1585 Sananda - Kult mrtvých Anjos de Luz

[ Ezoterika ] 2021-11-01

Co je smrt? Pro vás důvod k zoufalství, utrpení, úzkosti, bolesti, hněvu, pro mnohé radost, štěstí, osvobození od škodlivé bytosti. Takže pocity jsou nesčetné. Každý to cítí po svém, ale já se znovu ptám: Co je smrt?

Pro mnohé z vás je to konec; konec cesty, konec soužití, konec lásky, konec vztahu. Obecně řečeno, konec. Pro nás je to důvod k radosti, protože ta duše je opět osvobozena od těla, které ji uvěznilo a bude moci vidět všechno, co udělal špatně, bude se moci učit; můžete studovat; může se rozhodnout vrátit, nemusí se rozhodnout vrátit; vše bude záviset na stupni vašeho vývoje a na tom, jak rozhodne Karmická rada.

Samozřejmě chápeme smutek ze ztráty. Tuto skutečnost zde nikdy neberu, ani ji nepovažuji za zbytečnou. Prožít smutek smrti je nezbytné tam, kde trpíte přerušením vztahu. Tak plač, hodně plač, chybí ti, ale nelpi na duši, která je pryč. Každá duše si vybere, každá duše dostane to, co seje.

Smrt tedy přichází z několika důvodů: odhodláním samotné duše; za to, že se nestará o sebe, o své fyzické tělo; za ohrožení svého života; vlastním rozhodnutím vzít si život. Smrt přichází mnoha způsoby a co záleží na každém z vás? Respektujte tu duši. Pro mnohé je smrt někoho něco, co bylo účelové - ta osoba zemřela, aby vás nechala trpět, aby vám ublížila... to znamená, že necháváte své ego mluvit hlasitěji. Pokud někdo plánuje svou smrt, aby ublížil tomu druhému, nebylo by možné zde zmínit všechny pocity, které jsou tam spojeny.

Toto je téma, o kterém bych zde mohl mluvit hodiny. Co bych chtěl po sobě zanechat, je jedno slovo: Láska. Buďte vděční za čas, který jste prožili s těmi, kteří jsou pryč. Měli jste tuto příležitost, bez ohledu na to, jaký vztah jste měli. Měli jste šťastné časy, měli jste smutné časy, časy neshod, na tom nezáleží; žil jsi s tou duší, která je pryč. Buď za to vděčný. Naučil jsi ji hodně i ona tebe. Buďte proto vděční za váš společný čas. Nestavte se tváří v tvář smrti té bytosti, té duše jako trestu pro vás, protože vás to nutí trpět. Není to její volba nechat tě trpět. Právě se rozhodla zemřít a byla by velmi šťastná, kdybyste akceptovali její rozhodnutí. Tady je velmi důležitá věc: Rozhodnutí o smrti se děje před inkarnací. Duše přesně určuje jak přejde a kdy zemře.

Lidé kolem nemají s rozhodnutím nic společného. Ve výjimečných případech si duše způsobí smrt sama, ale respektujte její rozhodnutí. V každé době je vždy láska a respekt. Co kdybych každému z vás řekl, že už brzy v Páté dimenzi budete mít příležitost být opět s každým z vašich drahých, které jste měli? A pak vám něco řeknu: Budete si vědomi všech životů, které jste měli. Takže bude dokonce obtížné vidět tolik příbuzných, tolik přátel po věky času.

Samozřejmě, že se nezobrazí všechny najednou; objeví se nejnovější, ty, se kterými si pamatujete, že jste s nimi byli v kontaktu. Ale jeden fakt je důležitý: ne každého, s kým jste byli v kontaktu, uvidíte v Páté dimenzi, protože to nebudou duše páté dimenze. Stále ale mohou být dušemi třetí. Budete mít toto vědomí a budete jim moci pomoci ve vývoji, dokonce i bez toho, abyste je viděli. Stačí si uvědomit, kde jsou, a můžete k nim vyzařovat veškerou lásku, aby následovali cestu evoluce. Nechtějí zůstat v dualitě třetí dimenze.

Tak proč ten smutek? Pokud je bolest příliš hluboká, je-li bolest příliš silná, jsme zde, abychom vás podrželi, podpořili, objali. Jen pros, a jistě, kdo prosí s vírou, kdo prosí s něhou, náklonností, přijímá toto objetí. Každého z vás bych dnes velmi rád poprosil: Netrpte. Buďte vděční za čas strávený s touto bytostí. Vzpomeňte si na dobré časy. Pamatujte si všechno, co jste prožili; strávěte den smíchem a vzpomínkou na dobré časy; toto přinese radost duši toho, kdo odešel, a vnese dech do jejich srdcí. Utrpení není představitelem lásky. Pláč, kopání, křik, křičení, demonstrovat ztrátu, to nepředstavuje lásku. Řekl bych, že často hrajete divadlo, ve kterém potřebuje ukázat své zoufalství, aby vás ostatní litovali; ale hluboko uvnitř se srdce radujete pro toho, kdo je pryč. Buďte tedy autentičtí. Buďte vděční za zkušenost, že jste žili s těmi, kdo odešli.

Už to není chvíle bolesti, utrpení. Okamžik bolesti a utrpení je v momentě ztráty a jelikož uctíváte pohřbívání svých fyzických těl, tam všechna tato bolest končí a mění se na touhu a vděčnost. Už to nemůže být utrpení. Protože když je to utrpení, nezpůsobujete utrpení jen sobě, ale také zesnulé duši; a ona nemá klid, neuzavře se, zasekne se s tebou, neboť ty s ní udržuješ kontakt. Takže si uvědomte, jak jste sobečtí. Respektujte rozhodnutí té duše odejít a změňte své pocity na vděčnost a touhu. Chápu, že je to už mnoho věků, co jste si zvykli na tyto strašidelné rituály, které vám byly vnuceny. V minulosti se těla vždy pálila, protože už nic nebylo, ale dnes vás baví uctívat něco mrtvého, něco neživého, totálně nesmyslného.

Proto každého jednoho z vás žádám: Touha a vděčnost, ne utrpení a bolest. Utrpení a připoutání té duše k vám má i následky pro vás, protože tu duši zotročujete a určitě vaše úroda nebude dobrá. Takže respektujte duši, která je pryč, a pokračujte v cestě. Požádejte o pomoc každého, koho chcete, a určitě vám bude poskytnuta.

Zdroj: https://www.anjoseluz.com/post/maria-n%C3%a3o-julguem-as-escolhas-de-ningu%C3%a9m
Zpět