1505
Anna: Kaleidoskop duší CElena
[ Ezoterika ] 2021-09-15
Q: Pokud tomu rozumím, nadduše je komunita duší, ve které jsou jak světelné duše kráčející hlavně po světlé cestě, tak temné duše, které jdou hlavně po temné cestě, jádro duše od nejaktivnějších a vyrovnaných duší. Jak se stanou jádrem?
A: To jsou ty duše, které nahromadily potenciál síly schopné udržet společenství, jakýsi magnet nebo jinou sílu. Existují také temné kolektivní duše. Tam se držení provádí lákáním a nastavováním různých pastí.
Q: O tom se říká, že duše strádá v zajetí v pekle?
A: Peklo je komplexní koncept, víceúrovňový. Ale samozřejmě ne to, co máte na mysli, jako druh prostoru, kde žijí hříšné duše. Existují různé úrovně očistce, existují různé prostory.
Q: Jsou prostory oddělené od duší, nebo je každý prostor duší? To znamená, že pokud by se světlé duše dostaly do pastí temných kolektivních duší, cítí se jako v pekle? Je jasné, že být tam je také nebeské a pomůže jim to získat jejich moc. Znamená to však, že samy o sobě nejsou žádné mezery? A existuje jen prostor určité duše, její vnitřní prostor a my všichni jsme jen v prostorech našich kolektivních duší?
Bylo mi řečeno, že všechno je ve všem. A to znamená, že jsem v určité duši, duše v kolektivní duši, kolektivní duše v nadduši a tak dále až k Prvnímu Stvořiteli. Matrjošky. Je to cesta k nesmrtelnosti?
A: Ano, jedna z nich, ale o tom si povíme později, o nesmrtelnosti. Nyní máte další otázky.
Q: Pojďme si promluvit o volbách. Mám na výběr? Samozřejmě v maličkostech, chápu. Ale může volba obecně zcela změnit scénář života, dostat se pryč od úkolu duše.
A: Vždy existuje možnost volby. Otázkou ale je, jak to nakonec použít? Například když je dítě malé, nemůžete mu dát plnou možnost dělat, co chce. Všechno je jen cesta. Nyní je vaše cesta součástí cesty vaší duše a její cesta je součástí mé cesty, sdílené cesty kolektivní duše. A každý člen týmu jen prozkoumává, takříkajíc, oblast kolem. Jak se tým dostal do neznámé oblasti, kterou je třeba projít, a každý člen týmu nebo skupiny začíná zkoumat různé směry. Takže je to tady.
Jsou rodiče, kteří se učí být rodiči. Jak tuto zkušenost projít, když se nepokusí stát se rodiči, alespoň někteří. V přírodě a vesmíru neexistují žádná vlastní hodnocení. Jsou prostě různé cesty.
Q: Rozumím tomu. Samotné odhady jsme ale nevymysleli. Jsou také někým inspirováni shora. Další bůh, který se naučil být bohem. Takže ty části lidstva, jejichž život je naplněn různými utrpeními, například koncentrační tábory, jsou součástí těch kolektivních duší, které ještě nevědí, jak být milujícími rodiči?
A: To je těžká otázka. Má mnoho významů a úrovní. Nejprve jsou v lidstvu zastoupeny různé kolektivní duše. Některé z kolektivních duší sem přišly se svými fragmenty studovat zkušenosti Země, pomáhat jí, studovat experiment duality. A takové nadduše se víceméně naučily být milujícími rodiči a snaží se to naučit ty nadduše, se kterými komunikují.
Q: Vše se opakuje, jen na vyšší úrovni? Tady se muž zamiluje do ženy, nebo naopak, a kolektivní duše přitahuje, ″zamiluje se″ do jiné kolektivní duše a začínají také stejné problémy ve vztazích a studiu lásky, jen v komunitě? Láska jedné nadduše k druhé. A přátelství, partnerství a společná práce - to samé jako u nás, fragmentů, ale na vyšší úrovni?
A: Samozřejmě, že ano. Jen vše je více multidimenzionální, protože celkově jsou všechny kolektivní nadduše součástí mega-duší a ty jsou součástí ještě větších komunit a tak dále. A proto dokonale rozumím všem otázkám a problémům, které nyní máte. Tím jsem si také prošla.
Q: V lidstvu je několik nadduší. Jsou mezi nimi tací, kteří jdou hlavně po temné cestě?
A: Samozřejmě existují. Máte dualitu. My máme. Jsme spolu. Kain hledá cestu rovnováhy temnotou. Kion hledá cestu rovnováhy prostřednictvím světla. Já hledám cestu lásky. Stejně jako ty. Jsme jeden.
Q: Někdy mi připadá, že všechna tato slova a písně o lásce jsou jen uspávací drogy, lokální anestézie, abychom se nebránili svému osudu, tedy volbě duše.
A: Víte, že cest je vždy mnoho. A většina z nich je u vás registrována. Toto jsou cesty a volby, které učinily jiné duše a fragmenty duší.
Q: Nadduše má jádro a vůdce. Vůdci, jak to chápu, volí směr vývoje nadduše. Poslouchají ostatní duše, které tvoří tuto nadduši?
A: Přijímají výběr jádra, přijímají podmínky hry. Je to jen hra. Existuje hřiště pro vývojové hry, jsme na něm. Duše, která si vybrala hru, jednoduše a priori přijímá její podmínky. Když hrajete hru, přijmete její podmínky a je to.
Q: Ano, pokud se jedná o existující hru. Když jsem ale řekněme jako dítě hrál s panenkami, vytvořil jsem si vlastní hru. Tato hra byla samozřejmě vysvětlena vztahy ve společnosti. Ale své panenky jsem upřímně miloval a snažil jsem se je učit.
A: Ale stále jsi s nimi manipulovala.
Q: Protože se sami nemohli hýbat a rozhodovat.
A: Takže jsi odpověděla na svou otázku.
Q: To znamená, že pokud člověk neví, jak se pohybovat ve vývoji a rozhodovat se, pak to za něj udělá loutkář nebo ten, kdo si hraje s panenkami? A pak je panenka zcela na milost loutkáře?
A: Slovo ″loutkář″ vám zní zlověstně. Změňte barvy: režisér, scenárista nebo pedagog. Učitel rozhodne, kdy je pro děti nejlepší jíst, procházet se, nebo spát.
Q: Chci pochopit míru své svobody. Zdá se, že každý člověk v životě v něčem neuspěje, ať se snaží sebevíc. Protože to odporuje scénáři zvolenému jeho duší, odvede ho to od hlavního cíle duše.
A: Ano, ale není to tak beznadějné, jak si myslíte.
Q: Bylo mi řečeno o chodbě pro výběr. Že volbu lze provést pouze v této chodbě.
A: Nejen. Můžete vyjít ven z chodby, ale chce to sílu.
Q: Buddha vyšel za chodbu a našel mnoho dalších chodeb. Zkusil všechny. V čem byla jeho síla?
A: Účelovost. Nebyl fascinován hrou v žádné chodbě. A jak chápete, čím širší je koridor, tím širší je výběr, čím širší jsou možnosti, tím je hra víc vzrušující.
Q: Učili nás, že jsme uvězněni v iluzi, protože máme tak vysokou hustotu, a jsme v ní zaseknutí. Ukazuje se však, že čím nižší hustota, to znamená, čím vyšší dimenze, tím více příležitostí, a tedy pokušení držet se?
A: Pokud se výběr rozšíří, rozšíří se příležitosti k přilepení. Je to přirozené. Pokud se ale, stejně jako Buddha, naučíte nedržet se této úrovně, budete tuto dovednost trénovat i na dalších úrovních.
Q: To znamená, že z každé ″chodby″ jsou výstupní dveře do následujících chodeb? A tak dále do nekonečna, nebo existuje, relativně řečeno, místo, kde se nehraje?
A: Ano. Ale není na výběr, není moc z čeho vybírat. Každý bude schopen vytvořit si vlastní hru a vybrat scénář, když najde cestu ven a chce jít ven.
Q: Byly vytvořeny všechny podmínky, aby to neudělal. Dveře jsou zamaskované a zamčené kódy. Jinak odejdou všichni.
A: Analogie. Každý hráč souhlasí s hledáním, aby našel klíče z různých místností. Jak postupujete, hry se komplikují. První fází je být v herně, kde jsou ještě nějaké fragmenty, a zvládnout všechny hračky v této místnosti. Můžete tomu říkat úroveň arény pro dítě. Dítě se dříve nebo později pokusí dostat ven z ohrádky a objeví obrovský prostor, kde je mnoho dalších hraček, které lze rozvíjet. A studuje je. A pak zjistí, že místnost má okna, ve kterých je vidět jiný svět, a jsou tam určité dveře, kterými vstupuje jeho matka, a tam ho to přitahuje. Ale máma ho mnohokrát přivede zpět, dokud nebude mít sílu a sebevědomí jít ven a do pokoje. A pak fragment duše již zjistí, že se jedná o dům s mnoha místnostmi a chodbami, a začne ho studovat. Tato cesta už není na úrovni arény, ale na vícepokojové úrovni domu, kde jsou zamčené místnosti a k jejich otevření potřebujete najít klíče. Existují jednodušší klíče a jsou složitější. Dítě si hru nevybírá, ani o ní neví. Ale ten, kdo již vstoupil do prostorů jiných místností, bude vždy hledat cestu ven. To znamená, že je již připraven na další hru. A jak se pokoje mění, hry se komplikují, klíče se komplikují. Existuje trénink síly, stability, odhodlání, bystré mysli, všímavosti, koncentrace a tak dále. Všechno je jako ty a tvoje děti. A pak člověk opustí svůj domov a objeví společnost, v našem případě je to společenství kolektivních duší, a tam pokračuje stejná interakce, jen na nové úrovni.
Q: Nějaký druh nekonečného bludiště. Nekonečné hry.
A: Toto je náš svět.
Q: Byla jsi v jiných světech, kde jsou ostatní hry?
A: Všechno je podobné. Jsem zastoupena ve všech světech s různými hrami. V tomto světě jsem také zastoupena v různých hrách tohoto světa.
Q: To znamená, že jsi jako kolektivní nadduše současně v celém vesmíru s různými prvními tvůrci?
A: Všichni první tvůrci jsou součástí Jednoho.
Q: Kolosální ″stavba″! To znamená, že my, jako fragmenty duší, procházíme zkušeností zvolenou naší duší. Ale to pravděpodobně není její volba, ale volba její kolektivní duše, která je součástí nadduše, která je součástí megaduše, která jsou součástí všech prvních stvořitelů, kteří jsou součástí Jednoho. A Ten je také něčí součástí.
A: Asi také.
Zdroj:
https://absolutera.ru/article11540
Zpět
