4339
Předmluvy 2. Alexandr Nikolajev
[ Ezoterika ] 2023-05-13
Odložte na chvíli další čtení: pokuste se vypnout svou neklidnou mysl a vstoupit do myšlenkového prostoru své Duše ... udělejte si další pauzu ticha. Zkuste ještě jednou, bez zapojení mysli a beze spěchu, pochopit vše, co bylo řečeno a přečteno: znovu se pozorně zadívejte na výše uvedenou smutnou skutečnost. Snažte se co nejvíce si uvědomit ničivou sílu energie Strachu: uvědomte si lepkavou sílu jeho sobeckých vibrací, které nenápadně, krok za krokem, rozdělují lidské vědomí, uzavírají a fragmentují jeho Duši - zavádějí v iluzi rozdělení na malá ˝já˝ a spouštějí mezi nimi ničivý proces střetů zájmů ... od stavu pětiminutové lehké hádky až po stav globální kolektivní katastrofy a úplného sebezničení. Tuto smutnou cestu již lidstvo prošlo v dávné minulosti a ... bohužel existuje značná pravděpodobnost jejího opakování v současnosti.
To již bylo zmíněno výše, ale je důležité to znovu zopakovat:
Vše, co se děje v kolektivním životě lidí nebo v jejich vztazích, přímo závisí na stavu úrovně jejich vědomí; na směru toku jejich dominantních myšlenek a na energii, kterou jsou naplněny - oddělující energií Strachu (egoismu) nebo sjednocující energií Lásky (Duše).
Každá volba, kterou člověk učiní, se jako tok energie promítá a odráží v čase a prostoru jeho aktuální reality. Osoba začne trpět, když se její zvolené přání neshoduje nebo neodpovídá přijaté realitě. Důvod je stejný - nízký stav úrovně vědomí člověka, jehož vibrace nejsou vyladěné, neodpovídají a nejsou připravené vyzařovat, přijímat a udržovat energii vibrací zvoleného přání. Jakákoli netolerantní realita začíná tehdy, když člověk ponoří své vědomí do energie Strachu a jeho mysl se naplní a přizpůsobí vibracím egoismu - vstoupí do iluze rozdělení na malá já a připoutá se pouze k potřebám a touhám fyzického těla a výkřikům nafouklého ega.
V tomto stavu disharmonie si člověk přestává klást nepříjemné otázky - hledat a přijímat vědomé odpovědi, poznání a zkušenosti. Člověk v podstatě téměř dobrovoľně hledá odpovědi na své otázky a... toto bezduché vakuum vnitřní prázdnoty se zaplní cizími myšlenkami, vědomostmi, pravdami - cizími recepty a návody na vytváření a konzumaci štěstí... mezi nimiž začínají boje ega o právo utvářet a ovládat vnímání člověka a obsah jeho reality. Člověk v podstatě téměř dobrovolně, pod hypnózou strachu ze ztráty navyklé fyzické pohody i v nesnesitelné realitě, snižuje energetickou úroveň svého vědomí - vytváří diktaturu egoismu a podřizuje se vůli a moci ˝elitních˝ lidí
Vše, co se děje v kolektivním životě lidí nebo v jejich vztazích, přímo závisí na stavu úrovně jejich vědomí; na směru toku jejich dominantních myšlenek a na energii, kterou jsou naplněny - oddělující energií Strachu (egoismu) nebo sjednocující energií Lásky (Duše). Každá volba, kterou člověk učiní, se jako tok energie promítá a odráží v čase a prostoru jeho aktuální reality. Osoba začne trpět, když se její zvolené přání neshoduje nebo neodpovídá přijaté realitě. A důvod je stejný - nízký stav úrovně vědomí člověka, jehož vibrace nejsou vyladěné, neodpovídají a nejsou připravené vyzařovat, přijímat a udržovat energii vibrací zvoleného přání.
Jakákoli netolerantní realita začíná tehdy, když člověk ponoří své vědomí do energie Strachu a jeho mysl se naplní a přizpůsobí vibracím egoismu - vstoupí do iluze rozdělení na malá já a připoutá se pouze k potřebám a touhám fyzického těla a výkřikům nafouklého ega. V tomto stavu disharmonie si člověk přestává klást nepříjemné otázky - hledat a přijímat vědomé odpovědi, poznání a zkušenosti. Bezduché vakuum vnitřní prázdnoty se zaplní cizími myšlenkami, vědomostmi, pravdami - cizími recepty a návody na vytváření a konzumaci štěstí... mezi nimiž začínají boje ega o právo utvářet a ovládat vnímání člověka a obsah jeho reality. Člověk v podstatě téměř dobrovolně, pod hypnózou strachu ze ztráty navyklé fyzické pohody i v nesnesitelné realitě, snižuje energetickou úroveň svého vědomí - vytváří diktaturu egoismu a podřizuje se vůli a moci ˝elitní˝ menšiny nad většinou se stává řízeným biorobotem.
Když si člověk přestane psát svůj vlastní životní scénář, píší ho za něj jiní. Když si člověk napsal svůj vlastní scénář, ale neřídí se jím, jeho scénář se rozplyne v scénáři někoho jiného. Když člověk žije podle scénáře někoho jiného, nahrazuje svůj život, své znalosti, své zkušenosti - životem někoho jiného, znalostmi a zkušenostmi někoho jiného... Není možné vstoupit do stavu pravého štěstí na základě cizích scénářů pravdy, holého poznání nebo mumláním prázdných zaklínadel. Je třeba přetvořit energii myšlenek v sobě na harmonické vibrace, vědomě formovat své cíle a záměry a převzít odpovědnost za své činy, skutky a jejich důsledky - to je cesta k získání vědomého poznání a vděčné zkušenosti.
Abychom něco navenek MĚLI, musíme to v sobě BÝT - aby to odpovídalo vibracím chtěného, jinak strávíme život čtením cizích souborů slov při absenci vlastního vědomého poznání a zkušenosti. Samozřejmě, že prostřednictvím sebeinfuze a sebeprogramování lze zažít placebo efekt - dočasnou iluzi vlastnictví žádaného, ale každá iluze se dříve či později v energii času rozplyne a vrátí člověka do skutečných souřadnic jeho současné úrovně vědomí. Veškeré nevědomí přicházející zvenčí je jen to, co vám řekli druzí... vědomosti, zkušenosti a pravdy druhých. Kapka vody obrousí i ten nejtvrdší kámen. Kapka jakéhokoli osobně vědomého poznání a zkušenosti, přijatá s vděčností a láskou, začne otevírat dveře proudu jediné moudrosti - změní jakoukoli netolerantní realitu a rozpustí v ní všechny iluze nevědomosti. Přitom je velkým omylem myslet si, že poznání následuje po zkušenosti: naopak, předchází zkušenosti - utváří její podmínky a pravděpodobné výsledky. Začátek cesty k uskutečnění jakékoli části pravdy vždy začíná cílevědomým kladením otázek a hledáním odpovědí, po nichž vznikají nové otázky a hledání nových odpovědí, za nimiž se objevuje nová úroveň horizontu pravdy. Člověk ví tolik, kolik vědět CHCE, a tolik, kolik vědět CHCE ... jen jedna věc mu stojí v cestě - energie Strachu a její vibrace lenosti.
Člověk je autorem, vynálezcem, testerem a konzumentem jakéhokoli stavu a obsahu své společnosti - jakékoli verze své reality, osobní i kolektivní ... a tyto pojmy jsou neoddělitelné a vzájemně propojené.
Je načase si uvědomit: Činy nevytváří člověka, ale člověk vytváří své činy podle svých myšlenek, zvoleného cíle, záměru a očekávaného výsledku: obléká je do slov, naplňuje je svou energií a vyjadřuje je svým jednáním navenek. Osobní prostor člověka není uzavřený: všichni se nevyhnutelně, tak či onak, protínáme s ostatními lidmi v čase a prostoru a vzájemně na sebe působíme. Každý den nám přináší nová vodítka nebo nám připomíná stará - přináší nové nebo ˝staré˝ lidi, opakuje nám ˝staré˝ nebo vytváří nové postýlky. Každý den nám dává šanci na vědomou a vděčnou zkušenost - dává nám možnost vědomě změnit ˝staré˝ verze sebe sama a své reality do nové...
Neexistují žádní vyvolení lidé. Existují pouze lidé nesoucí břemeno svých vyřešených a nevyřešených problémů. V životě člověka se objevují pouze takoví lidé, události a okolnosti, které odpovídají aktuální úrovni jeho vědomí, vibracím jeho myšlenek, pocitů a emocí. S přihlédnutím k vědomým zkušenostem z minulých životů.
V tomto koloběhu Života není žádné vnímání člověka, žádný z jeho cílů a záměrů ustrnulým dogmatem a není konečnou pravdou, ale neustále se měnícím systémem jím přijímané naděje, víry, přijatých poznatků a vědomých zkušeností. Když si člověk skutečně uvědomí příčinné vztahy všech událostí ve svém životě - uvědomí si energetickou povahu jakýchkoli střetů zájmů, začne KONTROLOVAT svůj život - stane se vědomým tvůrcem snesitelné verze své reality. A není ani tak důležité, co jste již udělali - to se již stalo: důležité je odpovědné uvědomění si důvodů, které vás přiměly přijmout a učinit tu či onu volbu, a těch důsledků, k nimž vedly... nebo mohou vést. Bojovat se Životem je hloupost - nemá to smysl: je třeba uvést energii svých myšlenek, pocitů a emocí do harmonické rovnováhy a řádu.
Nízké vibrace lidského vědomí, tvoří NÍZKÉ myšlenky, cíle a záměry, zaměřené a uzavřené pouze k dosažení osobní a neomezené spotřeby. Osobní pohodlí a blahobyt jednoho člověka na úkor životní energie druhého vede vždy k mnohostranným střetům zájmů, v jejichž bojích si ˝silnější˝ egoista podmaňuje cíle a záměry ˝slabšího˝. Realita vítězného egoisty bude vždy iluzorní, nestálá a časově omezená, protože se vždy dříve či později objeví silnější konkurent se silnějším cílem a záměrem... a se silnějšími destruktivními důsledky.
Egoismus je v duálním vesmíru nevyhnutelným a průvodním jevem: otázkou je pouze jeho množství a agresivita, jejichž maximální hodnoty vznikají v úzkém sevření trojrozměrné duality.
V naší realitě je egoismus vnitřním, disharmonickým stavem člověka v iluzi oddělenosti, do níž je ponořen energií Strachu. Je to stav, kdy člověk začne vytvářet a předkládat seznamy podmínek pro přijetí druhého člověka... a druhý člověk je zase začne kontrolovat podle svých vlastních. Pokud se dva lidé nevejdou do jedné společné reality, znamená to, že vibrace jejich úrovní vědomí jsou naladěny na odlišné reprezentace jejich reality... Téměř každý na naší životní cestě bojuje se svým egoismem, ale bohužel jsou i tací, kteří se v něm koupou a mohou svou nevědomostí dovést celou civilizaci k sebezničení.
Disharmonické vztahy inkoustem egoismu píší tlusté knihy vzájemných nároků: hledají, nacházejí, obviňují a odsuzují ˝viníky˝. Harmonické vztahy nepotřebují knihy stížností, stačí jim jediná krátká poznámka - ˝Všechno ˝Vše sám, prožité a uskutečněné s vděčnou zkušeností: Milovat, chápat, neobviňovat, nesoudit a zcela přijímat a ... bez jakýchkoli předpokladů.
Jakákoli realita, kterou vytáhneme, se vždy promítá a odráží energetickou úroveň našeho aktuálního vědomí. To, na co myslíme, vytváříme prostřednictvím Naděje, Víry a Poznání. To, co vytváříme, prožíváme prostřednictvím Zkušenosti. Co prožíváme, tím jsme. To, čím Jsme, vyjadřujeme svým vědomým vnímáním, činy a skutky. Jedná se o nepřetržitý tok Energie vědomí jednotlivce a jeho společnosti, jehož proměny vytvářejí a vyjadřují variace osobní a kolektivní reality. Pokud si tyto kroky plně neuvědomujeme, vznikají náhradní cíle a úspěchy jiných lidí - slepá naděje a holá víra, vznikají cizí znalosti, cizí zkušenosti a vnějškově vnucené vnímání - diktatura nekontrolované spotřeby ega smíšená s touhou po moci.
Svět společnosti se nestane prosperujícím a úspěšným, dokud si člověk neuvědomí příčinu své netolerantní reality - neuvědomí si příčiny mnohotvárných a ničivých střetů zájmů..., a nepřestane se o ně otírat a dohánět jejich negativní důsledky.
ŽIVOT nám nevnucuje dobro nebo zlo, ale pouze nám dává právo zvolit si verzi naší reality... přijímá naše volby a je vždy přítomen v realitě, kterou jsme si vytvořili - přijímá a prožívá s námi veškeré pohodlí, které jsme si vytvořili. Pokud vaše realita postrádá dobro - začněte měnit vibrace své úrovně vědomí - začněte měnit energii a směr toku svých myšlenek, pocitů a emocí - přestaňte se bát nepříjemných, ale upřímných otázek a odpovědí.
Co myslíte - vibrace energie nenávisti, zloby, závisti, žárlivosti, lhostejnosti, krutosti, netolerance, chamtivosti, ...; rozdělování lidí na rasy, národnosti, náboženství, socioekonomické kasty - je cesta vedoucí ke stavu lásky, štěstí, harmonie a rovnováhy? Odpověď je zřejmá a jednoznačná. Každá pauza ticha, každý stav vnitřního rozjímání před naším dalším přáním něco říci nebo udělat, pomáhá uklidit divoký tanec našich myšlenek - učinit harmonickou a zodpovědnou volbu, na níž se podílí naše Duše. Každé VĚDOMÍ s vděčným prožitkem a vyškrtnuté z našeho života, jedna po druhé, vibrace sobectví nás vyvede z iluze oddělenosti a odstupu, pozvedne úroveň vědomí - začne měnit a rozpouštět jakoukoli nesnesitelnou realitu. Není to recept na holé štěstí - je to vědomá CESTA Člověka ke stabilnímu vnitřnímu stavu rovnováhy a harmonie, kdy krok za krokem začíná vycházet z nevědomosti, přestává ničit své životy i životy ˝druhých˝ - začíná se vracet ke své původní, jednotné a vícerozměrné Podstatě. Destruktivní energie egoismu vytvořila systém osobních a skupinových zájmů: rozdělila kdysi celistvé lidstvo na různé národnosti a společenství, různé rasy a náboženství, různé kasty, stavy a elity... s jediným cílem - - rozdělit vědomí člověka od zvířecích instinktů, přimět člověka zapomenout na své posvátné kořeny a na svou multidimenzionální Podstatu. Takové rozdělení se jako nevyhnutelnost stává zdrojem různých a neustálých velkých i malých zájmových konfliktů, které se s tím, jak v nich narůstá energie egoismu, mění v ničivé války. V Životě neexistuje žádná neúplnost: vždy se objevují ti lidé a situace a okolnosti, před kterými jste utíkali, báli se, skrývali, ignorovali, neuvědomovali si... V životě se vždy objevují ti lidé a situace a okolnosti, před kterými jste utíkali. V tomto životě nebo v minulých životech. Za všechny zmeškané a nepřijaté výzvy Život opět poskytne platformu pro novou příležitost, nový pokus změnit to, co jste již udělali a čeho litujete, a všechny věci, které jste ještě neudělali nebo nestihli udělat. Tak to půjde dál a dál, dokud se ze zavazadel vědomého poznání a vděčných zkušeností nevynoří platforma skutečného Úspěchu. Z dalšího života si jako úspěch nemůžeme odnést nashromážděné materiální ˝dobro˝, ale vždy si odnášíme a do dalšího života přenášíme veškerou tíhu svých nahromaděných a nevyřešených problémů anebo... výsledky vítězství nad vlastním sobectvím.
ŽIVOTEM každého prožitého života není množství nashromážděného hmotného bohatství ani možnost jeho neomezené spotřeby - je to množství vědomých negativních, odpojujících myšlenek, pocitů a emocí, které byly podrobeny vděčné Zkušenosti. Je to nepřehlédnutelná zkušenost naší Duše, získaná v procesu vědomého sebeutváření a sebepoznávání osobní i kolektivní reality, jejíž úspěch vždy zůstává u jejího autora, v jakékoli podobě jeho Života, v jakékoli jeho další realitě... V sakrální Podstatě jakékoli varianty lidské Reality neexistuje můj, tvůj nebo jeho svět - existuje pouze společná, jediná, vzájemně provázaná a neustále se měnící realita, vytvořená mnou, tebou ... MY.
3. Něco málo o ˝pěně˝ našeho života a... jejích bublinách.
Ze zápisníku filosofa-pivaře:
Člověk se může dlouho dívat na bublající pěnu a nepřemýšlet o důvodu jejího vzniku, ale jen fascinovaně sledovat a pozorovat tanec vznikajících a praskajících bublin... a snažit se v jejich hrách najít nějaký smysl a účel - najít možnost ovládat jejich tvar, stav a pohyb. Celý proces láká, přitahuje, fascinuje, ale ... zároveň děsí: omezuje hloubku a celistvost vědomého vnímání reality úzkým rámcem viditelné pěny a skrývá za ním zdroj energie těchto bublin a příčinné vztahy jejich tančících variant. Obrazně si lze každého člověka představit jako univerzální soubor sedmi tónů s velkým potenciálem zaznívání, který může vytvářet nekonečné varianty hudebních symfonií v různých oktávách a tóninách, nebo... kakofonii těchto tónů. A obojí se děje současně, ale... na různých hudebních scénách. Bohužel často ladíme rozezvučení energie našeho vědomí nikoliv na symfonii Zdroje naší reality, ale do kakofonie jeho povrchové pěny bublajících a praskajících bublinek, naplněné energií našich nestálých myšlenek, pocitů a emocí. Naše neklidná mysl, připoutaná energií Strachu k ego-potřebám fyzického těla a zapomínající na mysl Duše, se jimi snaží probírat, třídit je, přeskupovat, zkoušet, kombinovat... v touze dosáhnout jediného cíle - najít nebo vytvořit nějaký ˝šťastný˝ ovládací panel pro tanec těchto bublin. Při tomto hledání vzorce štěstí naše vědomé vnímání uvízne a zabředne do šedé pěnové zóny, aniž by si uvědomilo podstatu svého Zdroje: přestaneme harmonicky utvářet a řídit své myšlenky, pocity a emoce, ale jen se horečně snažíme podle osobního projektu z barevného sklíčka najít a zachytit ˝bublinky˝ štěstí a postavit z nich základ a dům svých snů..... A v tomto popudu zapomínáme na svou sakrální a neoddělitelnou jednotu, na svou původní a vícerozměrnou Podstatu: rozptylujeme a ztrácíme svou životní energii a měníme společnou realitu v jednu nafouknutou, velkou a nestabilní bublinu, připravenou kdykoli prasknout z rostoucího vnitřního napětí mezi různými projekty šťastné pohody. Při tom všem naprosto všichni lidé, v každém snu, v každé snaze a popudu chtějí nějaké štěstí, ale každý vyjadřuje jeho obraz svými vlastními představami a klade si vlastní podmínky z barevných sklíček. Potíže vznikají, když se naše Mysl, nakažená viry sobectví... ignorující hlas a přání naší Duše, ujme projektování štěstí.
V důsledku toho vznikají podmínky ˝netolerantní˝ reality, kdy se jedny pojmy a koncepty štěstí, lásky, pohody, důvěry a přátelství dostávají do konfliktu s jinými, rozdělují a stratifikují lidi na socioekonomické kasty, rasy, národnosti, náboženství - vzniká kakofonie praskajících bublin konfliktů osobních a skupinových zájmů... Jsme však zvláštní a překvapující tvorové: vytrvale, čas od času, od jednoho života k druhému, přešlapujeme a leštíme stále tytéž hrábě slepé nevědomosti - stále hledáme ˝krásu˝ svých snů v kalné a bublající pěně, v bublinách holé iluze prožívání života, ignorujeme a nevnímáme skutečný zdroj svého štěstí v sobě samých... Zapomínáme, že náš život není procesem přežívání či konzumace, ani hledáním jakési šťastné ˝zastávky˝, ani stavem kontemplativního klidu v zamrzlém fragmentu pravdy, ale nepřetržitým procesem vědomého sebeutváření, sebepoznávání a sebevyjádření ... jakékoli verze naší reality. Když se touhy a cíle člověka omezují pouze na materiální ˝hodnoty˝, jejich kvantitu a kvalitu, mění se z Člověka v pouhého konzumenta věcí a ... životní energie jiných lidí. A je jedno, zda je konzumentem - ˝bohatým˝, nebo ˝chudým˝: oba pláčou a trápí se, jeden nedostatkem ˝bohatství˝ a druhý strachem, že o něj přijde, ... ale oba jsou jen iluzí toho, že něco mají nebo nemají. A při dalším přechodu mezi dvojím životem jsou oba životy znehodnoceny energií času. Člověk může chtít cokoli, co chce, a snít o čemkoli, co chce - je to normální a přirozené, nic není nemožné. Ale aby to mohl ˝mít˝, musí tím nejprve ˝být˝ - odpovídat energetickým vibracím svých snů, svého zvoleného ˝chtění˝ nebo své vůle. Když člověk vesmíru prohlásí ˝CHCI to a to˝, vesmír tato slova zaregistruje s poznámkou ˝Osoba vyjádřila své holé přání˝ a vloží je do husté a téměř bezenergetické složky ˝CHCI˝. Když člověk vyšle do Vesmíru vnitřní energetický vzorec svého přání a VYZVOLÁ, aby podle něj upravil svou realitu - Svět jej přijme, naskenuje vibrační úroveň této energie, vyhledá ve svém archivu podobnou kvalitu, zesílí ji a vrátí odesílateli.
Jinými slovy, Člověk otevře tyto dveře a vstoupí do té reality za nimi, jejíž energie odpovídá vibracím jeho aktuálních myšlenek. Některé otevřené dveře lidi spojují, jiné rozdělují. Pravdou však je, že neexistují správné nebo špatné dveře, dobří nebo špatní lidé, pouze lidé s různou úrovní energie vědomí. Pokud vaše realita postrádá dobro - začněte měnit vibrace svého vědomí - začněte měnit energii a směr toku svých myšlenek. Jedná se o vědomý okamžik probuzení všeho dobrého - je to stav vnitřní rovnováhy a harmonie, jejíž energii bude zrcadlo vesmíru odrážet ve vaší současné realitě. A vy dospějete k vědomému objevu - není to svět, kdo řídí vaši realitu a její obsah, ale vy jste Stvořitel, Umělec a Skladatel všech variant vašeho bytí a všech jeho obsahů. Každý uplynulý den nám dává nová vodítka nebo připomíná stará: přináší nové nebo ˝staré˝ lidi, vytváří nové nebo opakuje staré podmínky a okolnosti. Každý den nám dává příležitost k vědomému a vděčnému prožitku - příležitost změnit svůj vnitřní stav a svou realitu... Každý člověk, s nímž se v životě setkáváme, je příležitostí jako v zrcadle, abychom se tak či onak viděli. Všichni lidé, kteří se vědomě či podvědomě objeví na naší cestě, v sobě nesou vodítka k řešení našich problémů... a hledají vodítka k řešení svých problémů u nás. Když člověk vědomě uvažuje o sobě ze všech stran, přestane soudit, hledat a přisuzovat ˝viníky˝ - vstoupí do stavu vnitřní rovnováhy a harmonie a ... stane se moudrým pozorovatelem odrazů druhých - začne vytvářet a řídit svou vlastní realitu a naplní ji harmonickou energií své Duše. Vytvořit si vlastní pravidla a podmínky pro přijetí druhého člověka není obtížné... není k tomu zapotřebí mnoho inteligence. Nejtěžší je nevytvářet konflikty zájmů mezi autory jiných pravidel a podmínek. ˝Rozhodující˝ není ten, kdo si myslí, že může a je hoden vytvořit svůj sen, ale ten, kdo svůj sen naplní harmonickou energií Duše: - Ten, kdo sjednocuje svou verzi stvoření a verze ostatních lidí do jedné společné, jednotné harmonické Skutečnosti, v níž neexistuje iluze oddělenosti. Jakékoli harmonické myšlenky a pocity zapalují vnitřní světlo člověka, které vše zahřívá a sjednocuje: ty disharmonické vytvářejí oheň a popel a pohlcují člověka zevnitř i zvenčí. Myšlenky a pocity oděné do slov mohou ničit, ROZDĚLOVAT, ponižovat, nenávidět..., nebo mohou SJEDNOTIT, pozvednout, obejmout, políbit a bezpodmínečně milovat... Některé myšlenky vytvářejí konflikty zájmů, jiné je naopak rozpouštějí. Když jeden člověk žádá druhého, aby mluvil, žije v naději, že bude vyslyšen. Vyjádřit svůj názor druhému člověku je vždy obtížné s vědomím, že to může vyvolat konflikt. Mnohem horší však je hromadit v sobě nevyřčené stížnosti a emoce a nacpat je do tlustých vrstev negativní energie. Jakékoli ˝přehazování˝ mezi lidmi je zpravidla výčtem podmínek pro přijetí druhého člověka, kdy člověk hledá u druhého člověka něco, co u něj chybí nebo je nedostatečně přítomno. Toto ˝zmítání˝ ustane, když člověk získá stabilní, harmonické a soběstačné vnímání sebe sama a světa kolem sebe - začne vědomě přitahovat ˝podobné˝ na vnějším obzoru... V žádném vztahu, kterého si vážíte, byste neměli hledat a přisuzovat si vinu, ale naučit se naslouchat jeden druhému, společně hledat příčiny neshod a vytvářet základ společného vnímání - být připraveni upravit své dosavadní názory a pravdy. Jinak místo symfonie harmonie a lásky vše skončí v kakofonii vzájemného sobectví... Hlavním cílem člověka je prožít, přijmout a vstřebat ve vědomém a vděčném prožitku VŠECHNO, aby se stal a byl VŠÍM: aby tvořil a řídil svou realitu ze stavu vnitřní harmonie a rovnováhy - aby se stal skladatelem a dirigentem jednotné symfonie svého nekonečného Života.
Na cestě k tomuto cíli klopýtáme, padáme, vstáváme a znovu klopýtáme... - procházíme obtížnou zkušeností pochopení příčin svých chyb a klamů. Za své chyby bychom se neměli stydět - jsou to nevyhnutelní společníci. Jsou to jen dopravní značky a ukazatele, které podněcují a korigují náš pohyb na cestě Života. Stačí je uznat, ROZUMĚT jim a poděkovat jim. Od té chvíle se uznané a uvědomované chyby mění ve vděčné a moudré ŽIVOTNÍ ZKUŠENOSTI. Zbavení se jakékoli negativity, jakékoli chyby, vždy začíná úplným uvědoměním si Příčin jejich vzniku - procesem nahrazení egoistických rozhodnutí harmonickými, naplněnými energií Duše.
Prvním krokem je paradoxně uznání bezpodmínečné Lásky k celému svému obsahu... a bez jakýchkoli podmínek pro její vyjádření. Celý význam výrazu - ˝Milovat sebe sama˝ - spočívá v přijetí všech svých vnitřních chyb... a pochopení jejich příčin a následků. Je to stav naprostého a VĚDOMÉHO PŘIJETÍ sebe sama takového, jaký v danou chvíli jste, v němž přestáváte hledat a posuzovat podobné nedostatky u druhýc, připraven a schopen sdílet harmonickou energii vaší Lásky s okolním světem. V podstatě se jedná o výstup z iluze rozdělení na malá já - výstup na vyšší úroveň vědomí - na úroveň stavu moudrosti. Moudrý člověk nikdy nedělí lidi na přátele a nepřátele, nikdy neobviňuje ani neodsuzuje, přijímá každého takového, jaký v danou chvíli je. Moudrý člověk jen dává druhému člověku možnost vidět jeho odraz v zrcadle ostatních lidí... Važte si těch, kteří s vděčnou zkušeností prošli ˝sladkým˝ i ˝hořkým˝ - uvědomte si příčiny obojího: Přestaňte hledat, přiřazovat, obviňovat a soudit ˝viníky˝. Važte si těch, kteří se plně milovali a přijali se všemi svými domnělými chybami a jsou ochotni i vás plně milovat a přijmout, a... bez jakýchkoli seznamů předpokladů. Nemůžete zažít sami sebe takové, jací jste, dokud se nesetkáte s tím, jací NEjste. Jsme VŠICHNI, které milujeme a přijímáme, i všichni, které nemilujeme a nepřijímáme - Jsme VŠICHNI, na které reagují naše myšlenky, pocity a emoce... v okamžiku Tady a Teď.
A konečně, a to vše o tomtéž.
V životě člověka se objevují pouze ti lidé a ty události a okolnosti, které odpovídají aktuální energetické úrovni jeho vědomí - vibracím jeho aktuálních myšlenek, pocitů a emocí... S přihlédnutím k výsledkům úspěšnosti prožitých životů. Nemá smysl klepat na dveře cizí reality, pokud její vibrace nejsou naladěny na vibrace vaší verze reality, neshodují se s ní nebo nejsou připraveny přijmout vibrace vaší verze reality... a vy jeho. Než se budete moci podělit o své světlo s jinou osobou, musíte ho zažehnout sami v sobě... Než budete moci mít to, co chcete venku, musíte BÝT uvnitř sebe - odpovídat vibracím jeho energie - být schopni ji přijmout, vyzařovat a udržet. Pokud někdo z vlastní vůle opustí váš život - znamená to, že vaše společné cíle a zájmy již nejsou v souladu. Naučte se ODCHÁZET z vašeho života, když se vaše cíle a záměry přestanou shodovat... bez zášti a s vděčností za tuto zkušenost.
P.S.
Dříve nebo později, po přečtení mnoha chytrých knih a rozhovorech s mnoha moudrými lidmi při hledání odpovědí na své otázky, dojdete k hlubokému poznání - hlavní KNIHA, která má odpovědi na všechny vaše otázky, vždy byla, je a bude ve vás - v každém člověku. Tato kniha je jako ladička, jako vnitřní rezonance, připravená odpovědět na všechny vaše otázky, stačí se jí jen dotknout svým probuzeným vědomím.
Každý člověk, naprosto každý, má sakrální multidimenzionální výtah, který je v každém okamžiku připraven vrátit naše malé já z iluze oddělenosti do našeho původního stavu multidimenzionálního LIDSTVÍ ...
Všechny naše otázky a hledání odpovědí na ně, všechna naše tápání a omyly jsou hledáním tlačítka tohoto výtahu... s nápisem: ˝Nahoru˝ - výstup na novou úroveň vědomí... z nesnesitelné reality.
Zdroj:
https://absolutera.ru/article15030
Zpět
