Zprávy

439 Pandořina skříňka 🧬🧬 Valerie Kolcová [ Ezoterika ] 2020-04-23
Pandořina skříňka se stala starověkým řeckým mýtem, její otevření je metaforou zvědavosti a hlouposti s nezvratnými katastrofálními důsledky. Mýtus o Pandoře přímo hovoří o určité nádobě, nebo boxu, v němž bohové skrývali utrpení, neštěstí, nemoc. Mýtus také přímo říká, že ji poslali lidem, aby je zničili. Zeus se rozzlobil na lidi kvůli jejich zkaženosti potrestal je rukou někoho jiného, vložil zakázanou skříňku do rukou zvědavé Pandory. V jiné verzi byl Zeus naštvaný na Promethea, který dal lidem zbraň, a chtěl takto svého bratra zničit. Možná to vůbec není metafora, ale skutečný příběh o skutečných událostech. Kdo byli ti bohové, co to bylo za skříňku? Možná, že poznáním skutečné historie Pandory pochopíme, co se děje v naší době.

Znali jste mě pod jménem Apolón. Přišel jsem sem, abych zachránil starodávný podzemní krystal ze vzdálených zemí Hyperborea. Historie ovlivňuje budoucnost. Chcete vědět, co se stane, ale bez vašeho úsilí nebude nic. Králové žádali prostřednictvím Pythií krystaly o radu, moudré Pythie však nedokázali vyprávět příběhy o budoucnosti, protože to vede ke zničení světů a porušování zákonů vesmíru. Pouze černí kouzelníci dávají příběhy o budoucnosti, aby změnili svět podle sebe a pro své potřeby, čímž každého zbavují přirozené svobody volby. Pythia mohla jen radit, a to i tehdy jen ve formě pohádek a alegorie, takže si všichni dělají všechno sami a učí se napravit své chyby. Jedná se o zákon přírody, každý by měl být schopen se rozhodovat sám za sebe, a ne hledat cestu od vidoucího. Tento zákon vede k sebezlepšování, ale jen málo lidí to přijímá, každý chce přijít k hotovému, dozvědět se vše najednou a ještě to udělali za ně.

Ale krystal, který se nazýval Orákl, přirozeně nemůže poskytnout řešení. Dokáže pouze ukázat, co bylo v minulých dobách podobné a co z toho vzešlo. Dnes chci znovu ukázat starý příběh, ze kterého se stala legenda.

V Atlantské laboratoři se propojuje starověk a modernost. Luxusní palácové a samootvírací dveře, posuvné stěny, posuvné podlahy, podivné police. Na policích podivné zavřené nádoby s nohama, lidé v bílých tunikách v jakoby průhledných skleněných skafandrech. Pod skleněnou kopuli vložili jakousi nádobu a otevřeli ji. V nádobě je další nádoba a ní je kapalina. Trochu kápli na sklo pod silnými čočkami a smíchali nějakými tyčinkami s jinými kapkami. Pak je zkoumali, přidali další látky, a znovu vložili do nádoby v malém kontejneru a uzavřeli. Potom se pod kupolí rozsvítila zelená záře, a když zhasla, vyjmuli nádobu a položili zpět na polici se stejným označením. Vědci Atlantidy studovali nemoci a různé patogeny, jako současní mikrobiologové a virologové. Nejhorší je, že vytvořili nové viry, které používaly jako zbraně. Snili o vlastnictví celé planety, a v době konfrontace s Boreou začali vyrábět mnoho zbraní.

Mimozemští Anunaki ze systému objektu Nibiru přesvědčili starodávného vládce Chronose, že Atlanta byla vybrána vesmírnými silami, které prý vlastní tuto planetu. Později král Atlanty, Poseidon, začal uctívat Nibiru a snít o tom, že by mu předali znalosti o nesmrtelnosti těla, protože jeho otec Chronos žil s recepty Anunaki stovky tisíc let. Je pravda, že podle těchto receptů bral životní sílu od potomků, tj. od svých dětí, i když je mýtus je drsnější a přímější, Chronos nejedl maso dětí, jen jeho vědci dělali výtažky z buněk potomků a odebírali jejich životní energii pomocí speciálních zařízení.

Poseidonovi byl slíben humánnější prostředek nesmrtelnosti. Hlavní věc je, že musel nadále dodávat zlato Anunakům pro jejich potřeby, a také musel zničit další oblasti Země, včetně Borei, a podrobit si celou planetu, a pak nutit lidi trpět různými nemocemi, aby dodávali Anunakům různé energie. Anunaki často využívají energii nemoci k podpoře své existence. Za tímto účelem byla vytvořena tzv. banka nemocí. Ve starověku na Zemi o nemocech - infekcích prakticky nevěděly. Všechny typy virů byly uměle vytvořeny v laboratořích Anunaki a Atlantidy, patogenní bakterie byly odvozeny ze stávajících méně nebezpečných parazitických bakterií, které Anunaki přinesli z jiných těžkých nízkofrekvenčních světů, které navštívili.

Parazitické formy života mohou existovat pouze v nízkofrekvenčních světech, pokud se vibrační frekvence zvýší, zemřou. To platí pro všechny patogeny a viry. Viry byly vynalezeny jako forma života pro nízkofrekvenční objekty na vyšších frekvencích. Proto jsou vůči zvýšeným vibracím odolnější. Byl to nový vynález Anunaki v jejich pozemských laboratořích na území Atlantidy. Takové laboratoře byly v podzemních bunkrech v Atlantidě, na území Velkého labyrintu (technický portál).

Když Atlanta klesla, všechny tyto bunkry se staly nedostupnými dokonce i pro Anunaki. Několik boxů s viry a bakteriemi však vzal z laboratoře velký kněz Atlanty, poradce Poseidona a velvyslanec Anunaki v Atlantě - Hermes, který se prohlásil za Trismegistus (trojnásobný - pozn. asi problémy se štítnou žlázou). Znovu připomenu, že byste ho neměli zaměňovat s velkým učitelem Thothem, stavitelem egyptských pyramid. Hermes si přivlastnil jméno Thoth po povodni a pádu Atlantidy, nebo přesněji, těsně před samotným pádem, před válkou s Borea, po podlé vraždě Thotha ve svých komnatách. Hermes ve své kosmické lodi odvezl mnoho archivů, plánů zbraní a boxů s patogeny do zatopeného Egypta. Vydával se za Thotha a s ukradenými klíči a pečetěmi vstoupil do trezorů pod Sfingou. Tam si zřídil svůj kryt a pokusil se vládnout zbývajícímu zaplavenému světu Západu dalších dva tisíce let, zatímco Borea udržovala krystaly na hoře Meru.

Ihned po povodni, která zničila Atlantidu, unikl Zeus, Poseidonův mladší bratr. On a jeho rodina odletěli do provincie Atlantida - Olymp, jejich rodné državy. Toto pohoří bylo jedinou zemí v oblasti. Nejbližší zemí byl Kavkaz na východě a jih Egypta, který nebyl úplně zaplaven. Postupně se země začala nořit z vody a odhalila to, co zbylo z východních kolonií Atlantidy - budoucí země Řecko, Turecko, Itálie. Běžný lid začal postupně opouštět úkryty. V době Atlantidy byli považováni za plebs. Atlanťané velmi ctili exkluzivitu své rasy a nemísili se s jinými kmeny - potomky starodávných ras. Prováděli na nich však různé experimenty, včetně genetických, a tím se z dávných ras stali divoši. Po katastrofě v Atlantidě mnoho z nich nepřežilo, a ti, kteří přežili, se stali prakticky divochy a rodinu Dia přijali za bohy. Sám Zeus se jím prohlásil, svou vyvolenost ohlásil Atlanťanům již před povodněmi. Navíc zbavil plebs možnosti žít dlouhý fyzický život různými genovými experimenty a experimenty s nemocemi. Omezil také fyzický růst těchto lidí, kteří byli potomci Boreanů, Telurů, vysoce vyvinutí mimozemšťané z různých hvězdných systémů a dokonce i Atlanťanů. Za plebs byli označeni kvůli jejich materiálnímu postavení. V poslední éře Atlantidy se stali utlačovanou rasou a majetkem.

Obyčejní obyvatelé starověkého světa známí ve vaší historii jsou potomci tohoto plebsu - chudí občané Atlantidy. Bohatý atlantský klan udržoval čistotu své krve, spojoval se v manželství se svými příbuznými a se zbytkem prováděl genetické experimenty. Tak žili kolonie Atlantidy obývané tímto plebsem. Mnozí odešli do zemí Borea, kde si byli všichni rovni a nikdo se nehonil za čistotou krve, kladli nejvyšší hodnoty na vlastnosti duše a svědomí. Po povodni bylo takových uprchlíků ještě více, a to i ze zatopených zemí Mu. Proto v pozdní době Borea došlo k velkému smíchání národů, které se poté začaly usazovat v celé Eurasii, zejména po ponoření samotné Borea do oceánu a velkém zaľadnění. Těmito osadníky bylo vytvořeno mnoho zemí, které si zachovaly mnoho znalostí a dokonce i vybavení z Borei. Například země Rámy (Indie), kde i nadále létaly vimany, nebo země na Sibiři - Daaria.

Na západě měl starou hvězdnou loď jen Zeus. Hermes zalezlý v Egyptě pod jménem starověkého Thotha byl už zdánlivě starý muž, ale stále činil zlé skutky a sloužil Anunakům jako posel na Zemi a shromažďoval kolem sebe první generaci kněží. Neustále komunikoval s Anunaki a plnil jejich úkoly, zákeřně poštvával národy politickými intrikami. Podařilo se mu rozeštvat dva indické státy prostřednictvím jejich vyslanců v Egyptě, a mezi téměř bratry vypuklo nepřátelství. Anunaki chtěli zničit indická království, ale Ráma byl moudrým vládcem, a i v Daariy tehdy vládl moudrý král Yima. Bohužel ve dvou malých indických královstvích sousedících s Rámovo se cítili vyvolení a pod záštitou Anunaki začala velká válka popsaná v Mahabharatě. Jaderná bomba ale nestačila na úplné zničení high-tech zemí, které měly laserové zbraně, vimany a vajry. Zeus měl podobnou zbraň od dob Atlantidy v tajném bunkru na Olympu. Díky intrikám Hermese Diův vzdálený příbuzný Prometheus ukradl se svými lidmi z Atlantidy Diovy atomové bomby a předal je jednomu z bojujících indických králů. Potom byl Prometeův oheň zapálen a starodávná města indického a starověkého království byla vymazána z povrchu země. Roztavené zdi starověkého hlavního města jednoho z království dnes nazýváte město mrtvých - MohenjoDaro.

Bylo vypáleno mnoho měst, která ještě nebyla vykopána vašimi archeology. Král začal ničit i království Rámy a způsobovat záplavy hlavního města a dalších měst, která se potopila na dno Indického oceánu. Za několik dní zničil toto království a začal bombardovat Daariyu Sibiřskou, která se postavila za Rámovo království. Nemoc z ozáření ale začala ovlivňovat jeho i království a iniciativu převzali Anunaki, kteří pokračovali v bombardování budoucí Sibiře sami a srovnali ji se zemí. Vyčistili Zemi od svědků jejich operace, a v skrytu válek umístili pod povrch planety své laboratoře Eden s cizími objekty. (pozn. hluboce uložené základny na Sibiři a jinde, díry na Sibiři, Tunguzka)

V oblasti Rudého moře zasunuli pod zem obrovský komplex nové laboratorní základny, tektonické posuny, ke kterým došlo, zaplavily země Melukhu v Indickém oceánu a téměř ve všech hlavní města na pobřeží království Rámy spolu s hlavním městem Dvaraka. Na několik staletí se svět pokusil přežít ve vykopaných podzemních městech a jen velmi málo přežilo. Vimany přestaly létat a staly se legendou. V podzemním hangáru se zachoval pouze starý disk. Zeus a Hermes stále žili, protože pocházeli z atlantské rasy a používali preparáty Anunaki, které prodlužovaly život. Potomci atlantského plebsu, smíchaní s Borejci, je nazývali ambrosie. Ambrosie posledních Atlanťanů byla spíše nápojem kanibalů podle toho, jak byla vyrobena. Mnoho dětí bylo každoročně vyhlazeno na sklenku této ambrózie, starodávný recept na skutečnou ambrózii přestal být účinný kvůli poklesu vibrací kvůli spáchaným zločinům. Ze starověké skutečné ambrosie by se okamžitě rozpadli na prach.
V očích obyčejných lidí byl Zeus a jeho rodina nesmrtelní. Hermes podněcoval pýchu Dia jako jediného legitimního vládce Země ze starověké vyvolené rasy. Pod vlivem alkoholu Zeus ujišťoval o podpoře Anunaki a věřil, že je mocnější než jeho bratr Poseidon. Borea a Daariya ležely v troskách, obyvatelé království Rámy a zaplavená země Mu upadli do divokosti a zapomnění. Jediným nebezpečím pro Dia byly jeskynní města, ve kterých si stále pamatovaly velikost Borei a dalších zemí zničených na popud Anunaki. Anunaci již neměli zbraně, zbyly jim jen nemoci. Hermese uchovával boxy s viry a bakteriemi v živém stavu podle technologií samotných Anunaki, známých v Atlantidě. Anunaki chtěli zničit poslední svědky starověkých civilizací, aby se prezentovali jako božští tvůrci pozemské rasy. Pomoci jim měl kněz ducha Nibiru - Jehova, ustavený samotnými Anunaki. Chtěli zničit jakoukoli vzpomínku na ostatní bohy, takže nepotřebovali ani Dia.

Jehova chtěl otestovat účinnost mikrobů v Hermesových krabicích v samotném Řecku - které se stalo zemí Dia. Zeus byl naštvaný na Promethea, který mu ukradl smrtelný jaderný oheň a prakticky ho odzbrojil. Tím se Zeus stal zcela závislým na milosrdenství Anunaki, protože už neměl jak bombardovat jejich základny. Mimochodem, kvůli tomu nechali Anunaki odstranit celý arzenál.

Zeus se chtěl pomstít příbuzným Promethea a zničit jeho bratra svobodného Epimethea, který se oddával tělesným potěšením na svém panství. Podle Jehovova plánu, který nenáviděl všechno ženské, měla novou infekci přinést žena, aby lidé na Zemi ženy nenáviděli. Ona sama měla zůstat imunní, protože Anunaki chtěli provést další experiment s odolností vůči viru, bylo jim jedno, kolik lidí zemře. Jen další experiment. Novým virem chtěl vykouřit disidenty po jaderných válkách v podzemních městech, kteří mohli znovu založit civilizaci a postavit se Anunaki.

Izolovali jeden z hybridů ve svých laboratořích. Pandora ve skutečnosti byla biorobotem naprogramovaným na určité akce, živá panenka podobná sexuálním robotům. Nelišila se od skutečné ženy, ale místo duše do ní byla implantována podstata kdysi padlé a karmicky zapletené duše. O boxu s viry jí bylo řečeno, že je to její věno, které má nechat zavřené. Hermes poté přinesl Epimetheovi mnoho nádob vína a vyprávěl o milosrdenství Dia, který údajně viní ze zrady pouze Promethea. Opilého Epimethea po několika dnech oženil s Pandorou.

Pandora podle programu Anunaki otevřela v noci box. Z něj začal vytékat nazelenalý hlen s šedým kouřem. Začala kašlat a dusit se, stejně tak její opilý manžel. Pandora měla sílu zabouchnout skříňku a ztratila vědomí. Ráno přišly služky, box byl zavřený, to, co z něj vyteklo, se rozpustilo a uschlo. Stěží svatebčany probrali. Když Pandora viděla, že její manžel žije, a zdá se být v pořádku, utajila před Epimetheem, že otevřela box. Večer všichni, kteří s ní komunikovali, začali kašlat a lapat po dechu. V paláci vypukla panika. Lidé začali umírat. Následující den kromě Pandory a Epimetheua byli všichni v paláci mrtví. Epimetheus sám otevřel box a na dně našel malou skleněnou lahvičku naplněnou čirou tekutinou. Usoudil, že to byl jed, a tekutinu nalil do ohně v bronzové misce poblíž. Oheň zbledl a jiskřil a Epimetheus ze svého paláce uprchl a proklel Dia i Pandoru. Po Pandoře, která za ním běžela, házel kameny.

Pandora shromáždila popel z bronzové misky a začala posypávat mrtvé. Podle dávného zvyku se měli buď spálit, nebo posypat popelem, aby se duchové dostali do země stínů. Pandora zapomněla na strach a musela uklidnit duše odešlých a poslat je k Hádovi, aby se nepohybovali po Zemi. To byla víra těchto lidí. Mnozí z nich jen upadli do kómatu, a poté, co je Pandora tímto popelem posypala, začali ožívat. Vtipně, kdekoli se objevil Epimetheus, lidé se začali dusit a upadli do bezvědomí (ze strachu). Strach a panika srazily všechny, dokonce i ty, kteří neměli čas se nakazit. Strach se stal úrodnou půdou pro samotnou infekci. Ti, kteří se z nějakého důvodu nemohli bát, se nedusili. Pokračovali dál jako dříve.

Anunaki Hermese zbavili všech privilegií a uvěznili ho. Lahvička s čirou tekutinou byl vědci tajně vyrobený protilék, který přehlédl. Pandora sama začala přicházet ke svým smyslům a začala být stále více nepřístupnou manipulaci Anunaků. Bylo to poprvé, co je geneticky modifikovaný hybrid přestal poslouchat. Nerozuměli tomu, že entita, projevovala lítost vůči jiným tvorům, zvyšovala své vibrace a snažila se zachránit co nejvíce nemocných. Začala si uvědomovat sama sebe, stala se duší, jakou kdysi byla, než v předchozích inkarnacích upadla do neřestí. Nakonec našla v jedné z jeskyní Epimethea, rozrušeného tím, že každý, kdo se s ním setká, padne mrtvý. V hněvu objal Pandoru, aby konečně zabil příčinu svých nešťěstí. Posypaný zázračným popelem usnul, a po probuzení si uvědomil, že infekce skončily. Lidé se ale stále infikovali jeden od druhého, a protože zázračný popel došel, začali si sypat na hlavu obyčejný a uzdravovali se pouze vírou. Odtud zvyk sypat popel na hlavu mrtvého, v naději a víře, že příbuzní nezemřou. Prozřel i Epimetheus a měl s Pandorou dceru. Hermes sám v zajetí pokračoval v experimentech a jednoho dne shořel při neúspěšném experimentu. Jeho duch šel do ducha Nibiru - této věčně hladové díry v anti-světě.

Pokud v duši zůstane jiskra nezištné lásky k životu, duše bude spasena, bez ohledu experimenty prováděné s jejím tělem, bez ohledu na implantované čipy a programy. Naděje překonává strach, přináší uzdravení, šílený strach a panika způsobují destrukci a zesilují a přitahují neštěstí. Historie má tendenci se opakovat. Ve vašich dnech byla Pandořina skříňka znovu otevřena, doslova, kvůli zlým politickým cílům. Ti samí Anunaki našli nové Hermes - následovníky první lóže kněží, stejné členy tajných společností, kteří si chtěli "pohrávat" s čínskou ekonomikou a zhroutit ji, potrestat Írán a obrátit Evropu a Rusko pro své osobní ekonomické výhody. Pandořina skříňka byla otevřena po celém světě ... plánovaný strach zničil život v ekonomické formě, nemluvě o jemnějších záležitostech ....

Ale opět se plány útočníků nějak vymkly kontrole, infikována byla území, která nechtěli infikovat. Chtějí zařídit umělou apokalypsu, a ukázat světu guvernéra Anunaki - Mesiáše, všichni se na to připravují. Vždy ale existuje naděje, a vždy strach a panika přitahují bídu. Ve vzdálené době Pandora náhodně našla uzdravení, hlavní věcí je zbavit se strachu, který jen zvyšuje energii viru a ničí váš život.

Kdo je předurčen zemřít, nebo přesněji, kdo je předurčen k reinkarnaci v jiných životních podmínkách, opustí toto tělo a reinkarnuje se jinde, to znamená, že podle vás zemře fyzicky, aby se narodil jako dítě v nové rodině. A zda příčinou bude virus, oheň, povodeň nebo něco jiného - záleží pouze na jeho osobní karmě. Chcete-li změnit svůj osud, musíte se změnit sami, neutíkat před okolnostmi. Tato moje slova pravděpodobně nepomohou těm, kteří nepochopili, že smrt neexistuje, a nadále si představují sami sebe pouze jako rychle se kazící tělo, ne jako nesmrtelnou duši procházející mnoha inkarnacemi v rychle se kazících tělech ...

Strach zhoršuje a přitahuje potíže, naděje na to nejlepší vás posílí a odnáší mnoho problémů. Život plyne dál, brzy se z vaší Pandořiny skříňky stane historie.

Zdroj: https://shambavedi.blogspot.com/2020/04/blog-post_23.html

Zpět