11222 Analýza globálního konfliktu Rodrigo Bernardo Ortega

[ Ezoterika ] 2025-11-08

Analýza globálního konfliktu - Od summitu Trump-Putin po krizi západního vedení

Současná geopolitická krajina je definována souběhem ozbrojených konfliktů, polarizované diplomacie, hlubokou krizí legitimity a schopností západního "vedení"... Tato analýza shrnuje diskuse na tři hlavní osy: vznikající dohody ve válce na Ukrajině po summitu Donalda Trumpa a Vladimira Putina, úpadek politického vedení v Evropě a Spojených státech, dramatický morální a strategický kolaps Západu tváří v tvář genocidě v Gaze.

Summit Trump-Putin a nová cesta na Ukrajině
 Setkání na vysoké úrovni mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem na společné základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce znamenalo obrat v diplomatickém přístupu ke konfliktu na Ukrajině. Událost, která se konala po třech a půl letech západního bojkotu ruské diplomacie, se vyznačovala srdečností a vřelostí, která vyvolala polarizované reakce, které se pohybovaly od "extrémního optimismu" až po "absolutní paniku" v Evropě. Nejvýznamnějším úspěchem summitu bylo Trumpovo sblížení s ruskou pozicí, kdy opustil západní požadavek na "okamžité a bezpodmínečné příměří". Oba vůdci se shodli, že cílem by měla být "skutečná mírová smlouva", která vyřeší "základní problémy", které způsobily válku, spíše než prosté prozatímní příměří.

I. Trump se setkává s Putinem na letišti na Aljašce.
Podrobnosti dohod, i když nebyly původně zveřejněny, unikly do tisku a odhalily ruský návrh v územní sféře: Úplné postoupení Donbasu: Rusko musí získat celou Doněckou a Luhanskou oblast, což požaduje úplné stažení Ukrajiny z těchto území, ačkoli západní narativ minimalizuje ruskou kontrolu nad Donbasem, nezvratnou skutečností je, že úplné zabrání území je na spadnutí.
Angažmá v Novém Rusku: Rusko by bylo ochotno vyjednávat nebo dělat kompromisy ohledně dalších dvou oblastí, které tvoří "Nové Rusko" (Záporoží a Cherson). Únik těchto dohod vyvolal paniku v Evropě a na Ukrajině, kde lídři zašli velmi daleko, aby zmátli veřejné mínění ohledně rozdílu mezi příměřím a mírovou smlouvou. Evropský postoj, který tvrdí, že mírová smlouva "pouze připravuje půdu pro ´příští válku´," [sic]... Ve skutečnosti je to propaganda, která se snaží konflikt jen prodloužit...

Trvání na potřebě "mírových sil" k vynucení smlouvy bylo Putinem a Trumpem odmítnuto. Ruská logika je velmi jasná: pokud smlouva řeší základní příčiny konfliktu (jako je rozšiřování NATO nebo vzájemná bezpečnost) a odstraňuje problémy, které rozdělují strany, nebude potřeba mírových sil, protože konflikt nebude znovu rozhořčen. Summit také zdůraznil nové zaměření na bilaterální vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem, což naznačuje, že obě země nejsou ochotny být "rukojmími toho, co se děje v Evropě". Tento bilateralismus, i když postrádá pevný ekonomický základ, protože obchod mezi USA a Ruskem nikdy nebyl významný, je ospravedlněn jejich společnými zájmy na světové správě a globální bezpečnosti, což kontrola zbrojení implikuje.

Klíč ke konfliktu a jeho řešení spočívá v neschopnosti Evropy institucionalizovat vyloučení Ruska prostřednictvím rozšiřování NATO a Evropské unie. Tím, že Západ odepřel Rusku legitimní hlas k obraně svých bezpečnostních zájmů v mezinárodních institucích, ponechal Moskvě "vojenskou možnost jako jedinou možnou"... Pokud pečlivě analyzujeme Trumpovu zjevnou rétorickou vrtkavost, zjistíme, že to není kvůli dezinformacím, ale kvůli vypočítavé strategii, jak oklamat své oponenty a postupně uskutečňovat svůj plán. Trumpova změna postoje z "příměří" na "mírovou smlouvu" není Putinovou manipulací, ale postupnou implementací jeho vlastní agendy.

Před setkáním s ukrajinským "prezidentem" Volodymirem Zelenským se očekávalo, že mu Trump sdělí, že přijal ruský postoj k ukončení války a požaduje, aby Ukrajina formálně a trvale postoupila příchod a části Nového Ruska, omezení velikosti její armády a trvalé vyloučení Ukrajiny z NATO. Očekávalo se, že toto setkání bude pro Zelenského "velmi obtížné", a Trump zašel tak daleko, že řekl, že je ochoten "otočit se zády k Ukrajině a Evropanům", pokud budou i nadále stát v cestě mírové dohodě.

Abychom lépe porozuměli faktům a následným akcím aktérů v této síti, je nezbytné nejprve provést podrobnější geopolitickou analýzu...

II. Úpadek západního vedení a strategická slepota na Ukrajině
 Geopolitická analýza zdůrazňuje, že krize na Ukrajině a reakce Západu jsou symptomy hlubokého rozkladu politické a intelektuální kultury Západu, kde byla racionalita nahrazena nenávistí a propagandou. Dochází k "intelektuálnímu kolapsu" evropského vedení, které dosadilo k moci "nástupnictví idiotů" a "nevzdělaných" jedinců, což je učinilo neschopnými řešit velké výzvy. Tato průměrnost vedla ke kriminalizaci diplomacie, kde se nenávist stala formou "morálky", která zakazuje dialog a základní respekt s nepřítelem. Přímým důsledkem je, že Evropa se stává "geopoliticky bezvýznamnou"... Západní veřejný diskurz věří, že Ukrajina vyhrává. Tento příběh je však "klamem". Realita je taková: Ukrajina je ve "vážných problémech": Kvůli nedostatku vojáků se snaží pokrýt své frontové linie.

Uznání porážky: Ukrajinský generál Valerij Zalužnyj sám uznává, že válka je válkou opotřebovávací a že pokud bude pokračovat, Ukrajina prohraje, aniž by měla "kouzelnou formuli" pro vítězství.
Nemožné vyjednávání: Ukrajina válku prohrála. Otázkou není, zda získá dobrou dohodu, ale jaká je "nejméně špatná dohoda", která zahrnuje okamžité zastavení konfliktu a velké ústupky, aby se zabránilo totálnímu zničení země. Západní vedení ospravedlňuje svou pokračující podporu války na Ukrajině příběhem, který vykresluje Rusko jako "smrtelnou hrozbu", připravenou dobýt celou východní Evropu. Tento argument je absurdní z následujících důvodů: Vojenská neschopnost: Ruská armáda, která se snažila zabezpečit východní Ukrajinu, postrádá logistickou a početní kapacitu k "vyhlazení celé Evropy" nebo k dosažení Dunkerque.

Poučení z historie: Putin chápe, že okupace zemí se silným nacionalistickým cítěním (jako je SSSR ve východní Evropě nebo Afghánistán) je "receptem na katastrofu". Cílem Moskvy je přeměnit Ukrajinu na "styčný stát" nebo "nárazníkový" stát, nikoli ji vůbec absorbovat. Evropští vůdci, přesvědčení, že Rusko je "Třetí říší", používají Ukrajinu jako "nástroj k vykrvácení a opotřebení" ruské armády. Tato strategie, kromě toho, že je pro Ukrajinu "totální katastrofou", je produktem ideologické slepoty.

Konflikt se vyznačuje nebezpečným "inkrementalismem", kdy byly provedeny akce nemyslitelné na začátku války, jako jsou dodávky pokročilých systémů (HIMARS, F-16) a, což je ještě více šokující, ukrajinská invaze na ruské území (Kursk) a útoky na strategické bombardovací síly (noha jaderné triády).

Na Ukrajinu přichází stále více smrtících zbraní, a to i přes několik málo dopadů na zemi.

Tyto akce představují flirtování s jadernou katastrofou, což bylo během studené války "nemyslitelné". Klíčovou otázkou je, zda NATO bude schopno přijmout "ohromující porážku", která leží před námi... Neschopnost elit přijmout porážku a neochota změnit neúspěšnou strategii (která předvídala kolaps ruské ekonomiky v důsledku sankcí, což se nestalo) naznačují, že před námi leží "skutečně nebezpečné časy" s vysokým rizikem konečné eskalace ze zoufalství Západu.

III. Morální kolaps a krize legitimity: případ Gazy
 Řízení konfliktu v Gaze je konečným testem morálního a strategického bankrotu Západu, což ilustruje širší geopolitický úpadek. Argument, že Izrael je "strategickým aktivem" pro USA, není tak pravdivý, protože Izrael je ve skutečnosti "strategickým břemenem" a "přítěží" pro americké zájmy na Středním východě. Jen si vzpomeňte, že hlavní příčinou nepřátelství vůči Spojeným státům, včetně útoku z 11. září, byla bezpodmínečná podpora Izraele. Tato bezpodmínečná podpora je způsobena "mocí izraelské lobby", která nutí Washington zacházet s Izraelem zásadně odlišně od jakékoli jiné země, dokonce i proti americkému veřejnému mínění, které v drtivé většině podporuje ukončení pomoci.

Ústředním bodem analýzy je, že Západ (hlavně USA a jejich evropští spojenci) je "spoluviníkem genocidy", která se odehrává před zraky všech. Izrael, "stát apartheidu", by nemohl provést genocidu bez bezpodmínečné vojenské a ekonomické podpory Spojených států, které od začátku operace poskytly miliardy dolarů pomoci. Hlavním cílem Izraele v Gaze je etnická čistka s cílem vytvořit "Velký Izrael" bez Palestinců... I když se jim nepodařilo je úplně vyhnat (kvůli odmítnutí Egypta a dalších zemí je přijmout), genocida pokračuje s cílem potrestat a zničit.

Trumpův takzvaný mírový plán, přezdívaný "Trvalý mír", je neproveditelný a byl společně vypracován Izraelem a USA (izraelsko-americký plán), který byl Palestincům prezentován jako "fait accompli" a hrozba. Plán, považovaný za "neokoloniální" projekt, požadoval, aby Hamás vydal všechna rukojmí, což se právě stalo a jako druhou fázi vyzývá k úplnému odzbrojení a úplnému zničení tunelů. Tento druhý bod ještě nebyl jasně definován a jsou zde velká rizika... Na oplátku plán nabízel budoucnost Gazy s: Pokračující izraelskou kontrolou: Prostřednictvím postupného stahování a kontroly perimetru Gazy.

Vláda koloniálních mocností: Gaza by byla řízena mezinárodními silami (jako jsou USA a Británie), s postavami jako osudový Tony Blair v čele. Absence palestinského státu: Plán se nezavazuje k jasnému "politickému horizontu" nebo k vytvoření palestinského státu, což znamená, že Palestinci jsou žádáni, aby kapitulovali výměnou za to, že se nechtějí rozhodnout. Reakce západních "elit" (jejich neschopnost zastavit genocidu a jejich spoluvina) je konečným vyjádřením krize elity po studené válce. Tito vůdci, kteří věřili, že přinášejí "věčný mír prostřednictvím liberální hegemonie", jsou nyní v panice... Pokrytectví evropských elit je ohromující: zatímco se dožadují liberálních hodnot a lidských práv, jsou spoluviníky masového vraždění, které se odehrává před zraky všech. Politická elita jedná hloupě, jak strategicky, tak morálně. To, jak poznamenal jeden německý politik ("Izrael dělá naši špinavou práci"), odráží hlubokou krizi v jeho vizi svého místa ve světě, kolaps, který historie nebude soudit dobře...

Zdroj: https://www.bibliotecapleyades.net/sociopolitica3/trump245.htm
Zpět