11336 Sebelítost není měkká ani sobecká, je to tvůj náskok Carolina Gonzalez

[ Ezoterika ] 2025-11-19

Naučte se projevovat soucit k sobě pomocí praktických kroků. Objevte, jak soucit se sebou proměňuje péči o druhé ve vyváženou a udržitelnou praxi.

Snadná část: soucit s druhými
Vždycky mi přišlo snadné být laskavá k ostatním. Nikdy jsem vlastně nevědělqa, jak se o to nestarat. Zůstávala jsem na telefonu pozdě v noci, když někdo potřeboval mluvit, přeskupovala si plány, abych pomohla příteli v krizi, říkala ano laskavostem i když jsem byla vyčerpaná. Co jsem si neuvědomila, byla praxe projevovat stejnou soucitnost i sobě. Ta představa mi připadala cize, dokonce nepříjemná. Většinu života jsem se místo měkkosti sama k sobě kritizovala. Místo trpělivosti jsem si stanovila nemožné standardy.

Kulturní slepá skvrna
Sebesoucit mi přišel nepřirozený i proto, že mě to nikdy nenaučili. Jako mnoho žen jsem si uvědomila, že moje hodnota spočívá v péči o druhé. Sebeobětování bylo obdivováno. Sebeinkluzivnost byla tiše odrazována. Když soucit obrátíme dovnitř, může to působit sobecky nebo rozmařile. Chválíme vytrvalost, neustálé ano a plnění nemožných požadavků bez stížností. Výsledkem je jednostranný soucit, který nás vyčerpává a oslabuje náš pocit hodnoty. Mnozí z nás se naučili dokazovat svou hodnotu tím, že se nejdřív starali o ostatní. Dávat je skutečné a láskyplné, ale může vycházet z tichého strachu, že naše hodnota závisí na tom, být neustále dostupná. Sebesoucit tento zvyk narušuje. Žádá, abychom do kruhu péče zahrnuli i své vlastní potřeby a pocity, což znamená, že přestaneme ztotožňovat svou hodnotu s uznáním ostatních. Když zahrnu i sebe, moje energie se mění. Už nepomáhám ostatním z díry uvnitř sebe; Pomáhám z vyváženého stavu. Stále se objevuji a stále dávám, přesto to dělám z celistvosti. Moje potřeba uznání se zmírní, protože se starám o sebe, místo abych se opouštěla.

Co ti říká srdce?
Až později v životě, po smrti mé matky, jsem začala její vedení vnímat novým způsobem. Její rodinně známá věta byla prostě: "Co ti říká tvé srdce?" Tehdy jsem plně nechápala hloubku těch slov. Teď vidím, že mě učila ctít své vlastní potřeby a pocity, nejen sloužit druhým. Tato slova opakuji svým synům, aby se už v raném věku naučili důvěřovat svému vnitřnímu hlasu. Její hlas mi stále zní v hlavě, když se vkrádají staré vzorce sebekritiky. Připomíná mi to, že obracet se k sobě s láskou není sobecké. Je to cesta, kterou doufala, že půjdu.

Výhoda sebesoucitu
Žít se sebelítostí není pasivní ani povolující - je to angažovaný způsob, jak procházet životem. Vyžaduje pravidelné kontroly nejdůležitějšího, upřímného kontaktu s našimi hranicemi a vědomá rozhodnutí, která respektují naše potřeby a pocity. To nám dává výhodu. Mnoho žen, se kterými pracuji, se ptá: "Kdy se soucit se sebou samou stává sobeckým?" Fakt, že se otázka objevuje, ukazuje na podmíněné řízení. Sobeckost ignoruje ostatní kvůli osobnímu prospěchu. Sebesoucit zahrnuje i sebe i ostatní. Když vstoupíte do stejné soucitnosti, jakou dáváte ostatním, nezmenšujete svou péči. Uděláš ji udržitelnou. Když se zapojím do sebe, můžu dál pomáhat, protože se tím nevyčerpávám.

Praktiky
Sebesoucit se stává skutečným, když se praktikuje v každodenním životě. Vyzkoušejte tyto praktiky, abyste do své každodenní rutiny začlenili soucit k sobě samému:
🍅1. Sebesoucitná pauza
Když si všimnete, že se váš vnitřní kritik zvedá, položte ruku na srdce, pomalu se nadechněte a tiše řekněte: "To je v pořádku. Dělám, co můžu."
🍅 2. Test přátelství
Zeptej se sama sebe, co bych řekla, kdyby se moje nejlepší kamarádka cítila takhle? Pak si ta slova nabídni.
🍅3. Uzemněné ano (nebo ne!)
Než souhlasíte s žádostí, zastavte se a zaměřte svou pozornost na své srdce. Zeptejte se: "Je to opravdu to, co chci, nebo jen to, co si myslím, že bych měl dělat?" Pokud je upřímná odpověď ne, dovolte si říct laskavé, jasné ne, které vytváří prostor pro upřímné ano jinde.

Slova mé mámy mi jsou každým rokem jasnější: "Co ti říká tvé srdce?" Tak dlouho jsem si myslela, že naslouchat svému srdci znamená více se starat o druhé a dokazovat svou hodnotu skrze službu. Až později jsem si uvědomila, že mě nasměrovala k něčemu hlubšímu: k odvaze ctít své vlastní potřeby a pocity stejnou láskou, jakou jsem dávala já. Se sebesoucitem se stáváme dobrým společníkem sami sebe, a proto je naše péče o druhé jasná, vyvážená a udržitelná. Takže se na chvíli zastavte. Položte ruku na srdce. Zeptejte se sami sebe na otázku, kterou mi položila matka, a kterou teď kladu svým synům: "Co vám říká vaše srdce?" Ať odpovíš jakkoliv, ať odpověď zahrnuje i tebe.

Zdroj: https://eraoflight.com/2025/11/19/self-compassion-isn´t-soft-or-selfish-its-your-edge/

Zpět