10433 Trump se může zdát šílený, ale přemýšlí o světě, který ještě neexistuje Andres Malamud

[ Ezoterika ] 2025-08-14

Sebastián Fest Hlavní řešitel Institutu sociálních věd Lisabonské univerzity analyzuje mezinárodní situaci, v níž je to právě prezident Spojených států, kdo udává tempo procesu výstavby a ... Zjevné "šílenství" Donalda Trumpa skrývá plán, který může být dokonce "dobrý"... To říká Andrés Malamud, Argentinec a hlavní výzkumník Institutu sociálních věd Lisabonské univerzity. "Trump přemýšlí o světě, který ještě neexistuje," říká bystrý politolog během rozhovoru pro EL MUNDO v Buenos Aires.

Q: Co se to děje ve světě?

A: Stojíme před přechodem moci. K mezinárodnímu mocenskému přechodu dochází s napadenou hegemonickou mocností nebo s mocností na vzestupu. Spojené státy jsou v potravním řetězci již dlouho na vzestupu. Čína setrvale roste, ne od roku 1949, kdy se stala komunistickou, ale od roku 1979, kdy začala s tržními reformami. Historie již zaznamenala 16 hegemonických přechodů. Jeden je nahoře, druhý dole, vyzývají se navzájem a někdy všechno končí násilím. První byly Athény proti Spartě, poslední byly Spojené státy proti Sovětskému svazu. Athény proti Spartě daly vzniknout desítky let trvající válce, Spojené státy proti SSSR také, ale byla studená. Ze 16 hegemonických přechodů bylo 12 vyřešeno válkami a čtyři ne. Existuje naděje, že dojde k pátému přechodu bez války, že to bude ono?

Dobrou zprávou je, že ty mírové jsou časově nejnovější, včetně přechodu od Velké Británie ke Spojeným státům, vítězství Spojených států nad Sovětským svazem a přechodu mezi Španělskem a Portugalskem před 500 lety, kdy byla podepsána smlouva z Tordesillas a papežské zprostředkování. Máme důvod k optimismu, i když je to poprvé, kdy je rozvratná mocnost hegemonická, a ne vzestupující. V dějinách ti, kteří přichází zdola, chtějí vždy rozbít zavedený řád, chtějí obsadit místo nahoře. Ale Čína je se současnou situací spokojena a Spojené státy jsou ničivou mocností. Paradox: chtějí změnit pořadí, které sami vytvořili...

Q: Jaká je dnes Amerika?

A: Je to paradox. Je to tak obtížné, že američtí spojenci už nevědí, zda jsou spojenci nebo nepřáteli. Před měsícem se v Lisabonu konalo zasedání Rady pro evropskou zahraniční politiku. Nathalie Tocciová, která je předsedkyní Italské rady pro zahraniční vztahy, uvedla, že problémem Spojených států není ani opuštění, ani zběhnutí. Je to zrada... Zůstává v institucích, které sdílíme, je v NATO, ale hraje pro Putina. To, co dělá, je, že blokuje společnou organizaci. Pokud Spojené státy odejdou, budeme se bránit, jak si přejeme, řekl Tocci. Pokud jsou Spojené státy uvnitř, brání nám to v obraně. Kolik logiky je v Trumpových návrzích, jako je anexe Kanady nebo zachování Grónska a Panamského průplavu?

Co mají společného Panama, Kanada a Grónsko? V této době na světě existují dvě zóny, které vám umožňují cirkulovat, navigovat. Uprostřed planety Suez a Panama. a na jihu mys Horn a mys Dobré naděje. Pokud chceme s naším nákladem obeplout svět, musíme lodě poslat středem nebo podzemím. Ale až Arktida roztaje kvůli "klimatickým změnám", bude mnohem kratší cesta tam než cesta středem. Panamský průplav kontroluje dopravu mezi nimi, Kanada a Grónsko zaručují přístup do Arktidy. Trump se může zdát "šílený", ale přemýšlí s určitými kritérii... Přemýšlí daleko za tím, jak jsme přemýšleli o existujícím světě a existujících aliancích. Přemýšlí o světě, který ještě neexistuje...

Q: Jaký bude takový svět?

A: Je to svět technologií, který nechce sdílet s Čínou, svět, ve kterém existují vodní cesty, které chce kontrolovat a kde mu spojenci už neslouží. Přemýšlí v pojmech mocností, ne spojenectví. Když na začátku svého funkčního období říká "pojďme na Panamský průplav, anektujme Kanadu a koupíme Grónsko", mluví o hlavních spojencích, které má. Grónsko, i když je samosprávné, je součástí Dánska, které je členem Evropské unie. Kanada a Mexiko jsou dvě země sousedící se Spojenými státy. Proč Trump špatně zachází s Evropou a pohrdá jí jí? R. Prezident Milei chce věřit, že Trumpův merkantilismus je geopolitický, že Trump je liberál, že používá cla v boji proti Číně. Co tuto vizi nevysvětluje, je to, proč jsou cla uvalena na spojence, a ne na Čínu. Také si trochu dělá legraci z Číny, ale vyjednává. Jsou lidé, kteří říkají, že Trump nepřemýšlí v pojmech moci, ale v pojmech velkých mužů, kteří vládnou mocem. Vidí sám sebe jako odraz v Putinovi a Si Ťin-pchingovi. Dokonce i v té šílené Severní Koreji, zemi, která není mocností, ale má chlápka ochotného stisknout tlačítko války. Na druhou stranu v Evropě jsou všichni měkký... Nemohou se bránit. Ať je napadnou... A nemluvím metaforicky, řekl, že pokud země NATO nebudou platit 5 procent HDP, pak jim při invazi bude tleskat.

To znamená popřít článek 5 NATO, který říká jeden za všechny a všichni za jednoho... Pokud zaútočí na jednoho, zaútočí na všechny. Ve chvíli, kdy zasévá pochybnosti o tomto článku, NATO již není užitečné... V okamžiku, kdy Estonsko, Lotyšsko a Litva nevědí, zda je Spojené státy ubrání proti ruskému útoku, začnou se hoši vyzbrojovat, což je to, co dělají. Dnes je na hranicích s Ruskem osm zemí, které se vším přesvědčením říkají, že jsou další na řadě.

Q: A co udělá Trump?

A: Nebude tahat za provaz víc, než by měl. Co to znamená netahat za provaz víc, než by měl, víc, než může? Že se chystá předat spojence nepřátelům, ke kterým chová respekt. Takže pokud Čína zítra napadne Tchaj-wan, Trump nezasáhne. I když se to nemusí zdát, je to dobře. Čína není globální imperialistickou mocností, je regionální imperialistickou mocností. Nárokuje si půdu, kterou považují za čínskou. Tibet, Tchaj-wan, Hong Kong... A Spojené státy uznávají sféry vlivu. Trump může být špatný pro demokracii, ale v zásadě by byl dobrý pro mír, protože se nebude snažit bojovat s velkými hochy. Přijměte, že ti velcí mají své sféry vlivu. To je špatné pro Mexiko, protože Trump říká, že ho napadne, pokud nepodnikne kroky proti obchodu s drogami. A je to špatné pro Tchaj-wan, ale je to dobré pro Washington a je to dobré pro Moskvu. Žijeme ve světě velkých mocností, kde jsou ve vedení muži, obvykle muži, nikoli ženy.

Q: Bude třetí světová válka nebo ne?

A: Předběžná odpověď je ne. Nacházíme se v hegemonickém přechodu, v němž je rozvratnou mocností ta stávající, mocná, která nemá žádný důvod podporovat války. Protože Trump již nereprezentuje vojensko-průmyslový komplex, který vyrábí zbraně, má blíže k Big Tech s jejich technologií. Trumpovým podnikáním je výstavba budov a golfových hřišť, což je slavná propaganda letoviska v Gaze. Neuvažuje s mentalitou Spojených států minulosti, s mentalitou vojensko-průmyslového komplexu. Trump nehájí cíle, zastavuje prostředky, transakční přístup. Žijeme v tomto transakčním světě nemovitostí. Ale kromě Trumpa je tu ještě jedna velmi důležitá otázka.

Q: Který...?

A: Demografické údaje, které určují počet spotřebitelů a počet vojáků. Kolik toho můžeme vyrobit a kolik můžeme zničit? Dvě velké obří země jsou Čína a Indie. Z každých pěti lidských bytostí je jeden Číňan, jeden Ind a další tři jsou zbytek světa. Za deset let však bude třetí africká. Číňan, Ind, Afričan a všichni mezi tím, což zahrnuje zbytek Asie, celou Evropu, celou Ameriku a Oceánii. Existují dva kontinenty, kde se demografie rychle mění. Evropa a Afrika... V Evropě je průměrný věk 44 let. V Africe je to 19. "Pandemie" byla celosvětovým fenoménem. V Evropě způsobila smrt, v Africe chudobu.
Co to znamená, že průměrný věk Evropanů je 44 let? Že produkuje jen málo Evropanů. Evropa, Rusko, Itálie a Japonsko... mizí. To je dramatické. Itálie měla až donedávna stejný počet obyvatel jako Francie a Británie. Dnes Francie a Velká Británie pokračují v mírném růstu a Itálie šla dolů. S Japonskem to jde z kopce. S Ruskem to jde z kopce. Co budou Evropané dělat, když nebudou mít Evropany? Budou dovážet populaci k výrobě a boji? Už se to děje... (pozn. prostě nebudou přeplňovat… nic..)

Q: Otázka přistěhovalectví je dnes v Evropě ústředním tématem. Jak se to řeší?

A: Integrací. To je to, co Evropa nedělá, integruje se. Nevědí, jak se integrovat. Nejúspěšnějším fenoménem sociální integrace v dějinách je Argentina. Nejsme jako Francouzi, kteří mají to, co nazývají druhou generací přistěhovalců. Zamysleme se nad tímto konceptem, co říká Francie tomuto chlapci, který se narodil ve Francii, do jakého světa patří tento "imigrant druhé generace"? Ti, kteří emigrovali z Alžírska, se integrovali, jak nejlépe mohli. Ale jeho syn je stále nazýván "imigrantem"...

Zdroj: https://www.bibliotecapleyades.net/sociopolitica3/trump221.htm

Zpět