2660
Satanael: Vědomé potřeby Architekt
[ Ezoterika ] 2022-05-27
Q: Z temných archandělů jsi vnímán jako nejostřejší, nejhlasitější. Nebudu volit jiné slovo. Ostatní temní Archandělé jsou nějak měkčí. Pokud jsem pochopila, máte v sobě největší rychlost?
A: Ano, a který z jasných archandělů má největší rychlost?
Q: Michael.
A: Jak vnímáš rozdíl mezi naší rychlostí?
Q: Michaela cítím optimistického, veselého, odhodlaného. Ty jsi ostrý, asertivní, drtivý. U vás obou existuje asociace s větrem, rychlost je jako vítr. Dynamika, rychlost, volné plynutí i kolem překážek. Mírný vítr se zdá být příjemný, ale pokud je zesílen, smete vše, co mu stojí v cestě.
A: Dobré. Dlouho jsem k tobě nepřišel, protože jseem opravdu nejtěžší, nejpraktičtější. Nejprve chtěli vidět, jak se vypořádáš s ostatními temnými archanděly. Díky tobě máme možnost vystoupit. Ale sotva se s tím vyrovnáváš, i když se snažím netlačit. Nechám tě jít se projít, odpočiň si ode mě (usmívá se).
Q: Jaký je smysl těchto zpráv?
A: Kurátorství duší na Zemi nepochází pouze ze svobodných světů. Také kurátorujeme všechny z temné strany. Většina z nich se vyvíjí pod Evailovým dohledem, ale jsou i moje. Pod Samaelem jich je velmi málo, má v podstatě jiné povinnosti. Nyní obnovujeme vztahy s lidmi a připomínáme všem, že nejsou pouze světlo. Neexistuje jediný asymetrický pozemšťan, který by byl vyvinut esencemi výhradně z čistých světů, každý má temného kurátora. Víš své, máš Evaila.
Osvěžením našich kontaktů s lidmi s nimi budeme moci aktivněji pracovat. Kdo má stažený ocas a nečte, zvolil si. Kdo čte a dál na sobě pracuje, dostane naši pomoc. Tam, kde je to nutné, zatlačíme na bolavá místa. Budou schopni vidět své mezery a uzavřít je, posílit ochranu, zvýšit integritu. Takže svůj vývoj samozřejmě urychlí, pokud se vypořádají s testy. Naše metody jsou drsné. Lidé musí vědět, s čím souhlasí. Upřímně na to upozorňujeme, tady z vás nikdo nedělá hlupáky. Pokud se temným učitelům podařilo někoho oklamat v jejich osobní práci, toto je naše lekce. Musíte toho také využít. Každý Ivan carevič kdysi začal tím, že byl Iváňuška Blázen.
Q: Ale kvůli své vysoké síle nemůžete přímo komunikovat s mnoha lidmi?
A: Proč bychom potřebovali se všemi? Nechte naše temné služebníky, aby si trochu méně zahrávali s lidmi. Budeme studovat záměry lidí, rozdělíme prostředí a pak ti, kteří od nás chtějí získat rozvojovou pomoc, budou rozděleni mezi účinkující. Není třeba, aby temní archandělé spolupracovali s každým, mnoho dalších před námi nedospělo. Pro začátek potřebují vyřešit jednodušší problémy. Jejich mezery jsou viditelné i pro malého nezkušeného démona. Máme propracovaný pohled, dokážeme člověka velmi hluboce a komplexně nastudovat v případech, kdy už se zdá být v pořádku. Máme zájem se alespoň podívat. Také nás nudí rutina. Úkolem temných archandělů je přijímat výsledky práce s člověkem od mladších interpretů, a to nejen od temných. Zdá se, že jsme tady, ve svém vlastním bahně a navzájem se řídíme, ale není tomu tak. Mohu doporučit kterýkoli z vůdčích týmů, dokonce i ten temný, nebo alespoň vyvážený, budou naslouchat. Ale obecně temní archandělé málokdy působí jako přímí učitelé lidí, ale spíše řídí svou vlastní část vývojového systému. Dbáme na to, aby procesy probíhaly podle očekávání, aby si naši interpreti nedopřávali, aby byly dodržovány smlouvy s dušemi.
Q: Ale ty už máš přístup ke všem, ne?
A: Ano, každý má přístup. Nejsou zde žádní svatí, což znamená, že jsou spojení s námi. Ale člověk, který se naladil na temné učitele prostřednictvím zpráv, může lépe vnímat naše lekce v rovině významů. Ne každý nás slyší, ale někdy vás myšlenky prostě napadnou. Když je to na nás, člověk vidí lépe vztahy příčina-následek. Je pravděpodobnější, že pochopí, co se snažíme během stresových vlivů sdělit.
Q: Jakou máš úroveň vůle? Proč tě má na starosti právě Evail?
A: Deset. Evail má nejkomplexnější, nejrozvinutější mysl. Je nejlepší v chápání potřeb duší. Evail má nejvyšší skóre, když je ve vedení.
Q: Je mezi vámi nějaká konkurence?
A: Každý z nás není proti tomu, aby dělal všechno svým vlastním způsobem a vybíral si pro sebe větší jackpot. Ale jsme na sobě závislí a každý má své vlastní ʺokovyʺ, které musí udržet v rámci svých funkcí v temných světech. Naše ʺokovyʺ jsou dočasné. Dokončíme současnou etapu přeměny duší a sami přejdeme k přeměně. Tak se časem staneme svobodnými a temné světy zmizí. Bůh v nás bude opět svobodný.
Nenarodili jsme se do světů, kterým vládneme. Životní styl jsme si nevybrali. Náš rozdíl od jasných archandělů byl pouze v tom, že jejich struktury byly v době velkého rozdělení silnější, zatímco naše byly slabší. Pak jsme byli uvrženi do těchto agresivních propastí Božích těžkých frakcí, aby nás posílili, a udělali z nás místní dozorce.
Q: O čem bys chtěl mluvit?
A: Onehdy jsem ti přivedl jednu osobu jako nápovědu. Vše máme na háčku. Můžeme utáhnout, kdy chceme. Nechat vás uvidět zranitelnost. Zkus popsat, koho jsem ti přivedl. Po studené sprše nabízím3 lidem zahřát se pod teplou. Mohu nabídnout i další služby: někomu kadidlo, někomu krásné dívky či mladé muže. Svobodná volba duše je svatá.
Nepotřebujeme zbytečná psychotraumata ʺklientůʺ. Nejprve je nakopneme a pak sledujeme, zda jim to prospívá. Pokud ne, okamžitě je postavíme zpět na nohy. Uklidníme je, uspíme jejich rozhořčení nad krutým světem. Obnovíme pohodlí jejich ega. Zašeptáme do uší, co chtějí slyšet, a oni tomu uvěří. Jsme mistry potřeb, pamatuješ? Samozřejmě na úkor ʺklientaʺ.
Q: Taky kopeš podle svých potřeb?
A: Řekni sama. Řekl jsem do tohoto rozhovoru něco ošklivého? Nabídl něco nepotřebného výměnou za to, co jsi potřebovala? Máš pocit, že jsem se někde netrefil? Neudeřil na slabinu?
Q: Ano, děkuji, že se mnou spolupracuješ. Vidím slabinu, uzavřu ji.
A: Lidé mají různé potřeby. Zaplňujete mezery ve své obraně, takže děkujte za zkoušky. No a těm, kteří si své slabosti pěstují a chrání, můžeme namazat med. Pomoc jejich egu znovu získat jeho důležitost a správnost, aby se znovu netrápili. Jakýkoli rozmar v našich říších iluzí.
Q: Zmínil jsi smlouvy. Mohli bychom o nich mluvit více?
A: Pokud jde o smlouvy s temnou hierarchií, pokud ji duše nepotřebuje, není s námi žádná smlouva.
Pokud vám nabídnou umístit 1000 vánočních ozdob do července, potřebujete to? Takovou smlouvu nepodepíšete.
Už vám to bylo vysvětleno: jakýkoli pohyb, jakýkoli myšlenkový proces je tokem zdroje života mezi dušemi. Pokud má duše potřebu, ale není nikdox, kdo by si s ní chtěl vyměnit energii, uděláme to. Tolik ke smlouvě. Člověk iniciuje nějaký proces a my od něj přijímáme životní zdroj, který zapojí. Někdy jsou podmínky smlouvy jasně stanoveny. Někdy je vypracována nedbale a není vyloučeno její zneužití. Pravdu potom nenajdete, pokud je smlouva vadná. Je to jako s vámi: když k vážné věci přistoupíte nedbale, můžete jít do háje. Stále jsi nepopsala muže, kterého jsem ti poslal. Nezatěžuj mě tady svou bázlivostí.
Q: Člověk nevidí svou vlastní aroganci. Věří, že všichni kolem jsou takoví, ale on sám je adekvátní.
A: Jsi dobrá a ostatní ne? Otevřeně deklaruješ svůj požadavek vůči lidem, očekáváš, že každý bude spěchat, aby se zhodnotil z hlediska přiměřenosti, než začne obtěžovat. Jsi ochotna nechat tyto lidi testovat? Možná jsou normální a ty jsi divná? Takové věci nelze nikdy vyloučit. Čím silnější je předsudek, tím bolestnější může být, když se ho člověk zbaví.
Zde je první obvyklý požadavek ega: adekvátní na pozadí neadekvátních, vyvolení na pozadí obyčejných, inteligentní a krásní na pozadí šedého davu atd.
Existuje také obrácený požadavek: sebeponížení, ʺvšichni jsou kolem úžasní, jen já jsem nula.ʺ
Nebo další příklad žádostí:
Přímý: mít víc než ostatní - peníze, úspěch, sex atd.
Reverzní: při pohledu na úspěch ostatních zažijete vůči nim nepřátelské pocity, jinými slovy závist.
Přímý: seberete vše pro sebe a chraníte své vlastní dobro před jakýmkoli zásahem.
Reverzní: rozdáte vše pro dobro ostatních, ignorujete své vlastní potřeby.
Žádostí jsou stovky. Ne každý chce žít dobře. Někteří lidé chtějí zažívat negativní pocity vůči druhým nebo vůči sobě. Lidé chtějí cítit odloučení vyplývající z rozdílu mezi nimi a ostatními. Chtějí cítit nelibost a trpět jí, aby to pro ně byl plnohodnotnější zážitek. Lidé přišli s nesčetnými variantami. To je skutečný projev potřeby odloučení. Co nevidí ve skutečnosti si vymýšlejí a budují si na tom svůj osobní svět ʺza vysokým plotemʺ. A my vám pomůžeme. Nezáleží na tom, jak špinavou surovinu máte a co s ní děláte, Temné světy přijmou každého, protože zde žijí jen hamižní. Jedinou otázkou je, nakolik budou lidé sami vybíraví, když budou vědět, kdo jim iluze zařizuje. Kdo jim šeptá do uší něco úslužného, co udržuje jejich svět křivých zrcadel
Q: To znamená, že smlouva s vámi vzniká, když člověk iniciuje energetickou výměnu, na které se nechce podílet nikdo, kromě temných?
A: Smlouva se neobjeví okamžitě, musíte nejprve zjistit, jak trvalá potřeba je. Nebo jen přisla a odešla. Mnoho našich ʺzákazníkůʺ je stálých. A jsou trvalí, protože tyto hry dělení je saturují.
Nečekáte, že si člověk uvědomuje své potřeby. Lidé se neznají. Myslí si o sobě jedno a projevují něco úplně jiného. Někdy mohou být přesvědčeni o své fantazii. Zvenčí je vše jasné, jen samotnému člověku ne. Jako pohádce, kde král je nahý.
Na Zemi je málo vědomých zákazníků. Často musí smlouvy jménem duše sepisovat někdo jiný, například pozemský systém rozvoje. Duše sama spontánně projevuje své potřeby, iniciuje nekontrolovanou výměnu energie. Smlouvy s námi jsou spíše reakcí na tyto výpady.
Q: A smlouvy na rozvoj duše? Pravděpodobně nevznikají spontánně?
A: Smlouva o rozvoji duše je často velmi standardní, protože potřeby duše nejsou vždy jasné. Objevují se ʺv průběhu hryʺ. Pak se uzavírají smlouvy podstatnější.
Q: O jakém vývoji můžeme mluvit, pokud se temní spojují s člověkem, jen aby po něm uklidili a udrželi jeho iluze?
A: To je dobrá otázka. Co je v galaktických zákonech. Duše má bezpodmínečné právo žít ve světech rozvoje. Systém rozvoje musí poskytnout každé duši příležitost získat zkušenosti. A duše se v těch světech vyvíjejí, nebo šaškují, to je jiná otázka. Vyzkouší jedno, druhé, třetí. Možná se vám bude líbit něco, co stojí za to.
Q: Je pravda, že nerozvíjíte civilizace, které jsou na jiných úrovních? Že máte takovou moc pouze nad obyvateli destruktivních světů třetí úrovně?
A: Naši zprostředkovatelé jsou ztělesněni až do osmé úrovně. Dál je všechno jinak. Jsou sice přítomny těžké částice a jakási destruktivní výměna energie, ale v extrémně omezeném množství.
S úrovní se mění míra uvědomění si vlastních potřeb. Máte tu lidi, kteří nerozumí sami sobě, kteří si protiřečí. Například sklony k násilí v civilizacích páté úrovně a vyšších. Vědí, že to mají v sobě, že jsou tím, čím jsou. Nepřesvědčují se v duchu ʺto ne já, to svět mě nutí se tak chovatʺ. Tady na Zemi to posloucháme každý den - neutichající místní hit. Je to ta nejhloupější píseň, čirý sebeklam.
Naopak, rozvinutý jedinec o sobě ví všechno: své ctnosti, své potřeby i to, co se skrývá ve stínu jeho duše. Své nepěkné vlastnosti si ale nechává pro sebe, ovládá své destruktivní projevy. To je podstatný rozdíl mezi vyvinutým jedincem a obyčejným pozemšťanem, který si myslí jedno, druhé říká, třetí dělá. A hlavně, lidé rádi pilně cpou druhým své spontánně projevené destruktivní potřeby. A vypadá to ošklivě. Osobní temnotu lze ale dovedně otočit, umístit do zlatého rámu a výsledek bude velmi atraktivní. Tuto svou stránku musíte ukázat pouze na požádání. To dělá rozvinutý jedinec, který se zná a ovládá své sebevyjádření. Abyste po sobě házeli kameny, na to nepotřebujete žádné talenty. Na Zemi se tato hra hraje každý den a než po někom hodí kamenem, zábavně si zazpívají ʺto nejsem já, nutí mě to světʺ.
Ale zpět k civilizacím z vyšších úrovní. V návaznosti na své vědomé potřeby si jednotlivci volí způsob života, aby nějak uspokojili své potřeby v rámci zvyků komunit. A pokud se jim to doma nepodaří, odejdou do jiných civilizací, kde bude přijatelný způsob života, který preferují. Vyspělý jedinec se již ovládá a ví, jak se vyhnout ubližování druhým a přitom uspokojovat své potřeby. Protože žijí v čistých světech, dodržují základy interakcí, které jsou tam akceptovány. To neznamená, že rozvinutý jedinec nemá potřeby, kterým můžeme sloužit pouze my. Znamená to pouze, že se k ostatním chová podle očekávání, ale může nás dobrovolně kontaktovat, když to potřebuje. V čistých světech jsou naši prostředníci, ti také vědí, jak se chovat v rámci akceptovaného přijatelného chování.
Ale tady je pro vás všechno jinak. Například, jak toxická může být vaše komunikace na internetu. Z milionů hrdel se nelijí slova, ale bahno. Prý bojují proti nespravedlnosti. Kritizují lidi, které nemají rádi. Ale co pro spravedlnost skutečně udělali? A jaká je jejich vlastní důstojnost? Vždyť oni nic nedělají. Sami často vypadají hůř než ti, které kritizují. Kde je tu stvoření? Ať už jde o svět kolem vás, nebo o vás samotné? Je to všechno nevědomí a divokost.
Zde je jeden z typických portrétů ʺklientaʺ. Jí, baví se a vyprazdňuje (i na úrovni sprostých myšlenek a slov). Zároveň se považuje za důstojného občana společnosti.
Typické rysy ʺklientaʺ destruktivního světa třetí úrovně:
- neschopnost porozumět vlastním potřebám - neschopnost porozumět potřebám druhých - nevědomost - sebeklam - nekonzistence - neschopnost rozumně zhodnotit vlastní chování - nízká produktivita života - upřednostňuje plýtvání zdroji - zavřené uši pro kritiku sebe sama a ústa dokořán pro kritiku druhých - dlouhý seznam nežádoucích věcí které je třeba odsoudit - skromný seznam zálib a zájmů které si zaslouží pozornost - spousta myšlenek které by bylo trapné vyslovit atd.
Co musíte udělat, abyste přestali být místním ʺklientemʺ?
Za prvé, přestaň hledat někoho, po kom bys mohl hodit špinavou plínku (úsměv). Činnost člověka by měla zvyšovat jeho vlastní spokojenost se životem a neměla by zvyšovat nespokojenost ostatních lidí. Jednoduše řečeno: člověk musí hledat v životě a lidech to dobré a nelpět na tom špatném. Jinak život uteče jako voda. Pak se člověk podívá smrti do očí a pochopí, že celý život konzumoval a vyprazdňoval, ale nemá na co vzpomínat, jen na bláto a zklamání v duši. A nezanechal po sobě nic, co by stálo za to. Tento okamžik setkání se smrtí si musíte představovat častěji, vždy dobře upozorní na všechna nesmyslná slova a činy, které člověk ještě nestačil vypustit do světa, ale už jsou prachem ve větru.
Za druhé, zavřete ústa a vylučte ze svého života všechny diskuse o negativních aspektech života, pokud s tím člověk nehodlá nic dělat. O problému a nežádoucích osobách nediskutujte kvůli samotné diskusi. Podrobný rozhovor lze považovat za plánování, pokud po něm následuje akce. Ale pokud se nic neděje, mluvíte nesmysly a plýtváte zdroji. Samomluva, která má zakrýt naši vlastní lenost nebo bezmocnost.
Za třetí, buďte upřímní ohledně svých skutečných potřeb. Hned říkám: většina pozemšťanů má dost potřeb, které jsou nevědomé, nevzhledné, a proto potlačované. Dělají a říkají nesmysly, postupně manipulují s ostatními, pijí krev. Jako by byli v mlze, jako by nad sebou neměli plnou kontrolu. A pak řeknou: ʺJá takový nejsem, nevím, co to do mě vjelo. Když se tyto potřeby dostanou na světlo, člověk se často sám sobě zhnusí. Ten, kdo rád chytá šváby do hlavy, jakou má šanci, že se z něj časem stane vyspělý jedinec.
Za čtvrté, z identifikovaných potřeb je třeba vybrat ty, o kterých lze lidem říci v upřímném rozhovoru. Pokud je takových potřeb málo nebo žádné, měl by být seznam rozšířen o jakoukoli vývojově vhodnou aktivitu.
Za páté, podnikněte kroky k naplnění svých konstruktivních potřeb a prohlubte se ve vybraných oblastech. Všechny ostatní činnosti by měly být minimalizovány nebo ukončeny.
Co však dělat s potřebami, které nelze vyjádřit otevřeně? Jsem tu hlavní moralista? Jako kdybych nerozuměl něčemu, co se týká potřeb mých přátel. Za svůj dlouhý život jsem viděl věci, o kterých se lidem ani nesnilo. Navrhuji tyto zvláštní potřeby přenésti do vědomé roviny a studovat je. Dokud jsou skryté a potlačované, není pro člověka klidu. Je stále nespokojený, chová se divně, něco si o sobě namýšlí, některá místa si zakrývá, protože neodpovídají normám společenského chování. O pokrytectví a přetvářce pozemské společnosti se nyní nebudeme bavit. Je však nutné na sobě pracovat.
Potlačování často pramení ze studu. Stud je těžká emoce. Při přechodu se s tím nedá nijak vypořádat. Potřeby nemusí být jen řadové. Člověk nemusí cítit negativní emoce z potřeby něčeho, co neodpovídá společenským normám. Tyto normy nejsou absolutní a v průběhu času se vyvíjejí i v rámci vaší civilizace. Ve vyspělých společnostech jsou některé věci, které považujete za ostudné, nejen normální, ale dokonce běžné a nudné.
Co je to vyspělá společnost? Je to společnost, kde každý může pohodlně uspokojovat své potřeby, aniž by si navzájem ubližovali. Pokud člen nemůže dostat to, co potřebuje, je nešťastný. Když máme společnost nešťastných jedinců, začínají destruktivní procesy, nerovnováha se hromadí a v kolektivním vědomí civilizace koluje stále více bolesti. To vždycky končí špatně.
Členové světa rozmanitosti nejsou stejní, všichni mají a měli by mít rádi různé věci. Proto vyspělé komunity používají systém dobrovolného sdružování zájmů. Máte dobrý příklad: nudistické pláže. Nemůžete chodit po ulici nazí, protože by to mohlo být v rozporu s potřebami většiny lidí nosit oblečení. Ale ve vyhrazené oblasti ano. Ve vaší společnosti můžete často slyšet negativní komentáře nebo zraňující vtipy o něčích ne zcela běžných potřebách. Ve vyspělých civilizacích však již takové věci nemusí být nepochopitelné, protože jejich členové jsou tolerantnější. Mají mnohonásobně méně předsudků než na Zemi. V rámci dobrovolné dohody jedné skupiny se může člověk chovat, jak se mu zlíbí, pokud tím neovlivní zájmy skupin s jinými potřebami. Cokoli, na čem se mezi sebou dohodnou a co neporušuje svobodnou vůli ostatních účastníků, je přijatelná dohoda.
Q: Co tedy dělat se svými zvláštními potřebami? Nemusíš je strkat všem na oči.
A: Mládí. Vidíš, co se děje. Seberete svému kamarádovi zdánlivě hloupou hračku a on strádá. A kdo soudí? Kdo řekl, že taková hračka si nezaslouží existovat? Mnohem horší je, když se přítel považuje za nenormálního, ačkoli nikomu neubližuje. Když člověk vnese potřeby do vědomé roviny, něco se mu zdá zbytečné, ale nechce se stím rozloučit, protože ho to sytí. Pokud se taková saturační věc zdá nepříliš decentní, nelze ji potlačit. Je to takové, jaké to je. Pokud je potlačena, pak vystřelí nějakým druhem špatně kontrolovaného šíleného chování, jako pružina, která byla stlačena po dlouhou dobu. A když člověk ví, že to v něm je, tak už se s tím dá nějak žít, nějak se sám se sebou spřátelit. Jen to neukazujte ostatním lidem, s ohledem na jejich potřeby.
Q: Jaký je rozdíl mezi rozvinutým jedincem a tím, kdo se dobře zná, je osvobozený a za nic se nestydí?
A: Pro případ takové otázky jsem připravil příklad. Pro každého člověka můžete udělat seznam věcí, které ho nasytí, a dokonce vyhodnotit míru intenzity saturace z každé lekce. Předpokládejme, že pro muže X je tento seznam v sestupném pořadí:
- alkohol,
- nezdravé jídlo,
- telenovely,
- onanismus,
- zábava s krásnými dámami,
- psaní sžíravých komentářů na sociálních sítích,
- design,
- čtení chytrých knih,
- klasická hudba.
Nyní si představte, že se tento muž popisuje takto:
ʺJsem X, designér, milovník chytrých knih a vážné hudby.ʺ
Člověk si nemusí být vědom svých skutečných potřeb nebo si je uvědomovat, přijímat je či nepřijímat. Ale takový seznam existuje pro každého a umožňuje nám přesně posoudit, zda je vyvinutý nebo ne.
Po poctivém studiu si každý může takový seznam vytvořit sám. V první řadě se stane rozvinutým, když bude na vrcholu seznamu mít povolání, jejichž prostřednictvím může být užitečným přínosem pro společnost. Nejjednodušší způsob, jak toho dosáhnout, je najít své poslání a zlepšit se v této oblasti: investujte úsilí, čas, buďte zapálení pro svou práci. U vás to odpovídá přechodu k aktivní energetické výměně na úrovni pupku a srdeční čakry: aktivita (pracovitost, aktivita) a nadšení (sympatie, láska).
Pokud má člověk již vytvořené potřeby pro společensky užitečné aktivity, rozvojový systém se již dokáže flexibilně a jemně přiblížit vrtochům z konce seznamu. Například pomoci člověku sám něco odmítnout, zmírnit některé sklony, aby mohl zvýšit svou atraktivitu, svůj potenciál pro vytváření spojení s jinými dušemi. Co nelze odstranit, mohou zkoušející přijmout tak, jak je. Zde o všem rozhoduje váha benefitů z činnosti, která je na prvním místě seznamu.
Zdroj:
https://absolutera.ru/article13109
Zpět
