Zprávy

1786 O zrození vesmíru a stvoření duší Valerie Kolcová [ Ezoterika ] 2019-07-12
Téměř všechna náboženství tvrdí, že člověk má duši a že stvořitel nebo bůh tvoří duše.
Co je tedy duše? Mají duše jiné živé bytosti? Nebo snad kameny, řeky, jezera, hory mají také duši? Šamanismus například nezapře duchy přírody. Jak se liší duše od ducha? Pokračuje stvořitel ve vytváření nových duší nyní? Jak rodí duše? Mohou se pozemské duše inkarnovat do jiných světů a naopak?

Dnes je čas mluvit o samotné povaze duší a o vesmírech, i když už vám to tu bylo řečeno více než jednou, ale stále je tu něco, co vyžaduje objasnění. Přišel jsem, abych vás zavedl ke zdroji poznání uloženému v naší galaxii a k jejímu strážci. Řekne vše, vaším jazykem a vašimi pojmy, způsobí je svými impulsy ve vašem porozumění, jak to nyní dělám já, mluvím vaším jazykem. Tento portál, udržovaný kamennou želvou, zde zůstal z dob stavby posvátného Kailaše, a pomůže přenést do skladiště. Propouští branou pouze zástupce našich klanů a ty, které doprovázíme. Neexistuje žádný jiný způsob, jak otevřít portál ″.

Zář se stala ještě jasnější a proměnila se v neodolatelnou sílu, která nás v určité chvíli vtáhla do sebe a zcela zalila vše kolem měkkým světlem a teplem.
Pak se ale světlo rozptýlilo jako hustá mlha a my jsme se ocitli před vchodem do nějaké majestátní stavby. Na bledě šedém nebi, pokrytém zvláštní strukturou mraků jako plástve, se v jasných paprscích modrého slunce odráží obří měsíc. Zobrazuje moře a pestré kontinenty pokryté duhovými mraky. V dálce je vidět další tmavě zelený ... Menší měsíc.
Rozlehlá krajina je také bizarní a neobvyklá. Fialové stromy, zelené květy, stříbrná tráva a ... Měkké kameny. V dálce je vidět několik průsvitných koulí obřích rozměrů a duhově zářící pyramidy.

Úžasné zaoblené hory a zlaté jezero, na jehož břehu stála budova, před kterou jsme se ocitli.
Trochu to připomínalo vícepatrový indický chrám s tisíci soch podivných tvorů s křídly i bez nich, vlněných i s želvími krunýři, želv s dračími tlamami a dalších.
Nad některými složitými architekturami visely střechy zakřivené jako čínské pagody.
Když jsme se přiblížili k širokému schodišti vedoucímu dovnitř, ukázalo se, že se schody pohybují jako na eskalátoru, ale zároveň ty horní zmizely kamsi do prázdna a dole se objevily nové.

Obrovské dveře se také samy otevřely a my jsme se ocitli v obří hale, kde se vše mihotalo nazelenalou září. Všude byly neznámé podivné předměty, zřejmě nějaká zařízení. Přímo před námi se zhmotnila žena se želvím obličejem, rysy byly jemnější, pod napůl přivřenými víčky se skrývaly velké zářivé oči. Žena byla oblečená v něčem jako... Japonci. Dlouhé hedvábné roucho bylo přepásané širokým obi. Hlavu zdobila zvláštní zlatá pletená síť ve tvaru želvy, do které byly zastrčené hluboce kudrnaté tmavé vlasy. Dlouhé ušní laloky, které se dotýkaly ramen, byly ozdobeny zlatými kadeřemi náušnic a zelenými kameny, které odrážely lehce nažloutlou pokožku tváří. Můj společník zmizel ve vzduchu. Tady se mnozí pohybují tak zvláštně. Zmizí a objeví se na úplně jiném místě ...
Žena se usmála a pokynula. Prostředí se okamžitě změnilo, stihla jsem si všimnout jen jakéhosi fialového záblesku a hotovo. Jsme v jakési místnosti se zaoblenými stěnami, plynule přecházejícími do stropu a podlahy. Zdá se, že jsme zmizeli na jednom místě stejným způsobem a objevili se na jiném ...

Místnost byla úplně prázdná. Měkký materiál pokrýval jak stěny, tak podlahu a strop. Pak ale žena natáhla ruku před sebe a prostor uprostřed místnosti se rozprostřel ve vlnách, jako by se dotkla nějakého filmu nebo hladiny vody. Místnost se okamžitě rozzářila zlatým světlem a v místě, kde se žena dotkla, se jako ve stavu beztíže vznášel dokonalý krystal s tisíci fazetami. Hořel jako diamant a vydával záři. Můj společník opět udělal sotva znatelný pohyb a za zády jsem ucítila měkkou oporu, nohy mi visely ve vzduchu, jako bych seděla v nějakém hlubokém křesle.

Od krystalu se oddělila Země. Malá pozemská koule se pomalu otáčela ve vesmíru, následovaná... Sluncem, dalšími planetami. Mnohonásobně se zmenšily a před námi visí živý model Galaxie Mléčná dráha. I ten odletěl do vesmíru a jedna za druhou prolétaly hvězdné mlhoviny, galaxie, až se objevila další hustá světelná galaxie pravidelného kulového tvaru. Začala se zvětšovat, celý prostor zaplnily nejmenší kopie hvězdokup, zářící plynová oblaka a duhové světlo. Nyní se před námi vznáší jedna obrovská modrá hvězda a kolem ní se v kupách točí různé planety. Hvězda se vzdaluje stále dále. Před námi je jedna z planet. Je krásná v duhové záři. Kolem ní se točí několik dalších planet a několik obrovských umělých stanic podobných planetám. Z těchto stanic vyplouvají obří lodě v podobě koulí přeměňujících se v disky. Z těchto lodí se někdy oddělují menší a velmi malé lodě, které sestupují na různé planety.

″Toto je náš svět″, řekla mimozemšťanka překvapivě měkkým a šelestivým hlasem. ″Žjeme v této galaxii daleko od tebe.″ nemáme konvenční lingvistická jména, takže vám nemohu říct jméno, kromě toho, že si dokážete představit obrázek, jak nám to předvedl krystal poznání, nebo zahrát melodii.″ A pak krystal vydal jakýsi harmonický trylek.

″Takhle zní objekt naší galaxie, a tak tvoje - a pak zazněla další hudební fráze, ale ve srovnání s první uzavřená, to znamená, že začala a skončila na jedné notě, podivně odříznuta, což vytvořilo určité podhodnocení.

″Všechno je v pořádku,″ řekla žena znovu, ″vaše galaxie je spirální, což znamená, že stále buduje své hlavní tělo, zatímco naše se již postavilo a má kulový tvar. Nyní se vyvíjí a vytváří vzorce inteligence a možností. Pro vás jsou to možná jen hezká slova. Ale nemáte konvenční koncepty svého jazyka k popisu vývoje kulových galaxií. Navíc nemáte žádné koncepty pro popis kulových vesmírů. Ach ano, úplně jsem zapomněl, nemáte ani ponětí, že vesmír není sám. Ale na světě je všechno jako druh hnízdící panenky. Větší je vyplněno malým, ale naopak je samo malé pro větší struktury. Víte o makrokosmu a mikrokosmu. Makrokosmos, to je nekonečně makro, stejně jako mikro - nekonečně mikro a někde je určitý bod, ve kterém se super-super-makro stává super-mikro. Tento podmíněný bod je za hranicemi chápání nejen vašeho vědomí, ale dokonce i vědomí civilizací vyšších než vy. Je za vesmíry a vesmíry, za největšími absolutny nebo stvořiteli vesmírů a vesmírů. Prostě existuje.

Pokud se někdo pokusí porozumět tomu, co bylo řečeno, pak to bude pravděpodobně velmi obtížné, ale osvícení tohoto poznání zažili i jogíni na zemi. Stačí říci, že náš spirální vesmír není sám. Naše galaxie, i když je sférická, je součástí našeho společného spirálního vesmíru.
Vesmíry, stejně jako galaxie, mají stejnou strukturu, tedy spirální a sférickou. Mladí mají spirálovitou strukturu, kulovité jsou ty, které prožily více cyklů reinkarnace. Slovem reinkarnace vesmírů nazývám cykly jako den a noc Brahmy, které se odehrávají v našem vesmíru a vy je v indii nazýváte manvantary. Náš spirální vesmír prošel od svého oddělení od otce (nebo matky) pouze 33 takových cyklů, v těchto konceptech nejsou žádné genderové rozdíly. Otec nazývám starověký sférický vesmír, který sousedí s naším. Před 33 manvantarami se zrodil náš vesmír, odtržený od otcovského (nebo mateřského). Na úrovni vesmírů gender neexistuje.

Takto se množí vesmíry, které jsou dohromady jako veleobr mýdlová pěna v prostoru vesmíru. Mimochodem, samotný vesmír je také neuvěřitelně gigantická stavba. Existuje také mnoho vesmírů, také se množí a existují také ve formě bublin, jako pěna. Tak dále k makrokosmu, o kterém jsem mluvila na začátku.

Navíc všechny tyto útvary od superobrovských po mikroskopické z mikrokosmu jsou ztělesněním toho, co nazýváte slovem duch. Vše, co vy i my vidíme jako fyzickou hmotu a hmotu světů vyšších a nižších, jsou pro vás pouze skořápky ducha. Duch spolu se schránkami takzvaných mentálních, kauzálních, átmanických a tak dále těl je duší. Tyto skořápky, kterým říkáte jemnohmotná těla, jsou přesně růstem semene ducha, zrozeného z absolutna. Ono samo se vyvíjí a zdokonaluje reinkarnací v různých světech vesmíru, počínaje světem nebo říší atomů, prochází říšemi kamenů, rostlin, zvířat, inteligentních bytostí (ve vašem světě jsou to lidé), božstev a tak dále až k samotnému absolutnu.

Duše, nebo spíše duch našeho vesmíru, je samotné absolutno nebo bůh nebo stvořitel.
Každý duch se vyvíjí z nejprimitivnějších forem zrna ducha, které jsou rozptýleny duchy vesmírů nebo absolutna, pokud to člověk může vyjádřit v sobě během dne Brahmy.
Postupně se vyvíjející každé semeno ducha roste do inteligentních forem a pak do božských forem a pak do forem planetárních a hvězdných duchů, galaktických duchů a do samotné formy ducha absolutna nebo vesmírů, přičemž na sobě staví velmi skořápky, z nichž jsem jen to, co řekla, as jejich pomocí měním své vědomí.

Jakmile se v jakémkoli vesmíru objeví člověk, kterému se podařilo vyrůst ve vědomí až do samotného absolutna tohoto vesmíru, absolutno se stává novou úrovní vývoje. Stává se vesmírem - otcem. Fyzicky se to projevuje změnou jeho spirálních struktur na kulové, pokud to lze tak podmíněně vyjádřit. Zákony vírů a potenciálních rozdílů se transformují do jiných zákonů existence, které vám ještě nejsou známy a nemohu vám je vysvětlit kvůli nedostatku potřebných pojmů a nápadů. Infantilní univerzální vír nového vesmíru se přitom odděluje od vesmíru otce. Všechny mladé vesmíry mají spirální strukturu, dokud neporodily syna. Náš vesmír je stále v tomto mladém věku.

Takže duch, který dorostl do stavu absolutna, je zrozen svým otcem z absolutna již jako nově zrozený vesmír a stává se samotným absolutnem - synem a je oddělen od vesmíru otce jako samostatný vesmír. Právě v této fázi již může ze sebe stříkat své kapky nebo zrnka parfému. Jako květina, která dává semena, jako velká květina života, která dává semena. Právě v této fázi se stvořitel rodí z ducha. Duchové božstev, učitelé, planety a hvězdy, galaxie a metagalaxie nemohou vytvořit ani zrodit semena duchů, protože ještě nedozráli do určitého stupně stvořitele. Pouze duch, plně zralý a vyvinutý do této fáze, po dosažení úrovně vědomí vesmíru se může oddělit od otce - od jiného vesmíru a stát se stvořitelem sám, to znamená začít tvořit ze sebe, ze svého ducha. , rozstřikující jeho semena duchů, která jsou v něm vytvořena v průběhu jeho vývoje v lůnu otce. Nevím, jestli vám toto vysvětlení bude jasné, ale ve vašich pojmech mohu vysvětlit zrození vesmírů tímto způsobem.

Stejně tak se rodí rozsáhlejší formy vesmírů sestávající z vesmírů. Ale to je příliš daleko od vaší reality. Hovoříme-li hypoteticky ve vašem chápání, každá z vašich duší může a měla by dosáhnout stavu nejen království božstev, učitelů, planetárních nebo hvězdných duchů nebo duchů galaxií, ale také úrovně samotného absolutna, aby nejen splynula s ním znovu, ale také k tomu, abychom se mohli narodit jako nový vesmír. To se ještě nestalo ve 33 manvantarách. Všichni velcí učitelé a božstva, planetární a galaktičtí duchové našeho vesmíru jsou právě na cestě. Ačkoli v univerzálním měřítku je 33 manvantar hlubokým dětstvím, toto je příliš krátké období.

Ale právě když alespoň jeden z duchů našeho vesmíru dosáhne stavu, ve kterém se může zrodit nový vesmír, stane se i náš vesmír otcem a získá sférickou strukturu, což znamená nemožnost involučních procesů vědomí vedoucích k projevům takzvaného zla v celém vesmíru. Čili tím, že se každý zdokonaluje, přibližuje svět světla vesmíru! Tím, že se každý zdokonaluje, zdokonaluje samotný vesmír, zdokonaluje boha. Bůh se zlepšuje v každém svém zrnku! Tyto znalosti se skrývají za mnoha nepochopitelnými ″moudrými″ frázemi, které ″zlepšete se a tím změníte svět″.

Dokud duch nedoroste do stavu absolutna nebo stvořitele, dokud se neinkarnuje do těla nového vesmíru, nemůže ze sebe generovat semena duchů. Ještě není zralý, stále takříkajíc kvete, i když je to duch planety, hvězdného systému nebo galaxie. Jednoduše nemá fyzickou schopnost vytvářet ze sebe semena duchů, pokud mluvíme vašimi termíny. Protože slovo ″fyzický″ je zde samozřejmě nevhodné, ale jiné jsem ve vašem chápání nepochytila.
Proto nyní mluvme pouze o našem mladém vesmíru, našem absolutnu nebo našem bohu. Všichni jsme jeho částmi, všichni jsme zrny jeho ducha, ne zrny duchů galaxie mléčné dráhy nebo naší galaxie nebo galaxie Andromeda, kterou znáte a tak dále. My, vy, jsme se narodili absolutnem, ne duchem galaxie, a ještě méně duchem hvězdného systému nebo shluku hvězd, řekněme Orionu nebo systému Sirius nebo vašeho Slunce. Každý se narodil z absolutna, ne z ducha planety. Váš otec je absolutno, ne duch Slunce, Země nebo Mléčné dráhy. My všichni i vy jsme částice absolutna, je v nás rozptýleno, ale dokud existujeme, je nevědomé, a když jsme splynutí, získává sebeuvědomění. K tomu dochází během období noci Brahmy.

V přírodě neexistují čistě pozemské duše nebo pozemské duše, jak říkáte. Všechny duše jsou z vesmíru, všechny duše jsou stvořeny absolutnem jako jeho semena. Planetární duchové a duchové hvězdných systémů a dokonce ani galaktičtí duchové nemohou zrodit duše ze sebe nebo z čehokoli jiného. Absolutně všechny duše tohoto vesmíru se rodí z ducha tohoto vesmíru z něho samotného, jsou jím stříkány jako zrnka ducha. Znovu opakuji, protože tohle je pro vás asi strašně těžké pochopit.

Všechna tato semena nebo duchové se vyvíjejí a budují na sobě skořápky vašich takzvaných jemnohmotných těl. Tak se semeno ducha absolutna, kterým je duch oddělený od absolutna, stává duší. Duše je duch, který se oddělil od absolutna a svým vlastním vývojem vyrostl do skořápek. Pravé vědomí sídlící v duchu této kapky absolutna se přitom začíná projevovat jako zformovaná osobnost, tedy uvědomovat si sebe sama, ale již jako součást, nikoli jako celek.
Občas se setkáte s názorem, že každé jemnohmotné tělo má své vědomí. Ale to je iluze. Vědomí ducha, to je jedno pro každého člověka, pro každou kapku absolutna. Ve svých skořápkách se prostě projevuje, jak mu ta či ona skořápka dovolí. Tato skořápka, kterou nazýváte fyzické tělo, umožňuje velmi málo. Být v něm, vědomí si nemůže ani jen tak vzpomenout na své minulé inkarnace, vidět aury jiných bytostí a podobně. Na vině je fyzický mozek, který blokuje přístup k poznání duše. Ale zároveň vaše vědomí na zemi, když jste ve fyzickém těle, je totéž vědomí ducha, oddělené od absolutna, a ne něco jiného. Jen je pro mnoho parametrů blokován. To, co nazýváte podvědomím nebo nadvědomím, jsou jednoduše aspekty vašeho sjednoceného vědomí blokované fyzickým mozkem.

Vědomí je informace plus pocit a sebeuvědomění. Zhruba se to ale dá srovnat se znalostní bází - pojmem známým ve vaší počítačové době. Fyzický mozek lze zhruba přirovnat k hardwaru počítače. Navíc je tento hardware takový, že nemůže přistupovat k celé znalostní bázi vaší osobnosti. Nemá dostatečný výkon procesoru, málo ram a další věci, další věci. Vystačíte si tedy s ořezem, který tento počítač dokáže zobrazit na obrazovce.
Faktem ale je, že jemnější skořápky ducha, které nazýváte jemná těla, jsou také určitým způsobem stejné počítače. Každý z nich má své vlastní specifické schopnosti reprodukovat informace z této znalostní báze. Každý je v určitém stavu naladěn na určité funkce - ať už fyzické, astrální, mentální a další podle vašeho zařazení. Jsou to ″chytré″ (ve smyslu vašeho moderního pojetí ″chytrého domova″) skafandry pro existenci ducha nebo vědomí v různých světech. Zároveň také zaznamenávají zkušenosti nashromážděné duchem během tohoto žití, což představuje obecný karmický záznam.

Nejhrubší neboli fyzický plášť a jeho těsnění - odlitek, kterému říkáte éterický dvojník, se neustále mění, opotřebovává a odhazuje, tomu říkáte reinkarnace. Ale právě život v nich vytváří záznamy karmy a vašich zkušeností, je to jako záznamové zařízení. Podle tohoto principu fungují i jemnější těla, jen k jejich odhození dochází mnohem méně často. Jedno a totéž astrální tělo můžete nosit miliony let, než ho opotřebujete, mezitím si vytvoříte a vybudujete nové tělo svými zkušenostmi. Tak je to i s těmi jemnějšími.
Takto funguje duše. Neustále se vyvíjí a tím žije. Zastavení v seberozvoji vede ke zničení tenkých skořápek bez budování nových, to lze nazvat degradací nebo pádem, což vede k úplnému zničení všech skořápek semene ducha, nevědomému stavu. Proto ti, kteří klesli na takovou absolutní hranici, budou muset začít svou cestu znovu jako v éře první manvantary.

V první manvantaře nebyli žádní duchové, kteří vyrostli ve vědomí na planetární a galaktické duchy, dokonce neexistovali ani duchové, kteří by vyrostli do vědomí inteligentních bytostí a zvířat. Svět byl úplně jiný. Nebyly žádné galaxie, hvězdy, planety. Byly další formy, které svými pojmy jen stěží popíšete. Možná lze termín kvantum aplikovat na stav duchovních semen v první manvantaře, ale ani potom si nejsem jistý vašimi koncepty. Světy a následné manvantary byly také odlišné. Až se nakonec teprve ve 12. manvantaře objevila první vesmírná těla fyzické roviny podle vašich představ. Předtím se semena ducha vyvíjela jako energetické impulsy, vlny. Nebudu vyzvedávat pojmy blíže ve vašem jazyce.
Teprve v pozdějších manvantarách se vytvořila struktura vesmíru, již podobná té, která je vidět nyní.

Nyní, aby se mohl inkarnovat na nějakém konkrétním místě, duch galaxie, duch hvězdného systému a planetární duch musí přijmout duši. Pokud duše kvůli svým karmickým okolnostem potřebuje inkarnaci na zemi po inkarnacích, řekněme v systému orion, pak duch slunce duši vezme a dá jí svou informační matrici pro život ve světech sluneční soustavy, duch Země dá svou matrici, aby se duše stala pozemšťanem. Tato matrice zůstane s duší navždy jako informace o osobnosti a o prošlé cestě. Proto má mnoho pozemšťanů ve svých duchovních skořápkách matrice různých světů, kde se inkarnovali před Zemí, včetně minulosti manvantar, kdy Země jako planeta a planetární duch vůbec neexistovala, byla na jiné úrovni - v říši božstev, ne planetárních duchů. Její tělo bylo jiné, nebyla to planeta.

Matrice světů se navzájem neruší a nezasahují do vývoje ducha, jsou to známky zkušenosti. Naopak pomáhají, pokud se například pro svůj vývoj potřebujete vrátit řekněme do systému Sirius pro zrození v nějakém světě, ale již v jiné fázi, pak se jednou vytvořená matrice stane vaším snadným mostem pro inkarnaci. Stejně tak bývalí pozemšťané, z jakýchkoli důvodů ve vzdálených světech hvězd a systémů, které ani neznáme, se mohou vrátit zpět na Zemi, aby splnili své osobní úkoly sebezdokonalování, karmické práce nebo určité poslání pomoci vašemu světu. Pozemský matrix v nich uchovaný se pro ně stane snadným mostem na cestě na Zemi.

Zároveň v jejich duších zůstane matrix světa, který navštívili. Často tzv. Indigové děti, křišťálové děti a další - to jsou tito navrátilci, kteří navštívili jiné světy nebo přišli na Zemi poprvé. Zároveň všichni přijímají i pozemskou a sluneční matrici, protože bez nich není možné dostat fyzické tělo na Zemi v soustavě Slunce. Tyto matrice jsou jim dány - duch slunce a duch země. To znamená, že jsou v obraze toho, jak se fyzičtí rodiče vašich fyzických těl stávají rodiči duchovních těl pro inkarnaci na zemi již s pozemskými rodiči.

Zároveň duch Slunce, následovaný duchem Země, jsou rodiči pouze schránek vašich duší a ne více, a ne vás samotných jako semen ducha. Stejně jako vaši lidští otcové a matky jsou rodiči vašich fyzických těl s rukama, nohama a hlavami a nic víc! Nejsou vašimi rodiči, jako duše a jako semena ducha absolutna. Všechno na světě je stejné!

Pokud je na lidské úrovni ještě odpustitelné považovat se za rodiče dítěte jako celku, aniž bychom oddělovali jeho tělo od ducha, jak se to děje na Zemi, pak pro úroveň planetárního či hvězdného ducha takové porozumění vede k jeho pádu a involuci. Když se například jakýkoli planetární duch rozhodne, že je skutečným rodičem a stvořitelem, stvořitelem všech, kteří přišli žít do jeho světa, jde cestou involuce. Toto je největší pád vysokých duchů. To se děje i v našem mladém vesmíru, protože absolutno stále nemá sílu tomu zabránit, není ještě zralé, je mladé a samo se vyvíjí skrze vás všechny i nás. Padlí planetární duchové a duchové hvězdných systémů začnou vysílat hrubé nízké vibrace, což vede ke vzniku temné hmoty a energie. Pokud duch galaxie padl na tento princip, pak se jeho galaxie připojuje k takzvanému antisvětu. Antisvět nebo svět temnoty v prostorech vesmíru je obložením světa, tvořeným spirálovitou strukturou.

V ideálním případě by měla být v bezvědomí. Ale padlá vědomí ve svých vibracích do toho skočí, jsou stržena. Pokud jsou to duchové tak obrovského rozsahu, jako jsou duchové galaxií, hvězdných systémů a planet, pak se světy těchto galaxií a systémů ocitnou v anti-světě.
Tak byl ve vašem chápání vytvořen anti-svět temnoty a zla obývaný anti-vědomím.
V obložení světa nebo antisvěta není možnost se vyvíjet, respektive vše se tam odráží od světa vesmíru. To znamená, že evoluce se tam odráží i ve svém opaku, to znamená, že se mění v involuci. To je touha stáhnout vše do sebe, na rozdíl od evoluce jako odvíjení světů ze sebe sama, tedy rozdávání a nekonečný růst energií ven, kvetení.

Antisvět je pohlcovač a tedy agresor. Vědomí v něm zachycená vidí pravdu a ideál dokonalosti v pohlcení a smrt a zkázu v oddanosti, jako vidíme destrukci v chování agresora. Primitivně řečeno, vše, co je v našem světě krásné, vše, co je dobré a světlé - v antisvětě - je ošklivé, strašné a je to zlo a temnota. Naopak, všechno jejich zlo, ošklivost a ničení jim připadá lehké a dobré. Pro vědomí je prakticky nemožné vymanit se z antisvěta, pokud člověk nepředělá svou vizi a neodhodí své iluze. Někdy zajatci antisvěta vnikají do našich světů násilím jako agresoři, čímž snižují vibrace našich světů, například vašeho světa, který v této manvantaře prošel masivním útokem hord z antisvěta v čele s civilizací anunaki. Jejich padlého ducha hvězdného systému - Nibiru nebo Lucifera.

Poté, co pronikli na území našich světů z antisvěta, nezměnili své vědomí, což znamená, že zůstávají agresory a pohlcovači světů, což je hrozbou pro samotné absolutno, zvláště pokud existuje mnoho takových průlomů. Musím říct, že sluneční soustava a galaxie Mléčná dráha nejsou jediné, kdo má ve vesmíru tento problém. Existují také světy, které prošly podobnými útoky, a také vleklé války, jako ve vašem světě, stojící takříkajíc v první linii s antisvětem. Tyto války nejsou způsobeny samotným prostorem antisvěta jako výstelky či protilehlé spirály ve struktuře vesmíru, ale zejména padlými vědomími, která se tam skulila a stala se antivědomími.

Pouze změna vědomí padlých duchů je může zachránit a poslat je odpracovat karmické dluhy, které napáchali v hustých iluzích antisvěta. Pak, abych tak řekl, musí spatřit světlo před nástupem další noci Brahmy, protože během této noci se, obrazně řečeno, absolutno - vesmír, jakoby, zakuklí k novému zrození, jako to dělají motýli. . Mezitím je jeho anti-světová podšívka jakoby vymazána a recyklována. Možná, že absolutno zase nebude mít dost síly, aby to všechno setřelo od toho nejzarputilejšího znečištění v podobě kapes nejtěžších padlých duchů, které se mohou znovu objevit na dalším morning of Brahma, jako tomu bylo minule. Ale přesto bude naprostá většina antivědomí, včetně planetárních padlých duchů, přepracována do stavu původních nevědomých semínek ducha.

Právě tato nevědomá semínka, kompletně zpracovaná na primární materiál, se stanou nově zrozenými dušemi příští manvantary. Tak to bylo dříve. Duchové zrození v nevědomém stavu (neuvědomující si sebe jako osoby) začínají svou cestu zpočátku z atomů a částic (jako projev ve vašem fyzickém světě). Postupně jim opět narostou skořápky a stanou se seberealizovanými dušemi, to znamená, že v sobě dostanou sebeuvědomění. Ale to už budou úplně jiná vědomí a duše, a ne ta antivědomí, která byla. Bývalá anti-vědomí jsou zničena jako informace ze semen ducha během období noci Brahmy. I když někteří mohou znovu zpomalit nebo začít padat a stát se opět antivědomými, záleží to pouze na těchto duších samotných. Pokud se to stane, pak budou příští noci Brahmy znovu přepracovány, do stavu nevědomých semen ducha.

S každou novou manvantarou se tedy rodí určitý počet nových zrnek ducha, která začínají růst a mění se v mladé duše. Získávají se ze zpracovaných semen, která padla do antisvěta. Ty duše, které nepadly, ale dokázaly si uchovat své skořápky a informace vědomí jako osobnosti s jitro Brahmy, získávají zpět své formy podle dochovaných informačních matric a pokračují ve své evoluční cestě v nových světech, planetách a systémech, které se vytvářejí.
Proto ″nejmladší″ duše ve vesmíru, narozené v toto ráno Brahmy, jako nevědomé, žijí ve světech prachu a atomů. Za své postavení si ale mohou sami, neboť v předchozí manvantaře to byli oni, kdo klesl obrazně řečeno tak nízko, že z nich zůstala jen semena ducha, která si nebyla vědoma sebe sama.

Tytéž duše, které považujete za mladé a nezkušené, zapletené do iluzí vašeho světa nebo které upadly do antisvěta, jsou velmi staré, jinak jako vy nebo my, koneckonců, všechny duše jsou stejného věku, narozené v první manvantara, a kdo je nyní - kde a v jaké podobě, záleží pouze na cestě vývoje každého ducha. Ale oni jen mnohokrát chodili v kruzích a byli zmateni v iluzích sebe sama. Je to totiž ona, kdo nakonec vede k pádu, kdy se promění v obludnou pýchu. Právě tato pýcha je tím pravým zrcadlem, které odráží jejich anti-svět ze současného světa pro anti-vědomí a činí je anti-vědomými.

Tato neodolatelná pýcha je inspiruje k tomu, že jsou to oni, kdo do sebe budou schopni absorbovat celé absolutno, a proto musí agresivně absorbovat světy a jejich zdroje pro svůj růst a moc. Je to tato iluze, která vytváří antisvět. Ve skutečném světě by se totiž mělo vědomí naopak snažit rozpustit sebe a dokonce i svou osobnost v absolutnu, aby s ním bylo jedno a nerozpustilo ho v sebe, jak se o to snaží antivědomí nestvůr.

Všechno ostatní zlo je jen projevem této iluze, která leží v samotných hlubinách antivědomí. Pokud duchové našich světů v sobě dovolí tuto iluzi, spadnou tam. Pokud to nemohou překonat před nocí Brahmy, budou přepracováni na nevědomý zdroj. Pak v další manvantaře absolutno zrodí nová semena ducha z tohoto nevědomého zdroje. To je skvělý zákon!
Vycházíme-li z toho, může se vám zdát, že kdyby neexistovalo žádné padlé anti-vědomí, pak by se v ráno Brahmy nezrodily nové duše. Skutečně je. Absolutno rozprášilo všechna svá semena ducha ihned při svém zrození. Nově zrozená semena ducha v následujících manvantarách jsou výsledkem selhání ve vývoji těchto semen se ztrátou sebevědomí a přerostlými skořápkami. Faktem však je, že akt vytváření semen ducha není hlavní věcí ve vývoji absolutna. Nepotřebuje neustále tvořit nové věci, zvláště když je to nemožné na základě zákona o zachování energie, který znáte.

Hlavní věc pro absolutno je, že se tato semena ducha vyvíjejí, vytvářejí skořápky, přijímají sebeuvědomění a zdokonalují se na svou úroveň, odhalujíce celý vesmír v zrnu jako v hologramu. Právě tyto procesy evoluce duší umožňují, aby se vyvíjelo samotné absolutno. Tvorba je okamžitá. Jen díky chybám evoluce konkrétních zrn a jejich pádu do temnoty je absolutno nuceno v každé manvantaře tuto strusku recyklovat a znovu zasít zrna ducha, zcela očištěna od sebeuvědomění jako na samém počátku. Absolutno tedy znovu spustí všechny své částice do evoluce. To se děje už 33 manvantar. V každé z nich mnoho duší dělá chyby a padá, ničí své skořápky.

Teoreticky mají všichni obyvatelé světů temnoty, dokonce i Lucifer a jeho anunaki, stále šanci zachránit se před začátkem příští noci Brahmy, ale čím více přinášejí našemu světu utrpení, tím těžší je jejich způsob práce. Všechno, co svým vhledem udělali, na ně dopadne a začnou pociťovat důsledky všeho zla, které způsobili, inkarnovat se a umírat miliardkrát v těch nejprimitivnějších světech, pro které jsou jejich skořápky stále ještě zachovalé. Pokud sami svým pádem zničili do základů všechny své skořápky odpovědné za reinkarnaci v královstvích rozumných, nerozumných, zvířat, rostlin, kamenů, esence a dalších věcí, pak nezbyde než přejít ke zpracování. Už není taková spása, ale zničili sami sebe!, a ne absolutno! Oni sami ve svých iluzích požírali své vlastní kdysi nashromážděné schránky duší, kterým říkáte jemnohmotná těla a které jsou zodpovědné za inkarnace v různých světech. Jsou-li skořápky ducha sebepohlcené, pohlcené sebou samým, znamená to, že duše zahynula, pouze semeno ducha zůstalo pokryto iluzorními antislupkami černého světa, které může odtrhnout pouze absolutno během noc Brahmy.

Možná byl můj příběh pro mnohé velmi složitý a matoucí. Jen je pro mě velmi obtížné převést zde uložené znalosti do plochých a osekaných pojmů vašeho světa a jazyka. Ale ti, kteří jsou připraveni tyto informace přijímat, to pochopí a vy už jich máte hodně, i když většina ještě spí v plochých iluzích, ve kterých je pro ně prostě pohodlné existovat, spoléhajíce se na iluzorního všeodpouštějícího boha, odmítají neúprosný zákon karmy a prezentují se pouze jako omezený kus živého masa, které potřebuje jídlo, pití, přístřeší a oblečení... Další hmotné statky.

Přijmout zákon karmy samozřejmě znamená mít odvahu převzít odpovědnost za své činy, být dospělým ve vědomí a ne dítětem, které neustále prahne po požitcích a je pokoušeno, a když vidí výsledný katastrofální výsledek, začne obviňovat všechny kolem a okolnosti. Nebo si dokonce uvědomí, že je to výsledek jeho činů a myšlenek, ale nevidí jasně do té míry, aby se dřívější pokušení stalo navždy nechutným. Jen bohu řekne ″Promiň″ aby bůh odstranil následky špatných skutků a pokušení zůstává a při první vhodné příležitosti znovu zavládne. Znalost důsledků je skryta pod změtí výmluv.
To je iluze odpuštění, jen důsledky jdou hlouběji, ale zároveň se stávají těžšími a přenášejí se do další inkarnace. Je snazší zůstat ve svých iluzích a lenosti směrem k sebezdokonalování. Bohužel takových lidí máte naprostou většinu. Proto anunnaki našli své následovníky mezi lidmi a udělali z nich dozorce - manažery vašeho světa.

Ano, váš svět snížil vibrace, ale ti, kteří se nadále zdokonalovali a nenechali líně všemu volný průběh, zabývali se pouze zařizováním dočasného tělesného života, váš svět již dávno opustili nebo rozvázali jeho poslední pouta a postupně se probouzeli z iluzí těžkých vibrací.
Z těch, kteří vědí ve vašem světě, jsou jen ti, kteří vytrvale nesou světlo pravdy, pomáhají vhledu těm, kteří jsou líní pracovat sami se sebou nebo pomáhají těm, kteří již zrak dostali, ale mají mnoho karmických dluhů v iluzích minulosti. Právě v tom vidí svou osobní cestu sebezdokonalování, dále znovu a znovu procházejí vaším drsným světem a dělají ho o něco lehčím.

Takoví byli proroci-učitelé, kteří přicházeli k lidem a nosili poznání ve formě učení, které se bohužel změnilo v náboženství rituálů, opět kvůli velké lenosti duší k seberozvoji. Je přece snazší bezmyšlenkovitě opakovat rituály, než se propracovávat vlastním chováním, myšlenkami a životem v sobě, než se snažit zaujmout pozici druhého a nevidět vše jen ze své osobní perspektivy.

I ve svých nízkých vibracích můžete velmi rychle najít svobodu, pokud nemáte vazby z minulosti, které drží mnoho duší, kterým se vrátil zrak. Musíte vše vyřešit v různých situacích a s každým, s kým jste se dostali do chybných vztahů lásky, přátelství, žárlivosti, materiálních hádek, závisti a dalších věcí. ... Proto je třeba prožít mnoho dalších inkarnací a zároveň mnoho pokušení. Hroutí se jen ten, kdo to chce, pro koho je pokušení silnější, což znamená, že vhled byl také chvíli jen iluzí. Ti, kteří plně přijali svůj zrak, budou mít stále vůli a vnitřní jádro odolávat pokušením v nové inkarnaci. Ti, kteří toto nemají, svůj zrak skutečně nedostali, spí a o vhledu pouze sní nebo jej viděli v minulosti, a opět lpí na pokušeních.

I duše, které přišly do vašeho světa z jiných světů z jiných planet, stejní ″indigové″ a další, ať kdysi na Zemi žili i nežili, přicházejí jen proto, aby rozpoutali něco v minulosti nebo prošli zkouškami, ale často jsou mnohem slabší, než duše, žijící na Zemi dlouhou dobu. Utíkají před obtížemi mnohem rychleji než pozemšťané. Nemohou se začlenit do vašeho světa a často páchají sebevraždu, aniž by si uvědomovali, že to problém nijak nevyřeší, protože budou vrženi zpět do vtělení a karma je bude opět následovat.

Ve virtuálním světě her nebo sci-fi knih, které často skutečně popisují světy, ze kterých pocházejí, můžete žít donekonečna. Ostatně autoři těchto knih často popisovali světy, ve kterých sami kdysi žili. Ale alespoň napsali tyto knihy, vyprávějící o jiných světech na Zemi. I když ve vaší době lze tuto skutečnost využít pouze k získání materiálního bohatství.
Mimozemšťané z jiných světů, kteří si hrají a čtou, a přitom nic netvoří, nadále žijí životem svých předchozích inkarnací, nazývají se elfy, trolly, gnómy, různými tvory ve vašem světě a ve skutečnosti hrají nekonečnou hru na hraní rolí v pozemském životě. Neplní přitom to, pro co byli na Zemi vysláni, zůstávají cizími. To je rozhodně falešná mise. Nikdo, žádný duch nepřijde do jiného světa, jen aby pomohl svému vlastnímu.

Pokud jste přišli do jiného světa, musíte žít v tomto světě a přinášet do něj dobro, a ne být cizincem a nadále žít v jiném světě. To znamená, že stále nejsou žádné síly, které by mohly plně žít v pozemském světě a zároveň pomáhat svému vlastnímu světu. To může snadno vést k demotivaci. Možná mnozí z vás nerozumí tomu, co jsem právě řekl. Vidíme, že na Zemi se spousta těchto ″indigových″ začala ztělesňovat. Mohou mít neobvyklé nadání, ale většinou si myslí, že jsou pro vás výjimeční, a tak upadnou do pýchy a začnou svůj pád, aniž by dokončili jakoukoli ze svých misí.

Proč tedy přicházejí a kdo je posílá?
To je velmi zajímavá otázka. Faktem je, že jakmile se váš hvězdný systém začal přibližovat k určitému prostoru vesmíru, který se ve vašem starověku nazýval érou satja yuga, samotná planeta začala zvyšovat své vibrace, i když velmi pomalu. Zároveň anunnaki vetřelci a další agresoři z antisvěta nechtějí ztratit vaše území a všemožně začali prorážet portály se stejnými vibračními světy, jako máte vy. Z nižších světů se stále nemohou sami probít, pomáhá velké zadržování světelných vesmírných civilizací ve světech blízkých vašemu i ve vašem na vzdálených drahácch.
Do těchto portálů začaly padat nějak odtělesněné duše z různých světů podobných tomu vašemu vibracemi a částečně zajaté temnými civilizacemi. V podstatě se jedná o kdysi odtržené pozemšťany, kteří uprchli z vašeho systému do jiných světů jako uprchlíci, aby se neinkarnovali a neprošli všemi těžkostmi vašeho světa.

Nyní, díky starodávným karmickým spojením, vypadnou zpět a mají ve svých duších informace o pozemském matrixu. Ale opravdu se nechtějí narodit zde a všemi možnými způsoby chtějí uniknout z reality, ponořit se buď do virtuálního světa, nebo do knihy nebo do světa filmu, a nadále žít jakoby ve své staré inkarnaci v jiném světě, využívajíce knihy, filmy a hry jako informace o těchto světech, převzaté autory těchto knih a filmů z vesmíru nebo také ze staré osobní zkušenosti.

Často tito ″indigové″ propadají iluzi starého života v jiných světech a v tomto světě se stávají vyvrženci. Jejich osudem je nenaplněné poslání tam i tady na Zemi. Pozemská karma zůstává nevyužita, pokud dojde k sebevraždě, nebo dojde k duševní poruše kvůli neschopnosti přijmout novou realitu a na chvíli opustit tu starou.

Ale anunnaki je potřebují! Jsou potřeba jako experimentální materiál, protože mnoho z nich je zasaženo energetickými viry jiných temných civilizací a anunaki si chtějí osvojit zkušenosti z těchto temných světů. K tomu tady potřebují tyhle ″indiga″. Zážitek robotizace duší a zkušenost s vymazáním paměti duše nejen ve fyzickém těle, ale i mezi inkarnacemi je pro ně obzvlášť důležitý a tuto zkušenost mají některé temné civilizace, které zasáhly jiné galaxie našeho vesmíru. Proto se někteří přistěhovalci z jiných světů - tzv. ″indigo″ nebo ″krystaly″ mohou nazývat energetickými roboty, nebo nějakou jinou technogenní entitou.

Možná to není technogenní, ale říká vám, že jste již unášeni do jiných dimenzí ke světlu a dobru, že jste všichni milováni a je vám odpuštěno. Tito jsou jiní, jsou v iluzi. Anunnaki je potřebují také jako zkušenost utápění duší v iluzi jakéhosi virtuálního prostoru.

Není náhodou, že váš svět byl naplněn vývojem, který stojí na přístupech k biorobotizaci, čipování a vymazávání paměti a informací o člověku. Zkoušejí i technologie mocných zombíků, jako různé sekty a podobná hnutí prostřednictvím sugesce lidem, že je vše v pořádku a že všichni již vzestoupili, že se všichni transformují, aby žili v zářné budoucnosti. Anunnaki potřebují podobné experimenty. Zombifikovaní technogenní bioroboti mohou být jejich nejlepšími otroky. Proto by se všechny tyto ″indigové″ ″krystaly″ a další pozemšťané měli zdokonalovat a nenechat se zlákat pýchou a nějakými vysokými posláními, které jim údajně byly dány v jejich jiných světech. Měli by především zapadnout do vašeho světa a snažit se mu něco dát a nevzdalovat se od něj, aby se nestali experimentálním materiálem anunnaki.

Mimochodem, existují i přímí poslové světů temnoty neboli pseudoindiga. Lze je poznat podle strašlivého zlého charakteru a gigantické pýchy, krutosti, neovladatelných emocí nebo naopak chladného cynismu a bezcitnosti v kombinaci s krutostí. Jsou to příšery temných světů, které si oblékají umělé energetické obleky modro-černých energií, které dokážou oklamat prostor tří dimenzí a vtělit je do fyzických těl.

Absolutno rodí pouze semena ducha; zbytek dělají tato semena sama. Pouze jejich seberozvoj může vést buď k pádu do temnoty, nebo k růstu vědomí a následně sebezdokonalování samotného absolutna. Absolutno se zdokonaluje právě ve svých semenech, v duších, a tedy ve vás i v nás. Váš svět proto závisí hlavně na vás.

Zachránit ho můžete jen vy sami, na pomoc přijdou další duše, jiné civilizace, které zadržují anunaki ve vaší přední linii. Nebudu zde zacházet hluboko, proč nezaútočí a nezničí anunaki. Toto a hrozné důsledky těchto činů vám zde již byly mnohokrát řečeny. Absolutní neboli jediný bůh vám nepřijde na pomoc jako nějaký druh všemocné bytosti, protože je rozptýlen ve vás a v duších jiných civilizací a přichází do nich jako jiskra, stejně jako do vás, aby vám dodal sílu. Kromě všech svých výtvorů neexistuje. Celý vesmír je on. Pravděpodobně, až to pochopíte, budete schopni překonat ono velmi dětské vědomí, o kterém jsem mluvila na začátku, a začnete duchovně dospívat a pomáhat absolutnu v jeho stvoření.″ (pozn. to jako že si osobně můžu picnout nějakého temňocha na Zemi, aby to jako vypadalo, že jsem tu jen nespala?)

Zdroj: https://shambavedi.blogspot.com/2019/07/blog-post.html#more

Zpět