1739 Jak si zachovat moudrý pohled na konfrontaci lidstva? Oksana Klassen

[ Ezoterika ] 2021-11-24

Čistota bytí na zemi závisí na tom, jak otevřeně člověk vnímá podstatu věcí. Moudrost plynoucí z uvědomění si vyššího účelu v každé události lidského života, dokonce i v tom nejmenším jednání, pomáhá člověku přejít od oddělenosti ke sjednocení, od srovnávání k přijetí hodnotné odlišnosti, od osamělosti ke splynutí s Nejvyšším. Taková je pozemská cesta - rozdělit se na Ego/Osobnost/Tělo a Duši/Srdce, aby člověk jednoho dne v úchvatném osvobození zjistil, jak podmíněné toto rozdělení bylo.

Všechny barvy světa, všechny obrazy existence mají sloužit jedinému účelu - návratu do říše Ducha, v níž se Duše ocitá a sní světy a hraje ve stvořených světech tisíce rolí pro své potěšení, aby uspokojila svou vrozenou touhu po sebepoznání a sebeodhalení, po radosti, lásce a tvůrčím potěšení. Co by to bylo za představení, kdyby uprostřed věčnosti na podstavci z lotosů seděla jen jedna postava s polozavřenýma očima a poloúsměvem zamrzlým na rtech? Představení, při kterém se mění pouze dech od nádechu k výdechu.

Být mistrem a ovládat mistrovství jsou různé věci. Je důležité si uvědomit, že schopnost měnit DNA spočívá v umění měnit informační vazby, nikoli DNA samotnou. V umění ovládat buňku je schopnost volně se pohybovat mezi časem a prostorem DNA. Takové představení by vypadalo spíše jako socha nebo obraz. Chyběl by tanec světla a tmy, chuť vítězství, vzrušení z vítězství, radost ze shledání, potěšení z cesty a odpočinek po námaze. Dualita je základem hry. Tam, kde si dva, tři, stovky a tisíce rozumějí beze slov, kde není opozdilců ani otázek, kde je jasnost přítomného okamžiku natolik majestátní, že se v ní jakékoli cíle utápějí jako zbytečné a rušivé - byla by to hra? Tato říše Pravdy je absolutní, nehybná, mocná a beztížná zároveň; není v ní jediný pohyb myšlenky, který by narušil říši Blaženosti, která sama sídlí v každém těle. To je všude tam, kde je myšlení opuštěno a kontemplace pohltila všechny formy a rozdíly. Proto pole Bezčasí, Nadčasovosti a Mimočasovosti není životem v tom smyslu, jak ho znáte z pozemské úrovně. Je to spíše vaše kolébka, váš Zdroj, vaše čisté Já. Přicházíte na Zemi, abyste si oblékli plášť nevědomosti, kde Jedno jsou dvě, tisíce a miliony, kde je forma vytvářena tancem světla a stínu, kde myšlenky lpí na minulosti a budoucnosti a vytvářejí plátno času, kde se pocity dělí na příjemné a nepříjemné, aby mysl pokračovala v představení duality a skrze ni se vrátila k Počátku.

Dějiny lidstva, a vlastně i život každého jednotlivce, jsou chronologií překonávání. Radost je v něm nahrazena smutkem, porážka vítězstvím, prohra ziskem, chudoba bohatstvím, zdraví nemocí a naopak. Je to chronologie, v níž se nepřátelé mohou jednoho dne stát přáteli a přátelé zrádci, v níž láska prochází proměnou od bezpodmínečnosti k náklonnosti, od míru k vášni. Celá paleta vesmírných možností je pro vás otevřená. Hrajte si, užívejte si, zkoumejte, chápejte, rozvíjejte se. Stavět a bourat bariéry, být okouzlen a rozčarován, plánovat nebo se nechat unášet proudem. Na ničem z toho nezáleží. Neboť v tom prostoru, kde se nachází váš počátek, jste stále ve stejném Božím příbytku, zahaleni v bezčasí, v beztíži posíleni a chráněni samotnou nesmrtelností. Vaši přirozenost nelze narušit ani potlačit, nic ji neohrožuje, nic ji neznepokojuje.

Proto všichni učitelé světa a vesmíru, kteří jsou vám posíláni v podobě i bez podoby, v těle i v duchu, hovoří o jediné Pravdě - vzpomeňte si na svou přirozenost a potom hrajte tuto hru s nadšením, beze strachu, bez pocitu odloučení, bez smrtelné touhy po Bohu, protože Bůh sám hraje tuto hru odloučení s každým. Vzpomeňte si na sebe a pak si tuto vzpomínku přeneste do každého okamžiku svého pozemského života a otázky týkající se břemene lidského osudu odpadnou jako nepotřebné. Není to lidstvo, které se rozdělilo na dobré a špatné, není to Bůh, kdo ztratil kontrolu nad světem tím, že dovolil agresorům dobýt svět. Na tom všem záleží přesně tolik, kolik si myslíte, že záleží. Dívat se očima Pravdy znamená mít neustále na paměti, že pozemská role je jen role, kulisy jsou zručnou prací divadelního mistra a boj protikladů není nic jiného než režijní trik, který má udržet vaši pozornost na talentované hře samotného herce, kterého nám Bůh daroval.

Vše je bezchybné, provedení je krásné, vše je na svém místě. Kdybyste jen věděli, jak vzrušující a ohromující je realizovat i tu nejmenší pasáž v této otřesné hře. Všechno je v ní utkáno a propojeno s takovým talentem a genialitou, že kdybyste měli čas důkladněji studovat schopnost svého vědomí vytvářet realitu, v jediném okamžiku byste se rozplývali. Samotný zázrak stvoření se před vámi odehrává ve svých nekonečných projevech, v plnosti barev a vjemů do té míry, že se můžete cítit zároveň divákem, hercem, samotným jevištěm i tvůrcem celého představení. Ano, ve svém tvůrčím zápalu a herecké frustraci jdou postavy do jakýchkoli extrémů, ale co jsou tyto pomíjivé extrémy pro věčnost a toho, kdo věčnost tvoří? Jsou to doutnající jiskry ohně, který neshoří, ale lechtá, nic víc.

Nehledejte tedy moudrý pohled, zůstávejte v roli, hledejte protivníka a tužte po boji. Pouze vystoupení ze hry může poskytnout útěchu a inspiraci k novému činu. Ve hře se vždy objeví protichůdné strany, masky a kostýmy.

Zdroj: https://absolutera.ru/article11967
Zpět