Poslední výzkumy ukazují, že lidské vlasy jsou anténou i vysílačem bioelektromagnetické energie a informací. Objev potvrzující moudrost starověku: lidské vlasy mají hluboké, ne-li ″nadpřirozené″ schopnosti!
Již mnoho let se zamýšlím nad jedinečnou úlohou lidských vlasů, konkrétně melaninu - mimořádná molekula nalezená ve vysokých koncentracích ve vlasech má neuvěřitelně jedinečné vlastnosti. byly předmětem rozsáhlého výzkumu po posledních několik desetiletí. Vlasový folikul je mini-orgán s dvaceti různými typy buněk, včetně pluripotentních kmenových buněk, které jsou schopné diferenciace do různých tkání, včetně srdečních, což naznačuje, že vlasové folikuly poskytují velmi zvláštní a silně regenerační hnízda buněčné odolnosti, kterým věda teprve začíná rozumět.
Nakonec jsem slyšel o kontroverzním a příběhu o indiánských skautech, kteří údajně ztratili své zdánlivě nadpřirozené sledovací schopnosti poté, co jim během války ve Vietnamu ostříhali vlasy jako vojenským rekrutům. Začal jsem zkoumat biomedicínskou literaturu, abych zjistil, zda existuje další důkaz, že vlasy jsou smyslovým orgánem a obsahují určité ″síly″, jak se ve starověkých kulturách všeobecně věří. V rámci některých stále praktikujících duchovních sekt jsem začal v tomto směru dělat pokroky a našel jsem řadu studií potvrzujících senzorické schopnosti lidských vlasů. https://www.greenmedinfo.com/blog/power-and-mystery-melanin-explained-excerpt-sayer-jis-regenerates
Studie NEJM z roku 1999 například obsahuje následující pasáž:
″Vlasový folikul působí jako smyslový orgán a imunologický strážce kůže. Vlasy detekují mechanické podněty nad povrchem kůže a sebemenší ohyb vlasu aktivuje neuroreceptory ve folikulu a předává důležité senzorické informace nervovému systému.
Langerhansovy buňky při otevření folikulu detekují povrchové patogeny a aktivují imunitní systém.″
Skutečný rozsah mimořádných vlastností a schopností lidských vlasů mi však byl odhalen až poté, co jsem hovořil s Karen Elkinsovou a prostudoval neuvěřitelně dobře zdokumentované vydání Science to Sage s názvem Secrets in the Field - Bioelectromagnetic (Tajemství pole a bioelektromagnetismus). Vlasy jsou skutečně přijímačem i vysílačem bioelektromagnetické energie a informací! https://sciencetosagemagazine.com/secrets-in-the-field-bioelectromagnetic
Melanin, ústřední pigment v naší kůži, je jednou z nejzajímavějších dosud identifikovaných biomolekul. Jedná se o první známý organický polovodič, černou látku, která je nápadná v očích, kůži, vlasech, šupinách a peří, a lze ji nalézt také v centrální nervové soustavě savců, inkoustu chobotnic až po ochranné zbarvení bakterií a hub. Poskytuje ochranu proti různým biochemickým a predátorským hrozbám a chemickým stresorům a působí jako fotoprotektivní faktor proti ultrafialovému záření. Absorbuje všechny viditelné vlnové délky elektromagnetického spektra, proto má tmavé zbarvení, a především přeměňuje a převádí potenciálně škodlivé ultrafialové záření na teplo. Plní celou řadu dalších fyziologických funkcí, včetně vychytávání volných radikálů, přenosu náboje, chelatace toxických látek, endokrinních funkcí a ochrany genů. Přeměňuje sluneční světlo na metabolickou energii - podobně jako chlorofyl u rostlin - lidský druh by měl být přeřazen z heterotrofního do fotoheterotrofního. (pozn. hele prána)
Melanin jako molekula má zásadní význam pro určení barvy kůže. Ve vyšších zeměpisných šířkách ochuzených o sluneční záření se lidské tělo přizpůsobilo a potenciálně odstranilo z kůže přirozenou ″ochranu proti slunci″, melanin, protože narušuje produkci vitaminu D, hormonu, který se podílí na řízení exprese více než 2 000 genů. Bez dostatečného množství vitaminu D by se náš genom zcela destabilizoval a došlo by k narušení imunitní rovnováhy, takže redukce melaninu za účelem zvýšení stavu vitaminu D pravděpodobně zachránila životy lidí, kteří migrovali do chladnějšího podnebí.
Toto evoluční přizpůsobení však mohlo mít značnou cenu. Lidé se světlejším odstínem kůže mohli získat přístup k vitaminu D na úkor schopnosti přeměňovat sluneční světlo na metabolickou energii. Řešení tohoto energetického paradoxu by mohlo spočívat v objevu, že melanin má vnitřní schopnost přeměňovat světelnou energii na energii chemickou prostřednictvím hydrolýzy molekuly vody, což je funkce, která dříve patřila do domény rostlinné říše. Odhaduje se, že chemická energie uvolněná disociací a následným oddělením náboje molekuly vody melaninem pokrývá více než 90 % energetických potřeb buněk. (pozn. už vím, proč se mi nedaří zhubnout... )
Výzkum nitroočního orgánu pekten bohatého na melanin u ptáků vysvětluje ptačí metabolismus, bioenergetiku a mechaniku letu. Například albatros je schopen urazit 10 000 mil během jediného letu, což je bioenergetický výkon, který dlouho mátl vědeckou komunitu. Jedním z částečných vysvětlení jeho zdánlivě nadpřirozené výdrže je, že zvětšený pekten u migrujících ptáků, který pomáhá albatrosům bojovat s hladem, žízní, hypoxií, gravitací a přírodními živly tím, že zprostředkovává přeměnu světla na metabolickou energii poháněnou melaninem. To je jeden z několika příkladů, které zpochybňují obecně rozšířený předpoklad, že zvířata nejsou schopna přímo využívat světelnou energii.
Přibližně před 6 miliony let byla do lidského genomu vnesena mutace způsobující bezsrstost. Evoluční příčinu je však těžké určit. Bezsrstost nás učinila zranitelnými vůči výkyvům počasí, ve srovnání s jinými primáty musíme vynaložit značné množství energie navíc, abychom se udrželi v teple. Jsme také více vystaveni ultrafialovému záření, které v lidském těle rozkládá foláty, takže u plodů je větší pravděpodobnost vzniku defektů neurální trubice.
Jaké výhody mohla přinést bezsrstost? V časopise o alternativní medicíně Journal of Alternative and Complementary Medicine Geoffrey Goodman a Dani Bercovich vyslovují hypotézu, že příčinou úbytku ochlupení, k němuž došlo před 2 miliony let, může být melanin, a to v rámci evolučního kompromisu, který vyměnil endotermicky ochrannou vrstvu chlupů za výhody získávané ze slunečního světla melaninem. Bezsrstost člověka probíhala současně se zvýšením obsahu melaninu v kůži, což připravilo půdu pro proces zvaný fotomelanometabolismus. V rámci tzv. ultrarychlé vnitřní přeměny dokáže melanin přeměnit 99,9 % potenciálně genově škodlivého ultrafialového záření na neškodné teplo, čímž plní jak funkci blokování slunečního záření, tak funkci generování energie. Jak vysvětluje v článku publikovaném v časopise Medical Hypotheses praktický lékař ve výslužbě Iain Mathewson ve výzkumu terapie nízkou úrovní světla, známou jako fotobiomodulace, ukazuje, že vystavení se červenému a blízkému infračervenému záření, které se vyskytuje při západu slunce, zvyšuje aktivitu mitochondriálního dýchacího řetězce a vede k dodatečné syntéze ATP ve všech povrchových tkáních, včetně těch mozkových.
Ve stejné době - před dvěma miliony let, došlo také k rychlému zvětšení objemu mozku našeho druhu, známému jako encefalizace. Bezsrstost zvýšila naši schopnost produkovat vitamin D, nezbytnou složku pro neurologický vývoj a neuroplasticitu a vzájemné propojení nezbytné pro inteligenci - nemluvě o stabilitě celého našeho genomu. Schopnost využívat melanin k pohlcování elektromagnetického záření a využívat jeho energii k disociaci molekul vody v našem těle mohla snížit energetické výdaje potřebné k lovu a shánění potravy a uspíšit evoluci.
Melanin nejenže dokáže přeměnit světlo na teplo, ale nový výzkum ukazuje, že dokáže přeměnit i jiné formy záření na metabolicky užitečné formy energie. Např. si vědci všimli, že skupina hub v místě jaderné havárie v Černobylu a na jaderném testovacím místě v Nevadě přežily dávky radiace až 6 400 grayů, což je asi 2000krát více než dávka, která je pro člověka smrtelná. Některé druhy hub radiace neodrazuje, ale naopak se jim zřejmě daří. Houby v obou studiích byly tmavě zbarvené a nesmírně bohaté na melanin. Bakterie produkující pyomelanin, příbuzný melaninu, prosperují v půdě kontaminované uranem. Ozářený melanin z těchto hub také změnil své elektrické vlastnosti. Bohaté na melanin je např. houba Jidášovo ucho. Při pokusech s ozařováním myší přežily právě ty, které dostávali právě tuto houbu. V ozařovaných orgánech zůstal melanin strukturálně i funkčně neporušený a zdá se, že je schopen produkovat kontinuální elektrický proud, který by teoreticky mohl být využit k výrobě metabolické energie v živých systémech. To by vysvětlovalo zvýšenou rychlost růstu u některých druhů hub ozářených gama zářením, a to i za podmínek s nízkým obsahem živin.
