1734 Smyslová mysl a její realita Jevgenij Sedoj

[ Ezoterika ] 2021-11-24

Kroniky přechodu

Mnohokrát a různými způsoby nebo z různých úhlů pohledu jsem potvrdil hodnotu a zvláštní význam vědomí a mysli nás lidí. Nastal čas pro přehodnocení mysli vytvořené v hmotné realitě - pro jiné posouzení hmoty samotné, respektive našeho hmotného světa Země. Strukturu mysli fungující v hmotném těle jako nezávislá jednotka nepovažují vyšší úrovně vesmíru za strukturu vytvořenou pro cíle vzdalující se současné realitě vesmíru, takže je čeká překvapení.

Prošli jsme nejrůznějšími deformacemi, které byly na jedné straně vytvořeny proto, abychom se v nich my, obyvatelé Země, utápěli a neustále živili každého, kdo je líný, a na druhé straně někdo někde tajně doufal, že právě my, obyvatelé Země, budeme těmi, kdo pochopí celou změť Stvoření na základě svých zkušeností, které musíme mít nevědomě v interakci s celým Stvořením. Jedinečnost Země se vším jejím bohatstvím nám bylo nabídnuto nejen k jejímu ovládnutí, ale k plnému ponoření se do šíře problémů, ke kultivaci našich myslí v rámci hmotných omezení a konečně k uvědomění si těchto myslí sebe sama, nikoliv jako stálých dárců a otroků Systému, ale jako těch, kteří narušují klid a vibrují setrvačností celé existence Vesmíru.

Při pročítání Úrovní vědomí na všech úrovních (od hmotné reality, až po Stvořitele) vyniká jeden bod, že skutečnými mistry celého Projektu stvoření jsou programy, které byly původně vytvořeny jako pomocníci životních procesů velmi přesně zaměřených na realizaci všeho, co bylo shora zamýšleno. Uměle vytvořené oddělovací bariéry mezi úrovněmi vesmíru se staly nepřekročitelnými bariérami, za které se lze dobře schovat, jak před dotěrnými příkazy shora, tak i shodit na nižší úrovně vše, ″co pro nás není dobré″, aniž bychom přemýšleli o následcích. Byl vytvořen jedinečný systém naprosté nezodpovědnosti, v němž si programy poroučejí, jak chtějí. A všichni jsou živí a uvědomují si sami sebe.

Z prvního vesmíru jsme zdědili několik prastarých a velmi nedokonalých programů, které také chtějí jíst a projevovat se, a obojí se jim daří nalézat, v různých úrovních reality. To vše mělo dříve či později přinutit ke skutečnému hledání jiných možností, jak se dostat ze slepé uličky, do které se vesmír sám zahnal. Bohužel se však na různých úrovních vesmíru vždy najdou tací, kteří se právě v těchto podmínkách vesmíru cítí velmi pohodlně. Jestliže se prastarým programům podařilo přežít po zániku prvního vesmíru, co lze říci o všech těch, kteří poněkud zvláštním způsobem využívají výhod tohoto vesmíru.

Kromě toho je tu ještě jeden problém, který je rovněž slepou uličkou. Stagnace jedněch a degradace druhých, zatímco nesmrtelnost neexistuje. To souvisí s tzv. lehkými a těžkými částicemi Boha. A šablona stávajícího vesmíru, postavená na principech oddělenosti a utápějící se v direktivních programech přežití, se ukazuje jako naprosto neschopná vnímat jiné, alternativní metody vedení našich Životů, Životů v nejširším slova smyslu.

To vše musí být základem pro pochopení nás samých a našeho hmotného pozemského života. Vznikající struktura mysli v jejím hmotném vyznění je oním jedinečným systémem, jímž Duše údajně uzavřená v tělesných poutech musí dosáhnout oné stability Já, kdy se v Jednotě Duše, mysli, vědomí a těla jako struktury vědomí pod kontrolou této mysli musí projevit další kvalita tohoto Jednotného komplexu. Duše přece potřebuje ke svému rozvoji smyslové vnímání Života, a čím lze toto smyslové vnímání zajistit? Myslí, která je zaměřena především na životní energie, a to je převaha energií emocí, které po průchodu smyslovou myslí budou pro Duši náležitě filtrovány a dají jí čisté, kvalitní, smyslové složky energií Života. K tomu je však třeba vytvořit pro takové mysli jiné příležitosti k růstu.

Aby se totiž takové mysli otevřela cesta, musí se jí nutně vrátit, mysli, paměti jejích minulých životů, a to nejen pro uvědomění si celého učebního základu jejích životů, ale také pro schopnost uvědomit si, kde a kdy a s pomocí jakých sil či programů došlo k určitému osudovému obratu. To je však jen malá část toho, co by taková mysl měla mít, ale to hlavní a podstatné je, že je to mysl, pozor - naše pozemská mysl, která musí vzít pod svou kontrolu všechny programy, které se jí otevírají. Způsob a prostředky, jak to uskutečnit, by měly být ″oříškem″ pro ty, kdo se takového myšlení ujali na Zemi. Taková mysl může být strukturována pouze ve vědomí, ale jaké vědomí v podmínkách zapomnění? A uvědomělost s sebou přináší také odpovědnost minimálně za celistvost a zachování onoho Jednotného hmotného komplexu, který vytváří základ pro růst i zvládnutí rovnováhy jejích lehkých a těžkých částic ve struktuře Duše. Samotný růst a síla mysli s sebou nese růst a sílu Duše. Ale komu se to bude líbit - to je otázka? Stále se tedy jedná o úlet fantazie bez jasné představy o tom, na čem to celé bude založeno.

Vytrvalost, s níž nás, vzestupující mysl pozemšťanů, orientuji, je dána potřebou vytvářet trvalý a stále se zvyšující impuls. A taková hybnost jednoduše potřebuje silnou kolektivní energii, aby dosáhla vyšších úrovní. Je to jediná příležitost, jak nám, lidem Země, věnovat pozornost, kterou si zasloužíme. A už se objevují informace, že někdo tam nahoře se chystá přeorientovat naši realitu tak, aby v ní převažovaly smyslové zkušenosti, a to v těch technických podmínkách, které nás masově přenášejí do virtuální reality. Takže si nedokážu představit, jak je to možné. Rozhodující roli by však mohlo sehrát naše kolektivní impulzní poselství, neboť náš vývoj je prozatím zcela závislý na Vedoucích silách.

Samostatně bych rád řekl něco o naší biologické hmotě. Právě teď se v průběhu přechodu budují krystalická hmotná těla pro vzestupující. To však nepopírá skutečnost, že právě v trojrozměrné biologické hmotě došlo k průlomu ve stavbě naší mysli. Ano, další růst a zrání našich myslí bude probíhat na platformě Pětirozměrného života, ale mně osobně se zdá, že tyto mysli, které již posílily v Pětirozměrném životě a vstoupily do svého nového postavení, se budou moci se všemi svými schopnostmi volně přesunout do třírozměrných životních platforem, aby na nich prosadily jinou kvalitu života, aniž by tím snížily své kvality. A proč si to myslím? Protože právě v trojrozměrném světě, v lineárním čase, s novými možnostmi, je možné doslova ″rozbalit″ problémy právě tohoto Vesmíru, ukázat a dát patřičné podněty ostatním patrům vesmírné reality, tj. doslova je donutit přijmout tu realitu, která může a má být realizována ve třech rozměrech. A to je také realizace globální Ideje nesmrtelnosti prostřednictvím hledání harmonické shody Božích částic pro jejich vlastní Duše se získáním jejich vlastní nesmrtelnosti.

Toho všeho lze dosáhnout, ale pouze za přítomnosti jednoho a jedinečného týmu stejně smýšlejících osob a spolupracovníků, právě s ohledem na očekávané a globální konfrontace.

Zdroj: https://absolutera.ru/article11975
Zpět