Zprávy

3994 Jak se sem Mari Swaruu dostala Cosmic agency [ UFO ] 2022-12-12
Mari Swaruu: Dobrý den. Jsem Mari Swaruu.

Byla jsem požádána, abych více a podrobněji vyprávěla o tom, jak jsem se sem dostala, protože to není dobře pochopeno, tak to udělám.

Než začnete cokoli dalšího, zamyslete se nad tímto:
Vaše auto, vaše kolo, váš mobilní telefon, váš počítač a celý váš život by ještě před dvěma sty lety byly považovány za naprosto neuvěřitelné a fiktivní. Byla polovina roku 2021, mně bylo třináct let a už pět let jsem žila převážně na Zemi. Říkám ʺpřevážněʺ, protože jsme s matkou několikrát do roka jezdili na prázdniny mimo planetu, většinou na Vieru - andromedskou vesmírnou stanici a na planetu Cyndriel, Aldebaran. V místě, kde jsem žila, byla ´plandemie´ na vrcholu, takže matka už nevedla žádné kurzy zdraví, kondice ani sebeobrany a já jsem už nechodila ani do školy.

V té době jsem už přes dva roky navštěvovala hodiny klasického baletu. Velmi se mi to líbilo, a dokonce jsem vážně uvažovala o tom, že se stanu profesionální tanečnicí klasického tance. Intenzivně jsem na to trénovala, stejně jako na gymnastiku, protože jsem velmi pružná; jde to ruku v ruce. Ale ta situace, o které všichni víte, mě přiměla stáhnout se do izolace. Ani ne tak kvůli mandátům, ale proto, že jsem se nemohla dívat na to, jak lidé propadají tak očividně falešné situaci, a právě proto jsem se prostě nemohla podřídit žádným mandátům, nutnost to dělat mi otravovala duši. Takže jsem měla těžké osobní problémy, a to i s tak jednoduchými věcmi, jako je donést něco z obchodu. Měla jsem vážný problém s odmítáním, asi pochopitelně. Proto jsme se s matkou rozhodli opustit Zemi, alespoň na nějaký čas, než se ta situace posune, pokud se vůbec posune, a rozhodli jsme se žít uvnitř andromedské vesmírné stanice Viera, přičemž jako náš dům jsme použili máminu hvězdnou loď - Suzy TP 157M -, protože je uvnitř dostatečně velká. Moje máma, kromě toho, že byla osobní trenérkou, což bylo její lidské zaměstnání, byla vždycky pilotkou stíhaček ve službách tajgetské společnosti, proto měla tu stíhačku třídy Suzy.

V polovině roku 2021 se ve vesmíru vyskytl jistý problém s jedincem, který se choval regresivně a nepřátelsky vůči tajgetské společnosti. Nemohu zacházet do podrobností, protože jsem byla výslovně požádána, abych to nedělala. Mohu jen říct, že to byla součást promyšleného spiknutí s cílem převzít kontrolu nad Taygetskou společností, do něhož byla zapojena pozemská regresivní Kabala. Tuto osobu v té době pronásledovaly tajgetské lodě a bylo hlášeno, že by se toto individuum mohlo pohybovat v okolí našeho sektoru, takže moje matka byla ve střehu. Ale protože nikdo nemůže být neustále ve střehu, jednoho dne se moje matka dostala hluboko do biosféry Andromedské Viery - velké vesmírné lodě ve tvaru klínu, která se skrývala za Měsícem.

Byla už hodiny venku uvnitř přírody a já byla sama uvnitř naší lodi, když Suzyina umělá inteligence začala hlásit detekci blízkosti, což znamenalo, že se v oblasti nachází osoba, kterou Taygeťané hledají. Máma si s sebou nevzala komunikační zařízení. Nevěděla jsem, co mám dělat, protože ta potulná loď měla konfigurací průletu, což znamenalo, že brzy odletí, kdo ví kam, a zase se ztratí. Učinila jsem rozhodnutí, kterého jsem později hodně litovala. Dala jsem Suzy pokyn, aby se vznesla z hangáru Viery, kde jsme se nacházeli, a aby tu loď pronásledovala.

Samozřejmě jsem o hvězdné navigaci nevěděla všechno, ale v té době jsem si myslela, že toho vím dost. Nevěděla jsem však, že osoba, kterou jsem se pokoušela sledovat, je zkušený pilot stíhačky a zkušený instruktor tajgetských stíhacích pilotů. Když si všimla, že ji sleduji, začala provádět bojový manévr známý jako přeskakování prostoru. To znamená, že mnohokrát náhodně přeskakovala z místa na místo, aby se mě pokusila ztratit. Jak už jsem se zmínila, hvězdná loď zanechává v poli kolem místa, kam skočila, poruchu, která trvá několik vteřin, nebo dokonce minut, což stačí na to, aby jiná hvězdná loď mohla přečíst frekvenci poruchy a díky ní může počítač zjistit, kam se ta druhá hvězdná loď vydala. ʺFrekvence detekce cíle.

Problém je v tom, že ta pilotka stíhačky, kterou jsem se pokoušela sledovat, byla velmi zkušená, takže začala nejenom přeskakovat v prostoru, ale také přeskakovala v čase, a to je, když pilotka stíhačky nejenom přeskakuje z náhodného místa na náhodné místo, ale také přeskakuje do jiného časového okamžiku každého z těch míst. Tím je tu další úroveň, nejenom uvažovat o tom, kde loď byla, ale také kdy tam byla, skákat dovnitř-a ven z těchto náhodných míst se zřejmým záměrem ztratit loď, která ji následuje, moje. To by mělo za následek, že bych se těžce ztratil v čase a prostoru.

Stála jsem proti velmi zkušené pilotce stíhačky, která dělala, co mohla, aby ztratila to, co považovala za velkou hrozbu pro sebe, protože její loď, rovněž třídy Taygetan Suzy, zjistila, že moje loď je Suzy 2, neboli ʺSuper-Suzyʺ, nejnovější a vylepšený model, proto je pro ni klasifikována jako maximálně nebezpečná. Nevěděla, že pilot je obyčejná třináctiletá školačka-baletka, nikoliv zkušený stíhací pilot. Takže ano, ztratila jsem se v čase a prostoru.

Už po několika minutách jsem byla tak ztracená, že jsem se nemohla vrátit tam, odkud jsem přišla. Nezaznamenala jsem si frekvenci a pořadí každého svého skoku a opakovaně jsem přepisovala frekvenci své původní polohy, a to všechno proto, že jsem byla příliš nadšená, protože jsem si myslela, že na mě bude máma pyšná, že jsem chytila toho zběhlého pilota, kterého hledali Taygetané. V podstatě jsem ani nevěděla, co dávám letovému počítači lodi za pokyny. A tak jsem se nemohla vrátit tam, odkud jsem přišla, zatím.

Ale byla tu ještě jedna velmi zkušená pilotka stíhačky, která také pátrala po stejné zběhlé osobě a také sledovala frekvenční přeskakování té lodi a profesionálně ji lovila: moje matka, ale z jiné časové linie, Athena Elizabeth Swaruu - Tina - ta, kterou všichni znáte, mnohem mladší než moje původní matka, jen o pět let starší než já, ale už s velkým výcvikem. Takže naštěstí pro mě objevila mou loď, která se také pokoušela sledovat toho tuláka.

Otevřela se mnou komunikační linku, ale zpočátku jsem nepřijímala obraz, jen zvuk, protože jsem se trochu bála, i když jsem se jí okamžitě otevřela, když jsem slyšela její hlas, hlas mé mámy. Když jsem ji konečně viděla na videu, poznala jsem její postavu, ale vypadala nejen mladší, ale i jiná. Byla v šoku, když viděla, jak jsem mladá, a hned mě požádala, abych si s maminkou promluvila, a zeptala se, kde je. Samozřejmě jsem jí musela všechno vysvětlit a ona byla dost znepokojená mou situací, když věděla, že jsem tam uprostřed hlubokého vesmíru, uprostřed ničeho - sama a bezradná.

Jako zkušená pilotka stíhačky, i když také velmi mladá, udělala dál to, že obě lodě spolu zakotvila pomocí jejich břišních poklopů, pak propojila počítače obou našich hvězdných lodí, takže ta moje sledovala tu její jako zrcadlo, aby se zase neztratila, a já se přenesla na palubu její lodi, kde jsme se poprvé setkali a já jí sdělila novinky. Řekla jsem jí, že jsem její dcera z jiné časové linie.

Samozřejmě jsem brečela a plakala, ale Tina mě uklidňovala, že mi pomůže najít cestu zpátky domů, a řekla mi, že ona je teď moje matka, zatímco já se vrátím k té, která mě zrodila. Ale nejdřív musela chytit toho zběhlého pilota. Posadila mě tedy vedle sebe do kokpitu své lodi, zatímco ta moje nás stínovala pomocí své umělé inteligence jako pilot napojený na Tinin lodní počítač. Netrvalo dlouho, než jsme opět našli stopu toho zběhlého pilota.

Co se stalo potom, byla velmi nervy drásající sekvence bojových manévrů mezi Athénou a oním pilotem, časově i prostorově přeskakující ve vysoké rychlosti, která nás všechny zavedla do hvězdného systému Proxima Centauri, kde se Athéně podařilo předvídat a odhadnout, odkud přesně se ten regresivní pilot při přeskoku vesmírem vynoří, dorazit tam jako první a umístit mou loď Suzy jako návnadu, takže když se darebácký pilot vynořil z hyperprostoru, veškerá jeho pozornost se soustředila na mou prázdnou loď, aniž by mohl vidět Athéninu.

To vše v sekvenci, která trvala jen několik vteřin a ve velmi vysoké rychlosti, Athéna zaznamenala přímý zásah do lodi regresivního pilota, zničila její motory a trvale ji vyřadila z provozu, v akční scéně, která byla zdaleka nejnapínavější, jakou jsem kdy prožila. Pak Athéna, rovněž expertka na bojová umění jako moje původní máma, vstoupila na loď rebela a sama pilota zatkla, zatímco já jsem si na můstku Tininy lodi kousala nehty.

O necelé dvě hodiny později dorazil těžký křižník třídy Toleka a s ním několik dalších stíhacích lodí Taygetanů a také početný vojenský oddíl Centaurů Alfratanů, aby dohlédli na to, co se děje. Koneckonců je to jejich prostor. Časová linie, ve které se to všechno odehrálo, je tato časová linie, ve které se právě nacházíme. Všichni jsme se vydali do Temmeru, abychom oznámili, co se stalo, všechny lodě, včetně našich dvou Suzy a té napůl zničené, kterou používal rebel, nyní ve vazbě.

Ačkoli jsem byl opět v Temmeru, neměla jsem příležitost vrátit se na pláž, protože mě víc zajímal návrat domů k matce a do mé původní časové linie. V Temmeru získala Athena Elizabeth Swaruu neboli Tina oficiální bojový sestřel. Nikdo nezemřel a dodnes je jedinou stíhací pilotkou, která kdy úspěšně sestřelila hvězdnou loď třídy Suzy.

Poté, co všechno to vzrušení pominulo, a ještě v Temmeru ve vesmírném přístavu Toleka City, jsme s Athénou s pomocí umělé inteligence její lodi propojené s mou vlastní lodí začali zkoumat všechna data, abychom zjistili, odkud jsem přiletěla, abych dešifrovala frekvenci a mohla ji přeprogramovat zpět do počítače své lodi a vrátila se domů . Ale všechno bylo vymazáno a všechna data byla ztracena nebo zamotána tak, že se nedala rozluštit. Srdce se mi sevřelo, byla jsem velmi smutná a nedělala jsem nic jiného, než že jsem plakala a plakala.

Tina trvala na tom, že je teď moje matka a že si nemám dělat starosti, že chápe můj smutek. Z Temmeru jsme se vrátili sem, na hvězdnou loď Toleka, která obíhala kolem Země, kde na Athénu čekali její přátelé. Potkala jsem Taygeťany, které všichni znáte, a malou Sophii Yazhi Swaruu, která je o čtyři roky mladší než já. Dodnes se nemohu vrátit do své původní časové linie. Nemůžu se vrátit tam, odkud jsem přišla.

Takže až do dnešního dne zůstávám tady, žiji na palubě tajgetské vlajkové lodi Toleka, s královnou Alenym První a její tajgetanskou posádkou, s Athénou jako mou novou mámou a Yazhi Sophií jako mou malou sestrou. Po původní matce se mi stále velmi stýská, i když už se blíží dva roky, co jsem tady. Myslím, že mi bude chybět vždycky. Jsem velmi smutná kvůli tomu, co se stalo.

Ale na druhou stranu jsem také poznala velmi milé a milující přátele, kteří jsou teď mojí rodinou, tým Taygetanů. Athéna a Yazhi trvají na tom, že moje původní matka, která je v jiné časové linii, trpí mou ztrátou jen v mé vlastní hlavě, protože tam se čas neposouvá, ne ve vztahu k této časové linii, ve které se všichni nacházíme. Takže technicky vzato si moje původní matka ani nevšimla, že jsem zmizela. A kdyby se ty frekvenční kódy k mému původnímu místu daly nějak obnovit, mohla bych se tam vrátit a moje původní matka by si ani nevšimla, že jsem zmizela. Ale samozřejmě by si všimla, že jsem o dva roky starší než předtím. Zmatek... (pozn. nic není ztraceno, vše je registrováno, jen má být teď tady.. tož vítej, děvče)

Zatím jsem tady a tohle je teď moje rodina. Mám je moc ráda! Děkuji vám všem, že jste tu dnes se mnou. Hodně lásky a velké, velké objetí.

Zdroj: https://swaruu.org/transcripts/how-mari-swaruu-got-here-english

Zpět