2051 Vítejte na palubě Cosmic agency

[ UFO ] 2022-02-03

Swaruu Minerva (Mari)
Q: Nestačilo by získat informace o nás telepaticky od Athény nebo Yazhi?

A: Ne, protože Yazhi si s tím zahrává a já už nevím, co je skutečné. Ona spojuje skutečné s neskutečným, čímž se pro ni všechno stává skutečným. Yazhi si dělá legraci z toho, co s tebou sdílí v duchu. Požádáš ji, aby ti podrobně popsala dům, a ona ti pošle dům, ale s okny ve tvaru kočičí hlavy a obrovskou mašlí nahoře. Baví se tím. Je schopná to podat v jednom bloku. Je dost těžké popsat něco telepaticky, ale Yazhi mění mentální obrazy pomocí jakéhosi mozkového photoshopu, a dělá to tak podrobně, že je to matoucí. Je to něco, co lze pochopit jen s plnou telepatií.
Má tě moc ráda. Máme pro ni pochopení a má naši podporu. Dala si závazek dosáhnout společně něčeho důležitého a pokračovat.

Q: A co ty?

A: Stále si zvykám na to, že jsem tady, snažím se být šťastná. Yazhi pořád odchází, ale já taky. Hodně času jsme v režimu přemýšlení. Tady to není úplně ono. Ne úplně ve fyzickém, i když máme těla. Je pro nás těžké být ve fyzickém, snadno ho opouštíme. Spíše jsme na druhé straně a máme malou špičku ve fyzickém stavu. Yazhi to nechá dojít nahoru, projde zdí a pak se donutí vrátit se zpátky dolů, aby byla zase někým s fyzickým tělem.
Taygeťany máme velmi rádi, ale někdy potřebujeme žít ve své vlastní hustotě. Být s nimi je zábavné, jsou milí, ale vtahují nás do své rutiny a s ní do své existenciální hustoty.

Q: To chápu. A co si myslíš o Zemi a o všem, co se děje? Yazhi říká, že je stále možné zvítězit. Myslíš si to?

A: Vidím všechno, lidi vyhrávají i nevyhrávají. Nakonec je to výhra, jako nesmírně oči otevírající zkušenost pro rozšíření lidské mysli, pro uvolnění připoutanosti k sebestředným konceptům, které způsobily, že se projevují v sebeposilujících kruzích a vytvářejí všechen ten chaos. Cítím, že zastavení toho všeho bude stát mnoho životů. Hodně životů.

Q: Yazhi nedávno řekla, že lidé v ne tak vzdálené budoucnosti převezmou kontrolu. A antény 5G by se mohly používat jako ptačí hnízda. Ale také vidí, že prohráváme. Zatím není nic pevně stanoveno.

A: To je jeden z mnoha výsledků. Bude záležet na lidech s rozumem, jaký bude výsledek. Ostatní, kteří se řídí přijatým systémem, v podstatě neexistují.

Robert: Myslím, že 80 % populace je očkováno. (pozn. v určitých oblastech)
A: Pak jich minimálně 80 % zemře. Můžete si to představit jako maximální test, videohru na úrovni správce. Přežití není to, na čem záleží. Jde o to, co si každý odnese s sebou, co si dokázal uchovat ze svého pobytu v životě. Všichni zemřou. Důležité je, čeho v životě dosáhli. Co si uchovali. Jejich duše.

Q: Ale jde o to, že mnozí si duši neuchovají. Ti očkovaní. Duše odejdou a z ostatních se stanou roboti s umělou inteligencí. Kam půjdou jejich duše?

A: Budou asimilovány do polévky vědomí Zdroje. To, že jsou očkováni, znamená, že už nebudou moci vstoupit do těchto těl, protože vakcína je postupně z jejich těl vyvede. Pomalé a postupné odpojování. Ale to je nakonec stejné jako smrt a všichni půjdou tam, kam je jim určeno jít, být tím, kým skutečně jsou.

Q: Ale odejdou ze Země na jiná místa, nebo se vrátí na Zemi? Nebo tam, kam určuje jejich frekvence? Nemůže být příliš vysoká, když se daly očkovat, ve většině případů. Vrátí se na Zemi? Bylo řečeno, že jde o hromadný odchod duší ze Země.
Jejich frekvence nemohla být příliš vysoká, pokud se nechali očkovat, pokud nepřehodnotili věci a nezpochybnili to, co jim říkají média.

A: Kam se dostanete, bude vždy záležet na tom, kdo jste. Pamatujte si však, že nikam nejdete, pouze žijete odraz toho, kým jste. Takže nejenže není možné vědět, kam půjdou, ale prostě to ani nemůžeme říct, protože každý člověk si vytvoří svůj vlastní svět, protože nikam neodchází, on JE svým světem. Jejich duše nikam neodcházejí, prostě jsou a žijí to, co jsou, ne to, co chtějí.

Q: Co člověk chce vždy souvisí s tím, čím je?

A: Ano, jako průvodce možnostmi volby. Ale neurčuje to, kým jste. Napadá mě jít házet kokosové ořechy na Tinu (Athénu), která je venku. Ale neudělám to, protože jí nechci ublížit. Přesto mě to napadlo, ale ta myšlenka stále neurčuje, kdo jsem.

Q: Ano, ale pokud je to nějaká velmi silná touha, myslím, že odráží to, kdo jsi. V mém životě, cokoli jsem silně chtěla, to jsem udělala... a myslím, že to mě také určuje. Například jsem chtěla do Barcelony, tak jsem to udělala. A to mě zároveň definuje, to je to, kdo jsem. Nomád, proměnlivá. Objevitel. Ale ano, jsou i typy pomíjivých přání. Ty nedefinují, nebo ne příliš.

A: Ano, ty jsou jiné. Velká touha vás silně definuje, projeví se v tom, čemu říkáte život.

Q: K nelinearitě duší... Yazhi řekla, že mnoho duší bude velmi rozzlobených a půjdou po kontrolerech. Protože zemřou, nebudou mít čas. Takže bojují z astrální úrovně?

A: To je pravda, mnoho z duší, které tu byly, se vrací, aby bojovaly různými způsoby. Někdy jsou to mimozemšťané, jiní lidé, kteří si říkají lidé. Vidíte to také na fenoménu zrcadel, na lidech, kteří vypadají přesně jako vy na Zemi. Jste to vy tam dole, váš minulý život, abych tak řekla, co zůstává jako ozvěna toho, kým jste dnes. Váš důvod, proč jste se vrátili.

Q: Nemyslím jen ty, kteří tu byli, myslím ty, kteří tu ještě jsou, ale v budoucnu zemřou. Mohli by tu být už teď, ve stejnou dobu, z astrálu ″zpět″ v čase - teď. Jsou stále zde v tělech a bojují v jiných podobách ve stejnou dobu?

A: Přesně tak, protože samo o sobě se všechno překrývá v přítomnosti. To vysvětluje, proč jsou všechny existující duše shora stejnou osobou. Jen si představují, že jsou tou či onou osobou. Všichni současně.
Žádný čas neexistuje, to je jen velmi tvárné vnímání. Všechny duše, které existují, existují jen díky nepatrnému připoutání k tomu, co je definuje, ale to jsou představy nebo postavy v rámci velké mysli, která si je všechny představila. Jen vymyšlené bytosti. Všichni jsme takoví.

Q: Takže dobro musí zvítězit, protože jinak by se zničilo samo?

A: Existuje pouze dobro a to je definováno pouze zlem jako koncept z pohledu bytostí, které ho potřebují. Výše už tato dualita není potřeba.

Q: Musíme tedy chtít být v těchto nižších rovinách kvůli něčemu... protože jsme stále v dualitě dobra a zla. Proč to stále potřebujeme? Proč nás to definuje? Co když už nechci být něčím takovým definována?

A: Jste uvnitř dobra a zla, protože jste připoutáni k potřebě vysvětlovat věci pomocí těchto pojmů. Nejsou nutné pro každého. Máte připoutanost k tomu, co vás definuje. To, co si myslíte, že vás definuje jako individuální osobu, je ohroženo tím, co cítíte, že se děje kolem vás. Pokud se chcete zbavit těchto připoutaností, zbavte se ega.

Q: Může to být například připoutanost k myšlence, že jsme osvoboditelé světů proti temným. Připoutanost k myšlenkám, že bojujeme za spravedlnost, atd. Ale když překonáš Ego, zůstane něco, co tě definuje? Protože Ego je právě to, co nás definovalo. Sebeidentifikace. Pokud se zbavíme ega, jsme již samotným Zdrojem, nebo téměř jím.

A: Nebudete už sami sebou. Budete definováni jinými věcmi. Budete však více rozšířeni tím, že se uvolníte a nebudete muset obhajovat to, kým jste. To nepřináší vaše zničení, ale definuje vás ještě více, ale s rozšířenějším souborem vlastností, které vám umožňují žít v rozšířenějším světě hustoty, což je vaše sebereflexe. Opouštíte svá připoutání k tomu, co definuje, kdo jste, a rozšiřujete se. S tím rozšiřujete i to, čemu říkáte vaše životní zkušenost.
Opuštění toho, kým jste, vás neničí, ale rozšiřuje. Trváte na tom, že si uvnitř sklenice udržíte to, kým jste. Když tuto sklenici rozbijete, přestanete být tím, kým jste. To je pro mnohé děsivé, ale protože jste sklenici rozbili, jste nyní svobodní. Jako když ryba vypuštěná ze sklenice do bazénu má více prostoru k plavání.

Q: ... Připoutanost k tomuto ″tělu″, hledání věčného života v tomto ″3D″.

A: Snaha udržet si své fyzické tělo ve 3D, jak to dělají milionáři, je pouze uzavírá do stejného kruhu utrpení, které je inkarnováno uvnitř 3D, neboť se uzavírají do svého vlastního vězení, svého Ega.

Q: Swaruové jsou ale pořád tady a nakopávají zadky. Jak se dokážete odpoutat?

A: Proto nejsme tolik ve fyzickém ″čase″, ale chodíme do jiných, lehčích realit. Pojem ″Yazhi″ a pojem ″Mari″ a pojem ″Tina″ si ponecháváme jen proto, abychom mohli komunikovat s jinými bytostmi, které nás potřebují jako někoho vidět.
Můj obličej jsem si vybrala, jako to, co mě nejlépe definuje, čím chci být. Stejně tak i vy. Ale je to prostě něco, co nás dokáže zařadit jako někoho, kdo je mnohem víc. Je to pro vás, ne pro nás.
Proto existuješ, proto existuje každý, protože děláš totéž co já, co my, Swaruové. Dnes jsi někdo, abys mohl být s více variantami ″ty″, které si mohou říkat, že existují ″jiní lidé″.

Q: Vracet se sem, abychom komunikovali nebo dělali cokoli pro Zemi, se také rodí ze stejného druhu připoutanosti. Připoutanosti k něčemu.

A: Ano, je to připoutanost. Ale můžete mít připoutání a nemusíte. Stačí zapínat a vypínat připoutanosti podle libosti. Když se připoutání stanou posedlostí, tehdy vytvářejí problém omezení.
Navíc to není jen připoutanost k pojetí toho, kým jsme, ale s určitou úrovní ovládnutí tohoto pojetí můžete být několika velmi odlišnými lidmi najednou. To vám Yazhi chtěla mnohokrát vysvětlit, proč je všude. Proč jsem všude. Ale být ″všude″ neznamená, že můžeme vědět všechno, i když se o to zuřivě snažíme.

Q: Rozumím. Chtít zapnout připoutanost... to chtění, to je také něco, co tě definuje, chtít zapnout. Také jakési připoutání k něčemu, takže se zdá, že nikdy nejsme zcela osvobozeni od Ega, od sebevymezení, připoutání a představ, od toho, že něco chceme, dokud nejsme samotným Zdrojem v čistém stavu (i když tím jsme vždy). Ve skutečnosti i samotný Zdroj něco chce. Kdyby totiž nic nechtěl, nic by neexistovalo.

A: Zapínání a vypínání připoutání s vědomím proč. Jsem stejná bytost, jakou je Yazhi a jakou je Athéna, ale projevuji se vám řadou dočasných připoutání, která definují Swaruu 11 ″Mari″.

Q: Vědět proč by mohlo být osvobozujícím faktorem.

A: Totéž platí pro vás všechny. Připoutanost není špatná. Špatné by bylo říkat, že je. Slouží svému účelu. Tak jako já jsem dnes ″Mari″, dnes jsi ty Robert a Gosia. Ale to není všechno, čím jste.

Q: Ano, ale pořád nevím, proč jsem se upnula k myšlence, že ráda bojuji s kontrolory. A Yazhi se to taky líbí. Proč se nám to líbí? Jak se té náklonnosti zbavit? Ne že by ta náklonnost byla špatná. Je to jen další zkušenost. Protože chceme pomáhat Zemi v této volbě, v této válce, proto nejsme svobodní? Zní to jako pasivita tolika ET ras? Jsou tedy ″svobodné″, protože se neangažují?

A: Není to ani jedno, ani druhé. Yazhi je bojovnice, nejbojovnější ze všech tří Swaruunů. Zároveň však ví, že to není nutné. Není to pasivita, působí na několika úrovních současně. Cestujte astrálem čisté lásky a světla, ale s vědomím, že máte tělo v nižší hustotě, si vezměte s sebou katanu a naučte se ji dobře používat.

To se odráží v japonské zenové praxi 19. století na Zemi, kde je katana duchovním nástrojem, která vám pomáhá vstoupit do transu, který vás definuje a chrání, není to jen válečná zbraň, je to vaše součást. Neexistuje duchovnější a dokonalejší válečná zbraň než japonská katana z 19. století.
(pozn. pochopila jsem....)

Q: Cítím tento druh ″schizofrenie″, a to velmi silně. Chtít bojovat, ale zároveň vědět, že to není nutné. Jenže... když vím, že to není nutné, proč to ″zdola″ vnímám jako nutné? Odkud to sebedefinování bojovníků, a ne třeba mrkvových zahradníků pro komunitu?

A: Jsi všechno, nejsi jen jedna věc. Dáš pozornost rovinám, které potřebují tvůj boj, a zároveň shora vidíš, že už ho nepotřebuješ, rozpouštíš, proti čemu bojovat, nemáš se od čeho odrazit, nemáš hlavy, které bys mohla useknout svou katanou, a přesto se kolem tebe stále točí v pohybu, zatímco jsi v transu, zatímco medituješ v pohybu.

Q: Ale ne každý se narodil jako bojovník. Někteří jsou jako Iror. Proč je jeden takový a jiný jiný?

A: Kvůli vazbám na to, kým jsme. To je vždycky odpověď. Dokonce i mezi Swaruy vidíte rozdíl. Athéna (Swaruu X) je velmi při zemi a zároveň létá stejně vysoko jako ostatní. Yazhi je bojovnice, ta, která zvládne všechno ze všech úhlů, jak se jí to hodí, chameleon, ta, která zahrnuje všechny. Já jsem nejvíc éterická v tom smyslu, že nepotřebuji bojovat stejným způsobem, ne proto, že bych to neuměla, ale proto, že jsem se rozhodla vše rozpouštět myslí, ze svých úhlů pohledu, vždy z jiných rovin.
Ano, vychází to z předchozích zkušeností, řady řetězců připoutaností ke konceptům, které tě definují a definovaly inkarnaci za inkarnací. To, co dnes přijímáš jako sebe, a stejně tak to, co jako sebe nepřijímáš. I když se dnes nezajímáš o lodě a jejich mechaniku, neznamená to, že ses o ně nezajímala včera. Vyrostla jsi z toho, už to nepotřebuješ, opustila jsi toto připoutání, ale stále tě to definuje.

Q: Ano, je to tak, už mě lodě a jejich mechanika nezajímají tolik, jako mě měly zajímat předtím, než jsem se dostala k imerzi. Definovalo mě to dřív?

A: Pochopila jsi to už v jiné době. Proto to dnes už nedefinuje, kdo jsi, ani ti to neslouží, i když tě to stále definuje.

Q: Aha, nepotřebuji to, nechávám to být, dobře. Zajímavé.
Robert: Zajímají mě lodě a všechno z jiných planet a druhů.

A: Protože tě to definuje. Protože ty, ať se ti to líbí, nebo ne, jsi stále v rámci toho, co tě definuje zájmy podle tvého pohlaví. To všechno kolem lodí a všeho ostatní je spíš mužské, proto se od toho Gosia vzdaluje a ty se přibližuješ k tématu. Každý pracuje uvnitř sklenice, která může obsahovat jen určité množství myšlenek, kterých se může držet. Musíte tu sklenici rozbít.

Odtud můžeme my, Swaruové, zpracovávat jakékoli téma, aniž by nás to určovalo, obtěžovalo nebo záviselo na pohlaví či věku.

Zdroj: https://swaruu.org/transcripts/spiritual-talk-with-minerva-swaruu-first-chat-welcome-aboard

Zpět