4531 Co je skutečné? Jose Stevens

[ Ezoterika ] 2023-06-20

Z nějakého velmi podivného důvodu lidské bytosti neaplikují svou inteligenci a uvažování na ty nejzákladnější otázky života. Zdá se, že podivný důvod souvisí s tím, že většina lidí se nebojí myslet ve velkém, pokud jde o obchodní plány, ale bojí se myslet ve velkém, pokud jde o důležitější otázky vědomí a uvědomění, dvě důležitější témata, která vedou mnohé k popírání. Vezměme si například téma příčiny a následku, nebo třeba otázky o původu života. Vědci neustále zkoumají původ života tím, že studují stále menší jednotky toho, čemu říkají hmota. Chtějí znát přesnou chemii toho, jak vznikl život. To je dobrá otázka, která si zaslouží naši studii, avšak tento přístup má několik problémů. Do dnešního dne nebyl žádný vědec schopen prokázat, že hmota skutečně existuje. To je zdrojem velké kontroverze, a dokud se tato kontroverze nevyřeší, jak můžeme sledovat otázku původu života na základě hmoty? Zdá se to přinejmenším podivné, a to jsou inteligentní vědci, o kterých mluvíme. Podívejme se na další předpoklad, který prostě neobstojí.

Stále se díváme na aspekty života, které jsou nestálé, jako na původ něčeho, co není nestálé. Jak to dává smysl? Například si myslíme, že původ vědomí musí být nějakým způsobem v chemii lidského mozku. Studovali jsme mozky a pitvali je, ale jak všichni víme, mozky jsou velmi nestálé. Rodí se, nějakou dobu rostou, opotřebovávají se a nakonec se promění v červy, pokud nejsou usmažené při kremaci, ne příliš odolný kus hovězího, chcete-li. Přesto se na to příhodně pohlíží jako na původ našeho vědomí. Mohli bychom tvrdit, že vědomí jsou také velmi nestálá a umírají se smrtí mozku, ale to nevysvětluje řadu nepohodlných skutečností. Existuje spousta důkazů, že i když mozek zemřel, uvědomění žije v prožívání osoby. U mnoha lidí byla prohlášena mozková smrt poté, co nebyly zjištěny žádné známky života, a když je pak oživili, vyprávěli skvělé příběhy o sledování všech lékařských procedur a zásahů, kterými se je pokoušeli resuscitovat. Vzpomínají také na velká dobrodružství, někdy přesně popisují, co příbuzní dělali v době jejich domnělé smrti, i když se tyto události odehrávaly mnoho mil daleko. Tyto anomálie jsou ignorovány nebo odstraněny s nepravděpodobným vysvětlením

Vědomí a uvědomění existují již velmi dlouhou dobu, ale žádné tělo nevydrželo déle než několik let. Také si myslíme, že život možná existuje v celém vesmíru, možná vytvořený směsí světla a chemikálií, ale i ty jsou vysoce nestálé. Výsledkem je, že si myslíme, že něco, co přetrvá eony, může pocházet z něčeho, co je velmi dočasné. Dává to vlastně smysl? Pojďme tady trochu dále. Všichni si myslíme, že naše těla jsou dobře definované a stabilní fyzické struktury, dokud jsou naživu. Nikdo však ve skutečnosti nezažil buněčné lidské tělo. Může to znít otřesně, ale je to fakt. Naše vědomí našich těl je konglomerátem pocitů, myšlenek, představ, pocitů, vjemů, vzpomínek a toho, co máte. Žádná z těchto věcí nestačí k prohlášení, že tělo je celistvé a úplné a skutečná věc.

Nikdo z nás nikdy nezažil své tělo v jeho úplnosti. To nejlepší, co můžeme udělat, je soustředit se na tu či onu část po dobu několika sekund a pak předpokládat, že je to všechno jedna věc. Říkám zde, že naše zkušenost s našimi těly je jen hromada fragmentů, které jakoby tvoří tělo, protože jsme se tomu naučili věřit. Všiml si toho někdo náhodou? Naše víra v naše těla není založena na žádné skutečné faktické zkušenosti, ale jednoduše na dohodě, že nějakou máme. Pokuste se na chvíli dokázat, že máte zcela neporušené tělo, aniž byste se uchylovali k pocitům, vjemům, myšlenkám, představám, pocitům, vzpomínkám atd. Ve skutečnosti to nemůžete udělat. Pokud můžete, měli byste dostat Nobelovu cenu. Nikdo z nás ve skutečnosti neprožívá tělo jako celistvou věc. Bereme to za tak samozřejmé, že to zapomínáme zpochybňovat a zkoumat zkušenost zblízka. Někteří tibetští buddhisté a osvícení mistři tento fenomén důkladně prozkoumali a všichni došli k závěru, že neexistuje přesně tak, jak si myslíme, že existuje. Je to spíše zážitek z virtuální reality.

Tak, jak může být něco tak trvalého, jako je vědomí, produktem něčeho, co nemá stálost a není to dokonce ani skutečná věc. Proto se v mystických tradicích tělo nazývá nic. Můžeme odříznout různé části našeho těla a přesto zažít vědomí. Nakonec můžeme odstranit lidský mozek a zdá se, že to ukončí život, ale je to tak? Končí život, který můžeme detekovat pomocí našich nestálých strojů. Když byl Steve Jobs na smrtelné posteli, jeho poslední slova byla´´WOW´´. Proč by někdo vyjadřoval takovou úctu, kdyby skutečně upadl do temnoty a bez vědomí?´´Wow´´ mohlo znamenat mnoho věcí, ale znamená to, že na něj čekalo mnohem víc, než si kdy myslel. Znamená to neustálé uvědomění, vědomí. Vědomí a uvědomění tedy nezávisí a nemůže záviset na něčem tak pomíjivém, jako je tělo a mozek.

Vědomí je nezničitelné, nepřerušitelné, trvalé a věčné, a přesto není ničím. Nemůžeme to měřit žádným známým zařízením. Je to úplná záhada. Nevíme, jak to funguje, a přesto je nepopiratelný fakt, že když se zeptáte kohokoli na planetě, kdo je momentálně naživu a bdělý, zda je naživu, při vědomí a vědom si sebe sama jako živého, každý z nich odpoví ano. Tuto nehoráznou skutečnost popírají, ignorují a zavrhují někteří z nejinteligentnějších lidí na planetě, a přesto ji nikdy nepopírají všichni největší duchovní učitelé, avataři a osvícení mistři současní i minulí. To je divné, nemyslíš?

Někteří z nejinteligentnějších lidí na planetě byli někdy také brutálními zabijáky, katastrofálními diktátory a tvůrci nejhorších zbraní hromadného ničení i osvícenými mistry. Komu bys raději věřil? Samozřejmě je to vaše volba. Pokud jde o sebe, více věřím v ty, kteří jsou ve spojení s láskou, to mi dává větší smysl, ale další úžasná věc na lidských bytostech je, že mohou vložit svou konečnou víru do lidí, kteří nemají vůbec žádné srdce. Povzbudivější je, že třicet až padesát procent všech vědců nyní věří, že tato zkušenost, kterou nazýváme skutečný život, je ve skutečnosti zkušeností virtuální reality. Vědci se nedávno vzdali prostoru a času jako spolehlivého způsobu měření vesmíru. I když to pro vás může znít šokovaně, možná děsivě, věřím, že jde ve skutečnosti o pokrok.

Začínáme ztrácet smrtelné sevření toho, co si myslíme, že je skutečné a ne skutečné. To osvobozuje naši mysl, abychom uvažovali o věcech, které jsme si dříve prostě nemohli připustit. Možná nic není skutečné tak, jak jsme si mysleli. Možná, že věci a předměty nakonec nejsou to, co je důležité. Možná, že to, co je skutečně důležité, je něco nepopsatelného a nedefinovatelného, co se nazývá vědomí, vědomí, přítomnost. Možná tyto jevy (pokud bychom je tak mohli nazvat) nejsou dělitelné, ne dva, jak je označovali staří taoisté, protože říkat jeden znamená více nebo méně než jeden. Možná, že jedinou věcí, kterou všichni jako lidské bytosti sdílíme, je naše vědomí a to není dělitelné. Pokud to není dělitelné, tak všichni nejsme nakonec dva a možná je v našem vědomí Duch, Zdroj, Stvořitel a my všichni jsme vlastně jen vyjádřením toho Zdroje, kterému mnozí říkají Bůh. Pokud nejsme dva, když se rozhlédneme a vidíme dva a vidíme předměty a věci, pak to možná nakonec není pravda. Když vidíme svět jako dva nebo více, posilujeme předstíraný svět a naše hypnóza se prohlubuje. Když vidíme všechno jako ne dva, pamatujeme si, co je pravda, a to ji přináší způsobem, ze kterého se můžeme radovat a naše hypnóza se rozplyne a my se probudíme.

Mohlo by to být důvodem překvapivého posledního rozhovoru filmového kritika Rogera Eberta, který získal Pulitzerovu cenu, se svou ženou na smrtelné posteli v roce 2013? Slovy jeho manželky:´´Ale den předtím, než zemřel, mi napsal vzkaz:´´Tohle všechno je propracovaný podvod.´´ Zeptal jsem se ho:´´Co je to podvod?´´ Mluvil o tomto světě, o tomto místě. Řekl, že to všechno byla iluze. Myslel jsem, že je jen zmatený. Ale nebyl zmatený. Nenavštívil nebe, ne tak, jak si o nebi myslíme. Popsal to jako rozlehlost, kterou si ani neumíte představit. Bylo to místo, kde se minulost, přítomnost a budoucnost odehrávaly najednou.´´

Zdroj: https://eraoflight.com/2023/06/20/what-is-real/
Zpět