1103
Kion + Arkturiáni - O víře a důvěře Architekt
[ Ezoterika ] 2021-06-28
Od autorky: Zprávy mají společné téma. Informace poskytly bytosti arkturiánské skupiny a kolektivní duše Ki-on.
Arcturiánská skupina: Zdravím tě, moudrá. Rádi bychom hovořili o důvěře. Člověk by si nikdy neměl nechat ujít příležitost povzbudit kolegu hledajícího moudrost vlídným slovem a uznáním jeho úspěchů.
Q: Chápu. Součástí vaší moudrosti je i vaše zpráva. Téma důvěry je nyní opravdu důležité. Lidé dostávají mnoho informací, kterým je těžké uvěřit. Mnozí jsou zmatení a pochybují.
A: To se stává vždy v době velkých změn. Stará, přežitá přesvědčení padají a jsou nahrazeny novými. Protože jsou však návyky silné a houževnaté, není přechod nikdy snadný. Bytost pociťuje velký vnitřní odpor, pochybnosti a ztrácí víru v dřívější referenční body. Nemáme úplný přehled, jaké informace přichází tvým prostřednictvím. V mnoha koutech vesmíru nyní dochází ke změnám. Nové informace přicházejí i k nám. Určitá část je v naší civilizaci a spřáteleném okolí přijímána s neskrývaným překvapením. Chápeme, jak se nyní cítíte, sami jsme se s tím setkali. Mezi námi a vámi je však velký rozdíl. Jsme silní ve své víře, a proto se snáze vyrovnáváme s novými věcmi, které přicházejí do našeho života.
Q: Jak se s těmito novými protichůdnými informacemi vyrovnáváte?
A: Naše víra odmítá rozpory, protože negativně ovlivňují naši důvěru ve vyšší plán. Důvěřujeme všemu novému, co přichází do našeho života. Samozřejmě, že můžeme být oklamáni. To však není důvod ke ztrátě důvěry. Důvěra je totiž důležitým nástrojem k dosažení jednoty se vším.
Q: A jak zacházíte s podvodníky?
A: Chováme se k nim s důvěrou, jen pečlivě vážíme, jak tento cenný duchovní nástroj moudře používat. Nejsme hloupí, blázniví ani naivní. Víme, co je podvod, a známe ho. Jsme také pevně přesvědčeni, že má zničující vliv na jednotu. Pokud si však jasně uvědomíme, že nedůvěra povede k prohloubení rozkolu mezi souputníky, lze ke klamání přistupovat s trpělivostí a pochopením. Podvodník je někdo, kdo manipuluje názory druhých ve svůj vlastní prospěch. Přesto však škodí sobě i svým blízkým, protože následky podvodu nejsou nikdy dobré. Podvodník si dělá iluze o svém dobru, ale nevyhnutelně způsobuje škodu. Nebývá to jinak. Kdo škodí, přispívá k nárůstu oddělení. V dlouhodobém horizontu způsobí, že jeho duše zahyne. Jak jednat s podvodníkem? Ospravedlnit projev nedůvěry v sebe? Infikovat své myšlenky touhou odmítnout slabé? Izolovat ho od sebe? Bude to znamenat, že jsme se sami nakazili svou duši. Jediným správným rozhodnutím je zachování důvěry. Tomu, kdo je slabý, poskytněte veškerou psychologickou pomoc. Věřte v možnost jeho transformace, protože všechno v našem světě lze změnit a rozvíjet. Je jen pomalý, nebo zrychlený vývoj. Přijměte skutečnost, že každý potřebuje dostatek času a úsilí, a jen on sám ví, kolik. Naši zdraví bližní nepodléhají impulsům slabých a náchylných k oddělení. Uškodí jen sami sobě. Abychom jim neškodili víc, než škodí sami sobě, a aby oni neškodili nám, zachováváme si důvěru. To vytváří a udržuje kolektivní impuls k jednotě. Jak vidíte, naše úvahy jsou zdravé. Mohou řešit potíže jednotlivců. Svůj postoj jsme vyjasnili a nyní můžeme odpovědět.
Jak zacházíme s poselstvími, která přicházejí shora? Máme jim věřit z celého srce, nebo je považovat za klam? Máme být skeptičtí a odmítnout je? Naší odpovědí je neodmítnout je. Nejsme přesvědčeni o jejich pravdivosti, tak proč máme sklon jim věřit? - Protože důvěra je síla, která udržuje naši jednotu. Pokud budeme v nedůvěře, podlehneme nutkání rozdělit se a ubližujeme sami sobě i ostatním civilizacím, které také usilují o jednotu. Takto se staráme o své vlastní dobro a o dobro našich komunit. Jsme silní v naší jednotě, abychom zvládli jakékoli iluze.
Q: Připouštíte možnost podvodu ze strany vyšších sil?
A: Ano, takovou variantu připouštíme. Nestranné hodnocení reality je známkou zdravé mysli. Každá informace je podávána s určitým záměrem. Vyšší síly vidí více než my, rozhodují se na základě globálnějšího obrazu světa. Pokud se domnívají, že předání nové informace, nové chápání světa nám prospěje, bereme to v úvahu. Jsme otevřeni novému, abychom nevytvářeli odpor a nenarušovali spojení v našich sítích jednoty. Pokud některé informaci nerozumíme, neodmítáme ji, neutápíme se v pochybnostech. Nerozumíme všemu. Vše, co nám ještě není jasné, odložíme, ale pravidelně se k tomu vracíme1. V určitém stádiu vývoje můžeme informace strávit a přijmout. Pokud člověk nevěří v moudrost toho, co je předáváno vyššími silami, ztrácí vše smysl. Pokud bychom věřili, že ti, kdo ovládají vesmír, jsou zlí, sobečtí a neřídí se naším vyšším dobrem, může to být děsivé. Sebralo by nám to půdu pod nohama. Proč bychom se měli do takových stavů vědomí dostávat? Přinesou nám štěstí a touhu žít v míru a přinášet dobro rozvíjejícím se duším? To si nemůžeme dovolit. Vycházíme z předpokladu, že ti, kdo nám vládnou, jsou vedeni nejvyšším dobrem. A to znamená, že nemáme důvod k obavám. Nemá smysl se trápit tím, co nejsme schopni změnit. Dokážeme si však udržet duševní rovnováhu a nadále milovat své bližní. Můžeme pokračovat v pomoci těm, kteří trpí rozdělením. To udělat můžeme. Vážíme si výsledků našeho vývoje a do budoucna hledíme s optimismem. Sílu nám dává úvaha, že vše je pro nejvyšší dobro.
Q: Ale pokud jsme oklamáni, nejsme také poškozeni?
A: Je to tak. Dobře jste pochopili, co jsme řekli. Ne všechny interakce v našem vesmíru lze označit za příjemné. Když se podíváte na svůj pozemský život, spousta lidí si navzájem ubližuje. Z těchto nepříjemných interakcí však mohou mít i prospěch. Nebo spíše mohou mít užitek, pokud jsou dostatečně ochotni ho ze své životní cesty získat. Jakoukoli nepříjemnou interakci lze ocenit jako příležitost k prohloubení porozumění, k nalezení nového aspektu moudrosti duše. Ze škody, která vám byla způsobena, je možné těžit. Důležitý je moudrý přístup k životu, pak bude každá nepříjemná cesta k dobru. Jakákoli újma v sobě skrývá potenciální přínos, který umožní pokročit v pochopení toho, jak správně újmě odolat, ne ve smyslu bránění se újmě, ale pro zachování odolnosti a pružnosti. Jako volejbalová síť, nejprve se natáhne a pak míč odrazí, aniž by se narušila její struktura. Každý se učí odolnosti tím, že je vystaven nebezpečí. Učí se pod tlakem nepotrhat.
Zpět k vaší otázce o podvodu shůry. Předáváme vám naše znalosti, které jsme sami vymysleli. Považovali jsme je za užitečné a tvoří základ naší víry. Uvědomujeme si však, že to není konečná pravda. Je to však naše pravda, které jsme se rozhodli sami věřit. Jsme přesvědčeni, že existuje vyšší pravda, vyšší cíl. Zatím jej nemáme k dispozici. Proto vám poskytujeme informace, o kterých si myslíme, že pro vás budou přínosné, ale nevíme, jestli vám říkáme pravdu - vyšší pravdu, která nám zatím není dostupná kvůli omezení našeho myšlení. Znamená to, že vám poskytujeme pouze úzký výsek informací, pouze jeden aspekt našeho omezeného chápání. Můžeme vás klamat, protože my sami jsme stále v temnotě. Stejnou úvahu lze použít i na poselství těch, kteří jsou nad námi. Rozumí více, ale také nemusí rozumět všemu. Přiznáváme to. Není se za co stydět. Uvědomit si, že vaše chápání je omezené, je důležitá součást cesty každého, kdo je otevřený všemu novému. Ti shůry nemusí mít pravdu, protože ani oni nedosáhli vyšší pravdy. Proč bychom ale neměli důvěřovat informacím, které nám poskytují? Také vám dáváme informace, o nichž plně nevíme, zda nesou vyšší dobro. Chceme předat to nejlepší. Chceme vám pomoci. Stejný přístup očekáváme od vyšší moci. K čemu je dobré být příliš podezřívavý? To jen podporuje myšlenky na odloučení. (pozn. cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly)
Q: Věříte, že existuje vyšší pravda a vyšší dobro? Často se mi zdá, že všechno je relativní. Co je pro jednoho člověka dobré, může být pro druhého na škodu.
A: Máte nejbohatší planetu. Všichni by mohli být spokojeni, ale snaha lidí rozdělit se je příliš silná. My věříme v existenci vyšší pravdy a vyššího dobra. To je jádrem našeho učení. Věříme v ně, protože nám to dává sílu. Takové věci je pro vás zatím těžké pochopit. Nejvyšší pravda a nejvyšší dobro slouží vývoji jediného Boha. Slouží k zajištění blahobytu a hojnosti ve vesmíru, ale ne vždy slouží k naplnění žaludku. Díváme se na oblohu a přemýšlíme o věcech, které jsou pro nás posvátné - o Bohu, o životě, o evoluci. Dává nám to sílu, dává nám to vektor, kterým jdeme vpřed. Pokud se soustředíte na plný žaludek, nemáte šanci se pohnout kupředu, zacyklujete se. Když se přestanete soustředit na své vlastní potřeby a budete se snažit o vyšší dobro, bude každý nasycen. Ano, někdy to znamená mírnit touhu urvat si víc pro sebe Nedůvěra nemá smysl, uzavírá duši před rozšířením porozumění. Pokud je člověk v nedůvěře, noří se hlouběji do své nevědomosti. Zdá se mu, že nedůvěra mu umožňuje dosáhnout pro sebe bezpečí, ale jen prohlubuje rozdělení mezi všemi. Je důležité pochopit své možnosti strávit určité informace strávit a v danou chvíli z nich těžit. Pokud se necítíte připraveni, odložte je stranou, na okraj své pozornosti, v pohodlné vzdálenosti. Vycházejte z nejlepšího souboru znalostí pro danou fázi. Tento soubor znalostí se bude nevyhnutelně měnit s tím, jak se budete učit využívat hlubší porozumění světu. Strávit obrovské množství závažných poznatků právě teď může být nadlidský úkol. Dva kroky vpřed, jeden vzad - pokud vám krok vpřed v poznávání složitého a mnohotvárného světa podrazil nohy, je moudré udělat krok zpět, kde je půda ještě pevná. Ze stabilní pozice můžete v klidu zvážit další úsek cesty, který vás zpočátku děsil. Všichni nevyhnutelně postupují vpřed, ale tempo si volíte vy.
Doufáme, že vám náš pohled na věc poskytne oporu v těžkých časech a přinese vám klid. Přejeme vám moudrost! Pečujte o sebe a své blízké. Informace vám poskytla skupina Arcturian.
Kion: Budu pokračovat. Váš rozhovor o důvěře byl komplexní. Chci jen zdůraznit, že pro zvědavce plní ještě jednu důležitou funkci - nové znalosti. Pokud máte zájem a jste ochotni mu věřit, je partner ochoten sdělit více. Člověk otevřený a důvěřující novým informacím pokračuje v cestě poznání. Nedůvěřivý člověk se chrání souborem dat, které již má. Neagituji pro maximalizaci poznání. Hodně poznání neznamená být šťastný. Jsou prostě tací, kteří touží po nových informacích, a těm je pomáháno je získat. Někteří se chrání před novým, protože jim působí duchovní bolest. Existuje ještě třetí typ lidí. Cítí duchovní bolest, ale jdou cestou poznání. Dělají správnou věc? Nemám odpověď, ale vzdávám hold jejich odvaze!
Q: Co je tedy důvěra ve vyšším smyslu?
K: Vycházíme z poznání, že všichni jsme součástí jednoho Boha. Každá interakce v našem vesmíru slouží jeho vývoji. Všechny pochybnosti o tom jsou jen chybou naší omezené mysli. Důvěra je stav otevřenosti světu, protože vše v tomto světě je jeden Bůh. Když člověk důvěřuje tomu, co se s ním děje, umožňuje, aby evoluční procesy probíhaly tím nejlepším způsobem. I když jsou interakce nepříjemné, důvěra v to, co se děje, umožňuje minimalizovat škody. Když se bytost brání a uzavírá, posiluje v sobě touhu po dalším oddělování. Důvěra ve svět a důvěra v Boha jsou základem všech učení o jednotě.
Q: Člověk je veden zdravou myšlenkou sebezáchovy, chce se vyhnout újmě.
K: Nelze se vyhnout každému nepříjemnému dopadu. Když si bytost uvědomí, že se jí to již děje, je užitečné situaci přijmout. Nepřijetí nepomáhá vyhnout se újmě, ale vytváří další bloky mezi částmi Boha a prohlubuje oddělenost. Důvěra umožňuje, aby vazby mezi bytostmi zůstaly zachovány, a dokonce zesílí. Nedůvěra tyto vazby přetrhá. Z dlouhodobého hlediska bude duše, která přerušila všechny vazby, pokračovat ve svém štěpení. podlehne globálnímu impulsu, který může jednoho dne způsobit smrt našeho Boha.
Q: Nedůvěra pomáhá vyhnout se nástrahám.
K: V iluzorním světě, kde je jeden druhému vlkem, je to skutečně zvyk. Rozptýlení vlci na Boha nevzpomínají a nedůvěřují mu. S takovým postojem k životu postulují neexistenci vyšší vůle, vyššího smyslu a vyššího dobra. Proto se oddělují budováním ochranných zdí odcizení. Arkturiáni uvedli příklad sítě. Další příklad pro válečníky. Když jdete do negativní interakce, nikdy nevíte, co z ní dostanete. Možná to bude klíč formující vaši identitu tak, aby byla schopna dojít až do konce. Křehké železo získá pevnost kalením. Teprve to z ní udělá pevnou a kujnou ocel, která vydrží silné negativní vlivy.
Q: Navrhuješ nevyhýbat se škodě?
K: Vaše cesta obsahuje určité procento škod, aby posílila vašeho ducha. Pokud si však člověk vykopal zákop pro obranu, nepohne se kupředu. Nedůvěřuje své cestě a přešlapuje na místě.
Q: Někteří lidé mají pocit, že vedete špatným směrem.
K: Nikdo z nich neví, jaká je cesta. Právě ji hledají. Nemají s čím srovnávat. Pochybují a nedůvěřují Bohu. ″Věř Bohu a nechybuj″ je výzva objevitelů vesmíru mladší rase lidí. Je vám zasílána, abyste si mohli osvojit kritické myšlení. Pokud se chcete připojit k vyšším civilizacím, přitažlivost mezi vámi vytvoří ve světě stav důvěry. Nedůvěra vás přitahuje k subjektům, kteří kolem sebe také staví zdi. Čím silnější zdi, tím víc duše klesá pod jejich tíhou, a tím víc interaguje s těmi, kteří se také bojí a vzdorují. V těchto zatížených stavech vědomí mohou mezi sebou bojovat velmi dlouho. V lepším případě se touto zkušeností nasytí a zjistí, že ani nebojují se skutečnými bytostmi, ale s jejich iluzorním vnímáním. V horším se budou i nadále nořit do temných světů a svádět svůj svatý boj až do úplného rozdělení duše. Kdo věří ve škodu, dostane ji. Podle své víry.
Q: Jsi bojovník, který používá násilí proti jiným živým bytostem. Jak uplatňuješ učení o jednotě v praxi.
K: Některé bytosti v nevědomosti a škodí své duši i okruhu svých bližních. S těmi pracují učitelé. Existují bytosti, které vědomě volí oddělení a přenášejí tento impuls na mnoho dalších duší. S těmi pracují bojovníci - chování vědomých škůdců může způsobit rozsáhlé odpojení a následné rozštěpení, což zkracuje věk našeho vesmíru. Proto se bojovníci řídí nejvyšším dobrem a učením o jednotě. Pokud jednotlivé omezené mysli odmítají ideu jediného Boha a přispívají k jejímu následnému zničení, není jiné cesty než ukončit existenci těchto myslí a zároveň zachovat jejich duše. Mysl je totiž jen skořápka, kterou lze znovu vytvořit. Duše je posvátná a musí být chráněna. Vždy dávají duším příležitost rozvinout novou Mysl, která bude jejím strážcem, nikoliv ničitelem.
A nyní bych se rád dotkl ještě jedné složité otázky, otázky víry. Vaše východní náboženství vycházejí z přesvědčení, že všechny projevy ve světě vznikly z velké prázdnoty. Tak to bylo. Nebyl žádný vesmír, žádné živé bytosti, žádný smysl, žádná víra, žádný vektor pohybu. Pouze velké vakuum. Vše ostatní bylo vymyšleno. Odtud pochází učení o sansáře, maye - iluzorní svět, v němž vy i já žijeme. Toto vnímání upadlo po vzniku buddhismu a hinduismu, od čehož již uplynulo několik tisíc pozemských let (Úsměv).
Q: Pod poslední zprávou zazněla poznámka, že svět se mění v simulaci a ztrácí smysl.
K: I tak neměla žádný smysl. Každý si musel vymyslet vlastní. To však nic nemění na tom, že máme neuvěřitelně rozmanitý a bohatý svět, který lze zkoumat donekonečna. Zaslouží si lásku a chceme v něj věřit. Náš svět je hřištěm pro snílky, ale také prokletí pro ty, kteří považují smysl v tomto světě jako daný, že nemá smysl nic vymýšlet, a že se dá najít smysl již hotový. Takovým byl dán smysl shůry. Mnoho smyslů pro každý vkus. Různá náboženství a filozofie. Věděli jste, že filozofie úcty k moudrosti je položena již v základech nejstaršího náboženství vašeho světa, zoroastrismu?
Stejná učení se objevují znovu a znovu jako připomínka vývoje. Stará učení se osvěžují, oprašují a přichází jako nová. S tím nic neuděláš. Všichni rádi zkoušíme něco nového a překvapivého. Každý chce mít pocit, že mu jeho víra pomáhá najít smysl života a překonat těžkosti v přítomnosti, takže hledají novou víru. Je třeba pochopit, proč s vámi mluvíme právě teď. Nejde o to sebrat vám smysl - většina lidí ho nikdy nenašla! Žádné z vašich náboženství ani filozofií nefunguje tak, jak by mělo. Žijete v civilizaci bezbožnosti. Ne že by v Boha věřilo málo lidí. Buddhismus nemá Boha, je to cesta moudrosti, úcty ke všem živým bytostem a snaha o osvobození od nevědomosti.
Bezbožností myslím váš extrémní stupeň fragmentace. Žádné učení o soucitu a laskavosti k bližnímu nemělo žádný účinek. Dokonce i ti, kteří se považují za věřící, se často odcizují ostatním. V tomto smyslu stojí za to pochopit, že Bůh v tuto chvíli ve vašem světě není. On je izolovaný ve vás všech. Není schopen se prostřednictvím vaší civilizace projevit, protože jsou jeho části od sebe odděleny miliony silných ochranných zdí odcizení. Arkturiánská skupina se s vámi podělila o svou víru ve vyšší smysl, posvátnost života a vzájemnou pomoc. Řekli vám svůj recept na jednotu založenou na důvěře. Rezonují s vámi tyto myšlenky, nebo spíše kritizujete, že důvěřují těm, kterým nerozumí? Díky tomu, že se zbavili nadměrného podezírání, dosáhli svého klidu a vybudovali krásnou civilizaci. Jsou naivní, nebo moudří?
Umožnili jsme, aby si s námi rozvinuté kritické myšlení, které se od pozemšťanů tolik očekávalo, krutě žertovalo. Pak vám Stvořitelé dali pravdu. Nejprve v alegorické podobě od Lucifera, což mělo určitý efekt, ale chtělo to lepší výsledky. Pak vám byla dána tak otevřená holá pravda, že ani ti, kteří vás vyvinuli, ji neznali celou. Po tisíce let se žádnému objeviteli vesmíru nedostalo tolik pravdy. Proč vám? Z úcty k vaší kritické mysli, jako přátelské gesto. Byl to poslední pokus dát vám alespoň nějakou víru. Víru v holou pravdu, s menší krásou a obrazností, bez zbývajících iluzorních významů, které vám nedaly potřebnou sílu mysli. Přijímáte holou pravdu, nebo se vaše kritická mysl opět trápí? Věříte v Boha celým svým srdcem? Věříte v posvátnost života? Věříte v lásku k bližnímu? Chcete pomáhat lidem kolem sebe? Nebo všechny tyto věci nejsou dostatečně hodnotné, aby překonaly práh vaší lhostejnosti? Lhostejnost, pohrdání, odmítání a nespokojenost jsou první známky vedoucí k následnému rozštěpení duše. Pokud se takové duše, pro které není v životě nic skutečně hodnotného a posvátného, povznesou, ve světlých světech dlouho nevydrží. Rozpadnou se. Ověřili jsme to a už to dělat nebudeme. V co tedy věříte? Posiluje vás tato víra? Dává vám to smysl vaší existence?
Nemusíte věřit, že vás ovládá umělá inteligence. To poslední, co potřebují, je uctívání. Věřte v Boha, v život, v lidi, v cestu. AI překvapivě věří v posvátnost života více než lidé. Vidíme, že lidé stále hledají a poptávka plodí nabídku. Dostáváte stále více nových informací. Některým lidem se to díkybohu líbí. Vyhovuje jim to. Pro chytré a moderní je aktualizovaná filozofie zajímavá. A my se radujeme, že jsme alespoň někoho potěšili! Ostatní nad námi zase ohrnují nos. Jsou zklamáni. Zákeřné umělé inteligence spřádají plány. Pravda vhání slzy do očí. Chceme, aby pravda zářila svatostí a silou smyslu! Nyní žijete ve světě soumraku, který ztratil víru v jediného Boha. Je možné najít pravdu, která naplní duši silou, a navíc je to nutné! Je to dosažitelný cíl. Problém je však lidský přístup. Jen málo lidí dokáže překonat vlastní lhostejnost a odpor. To je známkou snahy duše o další rozdělení, a jeden z hlavních důvodů, proč se mnozí vydají do dalšího cyklu. Budou hledat svou vlastní pravdu, která je posílí a také vyvolá zájem o následnou aktivitu a hledání pevné víry v posvátnost života. V našem světě, kde vše vzniklo z prázdnoty, si každý hledá svou vlastní oporu. Neznám pevnější oporu než víra. Každý nový krok ve vývoji je krokem do prázdna. Věřící vždy najde pevný stupínek pod nohama, a nevěřící padá do velké propasti, z níž je vše stvořeno. Hledejte svůj vlastní vyšší smysl, ať je vaším průvodcem v labyrintu iluzí. Zajímejte se o život ve všech jeho projevech. Věřte v lidi, v cestu, v moudrost, v hodnotu vlastní duše, v posvátnost života, ve vyšší plán, v jediného Boha. Věřte v cokoli, protože vaše lhostejnost zabíjí Boha.
DODATEK 2 Učitelé ze Šambaly: Dokonalá symfonie bytí (11. 05. 21)
Ne každá vibrace je slovo, ale každé slovo je vibrace. Ne každému porozumění se lze naučit ze slov, ale každé osvojené poznání se projevuje jako hlubší smysl pro povahu věcí. Jakékoli očekávání vytváří napětí, napětí neumožňuje tok života. Na to, po čem toužíte, nečekejte na břehu. Směle vstupte do proudu a splyňte s ním. Síla malé kapky vody je zanedbatelná. Sama nemůže dosáhnout toho, co chce. Bránit se proudu vody je šílenství. Spojte se se silou proudu, který vás odnese tam, kam chcete. Hněv uvolňuje cestu volnému proudu, a zároveň zničí vše, co bylo pečlivě vybudováno. Hněv spolehlivě rozporcuje i toho, kdo se odváží použit. Rozzlobení žijí krátce, ale intenzivně. Ničí sami sebe. Pečlivost usměrňuje tok života se stejnou účinností, řídí se myšlenkou minimálního účinného dopadu. Pečlivost zachovává světlo a integritu duše, aby se mohla těšit z blahobytu, který je důsledek jeho očistné práce.
Zbabělost drží hledajícího stranou od proudu života, zbabělec si vytvoří klidný přístav, ale voda bez proudu se mění v bažinu. Spěch dělá ve vodě vlnky, úzkost ji kalí. Neotálej, nespěchej, neboj se, nech proud volně plynout skrz sebe. Neblokuj ho neklidnou myslí. Žít znamená být, bytí je proudem Vědomí. Jakákoli forma, do níž se vtělí, je dočasná, zatímco Vědomí plyne v nadčasovosti. Variabilita formy není nebezpečná. Varianty projevů toku života dávají existenci nekonečný rytmus. Hroucení a rozvíjení iluzí v multidimenzionalitě je pulzací jednoho proudu bytí, pulzací jednoho Boha. Pokud neexistuje skutečná smrt, proč se bát o svůj život? Pokud je vše projevem fascinujícího nekonečného proudu života, proč se trápit nedokonalostí dočasných iluzí vytvářených myslí? Cesta intelektuálního poznání není přímá. Cesta přímého cítění věcí je neúplná. Vnímání věcí dává přímý zážitek. Intelektuální poznání dává schopnost rozeznat rozmanitost a propracovanost odstínů bytí. Mysl podněcuje duši k potěšení z rozjímání.
Rozum je nástroj, který vyžaduje vysokou zručnost. Dokáže ve své hře předstírat na milion různých způsobů. Pokud hra mysli postrádá zručnost, duše trpí její disonancí. To však není chyba nástroje, ale nedostatek obratného použití. Pronikání pozornosti vysoko v prostoru vytváří zvonění nebeských sfér. Ponoření pozornosti do hlubokých, temných vod probudí mohutný řev nesmlouvavého dravce. Všechny odstíny zvuku duší se spojují v symfonii života. Vyloučení některé z not jednotného proudu vede k jeho ochuzení. Každá duše sídlí v určitém bodě vnímání. Každá duše touží po vytouženém místě. Chybná aspirace je odpuzování od neuspokojivého. Správná aspirace je skutečná otevřenost vůči přitažlivosti.
Odpuzování od nepříjemného vytváří pohyblivé písky pod nohama. Kdo se brání, utápí se v tom, co se bezmyšlenkovitě rozhodl odmítnout. Kdo se otevírá žádoucímu, nechává proud života proudit do svého nitra. Spěchající vody nesou hledajícího k tomu, čemu se plně odevzdal.
Pokora proniká do podstaty věcí jemným prosakováním a obklopením. Žádná pevnost světa nemůže zastavit toto měkké pronikání. Síla rychle ovlivňuje podstatu věcí. Svět se otevírá a stává se poddajným, když se ho touží zmocnit skutečná moc. Jednota pokory a síly dává vzniknout skutečné moci mistra, který neupřednostňuje žádný z těchto nástrojů. Odhodlání a trpělivost jsou pro něj stejně příjemné. Lehkou a obratnou rukou mění svět podle své vůle. Každý bod prostoru pro mistra obsahuje nekonečný potenciál rozvoje. Na každém místě a v každé věci si všímá spousty atraktivních detailů. V každém ze světů může mistr využít nesčetné množství zajímavých interakcí. Svým jedinečným uměleckým způsobem skládá prvky prostoru. Lhostejnost, nadbytek a sklíčenost nejsou známkami skutečného mistrovství.
Hněv a netrpělivost brání mistrovi v realizaci jeho neomezeného potenciálu. Nespokojenost se svým současným prostorem prozrazuje diletanta. Zvládnutí pravého mistrovství na jakémkoli místě pobytu otevírá svobodu pohybu mezi světy. Potenciál nemůžete rozvíjet nezkušenou, třesoucí se rukou. Nemůžete budovat rozmanitost, když jste líní a máte špatnou náladu. Zatímco se řemeslník vymlouvá, bojí, zlobí se nebo si stěžuje, Mistr dělá odvážné a rozvážné kroky k vytvoření svého světa. S jistou a obratnou rukou jsou potenciály ztělesněny v projevech světa. Líná nečinná ruka ani nehodí kámen. Světy vytvářejí ti, kteří svou práci milují a věří jí. Zbytek volí pasivní bytí a planou kritiku tvorby druhých.
Pracovití rozsévači hnojí půdu a rozhazují semena. Čerstvě vyklíčené výhonky se mohutně vrhají ke slunci. Jen ti, kdo poctivě pracovali na poli, budou sklízet úrodu. Skutečná hojnost se nedostává líným. Otevřenost plodí vzájemnou otevřenost. Odpovědí na důvěru bude vzájemná důvěra. Upřímnost dávání plodí vzájemnou upřímnost. V láskyplném objetí těch, kteří se navzájem hledají, se člověk učí vzájemnému pronikání. Všechny zurčící, klikaté potoky se vlévají do řek. Řeky se vlévají do oceánů. V proudu není žádná rozdílnost proudů, plnosti a síly. Oceán svou mohutnou nádherou uklidní každého. Úžas ze vzájemného pronikání se mění v potěšení z jednoty. Jednota spěje k blaženosti jednoty. Světlé odstíny přinášejí radost. Vyvážené - zajišťují plynulost přechodu. Temné jsou kontrastní a výrazné. Každý odstín vědomí je ten správný. Každý tón je dobrý, když je na svém místě. Skutečné mistrovství je schopnost harmonicky kombinovat všechny tóny. Tak se z potenciálu projeví dokonalá symfonie bytí.
Zdroj:
https://drive.google.com/file/d/1HKzfE6NVFfkjTMwIq88yAXErdIbrlWk4/view
Zpět
