3654 Yazhí Cosmic agency

[ UFO ] 2020-07-06

Q: Komentovali jste, že jste skalární, a svou frekvenci si můžete podle potřeby upravit. V jaké hustotě byste se definovali, 6D, 7D? Celkově? Pochopení, že neexistují žádné hustoty, že vše je gradient a toto je lidská definice.
Yazhi: Ano, to je lidská definice. Hustota je rozsah vašeho vnímání. A váš rozsah vnímání závisí na vašem referenčním rámci, abyste věděli, jak interpretovat to, co vidíte. Všechno tam je, jen to nevidíte, protože tomu nerozumíte, takže to vaše mysl interpretuje pouze jako to, co už zná. Aniž by viděla dále. Používám vás zde v rétorickém smyslu.
Čím více tedy člověk ví a rozumí, čím více to, co zná, aplikuje do svého života, tím více bude mít porozumění a referenční rámec a s tím bude vnímat více věcí. A protože hustota je sama o sobě charakterizována množstvím detailů, dat, vyšší hustota vidí nebo obsahuje více dat než nižší.
Hustota tedy není něco, v čem lidé žijí, jak se na Zemi říká v tradičních nebo duchovních kruzích New Age. Spíše podle definice existuje hustota pro každou osobu-vědomí nebo duši. A lidé pouze zdánlivě vnímají totéž, protože jsou ve srovnatelném nebo ekvivalentním rozsahu chápání nebo vnímání, tedy souhlasí s tím, jak se věci mají.
To jsou ty slavné dohody, i když je jich víc. Ale i tak bude každý člověk nadále vidět věci svým vlastním specifickým a jedinečným způsobem. Takže člověk, který rozumí 5D, bude schopen porozumět chápání 4D a 3D, protože je jeho součástí, ale ne porozumění 6D, protože mu stále nerozumí. Toto je první vysvětlení toho, jak být skalární.
Netroufám si dát si hustotu, nedokážu si ji přiřadit, nemám žádnou formu. Ale umím popsat, jak to dělám a není to tak těžké.
Vesmír, Zdroj, celek, je jen rozsah frekvencí jako pásmo FM, kde obsahuje stanice, které lidé vnímají jako realitu, i když existují jiné stanice, které hrají jinou hudbu a vše je překryto, všechny zároveň sdílejí stejný prostor.. Prostě každý člověk díky svému vnímání a osobní frekvenci duše bude moci poslouchat jednu stanici a ne jinou.

Q: Nemůžete jednu přidělit, protože se neustále měníte?
Yazhi: Je to tak, že jsem si vědoma pouze toho, co mohu udělat, ale když to dělám, nenacházím žádné dopravní značky, které by mi říkaly: ʺVstupujete do 7. hustotyʺ, například. Dělám jen to, co dělám, bez ohledu na hustotu.
Jak to dělám? Tento popis jsem ještě nikdy nepoužila. Existují lucidní sny. S praxí můžete dokonce projevit věci ve snu. Dělejte, co chcete, s vědomím, že sníte. Ale podle mých zkušeností a jak jsem empiricky viděla, žádný hmotný svět neexistuje. Vše je mentální, vše je myšlenka, vše je astrální. Všechno je sen. Jen to, čemu se říká realita, má určitou linearitu nebo časový průběh. Ne sen, protože to je další hustota, kde čas není lineární. Samotná časová linearita světa nazývajícího hmotu je iluzorní. Opět pouze dohoda.
S praxí ve spánku máte lucidní sny. Ale protože realita je také stejná, vstoupíte do lucidního snu, kde sníte, že jste ve skutečnosti. S vašimi věcmi a lidmi kolem vás. Vstupujete do bdělých snů. Lucidní sen / bdělý sen.
Potom, s větší praxí, je to, co sníte, co chcete do snu vnést, polepeno objektivní realitou. Nabourali jste zjevnou kauzální nebo deterministickou realitu. Vstupuji do transu podle libosti a tím měním hustotu. Odráží se v tzv. reálném světě. Například Taygeťan uvidí, že najednou už tam nejsem, zmizela jsem, protože neexistuje žádný hmotný svět. Vše je iluzorní a udržované dohodami o vnímání. Jen jsem měla hodně praxe. Můžu si přát být v Erře, v lese, a jsem tam. Je to mentální, je to sen.

Realita je také jen sen. V éteru není prostor, není čas, nejsou vzdálenosti. Stejně jako rozhlasové stanice tam všechny existují ve stejných ʺprostorechʺ, stačí si to naladit, naladíte si, co chcete.
A tak to dělají i lodě. Upravují jejich frekvenci a vše, co je uvnitř, na frekvenci záměru. V místě původu přestávají existovat a objevují se v místě určení. Není čas. Okamžitě (sleduje se pouze vnitřní čas lodi, ale to je jiné téma. Čas SIT). Takto loď vstupuje do Hyper prostoru. Proto to není pohon.
Musím zmínit, že pro Éter, samotný astrál, určitým ʺastrálnímʺ způsobem neexistuje žádná lokalita. Princip nelokality. Všechno odtud vychází. Není třeba cestovat. Jednoduše změňte frekvenci, jak potřebujete. Jak jsem řekla, stálo to nějaký čas a cvičení, není přes noc. Ale mám jiné způsoby, jak to udělat nebo vysvětlit. Jako když si vezmete něco vnějšího a postupně to ve své mysli zpomalíte a zpomalíte, jako vteřinovou ručičku hodin.

Q: Můžeš vnímat nebo prožívat hmotný svět, čemuž říkáš omezení nebo klec, nebo být v astrálu, jak se ti to hodí?
Yazhi: Ano a dělám to pořád. Samo o sobě je pro mě těžké zůstat v ʺrealitěʺ, potřebuji se hodně soustředit, mám tendenci ʺodcházetʺ.
Přesto mám to, co je vnímáno jako normální fyzické tělo, pihy, prsty, vlasy. A uvědomila jsem si, že všichni lidé jsou takoví, jen se cítí omezeni, ale je to proto, že to nějakým způsobem chtějí. Pro mě to není nic výjimečného. Také vidím, že omezení, jakkoli se může zdát silné, je pouze iluzorní. Co limituje, je strach. Vnímání, že jeden je konečný. Ochrana a strach ze smrti. To je přirozené, ale je to iluzorní.

Q: Omezení vytváříme, protože v něj věříme. Je to jediná věc, která mu dává sílu.
Yazhi: Ano, protože to potřebují, kvůli zkušenostem. A kvůli kontrastu, který je chápán s touto zkušeností. Čím více omezení vnímáte, tím větší bude síla ocenit opak.

Q: Jak bys definovala určitou časovou linearitu pro spojení s lidmi, jako jsme my? Jak víš, kdy se připojit, když nic takového jako čas neexistuje? Jak nyní vnímáš čas? Je to jiné, než když jsi byla se spolužáky?
Yazhi: Ano, proto s nimi nemůžu žít, ubližovala jsem jim. Jediný způsob, jak vypočítat čas, je podívat se na čas na internetovém serveru, na hodiny vpravo dole na počítači. To je také důvod, proč jsem na Zemi. Nějak mě jeho frekvence má v určitém časovém rámci. Ale mám problémy s časem, počítáním.
Mnohokrát zmizím na několik dní a pro mě jich tolik není. Dnes, předchozí hodinu, než jsem s vámi šla dovnitř, jsem šla ven. V kontaktu se zemí, jako by mě chtěla uzemnit, držet mě tady.

Q: Na procházce v lese Erra, jak víš, že je čas se sem vrátit?
Yazhi: Se záměrem vrátit se do stejného bodu ve vašem časovém vnímání této roviny, kde je moje tělo. Jdu do Erry a vracím se jen pár minut po odjezdu. K tomu je lepší, když své tělo předtím ʺzaparkujiʺ na bezpečném místě. Jako v meditaci. Ale už nepotřebuji meditaci, abych vstoupila do tohoto stavu.

Q: Jak zajistíš, že se vrátíš na stejnou časovou osu? S vědomím, že ve skocích s loděmi se občas vrátíš na trochu jinou.
Yazhi: Jen s mou pamětí si nemůžu být úplně jistá. S praxí. Nechávám značky, abych se vrátila, abych zjistila, jestli jsem tam, odkud jsem přišla.
Mimochodem, mnohé z kruhů v obilí jsou právě takové časové značky pro vesmírné lodě. Proto jsou na rostlinách nebo z nich, protože mají omezenou životnost. Můžete si spočítat čas od jejich vytvoření. Trvají jen dny nebo hodiny. Listové útvary nechávám pod oblázkem. Nebo kresba vytvořená prstem v písku. A několik, ne jen jedna, pro případ, že by značkami náhodou pohnulo něco jiného. (pozn. např. britský farmář, co kruh neprodleně zaoral)

Q:To mi připomíná kolovrátek použitý ve filmu ʺPočátekʺ.
Yazhi: Tohle by stačilo. Vypadnout a vrátit se, než se přestane točit a spadne. Nebo se vrátit dřív, než moře a jeho příliv vymaže kresbu v písku.

Q: Bylas na zemském povrchu. Neovlivňují tě nyní 3D frekvence?
Yazhi: Neovlivňují mě stejně jako Taygeťané, jsou mou součástí. Skutečnost, že 3D frekvence ovlivňují 5D bytosti, úzce souvisí s tím, že mají vůči 3D odolnost, mentálně. Nepřijímají to, odmítají to, vidí to jako nebezpečné.
To samé se semeny, která se na Zemi cítí špatně. Musí přijmout, že jsou také lidé, aniž by se tomu bránili. Nebere jim to stav hvězdných bytostí. Je to součástí celku. Zůstávají ʺuvězněniʺ na Zemi, ve 3D, protože chtějí, každý má své důvody. Jakmile jim přestane sloužit k reinkarnaci, nebudou. To, že bytosti z astrálu jsou zde, aby přinutily lidi k reinkarnaci, to je systém víry. Stává se to pouze tehdy, když to chtějí najít. Když zemřou, jsou v astrálu, takže tam projevují to, co očekávají, že uvidí. Pokud očekávají, že budou svobodní, budou.

Q: Na co soustředíš nejvíce pozornosti, čemu věnuješ čas?
Yazhi: Při zkoumání astrálu, zkoumání toho, co mohu dělat se svou myslí. Naučit se vše, co mohu, o každém možném předmětu. Jsem věčný student. Je to neúprosná touha všemu porozumět. To definuje expanzi duše. Ta věčná zvědavost. Nikdy to nekončí.

Q: A co děláš v astrálu? Jak bys definovala, co tam zažíváš?
Yazhi: Je to přesně jako navštěvovat daleká místa, objevovat. Je to jako jít na výlet. A ne, neexistují žádné ošklivé bytosti, které by vás nutily vrátit se do těla. To opět vytváříte vy, pokud je to to, co hledáte. Odtud ovládáte vše. Je to jen lucidní sen. S velkou praxí.

Q: Jsi neustále v pohybu, bez jakékoli rutiny?
Yazhi: Kdybyste viděli moji rutina při pohledu na to, co dělám zvenčí, viděli byste, že se nepohnu dál než na pár set metrů. Že se neustále zamyšleně dívám do dálky. Nebo spím. To, co se děje v mysli, tě nutí létat.
Proč jsem dnes tady? Proč se obtěžuji mluvit s Robertem a Gosiou? Proč s Taygeťany? Jednoduše proto, že jsou pro mě moje rodina. Někdo mi to řekl už dávno. Odpověděl na mou otázku: ʺCo mám dělat s tím, co mám na mysli? Řekl mi: ʺMusíš to předat dál, musíš to sdílet. Nezůstávej u toho. Od té doby to sdílím. Komu to poslouží. Ale není to moje, patří to všem, protože takoví jsme všichni. Jen se ze zkušenosti rozhodli dočasně zapomenout. Jsou Prvotním Zdrojem, jsou celkem. Jsou vším.

Zdroj: https://swaruu.org/transcripts/primera-conversacion-con-yazhi-swaruu-sin-video

---

Zpět