Zprávy

1726 Rytmy pravdy Sofia Falcone [ Ezoterika ] 2021-11-22
Něco více o starověkých naukách, které jsou dnes stejně aktuální jako na počátku věků, tyto nauky jsou vědecké stejně jako duchovní a nejsou něčím, co člověk objevil, spíše něčím, co člověk znovu objevuje a snaží se pochopit.

Ti, kdo znají alchymii, esoteriku a původní gnosticismus, to možná pochopí snáze, nicméně pochopení prapůvodních zákonů našeho vesmíru, jako je například princip rytmu, je něco, co by mohlo být přínosem pro nás všechny. Psaní tohoto textu je pouhým sdílením prastarého vědění, berte, nebo nechte být, neboť nedisponuji odpověďmi ani vám nechci vnucovat filozofie/vědy, s nimiž rezonuji.

Den je cyklus, který se opakuje každých 24 hodin. Rok je cyklus, který se opakuje každých 365 dní. Roční období jsou cykly, které se odehrávají díky zemské ose a měří se podle naší polohy ke Slunci. Všechny tyto cykly se řídí určitým rytmem.

Princip rytmu naznačuje, že univerzálním projevem života je neustálé houpání, podobně jako kyvadlo, a platí to pro celé stvoření - vše, co jde nahoru, nakonec spadne, stejně tak vše, co se houpe doprava, se nakonec vychýlí doleva, světlo občas zastíní tmu a naopak. Princip pravdy platí pro všechny biologické, fyzikální, astrologické, psychologické a ″nadpřirozené″ aspekty, všechny se totiž zdají být podle stejného vzoru - jako Fibonacciho posloupnost. Nicméně přinejmenším pokud jde o psychologické aspekty, je nezbytné, abychom se snažili najít rovnováhu mezi touto vnímanou dualitou, přičemž taková rovnováha bude vyžadovat nikoliv opomenutí, ale pochopení imperativních a trvalých zákonů, které náš vesmír drží v samotném jádru a životě.

Když se člověk rozhodne popřít jednu stránku svého já (například náš vlastní stín nebo temnotu, kterou vesmír nese ve svých prvotních vodách), pak vstupuje do života v klamu a je méně schopný pochopit univerzální zákony a aplikovat je na svůj vlastní růst. Ačkoli princip rytmu nemůžeme zastavit, člověk, který usiluje o vývoj, se snaží naučit, jak jej co nejlépe využít ve svůj prospěch, nebo se jej přinejmenším naučit neutralizovat, to bude vyžadovat práci a odvahu, protože člověk bude muset čelit nejen skrytým aspektům sebe sama, ale také tajemstvím přírody - částem, na které se nechceme dívat, protože narušují naše zažité představy, nebo možná proto, že poznat tyto zákony by znamenalo skočit do propasti a čelit neznámému.

Vibrující vesmír se řídí pohybem kyvadla, tento pohyb není náhodný, není nevyzpytatelný, okamžiky štěstí předcházejí okamžikům smutku, okamžiky aktivity pasivitě, okamžiky osvícení okamžikům temnoty, všechny mají svůj účel. To neznamená, že náš vesmír je vždy založen na polaritě, je to jen naše vnímání založené na neschopnosti správně pochopit univerzální vědomí a jeho mechanismy, stejně jako principy surové hmoty či života.

Zákon rytmu a polarity je jedním z nejdůležitějších, jeho pochopení a práce na sobě dává vzniknout zákonu rovnováhy a harmonie - to je alchymistický proces, který nemůže proběhnout, když se rozhodneme negovat jednu stránku života a mylně se domníváme, že soustředěním se pouze na tu pozitivní dojde k uzdravení - takový postoj se neliší od přikládání náplastí na rány, které vyžadují operaci.

Život se nás snaží naučit najít rovnováhu, uvnitř i vně nás, neboť jeden zákon vždy následuje po druhém ″Rytmus předchází harmonii″ a tak dále. Všechno má svůj řád, dokonce i to, co se může zdát chaosem, neboť chaos není nic jiného než počátek stvoření, a proto i v chaosu je skrytý řád. Tento řád vidíme ve všem, co nás obklopuje, i v nás samých, jen mu nerozumíme, například: krása se řídí geometrickým vzorem, stejně jako hudební frekvence - vše, co se týká harmonie, se řídí zákonem Rytmu.

V souvislosti s malými arkány a mikrokosmy se náš bioenergetický systém řídí principem rytmu, po aktivitě si musíme odpočinout, chvíle péče musí vystřídat chvíle vysoké expozice. Z psychologického a duchovního hlediska je třeba, abychom se ke své mysli a duši chovali stejně jako sportovci ke svému fyzickému tělu. Sportovci netrénují neustále, trénují tvrdě, což způsobuje trhliny a praskliny na jejich svalech, které se během období odpočinku zacelují, výsledkem je silnější tělo. Stejně tak naše mysl a duše nemohou růst, pokud jsme v neustálých obdobích odpočinku (soustředíme se pouze na pozitivní věci) nebo pod neustálým tlakem (soustředíme se pouze na negativní věci) - jediná cesta ven vede dovnitř - to znamená, že abychom mohli duševně a duchovně rozvinout silnější pocit sebe sama, musíme být ochotni podívat se na svůj vnitřní chaos, traumata, chyby, zavazadla, falešné ego, povrchní vztahy, hodnoty atd. a konfrontovat se s jejich původem. Poté musí následovat období péče o sebe, sebelásky, odpočinku. Takový je princip neboli Rytmus, který vyvolá alchymistický proces osvícení nebo uzdravení. Tento proces neproběhne přes noc, protože není nic těžšího než konfrontace s tím, co o sobě tajíme, a rozpoznání omezení. Možná se dokonce zbavíme falešné rodiny, falešných přátel, práce, která nám už neslouží k tomu nejlepšímu, nebo myšlenek, které nikdy nebyly naše, ale byly dogma nebo přesvědčení bez důvodu.

Posvátné učení hovoří o principu, který má působit proti klamu duality: Princip neutralizace (neboli nalezení rovnováhy mezi extrémy), který spočívá v tom, že vibrujeme v polaritě okolností, abychom neutralizovali jejich účinky, také abychom rozpoznali to, co je podstatné. Když nás trápí určitý stav mysli, je nezbytné si připomenout, že nejsme emoce, musíme si mysl podmanit a rozpoznat sebe sama jako vědomí - je to proces a vyžaduje čas na učení a uplatňování - Nejde o popírání ″negativního″ nebo ″špatného″, které je tu pro náš vlastní růst, jde o učení, přijetí a transmutaci, tím prolamujeme Máju (falešnou iluzi duality) - klíč k tomuto procesu spočívá v učení se pozorování a učení se introspekci.

Ve skutečnosti nejsme lidským tělem, fyzickým tělem, astrálním tělem, naší duší ani mentálním tělem. Nejsme naše emoce ani vjemy, jsme duch, který vždy byl a bude. Pochopení principu neboli rytmu a jeho využití vede k uvědomění, kým skutečně jsme. Vědomým pochopením tohoto faktu lze překonat nevyhnutelné zpětné rázy kyvadla. Tento proces není snadný, proto mnozí raději podlehnou falešnému egu nebo dogmatu. I já jsem občas podlehla falešnému egu a snažila se potlačit přijetí vlastní odpovědnosti, což by mě připravilo o rozum a růst. Nejsem žádný mistr, ale student života, mám úžasné dny, i hrozné dny, ale vím, že je to pro vlastní růst a uzdravení, namísto popírání, falešného odpuštění nebo falešného úspěchu. Vím, jak moc bolestivý a těžký může být někdy tento proces, ale také jsem si vědoma výsledků - ráda jsem bdělá a vědomá (esoterická suverenita) - to je pro mě cennější než falešné duhy a jednorožci.

Vesmír je strukturován do stovek vzájemně propojených cyklů, období, podobdobí a epoch, rytmická korespondence. Lidské bytosti jsou schopny studovat jeho zákonitosti, měřit je a učit se z nich. Studium těchto zákonitostí nám také může pomoci pochopit mikrokosmos a rozšířit naše vlastní vědomí.

Řídíme se cirkadiánním rytmem, jinými slovy, jsme závislí na otáčení kolem zemské osy, které určuje sluneční světlo - soumrak představuje nebezpečí pro naše husté tělo i pro naši mysl. Nejsme připraveni konfrontovat se s okolím v rámci ″neznáma″. Čelit neznámému a tmě se stává méně děsivým, když se začneme nořit do vlastní ″tmy″.

Každou chvíli se odehrávají galaktické události, které nás ovlivňují na všech úrovních (v malém či velkém). Popírat tyto události nebo jejich vliv je jako postavit si dům na okraji útesu. Astrologické cykly a konstelace nás ovlivňují. NEURČUJÍ náš osud, ale určují okolnosti a nabízí nám pochopení, abychom překonali nejslabší místa, kde vládne falešné ego (osud se setkává se svobodnou vůlí). Kromě samotných nebeských těles naší soustavy vyzařují souhvězdí vibrace, které nás v určitých cyklech poznamenávají určitými frekvencemi. Mnozí vědí, že starověcí lidé přiřadili ke zvířetníkovému kolu 13 znamení, k nimž patří i kontroverzní souhvězdí Ofiucha neboli Hada, které lze nalézt ve Venderově zvěrokruhu v Egyptě - had, známý také jako Imhotep - ″Nositel hada″ nebo sumerské božstvo Enki - oba představují ″medicínu″, jinými slovy léčení/moudrost.

Záznamy dávných událostí nám říkají, co můžeme v našem světě očekávat na základě cyklů na principu Rytmu, bohužel je ignorujeme a rozhodli jsme se z historie nepoučit, jsme příliš zaměstnáni hromaděním dalších a dalších peněz, materialistických věcí a soustředěni na televizi nebo politické telenovely.

Podle teorie relativity, teorie, na kterou někteří věří a jiní ne, čas není konstantní. Technicky vzato neexistuje minulost, přítomnost ani budoucnost, ale spirála, kterou vnímáme jako lineární, abychom lépe pochopili naši 3D realitu. Bez ohledu na to, zda této teorii věříte, či nikoli, jde o to, že se možná nemůžete vrátit do minulosti, ale můžete se z ní poučit, ne všichni vidíme budoucnost, ale můžeme ji předvídat podle zákona nebo principu rytmu, protože mechanismus našeho vesmíru je deterministický.

Různé éry, s nimiž se setkáváme, jak je popisovali Egypťané, Peršané, Keltové atd. popisují 5 etap: polární, hyperborejskou, lemurijskou, atlantskou a současnou éru árijskou. Nemají určovat ″rasu″, ale stav bytí. Některé myšlenkové školy věří na tyto éry jako na rasy, starobylejší je považují za konkrétní projevy DNA, které nemají nic společného s určitou rasou nebo barvou, ale s krví a DNA - odtud staré rčení ″tajemství je ukryto v krvi″.

Éry také představují zrod, růst, kontinuitu a úpadek. V hinduistickém esoterismu tyto éry představují Brahma, Višnu a Šiva. V kabalistickém esoterismu, který je mnohem mladší verzí, je reprezentuje svatá trojice. Hopiové a Mayové se nás snažili poučit o těchto érách a o tom, že každá následující éra prožívala kratší život než její předchůdkyně v důsledku mutace DNA, kterou můžeme změnit vlastní myslí a způsobem, jakým zacházíme se svým tělem (epigenetika).

Po těchto érách následovaly katastrofické přírodní události. Očista byla nutná pro rovnováhu, když se rasa stala příliš slepou a destruktivní. Ať už věříte v esoteriku, nebo jste exoterik (jakékoli dogma, víra, která hledá odpovědi mimo sebe), nic to nemění na tom, že všechny starověké kultury se nás snažily naučit několik věcí. Jednou z nich je, že dějiny lze zpochybnit. Archeologie a kulturní víra znovu a znovu dokazují, že běžná historie, kterou nám nabízejí, je velmi omezená. Druhá nejdůležitější věc, kterou učili, je varování, že pokud společnost trvá na tom, že se neprobudí, bude vyhlazen, bez ohledu na podniknutá protiopatření.

Kosmické makrocykly nás učí o nevyhnutelné přesnosti a důsledcích rovnodenností. Astrologický cyklus trvá přibližně 26 000 let - říká se mu velký rok nebo platónský rok. Každý rok je určen kmitáním nebo otáčením Země v závislosti na jejím sklonu 23,5 stupně. Za tuto dobu se Země zcela otočí kolem své nakloněné osy. Přibližně každých 2150 let přechází Země do dalšího astrologického stavu. Hvězdy, které se objevují na úsvitu jarní rovnodennosti, patří k určitému zvířetníkovému souhvězdí, v tuto chvíli opouštíme nebo přecházíme z éry Ryb (éra sobectví a sebeklamu) do éry Vodnáře (éra probuzení a vlastní odpovědnosti). O tom všem se nás snažil poučit Ježíš Kristus, je znázorněn symbolem ryby. V Lukášovi říká, abychom následovali muže se džbánem vody (Vodnáře). Teologie a ezoterika nás učí, co jsou to podobenství a proč naši učitelé mluvili právě pomocí nich. Většina lidí o tomto poznání neví. Ne proto, že by bylo skryté, ale protože se naše společnost řídí dogmaty a falešnou vzpourou. Obojí vypadá jako (exoterika) vs. esoterika. Většina žije impulzivně v okamžitém okamžiku a zaměňuje to s člověkem, který žije s vášní, divokou a svobodnou. Jiní žijí falešnou vzpourou a pletou si ji se svobodou, i když ve skutečnosti nežijí v přítomnosti ani s vášní, natož svobodně, ale podřízeni dogmatu nebo falešné svobodě. Žijí v minulosti, dělají si starosti s budoucností a utíkají od přítomnosti, společnost se tak neustále potácí mezi jedním extrémem (dogma a falešná pozitivita) a druhým (falešná vzpoura, chování se jako zvířata)... nakonec to vede k sebezničení společnosti, protože v extrémech nelze najít rovnováhu.

V dávných dobách mudrci či staří lidé uvažovali v delších obdobích. Například pro Mayskou civilizaci byl 21. prosinec 2012 koncem jedné éry neboli začátkem přechodného období, přesněji čtvrté éry. Někteří to mylně považovali za konec světa. Podle starověku životní cyklus skončí, až se dostaneme do éry hada neboli 13. znamení zvěrokruhu. V hinduismu je mayský Alatun (63 mil. let) považován za jeden z výdechů Brahmy, vdech by byl následným univerzálním smrštěním.

V hinduistickém učení jsou všechny éry či cykly řízeny trojicí (Brahma, Višnu, Šiva - archetypy stvoření, pokračování a zániku). Hinduistické učení má ještě více rozšířená časová období, např: Kalpa se rovná 4,32 miliardám let, ale pro Brahmu je to jen jeden den (není třeba to považovat za nadsázku, vždyť jeden den je pro nás celý život májy). Podle hinduistických esoterických nauk je každá maja - juga tím kratší, čím více se lidstvo vzdaluje od svého středu vědomí. Každá juga má 4 období: Každá z těchto jug představuje etapy, které nám pomáhají pochopit, kde se nacházíme ve vztahu ke svému středu vědomí - možná je nejlépe znáte jako éry zlata, stříbra, bronzu a železa.

Éra zlata neboli satja odpovídá éře moudrosti a pravé ctnosti (kde nevládne žádný extrém) a představovala 1 728 000 000 let. Stříbrná neboli Treta juga trvá 1 296 000 milionů let. Bronzová neboli Dwapara yuga trvá 864 000 let. Železná neboli Kali juga trvá 432 000 let. O Kalijuze se říká, že je obdobím maximální nevědomosti a polarity. Kde kyvadlo neustále kmitá mezi extrémy, bojuje s principem rytmu.

Kali juga má představovat maximální stadium zbabělosti, falešného já, falešných dogmat a jak již bylo řečeno, nevědomosti. Podle starověkých nauk se v nich nacházíme, a jak dlouho v této éře setrváme, bude určeno vesmírem, ale také naší vlastní volbou (opět se zde setkává osud se svobodnou vůlí). Přestože bohyni Kálí můžeme vnímat jako násilnou, temnou a krvežíznivou, má i druhou stránku. Představuje vymýcení všeho, co je v rozporu s principy, ale také představuje čisté prvotní síly chaosu, jak již bylo zmíněno v jiných článcích, chaos nemusí být špatný, neboť chaos sám o sobě je prostě čistá energie - my rozhodujeme, co s ní uděláme, jak ji zformujeme. Dalo by se tedy říci, že se nacházíme v nejhorší éře, ale zároveň jsme v éře, kdy je nám nabízena čistá energie ve své nejlepší podobě, můžeme ji využít k probuzení, volba je však individuální.

Když se rozhodneme následovat masy, když se rozhodneme popřít to, kým jsme, když se rozhodneme následovat rigidní dogmata nebo falešnou vzpouru, když se rozhodneme popřít své vlastní jedinečné vlastnosti, když se rozhodneme popřít nebo překroutit prastaré učení, pak právě tím živíme temnou stranu Kálí a přinášíme si vlastní zkázu na úrovni DNA i na duchovní a psychologické úrovni.

Podle mého osobního názoru nemůžeme přejít z železného věku do zlatého věku, když zavrhneme všechny ostatní stupně, a už vůbec ne, když žijeme nevědomě, moderně rovnáme vědomý život falešné ctnosti, dogmatu nebo rigiditě. Nemůžeme se dostat z hlubin propasti na vrchol hory, aniž bychom vykonali práci. Stoici byli jednou z prvních filozofií, která uznala starověké učení a přiznala platnost principu Rytmu a jeho stupňů. Tyto cykly tu mají být pro naše vlastní osvícení a vývoj, pro ty, kdo si zvolí degradaci skrze falešnou svobodu nebo rigidní dogmata, by pak správné slovo bylo involuce (inverze).

Podle derteministického vesmíru procházejí všechny bytosti ze všech říší procesem evoluce. Friedrich Nietzsche hovořil o Věčném návratu, aby popsal životní cykly. Jeho výklad byl jen interpretací starověkého učení, které naznačovalo, že tyto okamžiky máme prožívat znovu a znovu. Nicméně i když lze konečný počet vyjádřit jako kolosální, není nekonečný, náš vesmír není nekonečný - stejně tak existuje mnoho vesmírů. Náš vesmír je konečný, jeho složky lze permutovat do kolosálního, ale konečného čísla - permutace, v níž pořadí složek ovlivňuje výsledek.

Učení o věčném návratu vycházelo z paradigmatu, které považovalo vesmír za statický, od té doby se nám však podařilo prokázat starobylejší učení: vesmír je organická hmota v neustálém rozpínání. Zoroaster (další z Kristů, neboť Kristus je stav bytí, nikoli osoba), učil o schopnosti překročit řetězec věčného návratu, Nietzsche to také pochopil, odtud jeho teorie a filozofie ″nadčlověka″.

Ačkoli čas není lineární, ale spirálový, člověk může překročit věčný návrat. Deterministický vesmír může v mnohých vyvolat cynismus, neboť odhaluje absurditu života (pro ty, kdo automaticky odmítají svobodnou vůli a její vliv). Duch člověka může překonat vesmírný kód jedniček a nul, neboť duch je čistá energie uvězněná ve hmotě. Se základy německého esoterismu (spojen se starověkými liniemi Egypta a jeho esoterickými školami, tj. čistá gnóze), a s inckými tradicemi (rovněž podobné egyptským naukám a šamanismu), se člověk učí o síle svobodné vůle. Mnohé esoterické nauky se odvolávají na Architekta, ti staří však chápali, jak je důležité nezaměňovat architekta se silou, která za ním stojí. Ačkoli je vesmír deterministický, vesmír není život, život je čistá síla. Architekt není materiálem, z něhož je dům postaven. Aby člověk mohl uplatňovat svobodnou vůli v deterministickém vesmíru, musí žít vědomě - neboť stejně jako teorie příčiny a následku může podpořit teorii deterministického vesmíru, může podpořit i svobodnou vůli a její působení na vzorec, pokud se naučíme chápat jeho mechanismy, jedním z nichž je princip rytmu.

Žít vědomě znamená žít s introspekcí, uplatňovat vlastní zodpovědnost namísto toho, abychom předávali svou moc druhým a žili, aniž bychom chápali, jak mocní můžeme být. Naučit se tuto sílu využívat vyžaduje víc než jen zpívání a modlení, vyžaduje to přijmout odpovědnost za sebe sama... postavit se stínu, teprve pak se naučíme rozpoznat, že jsme součástí prvotní síly, nikoli mechanismu - můžeme mechanismus využít ke změně svého života nebo dokonce k transcendenci, jak to udělali někteří mudrci, ale vše začíná přijetím toho, že jsme božská hmota, můžeme být syrovou hmotou (chaosem), ale to jen znamená, že ačkoli práce může být těžší, přínosy využití naší síly jsou o to větší.

Zdroj: https://eraoflight.com/2021/11/22/rhythm-principle-of-truth/

Zpět