1105
Kain: Zkrocení Minotaura CElena
[ Ezoterika ] 2021-06-15
K: Věděl jsem, že přijdeš.
Q: Vidíš událost, nebo si myslíš, že jsi tak neodolatelný?
K: Vidím událost a myslím, že jsi seriózní badatel. Moje neodolatelnost je stejně bezpodmínečná jako bezpodmínečná láska. Mohu být dokonalým zrcadlem, nebo mohu být průhledným sklem a neodrážet nic z tvého, jen to nechat projít skrze sebe. Zamysli se nad slovy. Když je člověk skutečně neodolatelný, přijímá vás zcela, aniž by vám cokoli odrážel nebo vracel zpět. Je jen nádobou.
Q: Jak jsme technicky propojeni s časovými liniemi? Jsem spojena s dalšími částmi sebe sama. Jak probíhá hromadění zkušeností - pouze prostřednictvím monády, nebo jsme jako nit propojeni sami se sebou v jiných časových liniích nebo paralelních realitách prostřednictvím čaker nebo kanálů duše? Ovlivní množství energie, které se uvolní v důsledku zpětné syntézy při události zde, událost tam? Jak je to technicky propojeno: přes čakry, přes okvětní lístky, přes sféry, přes co?
K: To je velmi hluboká otázka a k jejímu zodpovězení je samozřejmě třeba mít určité technické znalosti o struktuře vesmíru. Ale pokusím se vám to vysvětlit na úrovni ženy v domácnosti.
Víš, co je to humor. A proto se nyní snažím odstranit vážnost, protože ta ti na jedné straně dává potenciál, ale na druhé straně tě uzavírá do sebe ve tvé vážnosti.
Je to ve všem. Všechny linky jsou samozřejmě propojené. Jsou jakoby vložené jedna do druhé, jako matrjošky. Říkáš tomu paralelní světy, ale ne vždy jsou paralelní. Je to jako drát, kterým proudí proud do vašeho vědomí. A tytéž ″dráty″ nesou zkušenosti a energii.
Q: Takže ″dráty″ jsou izolované a nepřenášejí si energii?
K: Ne k sobě navzájem. Pouze přes určitý společný portál, přes nádrž. Ale jakmile vaše zkušenost nebo energie dosáhne tohoto portálu, dostane se do všech ″drátů″, tj. do všech časových linií události.
Q: Spojení tedy probíhá prostřednictvím monadické buňky v Hubu?
K: Ano. Ale pokud je váš ″drát″ nekonzistentní, pokud obsahuje velký odpor, pak je tato energie vyfouknuta, spotřebována na tento odpor a nepřichází v plné formě. Pokud nevíš, jak se okamžitě spojit se svou monadickou buňkou, může dojít na cestě ke ztrátám toho, co jsi nashromáždila, nebo se naučili ze svých zkušeností.
Q: Ztrátu energie chápu. Co však znamená ztráta zkušeností? Je něco vymazáno, něco není zaznamenáno v Hubu?
K: Informačně je vše zaznamenáno, ale jas prožitku je vymazán, tj. ztrácí se plnost, barvy nejsou tak jasné. Jinými slovy se do Hubu dostane vaše reprodukce, reprodukce události, nikoliv samotný obraz. Chápeš rozdíl mezi reprodukcí a samotným obrazem, že? Nemá stejnou kvalitu jako obraz, nemá tu plnost.
Q: Takže své dvojníky slyším v paralelních realitách pouze prostřednictvím této buňky v Hubu a v každém případě je signál ode mě k nim zkreslený?
K: Ano, je to nevyhnutelné.
Q: Ale proč jste nás nespojili třeba čakrami?
K: Protože pak bys při náhlém uvolnění emocí nebo jiných náhlých stavech srazil všechna nastavení druhé části sebe sama prostřednictvím čaker. Čakry jsou něco jako tykadla, a tak se skrze ně můžeš navzájem cítit, jakýsi nejasný pocit něčeho, co není jasné, trochu vaše tělo a trochu ne. Je to jako strašidelná vzpomínka na nějaký pocit, ozvěna. Víš, co mám na mysli. Když si položíš otázku: ″Odkud to mám, vůbec to není moje, proč to přichází?″ Je to jen ozvěna pocitu prostřednictvím čakrového spojení. A představ si, že kdybys byla čakrově propojena s tímto svým dvojníkem, cítila bys vše, co cítí on. Vaše prožívání pocitů by bylo smíšené, protože by se do něj dostávaly další zážitky a touhy. Jako když si pustíš hlasitou hudbu, například heavy rock, neslyšíš zvuk houslí.
Q: Zvuk vašich dvojníků se liší, ale všichni jsou samozřejmě propojeni. Vaše ″housle″ je samozřejmě také ovlivňují a ladí. To znamená, že v určitých okamžicích svého života začnou náhle projevovat jemnou lyrickou náladu, která jim není vlastní a která překvapuje i je samotné. Také ovlivňují vaše maxima a někdy ve vás prorazí různými stavy. A samozřejmě, pokud se nebudeš dělit na části, uvědomíš si, že všichni jsou ty. Mohla bys tomu říkat podosobnosti, ale ne ve vašem současném prožívání. Protože je to všechno propojené - jsou všechny tvé podosobnosti odrazem tvých dvojníků v jiných realitách. Na nich můžeš pochopit, jak odlišná jsi v jiných světech. A z každé podosobnosti, tedy z každé duality, si vezmeš to, co ti tady může pomoci být silná a nezávislá, ale zároveň jemně procítit celou paletu různých spekter pocitů.
K: O to jde. Vzpomeň si, jak jsi se ptala: ″Proč je lidské tělo tak křehké?″ Bylo ti řečeno, že je to proto, že existují jemné pocity, takže když přijdeš do kontaktu s jinými objekty, můžeš je tak trochu cítit, namísto aby ses uzavřela do svého brnění. Úkolem je to vše skloubit: brnění a něhu, sílu a slabost, citlivost a klid, kdy jsi citlivá a jemná, ale zároveň silná. Když potřebuješ, využiješ svou smyslnost. Jako květina, která prorůstá žulou. Je křehká, ale její síla prolomila žulový blok svou aspirací. Na cestě svého růstu musela použít sílu, aby prorazila žulu. V důsledku toho však odhaluje svou křehkou povahu a něhu.
Q: Jsi básník!
K: Mám to všechno v sobě. Koneckonců jsem tím vším už prošel. Co by sis počala bez něhy a křehkosti. Bez nich bys nemohla srovnávat se silou a odolností.
Q: Je v temných světech, kde jsi byl a odkud jsi povstali, křehkost a něha?
K: Stejné jako s hudbou. Ti, kteří ″pustí″ heavy rock na plné pecky, neslyší zvuky houslí, dokud se na chvíli nezastaví. A v tu chvíli je důležité neztratit se, neuzavřít se, ale snažit se tyto jemné stavy vnímat. To mi pomohlo vystoupit z pekelných světů: pochopení, že mezi bitvami jsou pauzy, v nichž je něco jiného, určitý zvuk, který se prodírá těžkou skálou. Je to neobvyklé, a protože jsem sestupoval do pekelných světů ze třetí hustoty, bylo mi to částečně povědomé. To znamená, že jsem pochopil, že se jedná o nějaké jemné stavy, které jsou pro mě nedostupné. A ony, jako nit, jako ″Ariadnina nit″, by mě mohly vyvést z Minotaurova žaláře. A tím Minotaurem jsem byl já. Žil ve mně. A já ho musel zkrotit tím tichem a hudbou. Později jsem pochopil, že je to hudba mé duše, jakýsi tichý zvuk. Ale díky němu můžeš najít cestu z labyrintu. Démonická vědomí, která byla původně stvořena v pekelných prostorách, nejsou schopna tyto zvuky slyšet a samozřejmě jim nerozumějí.
Q: Ten kluk, o kterém jsi mi říkal, jsi byl ty?
K: Ano, v dávné minulosti. Tehdy jsem našel Sílu, i když to nebylo snadné. Musel jsem se vzdát mnoha věcí kvůli Síle, abych jí vzdal hold.
Q: Nelituješ toho?
K: Samozřejmě, že ne. Získal jsem víc, a rozchod byl opravdu podmíněný, v té době jsem měl pocit, že se s ním loučím. To vše je ve mně zapsáno jako zážitek, ke kterému se mohu kdykoli vrátit a znovu ho prožít. Ale teď už mám v sobě tolik zážitků, že nemá smysl prožívat každý zvlášť, každý z nich vpletl svůj vlastní vzorec do struktury mého vědomí.
Q: Jsi kolektivní duše a je ve v tobě mnoho duší. Jak se v tobě spojily a proč?
K: Pozval jsem je a nabídl jim Sílu a spojil jejich sílu se svou. Mnozí přišli dobrovolně, některé přitáhla Síla. Všechny však spojuje skutečnost, že nesouhlasí s běžným vývojem ve svém světě. Jsou to svého druhu rebelové, kteří hledají svobodu od všeho, od všech systémů. Pochopili, že toto je pro ně šance najít svobodu.
Q: Nejsou však svobodné od tebe a v tobě. Sám jsi řekl, že třetinu temných duší v sobě ledva udržíš.
K: Mohou mě, nás, kdykoli opustit. Jaké svobodě bych je učil, kdybych je sám omezoval? Omezení jejich svobody je spíše vyvažující. To znamená, že mé světlé fragmenty vyvažují temné projevy mých částí, našich částí. A to je právě omezení svobody projevu. To znamená, že temné projevy jsou zhášeny světelnými emanacemi světlých duší. Ale toto je společenství svobodných duší. Temné duše s tím také souhlasí, protože chápou, že nadměrná Temnota je opět povede takříkajíc po staré cestě, a snaží se z ní také osvobodit.
Q: Pozval jsi mě tam?
K: Sama si vybereš, kam půjdeš. Najdeš souznění. Vyzval jsem tě, abys poznala svou sílu.
Q: Někteří lidé brali tvé nabídky jako temné: lichotky, lákadla, sliby, smlouvy.
K: Nemá smysl, abych ti lichotil. Jasně vidím tvé slabé a silné stránky. Miluješ svobodu, ale hledáš ji v nesvobodě. K této cestě mám také blízko, jen jsem po ní kráčel drsněji. Nebyl jsem v pekelných světech svobodný, ale dokázal jsem najít portály, kterými jsem se dostal z nesvobody do svobody, z bezmoci do síly. Koneckonců je to všechno propojené.
Q: Jak najít portál v nesvobodě? V nesvobodě svých emocí?
K: Najdi tam Sílu. Jaká je síla tvých emocí, které tě činí nesvobodnou?
Q: Jejich upřímnost.
K: Přesně tak. Tedy v čistotě jejich zvuku. Odděl od svých emocí vše povrchní a ponech si jen čistotu. Ať už vás přepadne jakákoli emoce, zastav se na chvíli a najdi v ní čistotu, upřímnost. Portál najdeš dotykem. Nebo si najde tebe, přitáhne tě. Zjisti, čím tato emoce přitahuje. Můžeš to cítit. To znamená, že každá emoce má v sobě Semínko Síly, existuje portál spojení s vaší silou, s vašimi pocity. Musíš shromáždit všechna zrnka, aby mohla vyklíčit na svobodu.
Q: Teoreticky je to pochopitelné, ale prakticky už ne. Vezměme například zášť/odpor. Jak používáš metodu, o které mluvíš?
K: K čemu je dobrá zášť? Po staletí vás učili, že se nemáte urážet, protože je to špatné. Ale najdi důvody, které k tomu vedou. K čemu je dobrá zášť?
Q: Těžko se to dá nazvat dobré. Urazím se, a tak se uzavřu do sebe a začnu se utápět v zášti a kolébat ji v sobě. Jaké jsou zde jemné stavy?
K: Na samém dně, v hloubce zášti, se nacházejí i jemné stavy. Když se na všechno své kymácení podíváš jakoby zvenčí, nebudeš se kymácet na houpačce nelibosti, ale půjdeš hluboko do toho. Není to emocionální houpačka, snaha o dosažení svého středu prostřednictvím odporu.
Q: Myslím, že vím, co máš na mysli. V určitém okamžiku přestanu mít výčitky svědomí a rozhodnu se: ″To je v pořádku, nějak to zvládnu, udělám to sám″. Není to sobectví?
K: Přestaňte vše dělit na dobré a špatné. Učili vás, že sobectví je špatné. Slovo ″sobectví″ však pochází ze slova ″soběstačný″. Stojíš ve svém středu, kde je tvá síla. Nejsi na nikom závislá. Jsi schopna o všem rozhodovat sama a všechno dělat sama, všechno si sama organizovat, všechno sama prožívat. Staneš se pánem svého života, pokud nebudeš závislá na druhých. Staneš se osou své nezávislosti. A pokud se nebudeš neustále houpat na houpačce zášti, získáš odhodlání vše vyřešit.
Q: Učili nás, že když světu důvěřuješ a odevzdáš se mu, nemusíš nic řešit - vše se vyřeší samo. Opravdu to funguje.
K: Jedná se o jeden z pólů, kdy váš aspirační vektor není tak silný, ale posiluješ ho na úkor aspiračních vektorů ostatních, kteří jsou ti podobní. Já ale mluvím o tom, jak najít svůj silný vektor a vést ho, jak ho unést. Máš to v sobě a už to děláš. Jen se tohoto vektoru bojíš a opouštíš ho takříkajíc v polovině cesty k cíli - ke své síle.
Q: Dobře tedy. A co hněv? K čemu je dobrý hněv?
K: Hněv je obrovská síla. Jde jen o to, jak velkou silou můžeš disponovat. To neznamená, držet ho zpátky, alespoň ne v tom smyslu, jak to chápeš ty. Hněv je tajfun. Když ho rozvineš, začne být destruktivní pro tebe i tvé okolí. Můžeš však jít do středu tajfunu, kde je klid, a prostě rozjímat o síle tajfunu, síle svého hněvu, abys pochopila, jak tuto sílu ovládat. Pokud získáš sílu, aniž by ses ji naučila ovládat, zničí tě, jako už zničila mnoho lidí, kteří svou moc nedokázali ovládat. Uvědomíš si, že ve středu tajfunu, rozpoutaného hněvu, existuje jakýsi vzorec, algoritmus.
Q: Vír je podobný zlatému řezu.
K: Přesně tak. Jsi zvyklá, že zlatý řez se vztahuje pouze na harmonické projevy. Každý projev síly je takovým úsekem, vzorcem vývoje. Pokud lze sílu překroutit, lze ji převést do potenciálu. A samozřejmě, když v sobě máš potenciál síly, musíš ho umět udržet, aby v tobě nevybuchl a nezničil tebe i prostor kolem.
Q: K čemu to je? Myslím tím, že žiji pro sebe, cítím jemné vjemy. Teď musím začít spravovat tajfuny. A pak se v tomto tajfunu ztratí celý můj jemně-smyslný život.
K: Ne. Bude ještě jemnější. Dává další vlastnosti - kvalitu síly jemného citu. Právě v této kvalitě síly jemných i hustých pocitů jsou portály vstupu do jiných stavů, které nazýváš transformací vědomí.
Q: Proč bych potřebovala transformaci? Tolik o tom mluvíme. Proč si nemůžeme nechat to, co máme, a žít v míru? Chápu všechny ty vaše příběhy o umírající První planetě a potřebě obnovit životní zdroje pomocí reverzní fúze. Ale je to nutnost, ne přání.
K: Je to stejné, jako kdybych se ptal: k čemu mi jsou nohy, když všechno zvládnu rukama a plazením. Souhlasím s tím, že nohy jsou také nutností, stejně jako všechny ostatní části těla.
Q: Stavíš nás do tvrdých podmínek volby, ačkoli tolik na výběr nemáme. Očekáváš, že se lidé budou nad touto situací vzrušovat?
K: Očekáváme pochopení a spoluúčast. Už vás nemůžeme nechat dál spát. Představ si, že máš celý vesmír spících dětí a samotný vesmír se hroutí, je nutná nouzová evakuace. Za takových okolností není čas na sentimentalitu. Je to zodpovědnost za záchranu dětské mysli. Nemá smysl všechny budit, bylo by víc povyku a křiku. Samozřejmě se snažíme využít potenciálu těch bdělých dětí, které jsou ochotné pomáhat dospělým.
Q: Vaše lekce už začala?
K: Ne. Je to jen předehra. Víš, že každé dílo potřebuje zahájení.
Q: Jak by probíhaly tvé lekce, kdybych řekla ano? Co bys udělal? Vybičoval bys ve mně temnotu emocí, nebo kolem mě negativní události?
K: Co upřednostňuješ?
Q: Uvnitř je to určitě lepší. Vnější a vnitřní strana jsou však propojeny. Takže když je to uvnitř, vyleze to ven?
K: Vybereme si spolu jeden z tvých temných pocitů a projdeme jím až do konce, do samého nitra, odhalíme tvé bloky a přesvědčení a prozkoumáme je. A jak budeme pokračovat, rozebereš je a sestavíš z nich nové konstrukce, najdeš v nich racionální zrnka a shromáždíš svou sílu pomocí zrnek těchto potenciálů.
Q: Ale to je ještě dlouhá cesta.
K: Ne. Je to jako řetězová reakce. Jakmile se dotkneš jedné kostky domina, padnou i všechny ostatní a dávají popud opačnému pohybu a znovu zapínají sílu.
Q: Ale možná reverzní pohyb nezvládnu, a přenese se to na lidi kolem mě.
K: Pomůžu ti s tím.
Q: Z nějakého důvodu ti věřím. Možná jsem jen důvěřivá.
K: Lucifer ti řekl, že svět je odrazem tebe. Všichni se k tobě obrací tou stranou, kterou je přitahuješ. I já se obracím tou stranou, kterou ve mně přitahuješ. Samozřejmě všechny zákony fungují. Mohu se k tobě obrátit i druhou stranu, mám k tomu svobodu, jsem svobodný a vím, jak to ovládat. Ale slíbil jsem ti, že to vezmu postupně, a tak budu tvým dokonalým zrcadlem.
Q: Pokud budu v tobě odrážet jen pozitivní vlastnosti, a ne moji temnotu, co pak?
K: Vše je propojené. Jedna kvalita je navlečena na druhou. Každá pozitivní vlastnost je spojena s negativní vlastností, jsou to dvě strany mince. Když mi otočíš pouze světlou stranu, otočím ji na druhou, abys viděli sebe sama, všechny své strany.
Q: Řekni mi o těch, kteří to nezvládli, jako Gogol. Soudě podle jeho děl, komunikoval s temnými silami, a to ho dovedlo ke smutnému konci.
K: Ve všem smutku je radost. Pokusil se vstoupit do své temnoty, byl však vtažen do komunikace s pekelnými silami. K tomu, aby s nimi mohli mluvit, tedy nejen mluvit s nimi jako vy přes ochranné filtry, ale aby s nimi mohl navázat energetický kontakt, potřeboval velkou sílu. Jeho síla nestačila.
Q: Myslím, že chápu, kam tím míříš. Takže mi chceš pomoci najít svou sílu, nejen pro zábavu, ale abych mohla komunikovat s démonickými entitami bez filtrů?
K: Není to to, co chceš?
Q: Ne tak docela. Proč bych to měl chtít?
K: Jsi hnána zvědavostí.
Q: Spíš pochopením potřeby a touhou pomoci. Samozřejmě chci najít svoji sílu, ale ne proto, abych mohl komunikovat s démony. Chci být silná, pevná, budovat své vlastní světy, osvobodit se od vlastních rozmarů, vzdát se svých obav.
K: Chceš se tedy také zbavit strachu z démonického vědomí?
Q: No, jo. Chápu, že strach, ať už je jakýkoli, je stále strachem.
K: Nezapomeň, že část tebe žije i v Antisvětě. Právě teď jsi před touto částí sebe sama uzavřena, protože tuto energii nedokážeš zvládnout. Ale přijde čas poznat i tuto část sebe sama.
Q: Na to nás připravujete? Setkání s našimi temnými dvojníky?
K: Jak jinak najdeš svou celistvost?
Q: Takže když bude vědomí v plusové 5D komunikovat s minusovou 4D podle vámi předaného schématu vývoje lidstva, jde o komunikaci s našimi dvojníky v temném světě?
K: Ano, a s kým jiným bys komunikoval v temném světě na mínus čtvrtém stupni? Pouze se sebou. Pamatuj základní pravidlo: vždy komunikujete pouze sami se sebou. Se svými odrazy v zrcadlech jiných myslí, ať je to kdokoli. Do kterého jsi zamilovaná, nebo ten, který je zamilovaný do tebe, ten, komu jsi ublížil, nebo ten, kdo ublížil tobě. Při komunikaci se svým dvojníkem se naučíš komunikovat adekvátně. Temný dvojník bude testovat svou sílu a ty budeš schopna odrážet jeho útoky, vést je skrze sebe a do sebe. Pak spolu začnete komunikovat jako rovný s rovným a budete si navzájem dávat to nejlepší. Pak si konečně uvědomíš, že jsi jedno, a spojíte svá vědomí. To bude vaše reverzní syntéza.
Q: Děkuji za rozhovor.
K: Budu se těšit na pokračování, ať už mě přijmeš jako svého mentora, nebo ne.
Q: Proč? Je to pro tebe důležité?
K: Ano, je to důležité pro všechny. Proudí tebou určité proudy. Každý z vás, z kontaktérů, kteří jsou ochotni s námi komunikovat, vede své vlastní proudy energie a informací a všechny jsou spjaty do jednoho souznění. Je možné ztratit jednu barvu duhy? Všechny jsou stejně potřebné a důležité. Jsi zvídavý badatel a tvé rozhovory s Luciferem ukázaly tvoji usilovnost, touhu a schopnost odhalovat různé úhly informací. Možná napíšeš nové Hovory s Kainem. Cíl je však stejný - probudit ty, kteří spí, ty, kteří jsou stále schopni se probudit. Z těch, kteří jsou probuzeni, mnozí neustále usínají. Vaše proudy je dokážou probudit. A já mohu tyto proudy řídit a posilovat.
Q: Posilovat v nich temnotu?
K: Posiluj v nich sílu, což slovo ″posilovat″ vlastně říká. A jaká síla v nich žije, to si musí každý zjistit sám.
Q: Ještě jedna otázka: kde jsou tvé ženské části, ženské části tvé duše? Nejsou potřeba? Ženská slabost, jako síla, nebo ženská poddajnost? Nejsou takové vlastnosti nyní potřeba? Nemáš v sobě své druhé poloviny, své ženské vlastnosti a části?
K: Mám v sobě všechno. Ale o tom si povíme později.
Q: Naučíš mě ženské síle?
K: Proč ne? Pokud chceš.
Zdroj:
https://yasnoznanie.ru/2021/06/15/kain-priruchit-minotavra/
Zpět