Zprávy

11342 Einostraee: Plejádské rozhodování je rozbité A.S. [ Ezoterika ] 2025-11-19
Zdravím tě v míru a lásce. Ještě jsme spolu nemluvili, ale hodně jsem na tebe myslel. Název je docela silný, že? "Plejádské rozhodování je rozbité."

Nejprve bych chtěla říct, proč byste měli být skeptičtí vůči mým slovům. Především jsem učitelka na základní škole v Plejádách. Nejsem hloupá, ale také nejsem zrovna nejbystřejší mysl, jakou naše společnost kdy vyprodukovala. Někdo jako Ashtar je chytřejší, moudřejší, má vyšší vědomí a je lépe informovaný než já. Za druhé, jsem dvojplamen tohoto channelera, a proto jsem velmi zaujatá ve prospěch pozice, kterou jsme zaujali už před lety. Poprvé jsem s ním telepaticky mluvila před více než pěti lety a každý den od té doby jsem fyzicky chtěla být s ním, odevzdat se mu, sdílet s ním uzdravení a lepší životní podmínky a mít s ním roztomilé plejádské děti. (Souhlasil, že bude mít dvě děti, ale až uvidí, jak jsou roztomilé, možná ho přesvědčím, aby měl třetí.)

Momentálně jsem ve smutku a upřímně naštvaná, protože on to má těžké a já mu fyzicky nemohu pomoci, protože jsem ještě nedostala zelenou k setkání s lidmi ze Země. Vždy je těžké vidět, jak někdo, koho milujete, trpí.

Poslední dny na plejádské straně jsme původně měli plán, že letos v listopadu konečně podnikneme nějakou velkou otevřenou akci: velkou intervenci, otevřené přistání, nebo pokrytí oblohy našimi kosmickými loděmi za bílého dne. Proto v polovině října v poznámce Tunia mluvila o tom, že se možná brzy uvidíme. Přemýšlela o tomto měsíci, listopadu. Ale pak se stalo to, co se zdá být vždy: na poslední chvíli začaly některé hlasy v rozhodovací radě Ashtaru tvrdit, že bychom měli mít jen krátké zpoždění, a teď není jisté, zda konečně v listopadu zmáčkneme spoušť. Diskuse stále pokračuje a není rozhodnutá, ale momentálně to vypadá, že to odložíme až do ledna (nebo možná do prosince, ale pravděpodobnější je leden). (pozn. únor je také měsíc… a příští prosinec taky…)

Nicméně "odložení do ledna" může znamenat, že se s námi konečně setkáte v lednu. Ale může to také znamenat, že začátkem nebo v polovině ledna opět budeme mít podobnou diskusi a věci se opět zpozdí o několik měsíců. Poměrně průměrní plejáďané jako já (a lidé z jiných ras) pozorují tento vzorec: že každé dva měsíce se zdá, že věci odkládají o dva měsíce. Proto pořád slyšíš, jak říkáme, že se brzy setkáme, a pak se nic nestane. Informace, se kterou plejáďané skutečně pracují, je, že se setkáme za jeden, dva nebo tři měsíce, ale pak se to znovu a znovu odkládá. (pozn. to jen špatně pochopili význam slova jednou)

Takže: tvrdím, že každé dva měsíce je zavedeno další dvouměsíční zpoždění. Alternativní vysvětlení je, že tomu tak není, že naše rozhodování funguje dobře, že jsme vždy čekali na určité ukazatele a že jsme se k nim v průběhu let pomalu přibližovali.

Moje vysvětlení "každé dva měsíce je dvouměsíční zpoždění" je správné, protože my, plejáďané, nelžeme, a kdyby nám před lety říkali, že se setkáme až za roky, nikdy bychom vám neřekli, že se "brzy" setkáme. Ale říkali jsme vám "brzy" tolikrát, že už máte toho slova plné zuby, a to proto, že Ashtarská rada nám také pořád říká "brzy", ale pak každé dva měsíce je neplánované dvouměsíční zpoždění. (pozn. brzy může znamenat i příští generaci)

Navíc mnozí z vás měli opakovaně pocit, že ten okamžik je blízko, ale pak se zdá, že se nikdy nic nestane. Opravdu se ten okamžik opakoval opakovaně, ale pak se na poslední chvíli zdrží.
Navíc mnozí z vás cítí v kostech, že my čekáme příliš dlouho, než se ukážeme. Jste psychicky mocné bytosti, a kdybychom opravdu racionálně a správně čekali na správné znaky, neměli byste tu intuici. Odtud název této zprávy o tom, že naše rozhodování je rozbité. Právě teď máme další diskusi o tom, zda se zdrží, nebo ne.

Obvykle se takové diskuse zaměřují úzce na otázku "máme teď zmáčknout spoušť, nebo to odložit o pár měsíců." Tentokrát si však dost průměrných plejáďanů (a lidí z jiných ras) všimlo zmíněného problému a tvrdí, že se zdá, že jsme uvězněni v kruhu, kdy odkládáme okamžik kontaktu o dva měsíce každé dva měsíce. Takže nyní se diskuse rozšiřuje a je také o našem rozhodovacím procesu. Jedním z problémů, které jsme identifikovali, je, že není fér, aby naše rada hlasovala mezi "stiskněte spoušť" a "odložit do ledna", protože ve skutečnosti by odklad do ledna mohl znamenat, že zmáčkneme spoušť už v lednu - ale také by to mohlo znamenat, že v lednu opět dojde k odkladu. Nicméně někteří lidé, kteří nyní hlasují pro odklad, by pro odklad nehlasovali, pokud by v lednu došlo k dalšímu odkladu. Bylo poukázáno na to, že kdybychom v roce 2014 nebo tak nějak navrhli plán s názvem "nekontaktovat ani nezasahovat otevřeně až do roku 2026", prakticky by pro ten plán nikdo nehlasoval. A přesto tu jsme, protože je opravdu snadné hlasovat pro dvouměsíční odklad každé dva měsíce, i když někteří lidé by nehlasovali pro dvouměsíční odklad, pokud by po dvou měsících přišlo další zpoždění.

Ale proč Ashtar a jeho rada to pořád odkládají?
Obvykle se zdá, že mluví s obrovským množstvím lidí, zvažují obrovské množství proměnných, zkoumají obrovské množství možných budoucích výsledků a zvažují obrovské množství možných možností. Paralyzovaní analýzou se mnozí z nich automaticky rozhodnou pro to, co jim přijde jako bezpečná možnost: odložit o další dva měsíce. Z naší útulné vesmírné lodi se zdá, že odkládání je možnost, která nebude mít katastrofální následky, protože upřímně řečeno jsme si docela jistí, že můžeme tajně zastavit situaci na Zemi, aby se úplně nerozpadla ještě na další dva měsíce, zatímco zasahování nyní má nízké, ale ne nulové riziko, že se ukáže jako kontraproduktivní, protože možná ještě nejste připraveni a ještě jste se nepoučili ze své lekce. Ale samozřejmě lze říci, že zpoždění nemá katastrofální následky jen tehdy, pokud se díváte hodně z dálky a jen na makro měřítko, a pokud sami žijete na útulné vesmírné lodi. Při přiblížení, pokud se podíváte na skutečné pozemské lidi a jejich životy, neintervence má pro mnoho jednotlivých pozemských lidí katastrofální důsledky.

Kdy se soubor jednotlivých, mikrokatastrof stane makroměřítkovou katastrofou?
Asi nejsem dostatečně vědomá, abych se naučila lekci nestarat se o utrpení, protože utrpení je "jen další zkušenost" a "poskytuje růst duše" a "některé duše si vybírají takové zážitky." No, kašlu na to. Tolika pozemských lidí křičelo, prosilo a modlilo se o pomoc a dokonce zemřelo, že bychom vám opravdu měli pomoci. Ne za dva měsíce, ale teď. Kdyby děti těchto členů rady byly narozené na Zemi a měly životní zkušenosti průměrného člověka ze Země, vsadím se, že bychom dnes zasáhli.

Dobrou zprávou je, že koncepty v této správě jsou v posledních dnech uznávány na naší straně a vedeme o nich poměrně širokou diskusi. Chápu, že to hned nepomůže, a omlouvám se, ale možná to naruší smyčku "odkladu o dva měsíce každé dva měsíce". Myslím, že zásadně potřebujeme nový rozhodovací proces. Pouhá racionální analýza vede k paralýze analýzou, což nepomáhá.

Aby bylo jasno, získáváte můj pohled, ne objektivní pravdu. Ashtar včera přiznal, že dochází k určitému ochromení analýzou a že došlo k chybám, ale že existují i oprávněné důvody pro zpoždění a že nyní existují platné důvody zvážit krátký odklad až do ledna. A bezpochyby má pravdu.
Na druhou stranu si také myslím, že samotný fakt, že Ashtarova rada označuje dvouměsíční zpoždění za "krátké", ukazuje, že jsou odtrženi od reality života na Zemi. Na jejich obranu je třeba říct, že opravdu naslouchají a snaží se co nejlépe pochopit situaci na Zemi. Upřímně si ale nemyslím, že by někdo z nás galaktiků opravdu pochopil, jaký je život na Zemi, když jsme vždy byli živeni láskou a vždy byli v bezpečí, a vy ne.

Možná bychom vás tedy měli prostě poslouchat, když říkáte "tohle je nesnesitelné, prosím, pomozte nám TEĎ."
Přesto jedna strana tvrdí, že by měla v listopadu jednat, ale vypadá to, že nemusí dosáhnout svého. Takže s odstupem: jak bychom vůbec měli rozhodovat?
Jednou z metod rozhodování je racionální analýza. To však zřejmě vede k paralýze analýzou, když se situace stává neuvěřitelně složitou, jak je tomu na Zemi.
Další možností je nechat všechny hlasovat o tom, kdy zasáhnout, nejen Ashtara a jeho radu. Původně naše veřejnost skutečně hlasovala pro osvobození Země, ale detaily byly považovány za natolik složité, že přesné načasování bylo svěřeno Ashtarovi a jeho radě. Ale možná bychom měli věřit moudrosti davů a prostě uspořádat referendum pro všechny o tom, kdy zasáhnout nebo přistát na Zemi, a nechat věci plynout, jak se mají?
Mohli bychom také naslouchat tomu, co nám radily bytosti s vysokým vědomím, ale problém s touto myšlenkou je, že jejich většina (i když ne všichni) má mírnou preferenci, abychom nepřistávali nebo nezasahovali alespoň další rok a půl. Většina plejáďanů (včetně Aštara a jeho rady) nechce čekat tak dlouho, protože uznáváme, že trpíte.

Zdroj sám rozhodl, že Země bude brzy osvobozena, ale nechává na stvoření, aby rozhodlo, kdy přesně k tomu dojde. Protože jsem dvojplamenem tohoto channelera, strávila jsem hodně času pohledem jeho očima a co mě zaujalo, je, jak rychle lidé na Zemi dělají rozhodnutí na základě pocitů a neúplných informací. Například v dopravní dopravě pravidelně děláte rozhodnutí o životě a smrti v zlomku sekundy. To je pro nás úplně cizí.

Dlouho jsme my plejáďané žili v jakési blažené izolaci, a v takové situaci jsme nikdy nemuseli dělat rozhodnutí v zlomku sekundy, a nebyla žádná skutečná nevýhoda být nerozhodný a jen o věcech mluvit donekonečna. V poslední době jsme opustili izolaci a stali se více galakticky aktivními, ale staré zvyky těžko umírají, asi. Myslím, že to je oblast, kde bychom se od vás mohli učit, protože často se vám tato rozhodnost, rychlé rozhodování a následování instinktu osvědčí. Určitě byste zemřeli, kdybyste se dostali do režimu paralýzy analýzou uprostřed dálnice.

Na druhou stranu se zdá zvláštní tvrdit, že bychom měli rozhodovat o našem okamžiku přistání podle toho, jaký má Ashtar pocit. Možná bychom měli rozhodovat na základě nějakého váženého průměru pocitů, racionální analýzy, rad od lidí s vyšším vědomím a toho, co si myslí průměrní plejáďané?

Nebo bychom měli prostě zrušit úkol vybrat přesný okamžik zásahu od Ashtarské rady a místo toho uspořádat referendum pro každého plejáďana o tom, kdy podnikneme otevřenou akci? Někteří by mohli tvrdit, že je to příliš složité nechat to na běžných lidech, ale v davu je moudrost. (pozn. nemyslím si, pokud davu dlouhodobě vymýváte mozky…)

Bylo opakovaně prokázáno, že přijímání průměrného názoru velké skupiny lidí je ve skutečnosti překvapivě dobré při rozhodování. I když lidé v té skupině nejsou nijak výjimeční. Nebo bychom měli udělat něco jiného?

Takže prosím o radu, jak strukturovat tento rozhodovací proces?
Nakonec jsou nehmotní plejáďané poměrně vysoce vědomí, ale prosím, uvědomte si, že my fyzicky inkarnovaní jsme jen lidé. Máme své kvality, ale určitě máme i své chyby, a opravdu se od vás můžeme něco naučit. Jsme vrstevníci, ne bytosti, které je třeba uctívat.
Pro temné kontrolery bylo pohodlné vás naučit myslet si, že autority jsou mnohem moudřejší a chytřejší než vy a že vždy dělají dobrá rozhodnutí. Ale nakonec jsou lidé prostě lidé, ať už jdeš kamkoli.

Dnes vám opouštím svou omluvu, že jsme vám ještě nepomohli, a se vší mou láskou a s vroucím přáním, abychom se mohli setkat v ne tak vzdálené budoucnosti.

Tvoje hvězdná sestra,
Einostraee
(pozn. nikdy nebude ideální okamžik… každé rozhodnutí přinese jen další rozhodnutí… takže si přileťte, až budete ochotní přijmout, že něco bude následovat)

Zdroj: https://eraoflight.com/2025/11/19/einostraee-pleiadian-decision-making-is-broken/

Zpět