1913
Archanděl Rafael: vícerozměrná budoucnost Země a apokalyptický scénář Architekt
[ Ezoterika ] 2022-01-07
Q: Rafaeli, čtenáři mi píší, že existuje mnoho protichůdných informací o budoucnosti Země, které přicházejí prostřednictvím různých kontaktérů. Včetně apokalypsy. Pokud vím, neexistuje pro lidi žádná jednotná budoucnost?
A: Budoucnost se bude skutečně odvíjet ve více variantách, protože potřeby duší na Zemi jsou nyní velmi odlišné. V současné době se dostávají do různých proudů událostí a pro každou z nich jsou poskytovány jiné informace. Čtenáři si musí ověřit, zda s nimi určitá sdělení rezonují na úrovni pocitů.
Kromě toho je mnoho duší současně přítomno v různých proudech událostí. Musí zažít několik verzí budoucnosti najednou. Ale na lidské úrovni je třeba události vnímat jako celek, je to nejmírnější možnost pro udržení duševního zdraví. Proto si duše pamatuje všechny prožité varianty, zatímco člověk si pamatuje jen jednu. I když citliví lidé budou schopni vnímat ozvěny alternativních proudů událostí ve vhledech a snech.
Q: Takže další informace o kataklyzmatech na Zemi jsou jen jedním proudem událostí? Existují i další?
A: Jsou lidé, u nichž tato informace vyvolává hlubokou odezvu. Ne každá duše však takové události potřebuje. Alternativní verze budoucnosti se budou vyvíjet podle potřeb různých lidí.
Q: U kterých lidí rezonují informace o nadcházejících kataklyzmatech?
A: Ve skutečnosti je jich hodně. Například ti, kteří se bojí, jsou naštvaní na svět nebo unavení životem. Ne každá duše však bude mít z prožití apokalyptického scénáře prospěch. Proto ne každý tuto verzi budoucnosti přijme, bez ohledu na svá očekávání. Přesto je apokalypsa hodnocena jako potenciálně prospěšná pro duše s určitou specifičností myšlení. Konkrétně pro ty, kteří nutně potřebují Boží hněv, je to nyní jediná uspokojivá možnost pro civilizaci.
Existuje určitý počet inkarnovaných duší, které tento život nepřijímají, které nesnesou jeho oddělené projevy. Doufají, že Vyšší síly sdílejí jejich pocity a že přijde hodina, kdy vše nežádoucí bude vymazáno z povrchu zemského. Lidé usilují o radikální očistu - jak pro sebe, tak pro druhé, vedeni pocitem viny, studem, odsouzením, přesvědčením o zkaženosti společnosti. Takoví pozemšťané umožňují rozsáhlé ničení, protože nevidí jiné východisko ze situace. Dělí se na dva typy.
Lidé prvního typu se chovají velmi destruktivně a jsou si dobře vědomi všech škod, které způsobují, ale sami nejsou schopni upřímného pokání a změny svého života k lepšímu. Jejich duše však touží po vyšší moci, která by to udělala za ně. V apokalypse vidí své vlastní vysvobození z destruktivního chování. Tito lidé věří, i když ne vždy vědomě, že i ten nejhorší osud pro ně bude zasloužený.
Q: To znamená, že chtějí být potrestáni někým výše postaveným?
A: Tyto duše chtějí někoho, kdo by v jejich chápání vyšší spravedlnosti světa zosobňoval to, aby přestaly trpět. Sami se přece nemohou zastavit, a tak očekávají, že jim život vezme jejich destruktivní nástroje. Svou smrt ve vtělení také považují za jednu z možností, jak zastavit své vlastní aktivity.
Lidé druhého typu věří ve vyšší moc, v Boží hněv, ale nevěří v lidskost. Jsou přesvědčeni, že žádné mírnější způsoby nepomohou, že ve struktuře civilizace je vše zkažené až do základů. Proto musí všechno zničit.
Q: Chtějí žít?
A: Různými způsoby. Někteří jsou ochotni zemřít spolu s civilizací, jen aby došlo k radikálnímu očistnému aktu. Jiní se domnívají, že si zaslouží přežít kataklyzma, protože jsou dostatečně čistí před mocnostmi, které vykonávají nejvyšší spravedlnost.
Q: A jsou opravdu dostatečně čisté?
A: Čistota duše zde nehraje hlavní roli. Považujte Boží hněv pouze za nástroj rozvoje. Existují duše, které jsou jím podněcovány ke konstruktivní transformaci. Už jste pochopili, že vyšší síly se nezlobí a že jejich hlavním úkolem je starat se o Boží vývoj. Některé duše však potřebují radikální scénáře, protože mírnější způsoby jsou pro ně neúčinné. Právě prožívání dramatických událostí jim přináší rozuzlení, přechod z dosavadního stavu vědomí do nového, konstruktivnějšího. Odehraje se pro ně apokalyptický scénář.
Duše druhého typu také naléhavě potřebují očistu, ale ne každý si to uvědomuje. Možná potřebují osvobození od touhy soudit druhé, od pocitu vlastní nadřazenosti nad ostatními, od touhy po vyšší odplatě pro všechny, kdo žijí ″špatně″, od vlastní ″spravedlivé″ bezohlednosti vůči těm, kdo jim brání v budování lepšího světa.
Takové duše mohou být přitahovány apokalyptickým scénářem, od něhož očekávají jakýsi děsivý, ale posvátný okamžik očištění a prozření. Přežijí kataklyzma a budou sledovat ″vyšší spravedlnost″, která zničí svět a připraví o život většinu lidí. Představit si takový konec a zažít ho jsou však velmi odlišné věci. Když jsou duše konfrontovány se skutečnou apokalypsou, všechny jejich dosavadní představy se hroutí. Při pohledu na utrpení a smrt druhých si většina z nich uvědomí, že kdokoli prošel takovou zničující zkušeností, všichni trpí stejně. To pomáhá duším najít soucit, a tím je to očišťuje od dřívějších falešných přesvědčení.
Opravdu doufám, že lidé s popsaným typem myšlení nyní rozpoznali své vlastní vlastnosti a chtějí být tolerantnější k lidem kolem sebe, ať už se chovají jakkoli. Existují i mírnější způsoby, jak změnit své myšlení. Nemusíme být svědky konce civilizace.
Q: Je v naší diskusi rozdíl mezi slovy ″lidé″ a ″duše″?
A: Duše a mysl jsou příliš propojené, než aby se daly záměrně oddělit. Naopak - rozvoj a uvědomění předpokládají, že mysl si je dobře vědoma podnětů a projevů své duše a úzce s nimi spolupracuje pro společné dobro. Její vlastní dobro.
Q: Kdo další se dostane do proudu událostí, kde dojde k apokalypse?
A: Do tohoto proudu událostí se mohou dostat i další. Každý musí sám pocítit, zda má vlastnosti, které vytvářejí soulad s takovým scénářem. Zvláštní pozornost je třeba věnovat nepřijetí světa, nedostatku víry v lidi, nedostatku soucitu se slabšími a zmatenými dušemi, ochotě obětovat je, aby si dříve vybudovali lepší budoucnost. Pokud jsou tyto myšlenky výrazné a časté, je třeba se jimi zabývat.
Ti, kdo jsou unavení a rozčarovaní, by se měli zamyslet nad tím, zda by pro ně konec civilizace nebyl vysvobozením a úlevou od břemene života, v němž nenacházejí žádný smysl. Takoví lidé nemusí nutně přejít do apokalyptického scénáře, ale vesmír je nyní citlivý na neochotu člověka pokračovat v cestě vpřed. Proto ti, kdo si vybírají život, musí tuto volbu v sobě pevně udržovat. Pak tato touha provede člověka všemi obtížemi a jeho cesta bude dlouhá a plodná.
Další proudy událostí zahrnují zachování většiny inkarnovaných duší při přechodu civilizace do nového cyklu. Lidé, kteří jsou ochotni zůstat aktivní, jsou k nim nasměrováni. To vyžaduje víru v lepší budoucnost. Díky této víře se navzdory těžkým podmínkám projevuje touha pracovat, budovat, zlepšovat, pomáhat druhým, vychovávat další generace. Pro takové lidi má překonávání všech obtíží smysl, protože cítí nepřetržitý dech života, pohybují se v jeho rytmu. Jedna etapa střídá druhou, nepříjemné okamžiky jsou znovu prožívány a odsouvány do minulosti, aby uvolnily místo něčemu novému. Tento hluboký smysl pro neustálý pohyb civilizace vpřed bude lidi vést a pomáhat jim neúnavně vytvářet jejich budoucnost.
Q: Mohl bys definovat takový nástroj vývoje jako ″Boží hněv″?
A: Boží hněv nazývám ničivým fenoménem, neodolatelnou silou, která způsobuje, že se lidé probouzejí z pozemského spánku a cítí, že do jejich života vstoupila vyšší vůle. Ať už je člověk ateista, nebo věřící, jsou chvíle, kdy jeho nitrem otřese impuls prozření. Tohoto stavu není snadné dosáhnout v odměřeném proudu každodenního života, většinou ho provázejí destruktivní události, které znemožňují obvyklé chování a způsob myšlení.
Q: Co se stane s lidmi, kteří přežijí apokalypsu? Přejdou po takovém očištění na čtvrtou úroveň?
A: Je to možné, protože někdy dochází ke změnám ve vědomí opravdu rychle. Mnohé duše však budou muset po transformaci svých destruktivních impulsů projít dalšími zkušenostmi v civilizaci třetí úrovně, aby získaly více tvůrčích impulsů.
Q: Pokud vím, vyšší mocnosti nevidí smysl v pokračování zkušeností vivisekcionistů na troskách civilizace?
A: Pamatujete si, jak sociální otřesy ovlivňují technologický pokrok? Hlavní prioritou je uživit se, abyste přežili. Aby civilizace postoupila na čtvrtou úroveň, jsou nutné určité technologie. Příliš dramatické události zabrání vašim vědcům, aby se zapojili do vývoje, který pomůže učinit průlom v oblasti výzkumu vědomí.
K vybudování civilizace je třeba mnoha duší. Pro rozvoj technologické civilizace nemá smysl vracet svět do stavu, kdy bude hospodařit hrstka lidí v komunách, kteří přežili apokalypsu. Vaše civilizace není zničena, ale přechází do nového cyklu. Globální apokalypsa není v souladu s rozvojovými cíli pozemšťanů. Potřebují ji pouze jednotlivé duše, které jinak nemohou přejít do nové fáze svého vývoje. Scénář přežívání na troskách civilizace nebude mít dlouhého trvání. Mnoho duší, které takovou zkušeností prošly, se později vtělí do jiných událostí. Poté, co projdou takovými zkušenostmi, se mnohé duše později inkarnují do dalších proudů událostí nového cyklu.
Q: Jak můžete popsat proudy událostí, v nichž nedojde k apokalypse?
A: Chápete i beze mě, že cesta lidí je obtížná. Abyste však mohli s těmito informacemi zacházet rozumně, musíte pochopit, proč se to všechno děje. Proměna duší je tak bolestná, protože potřebují více pozornosti, aby mohly činit důležitá životní rozhodnutí. Zhoršující se okolnosti urychlují rozhodování a nutí lidi ke skutečným činům. Dlouhodobé prodlévání za přitěžujících okolností může být nebezpečné: když se nic neděje, naděje pohasíná. I když jsou události nepříznivé, dynamický scénář mnohým pomáhá udržet si naději na pozitivní řešení. Porovnejte rozbouřenou ledovou řeku a klidnou bažinu, abyste věděli, co mám na mysli. Obě místa mohou být pro člověka nepřátelská a nebezpečná. Na rozdíl od bažiny je však zurčící potok plný síly. Při pohledu na něj člověk pociťuje úctu k síle života.
Všechny scénáře přechodu civilizace do nového cyklu Třetí úrovně zahrnují využití této síly spěchajícího očistného proudu. Pomůže nastavit současné procesy na Zemi jako čerstvé vektory a přeruší vznik bažin a bahna ve vaší společnosti.
Nyní se musíte vydat vpřed sami a nebát se dělat důležitá rozhodnutí. Obecně je velmi důležité nebát se. Strach omezuje, ale čím netečněji se lidé chovají, tím více je lze tlačit. Mnoho lidí se bojí, že v životě něco ztratí: svobodu, bezpečí, majetek atd. Co se ale stane, když člověk ztratí to poslední? Koneckonců, když už nic není, není se čeho bát. Když strach zmizí, přejde člověk ke skutečné akci. Není však nutné odkládat vše na poslední chvíli a čekat, až dojde k nejhoršímu. Je třeba si uvědomit, že všechny procesy pozemské proměny odpovídají potřebám duše. Pokud člověk nepotřebuje intenzivní motivaci, učitelé udělají vše, co je v jejich silách, aby mu současný úsek cesty zmírnili.
I obtížné stresové situace lze vnímat jako pomoc. V každé nepříjemné události se skrývá potenciál pro hlubší pochopení života. Jejich pečlivým zkoumáním a výběrem vhodných odpovědí člověk získává moudrost.
Zamyslete se nad rozdílem mezi současnými lidskými potřebami a potřebami duše pro účely evoluce.
Q: Když se vnímáte jako obyčejná lidská bytost, chcete to nejlepší, nejvíc a hned. Život je přece tak krátký. Z pohledu duše se však i ta nejsložitější inkarnace jeví jen jako krátká epizoda v jejím vlastním vývoji. Pak pochopíte, že můžete snášet těžkosti, protože před vámi je ještě dlouhá a úžasná cesta.
A: Vycházíme-li z dlouhodobých potřeb duše, jsou podmínky pro rozvinutí vlastních nejhlubších kvalit obtížné, ale příznivé. Mnoho lidí má o sobě určitou představu, ale klidný život jim neumožňuje plně poznat sebe sama. Někdy může stres a obtíže přinést člověku vrcholné uspokojení. Děje se tak v situacích, kdy se jeho ctnosti, které v něm byly jen potenciálně, živě projevují v životě. Pak si člověk uvědomí rozdíl mezi ″zdáním″ a ″bytím″, mezi ″představováním″ a ″konáním″, mezi ″imaginárním já″ a ″skutečným já″. Odvaha, laskavost a touha pomáhat se projevují zejména v situacích, kdy je druzí lidé nutně potřebují. A čím je tato potřeba u ostatních ostřejší, tím snadnější je rozhodování, tím výraznější je volba. Přijde čas, kdy silní, odvážní a soucitní lidé mohou ukázat své nejlepší vlastnosti.
Q: Zdá se mi, že některé lidi stresové události k ničemu nevedou. Jsou prostě bezmocní a nešťastní.
A: To je jen jedna z etap. Každá duše potřebuje čas, aby si vše promyslela a získala odhodlání jednat.
Q: Mohu říci, že každý si nyní vybere scénář?
A: Scénář je spíše přizpůsoben konkrétním potřebám duše, aby jí pomohl přejít do nového cyklu s co nejlepším výsledkem pro ni samotnou. Plně realizovaní lidé, kteří si uvědomují sami sebe a potřeby své duše, si mohou zvolit proud událostí. Na Zemi je jich málo. Každý však nyní může prací na sobě zmírnit svou cestu a vyhnout se radikálním scénářům.
Q: Mnoho lidí se cítí vyčerpaných. Existují nějaká doporučení Hierarchie světla, jak se vypořádat s únavou?
A: Někdy je únava ještě psychická a nechuť k pohybu je spíše nedostatkem nadšení. Taková je situace právě teď. Představte si, že jste dříve měli jídlo připravené a teď ho musíte jít sbírat, jako sbíráte zeleninu, lesní plody nebo houby. Zdroje ve vesmíru jsou k dispozici, ale musíte se pohybovat, abyste je mohli čerpat. Energie pro činnost bude pocházet z činnosti samotné. Síla bude živit aktivní lidi.
Zdroj:
https://absolutera.ru/article12227
Zpět
