijeme ve Světle svých Srdcí a v silách Stvořitele, starým náboženským pojetím jsme již spaseni. ) A jsme spaseni, protože jsme si uvědomili svou jednotu s Bohem. A nyní, když jsme dospěli, můžeme pro sebe svobodně budovat tu nejlepší realitu ve Světle, v Lásce, v Hojnosti, v Radosti - což je podstata a plán Boha - Náš plán s vámi.
Jednota se Stvořitelem

Zdroj: https://absolutera.ru/article15262

Zpět