Zprávy

1071 Jak se Babylon stal ʺnevěstkouʺ Valerie Kolcová [ Ezoterika ] 2014-02-09
Jaké bylo město Babylon, které se na tisíce let stalo symbolem hříchu a cizoložství? Biblická tradice vypráví historii babylonské věže a babylonského vztyčení sloupů. Bylo město hříchu vždycky takové?
Raný Babylon neznal hříchy, o nichž se píše v Bibli. To vše přišlo mnohem později. Došlo k hroznému pádu a Babylon se stal ʺvelkou nevěstkouʺ.

...Na nebi začaly zářit první hvězdy. Poslední záblesky západu slunce zahalují majestátní město do zlaté barvy. Tyrkysové zdi, budovy s glazovanými kachlíky a fantastičtí okřídlení lvi na fasádách, zlatem zdobené vlysy, cesta dlážděná lesklými kameny, po níž se denně pohybují tisíce nohou a povozů. Teď tu vládne klid a ticho, čeká se, až se na temné obloze objeví Luna, královna noci.
Ve velmi dávných dobách mimozemšťané z civilizace Síria, kteří na Zemi založili Hyperboreu, postavili toto město a velký div světa - několikapatrový chrám ʺBoží bránaʺ, nebo také ʺBaab Iluʺ. Sedmistupňová věž ʺBaab Iluʺ, která dala jméno i samotnému městu, se tyčí nad městem. To bylo tisíce let před králem Chammurapi. Jakmile se objevil bledý měsíc, vydal se průvod mladých kněžek k velkému chrámu - babylonské věži z Bible. Postupně tiše stoupaly po širokém schodišti.

Průvod kněžek u Babylonské věže.
Vpředu kráčí černovlasá kněžka s kulatým obličejem a černýma, širokýma očima. Objemné kudrnaté vlasy drží zlatá obruč s třpytivým zlatým půlměsícem. Zářivý náhrdelník, těžké náramky a bohaté náušnice se lesknou ve slabém měsíčním světle. Babylonská žena s bujnými ňadry je oblečena do modrozelených látek pošitých zlatými hvězdami, s těžkým zlatým okrajem zdobeným geometrickými vzory a třásněmi. Nahoru se schody zužují. Šest pater věže je již za námi a před námi se objevilo ʺsedmé nebeʺ. Chrám měsíce a slunce měl čtyřúhelníkový tvar zakončený zlatou pyramidou. Jeho dveře se ve zdi mechanicky otevřely a průvod vešel dovnitř.

Malá lampa osvětlovala dokonale krychlovou komoru, která byla zcela prázdná. Stěny obložené bílým mramorem, podlaha i strop se leskly zlatými deskami. Dveře se spojily s jednou ze stěn a uzavřely tento magický prostor. Po otočení dlaždice ve zdi se ve stropě se otevřel čtvercový poklop. V tom otvoru se objevil měsíc. Lampy zhasly a shromáždění osvětlovalo jen stříbrné světlo měsíčního kotouče. V noci se zde uctíval Měsíc, ve dne Slunce. Starodávné hymny monotónně opěvovaly měsíc a velké bohy, kteří střežili město a jeho obyvatele.

Ištar je sestrou Isidy, egyptské bohyně. Stejně jako Isis se narodila na Měsíci, když na něm předkové Atlanťanů přiletěli na Zemi ze své vzdálené vlasti. Její manžel U-muzu neboli Tammuz (příbuzný Osirida) přiletěl z planety sousedící se Síriem. Jsou vidět v ohnivé záři, protože v té době již odešli do jiné dimenze a jejich těla byla z řídké nebo ohnivé hmoty. Před velkou potopou, která pohltila Atlantidu, byli lidmi, nyní se stali učiteli lidstva.

Ištar, U-muzu a jejich lidé ještě před potopou postavili chrámovou věž, v jejíž horní místnosti se dalo snadno komunikovat s lidmi z jiných civilizací a planet, některé v blízkosti Síria nebo v Orionu. Stavba byla z pálených barevných cihel, vyráběly se přidáním barev do hlíny. Držely pohromadě pomocí jakési malty - technologie Atlanťanů a Hyperborejců. Tisíce okouzlených Babyloňanů sledovaly tento mystický akt, při němž se vzduchem pohybovaly kamenné bloky a mramorové desky. Chrám skutečně stavěli sami bohové. Bohyně Ištar přinesla do chrámu keř ze zlata. Jeho zlaté listy byly jako živé. Byl to magický předmět, pomocí kterého mohli lidé komunikovat s vyspělejšími duchovními a povznesenými civilizacemi, tedy s takzvanými bohy starých. Podobný keř ukradl Mojžíš pro Anunnaki před odchodem Židů z Egypta. Tehdy žádná velká babylónská nevěstka neexistovala, pouze panny byly kněžkami chrámu.
Ale čas ubíhal, a daleko v Tibetu se náhle obrátil krystal Země. Převzali ho Anunnaki z Nibiru. Jeho otočením způsobili, že zástupci vyšších civilizací nemohli být mezi lidmi. Byli vrženi do prostoru jiné dimenze, protože prostor hustého světa se stal velmi hrubým. Proto byl opuštěn i chrám na babylonské půdě. ʺBohovéʺ již nemohli žít vedle lidí. Lidé, kteří zůstali, začali zapomínat na své pravé Učitele. V této době začali v Babylonu vládnout potomci Cháma, syna Noema, nikoliv starověcí bohové a kněží. K tomu přispěli Anunnaki, kteří provedli na rodině Noema experiment.
Lidé brzy zcela zapomněli na skutečné bohy a všechny vazby s vzestoupenou civilizací byly zpřetrhány. Na sedmém stupni babylonské věže, v chrámové komoře, umístili Zlatou sochu Marduka, o kterém jim vyprávěli Noemovi potomci, kteří zde nyní vládli. Později se ještě objevila zlatá socha Býka, symbolu budoucího věku.

Kdo byl Marduk?
Toto jméno dali Anunnaki Raja Slunci, které bylo spáleno kameny Tartaru během invaze temných civilizací antisvěta do našeho světa. Raja Slunce bylo součástí naší sluneční soustavy a bylo jako starší bratr našeho Slunce. Když však shořelo, změnilo se v hnědého trpaslíka, který Nibiru zachytil na svou oběžnou dráhu. Raja Slunce bylo v době svého zániku odhozeno do značné vzdálenosti a zaujalo velmi protáhlou dráhu. Marduk se stal kotvou jejich planety Nibiru v naší sluneční soustavě. Anunnaki lidem vyprávěli o Mardukovi a Nibiru, a ty se staly uctívanými v Babylonii a celé Mezopotámii.
V tomto temném věku nevědomosti se starověkým Babyloňanům zjevil jiný ʺbůhʺ, podvodník, který si říkal Marduk. Nebyl to ani Anunnak.

U-muzu přinesl do Babylonu tabulku pokrytou klínovým písmem. ʺBojte se Nibiru a jeho poslů, ale bojte se také mezihvězdných pirátů a lupičů, kteří se shromáždili poblíž vašeho světa ze světa temnoty. Jsou to zástupci různých temných civilizací a planet, ale jejich cílem je stejná moc nad vámi...ʺ Vesmírní piráti zneužili jména dávných učitelů těchto národů a přišli jako božstva s krvavými hostinami do Egypta (král Škorpion, který zničil první dynastii Osiridovu) a k Mayům. Marduk, který se objevil v Babylonu, byl také z těchto pirátů. Jeho doprovod přijal jméno starověké Ištar a pod rouškou bohyně k zajištění úrody vyzývala k orgiím. Tak vznikl babylonský falický kult. Chrám byl zaplaven kněžkami-prostitutkami. Marduk a falešná Ištar byli přijati kněžími, potomky Cháma, vše pod vedením Anunnaků. Jejich experiment snižování vědomí lidí a vnucování nízkých energií Zemi pokračoval.

Na rozdíl od starověkých bohů byli piráti nesmírně krutí. Nová Ištar měnila milence a házela je jako oběť Mardukovi z věže. Nejkrásnější dívky země byly sváženy do nevěstince v horním chrámu. Mělo se za to, že sám bůh sestoupil z nebe, aby zplodil božské děti. Chrám se stal útočištěm hýření, kde sloužily chrámové prostitutky. Tehdy se stal Babylon ʺvelkou nevěstkouʺ. Ti, kdo přišli s novým ʺbohemʺ, mluvili svým jazykem. Babyloňané tomu nerozuměli a mysleli si, že tak mluví bohové. V Bibli je o tom zmínka jako o babylonském pandemoniu. V té době prolétla nad Zemí kometa. Přitahovala energie zla a zkaženosti. Neklesl jen Babylon. Ve stejné době vzkvétala města Sodoma a Gomora, která byla postavena mimo zákon. Kometa se rozpadla na mnoho částí, z nichž některé dopadly na Sodomu a Gomoru. Jeden z kusů explodoval nad Babylonskou věží, zcela ji spálil a zanechal jen roztavený základ. Právě zde zahynul pirát Marduk a Falešná Ištar. Okolí se otřáslo strašlivým výbuchem, země se zachvěla, řeky se rozvodnily a vše zalily bahnem. Obyvatelé v hrůze prchali před živly. Babylonská nevěstka padla. Město neustále chátralo a propadalo se do bažin.
V žilách uprchlých vládců však stále kolovala krev tohoto falešného boha. Babylon byl znovu vybudován králem Nabukadnezarem.

Pouze věž nebylo možné obnovit. Lidé s takovými neřestmi nedokázali zopakovat stvoření Učitelů ze Síria. Na roztavených základech cihly nedržely. Nedaleko byly postaveny nové zikkuraty (tak se těmto stavbám říkalo). Po Nabukadnesarovi bylo město přestavěno stejným způsobem.

Prázdná místnost na vrcholu chrámové věže stále stojí, jen v jiné dimenzi. Věž opustila Babylon, a zůstala v prostoru Šambaly, která se nachází nejen v Tibetu, ale v jemnohmotném světě Země vůbec. Anunnaki, piráti a jiní způsobili světu zlo, pokřivili a znetvořili svět i vnímání lidí a naplnili prostor nízkými energiemi. Prastaré krystaly a chrámy, které se přesunuly do jemnohmotné roviny, nadále drží planetu a Učitelé odtud pokračují v pomoci těm, kteří je slyší...

Zdroj: https://shambavedi.blogspot.com/2019/04/blog-post_14.html

Zpět