10425 Trump přetváří zahraniční politiku celní diplomacií Emel Akan

[ Ezoterika ] 2025-08-10

Trump využívá cla ke zprostředkování míru, restrukturalizaci globálního obchodu a zajištění ústupků od amerických spojenců a rivalů... WASHINGTON Prezident Donald Trump ve svém druhém funkčním období přetvořil americkou zahraniční politiku a použil cla nejen jako ekonomickou páku, ale také jako ústřední nástroj diplomacie... Jeho administrativa využila ekonomický tlak k řešení globálních konfliktů a zajištění ústupků od jiných zemí, což představuje jeden z nejvýznamnějších posunů v americké zahraniční politice za poslední desetiletí. Jen několik měsíců po nástupu do úřadu dal Trump jasně najevo své ambice a prohlásil, že jeho druhé funkční období bude velmi odlišné od toho prvního.

"Poprvé jsem měl dvě věci na práci - řídit zemi a přežít; Měl jsem všechny ty křivé chlápky. Podruhé řídím zemi a svět," řekl v dubnovém rozhovoru pro The Atlantic. Trump se chlubil, že jeho celní strategie - vedoucí k obchodním ústupkům od spojenců, jako je Evropská unie a Jižní Korea, spolu s průlomy v konfliktech - je důkazem, že nový přístup k zahraniční politice přináší výsledky. Jeho obchodní hrozby již pomohly ukončit několik konfliktů, včetně nedávné pohraniční potyčky mezi Thajskem a Kambodžou a krize mezi Indií a Pákistánem. 27. června Trump hostil v Bílém domě ministry zahraničí Demokratické republiky Kongo a Rwandy, kteří podepsali mírovou dohodu o ukončení jejich 30leté války. Michael Walsh, vedoucí pracovník afrického programu na Foreign Policy Research Institute, řekl, že Bílý dům prokázal, že může podporovat regionální stabilitu prostřednictvím ekonomických pobídek. "Velmi silně věří, že pokud můžete ukázat zemím, že mají ekonomickou motivaci nebojovat spolu a spolupracovat spolu a spolupracovat se Spojenými státy, že můžete vyřešit mnoho konfliktů ve světě," řekl Walsh The Epoch Times.

Walsh řekl, že Trumpův přístup v Africe, který upřednostňuje obchod před pomocí, byl efektivnější než strategie uplatňovaná předchozími administrativami. Trumpova administrativa pokračuje ve svém angažmá v Africe a nyní obrací svou pozornost ke konfliktu v Súdánu, který je často označován za "zapomenutou válku", ve které zemřelo odhadem 150 000 lidí, podle údajů zveřejněných Radou pro zahraniční vztahy (CFR). Ačkoli dosud nebylo dosaženo žádného průlomu, Walsh řekl, že Súdán a další části Afriky zůstávají prioritou amerického mírového úsilí.

Cla mohou oslabit Rusko a BRICS
V poslední době Trump tlačí na Čínu a Indii, aby přestaly nakupovat sankcionovanou ruskou ropu v rámci své snahy oslabit Kreml a ukončit jeho válku na Ukrajině. 1. srpna Trump vystoupil na Truth Social, aby kritizoval Moskvu za rostoucí počet obětí v Rusku i na Ukrajině. "Toto je válka, ke které nikdy nemělo dojít," napsal. "Jsem tu jen proto, abych zjistil, jestli to dokážu zastavit!" Trumpova administrativa využívá cla při jednáních s Čínou a Indií, aby izolovala Rusko, podle Chrise Tanga, profesora na UCLA´s Anderson School of Management, který popsal vývoj jako "velmi zajímavou dynamiku". Pokud tato strategie uspěje, mohlo by to vést Rusko k ekonomickému kolapsu, řekl The Epoch Times. Minulý měsíc se Trump také zaměřil na alianci BRICS - vedenou Brazílií, Ruskem, Indií, Čínou a Jižní Afrikou - a varoval před jejich snahami zpochybnit globální dominanci amerického dolaru. "Každé zemi, která se připojí k protiamerické politice BRICS, bude účtováno DALŠÍCH 10 % cel. Z této politiky nebudou žádné výjimky," uvedl na Truth Social.

V únoru, jen několik týdnů po svém druhém funkčním období, Trump uvalil 25procentní cla na zboží z Kanady a Mexika a přidal 10procentní clo na čínský dovoz, aby tlačil na tyto země, aby řešily obchod s fentanylem. Naposledy pohrozil Brazílii 50procentním clem na její vývoz do Spojených států, když na Truth Social sdílel dopis brazilskému prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silva. V dopise Trump obvinil Brazílii, že se stala "mezinárodní ostudou" kvůli probíhajícímu procesu s bývalým brazilským prezidentem Jairem Bolsonarem, blízkým Trumpovým spojencem. Trumpova celní strategie již přináší výsledky. V červnu Kanada ustoupila od svého plánu zavést 3% daň z digitálních služeb pro velké technologické firmy poté, co Trump zastavil obchodní jednání a pohrozil uvalením vyšších cel na kanadský dovoz. Americká vláda podle Bílého domu za posledních šest měsíců vybrala na příjmech z cel více než 150 miliard dolarů. Rozpočtový úřad Kongresu v červnu předpověděl, že toto číslo by mohlo v příštím desetiletí vzrůst na 2,8 bilionu dolarů...

Keith Krach, který působil jako náměstek ministra zahraničí pro hospodářský růst, energetiku a životní prostředí v první Trumpově administrativě, řekl, že Trump používá cla jako širší strategii k přenastavení globálního obchodu a zajištění americké dominance na světové scéně. "Prezident Trump vždy považoval cla za strategický nástroj," řekl Krach The Epoch Times. "Ve svém prvním funkčním období je používal jako skalpel - zaměřoval se na ocel, hliník a specifické obchodní mezery. Nyní jsou cla základním pilířem jeho ekonomického státnictví." Klíčové ústupky Mnoho analytiků tvrdí, že síla Trumpovy celní strategie pramení z americké ekonomické a vojenské síly. Jako největší světová ekonomika a spotřebitelský trh mohou Spojené státy vyvíjet tlak způsobem, který ostatní nemohou. Tato páka byla zřejmá při nedávných jednáních s Evropskou unií. Zatímco Trump původně navrhl 30procentní clo, EU nakonec souhlasila s 15procentní sazbou, což je stále prudký nárůst oproti předchozímu průměru 4,8 procenta, podle údajů Světové obchodní organizace. Bílý dům uvedl, že nová cla na evropské zboží "vygenerují příjmy v řádu desítek miliard dolarů ročně". Kromě toho blok souhlasil s tím, že v průběhu Trumpova funkčního období investuje ve Spojených státech 600 miliard dolarů a během tří let nakoupí americký energetický export v hodnotě 750 miliard dolarů. Americký ministr financí Scott Bessent to nazval "dohodou století" a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to nazvala "obrovskou dohodou". "Přinese stabilitu, přinese předvídatelnost. To je velmi důležité pro podniky na obou stranách Atlantiku," uvedla von der Leyenová. Někteří další evropští lídři však proti dohodě ostře reagovali.


Francouzský premiér François Bayrou v pořadu X uvedl, že obchodní dohoda je pro EU "temným dnem" a "podvolením se" Trumpovi. Marine Le Penová, vůdkyně francouzské pravicové strany Národní sdružení, odsoudila dohodu jako "politické, ekonomické a morální fiasko". Mezitím německý kancléř Friedrich Merz varoval, že "německá ekonomika utrpí v důsledku těchto cel značné škody". Japonsko podobně souhlasilo s 15procentním clem a přislíbilo investice do americké ekonomiky ve výši 550 miliard dolarů, přičemž Spojené státy měly obdržet 90 procent zisků z těchto projektů. Podle nejnovější dohody s Jižní Koreou bude vývoz do Spojených států podléhat 15% clu, zatímco americké zboží vstupující do Jižní Koreje bude osvobozeno od jakýchkoli cel. Kromě toho se Soul zavázal investovat ve Spojených státech 350 miliard dolarů a nakoupit americký zkapalněný zemní plyn, ropu a uhlí v hodnotě 100 miliard dolarů. 31. července Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým se zavádějí reciproční celní sazby pro desítky zemí. Několik zemí, včetně Mexika, Kanady, Indie a Číny, však ještě musí dokončit dohody s Trumpovou administrativou. Kevin Hassett, ředitel Národní ekonomické rady Bílého domu, řekl, že administrativa již uzavřela obchodní dohody s osmi klíčovými obchodními partnery, které pokrývají "asi 55 procent světového HDP". Tyto obchodní dohody jsou z velké části vyřešeny, i když stále může dojít k určitému "tancování kolem okrajů" za konkrétních podmínek, řekl Hassett 3. srpna v pořadu NBC News "Meet the Press". Země, které nemají dokončené dohody, budou brzy čelit "recipročním sazbám" a očekává se, že další jednání budou pokračovat, poznamenal. Trumpova administrativa také oznámila nové 40procentní clo na překládku, což je taktika vyhýbání se clům, která primárně zahrnuje minimální úpravy čínského zboží nebo jeho prosté přeznačení v jiných zemích a následné odeslání do Spojených států. Spojené státy již zajistily závazky některých zemí, včetně Vietnamu, že zablokují příliv levných čínských výrobků na své trhy pro překládku.

Zatím tato revize americké celní politiky nevyvolala širokou odvetu ze strany hlavních obchodních partnerů, ačkoli Spojené státy a Čína stále vyjednávají poté, co byla cla "oko za oko" pozastavena. "Prezident Trump se chopil příležitosti k resetování pravidel hry. Dávám mu vysoké známky. Jeho strategie již nyní přináší působivé výsledky," řekl Krach. "Nikdo nevyužil naší štědrosti více než Čína." Philip Luck, ředitel ekonomického programu v Centru pro strategická a mezinárodní studia, řekl, že Trumpovi se podařilo prosadit svou strategii, "aniž by vyvolal rozsáhlou odvetu ze strany obchodních partnerů". "Tento úspěch při vyhýbání se odvetným opatřením pravděpodobně pramení z důvěryhodného signálu ´eskalační dominance´ - v podstatě přesvědčování partnerů, že vstup do cyklu ekonomických odvetných opatření by byl pro ně nákladnější než pro Spojené státy," napsal Luck v nedávné zprávě s Inou Simonovskou. Cla přetváří dodavatelské řetězce Trump již dlouho prosazuje cla, aby oživil americkou výrobu a podpořil domácí pracovní místa. Podle Tanga však přesun pracovních míst do země zůstává obtížný po desetiletích průmyslového úpadku, nedostatku kvalifikované pracovní síly a přetrvávajících infrastrukturních a regulačních překážkách. Některé společnosti přesouvají výrobu do Spojených států, aby se vyhnuly clům a obsluhovaly domácí trh.

Mnozí z nich jsou však stále závislí na levnější zahraniční pracovní síle pro mezinárodní prodej, což vytváří rozkol v globálních dodavatelských řetězcích. "Pokud jde o zboží domácí spotřeby, mnoho společností bude postupně vyrábět více ve Spojených státech," řekl Tang. "Ale pokud jde o mezinárodní trh, Spojené státy stále spoléhají na rozvíjející se trhy s nižšími mzdovými náklady." Jako příklad uvedl společnost Eli Lilly a poznamenal, že farmaceutický gigant plánuje vyrábět více svých léků na hubnutí ve Spojených státech, protože domácí trh je největší. "Dává smysl, aby zde společnost vyráběla," řekl Tang. Průmyslová odvětví, jako je farmaceutický a polovodičový průmysl, vedou trend relokalizace díky svým vysoce automatizovaným výrobním procesům, které snižují potřebu pracovní síly. Výrobci automobilů, jako je Volkswagen, také zvyšují své investice v USA, aby se vyhnuli Trumpovým clům. Přesto zůstává přivedení celých automobilových dodavatelských řetězců do Ameriky výzvou. I přes cla činí vysoké náklady na pracovní sílu země jako Mexiko a Čína atraktivnějšími pro některé části dodavatelského řetězce, řekl Tang. Navzdory několika nedávným obchodním vítězstvím Trump stále čelí nevyřešeným bitvám, včetně nové obchodní dohody a pokračujícího patu s Čínou ohledně minerálů vzácných zemin. Zatímco čínské dodávky vzácných zemin v posledních týdnech prudce vzrostly, Peking podle Hassetta stále neplní své závazky. "Za poslední měsíc došlo k velkému, velkému nárůstu, ale myslím, že všichni stále doufáme ve více," řekl Hassett The Epoch Times 30. července. Úředníci Bílého domu nadále tlačí na snížení závislosti USA na zpracovaných vzácných zeminách z Číny podporou domácích investic, ale "bude trvat několik let, než se tam dostaneme," řekl Tang.

Nejistota přetrvává
Zatímco Trump si zajistil řadu obchodních vítězství, zůstávají otázky ohledně jejich dlouhodobé trvanlivosti. Mnoho celních opatření je založeno na výkonné moci a mohla by být zrušena budoucími administrativami. Kromě toho je stále nejasné vymáhání významných investičních závazků ze strany obchodních partnerů. Jedním z příkladů je Trumpova obchodní dohoda s EU, která zahrnuje závazek Bruselu nakoupit americkou energii v hodnotě 750 miliard dolarů během tří let. Analytici jsou však skeptičtí. V roce 2024 činil americký vývoz energie do EU celkem 78,5 miliardy dolarů, což je mnohem méně, než by bylo potřeba ke splnění závazku. Větší výzvou je podle nedávné zprávy investora a výzkumníka v oblasti nerostných surovin Johna Zadeha, zda Spojené státy dokážou v letech 2025 až 2028 zvýšit vývoz na zhruba 250 miliard dolarů ročně. "Kritickým omezením, kterému čelí američtí vývozci, není výrobní kapacita, ale spíše exportní infrastruktura," vysvětlil Zadeh. "Zejména u zemního plynu vytváří proces zkapalňování a nakládání námořních terminálů úzká hrdla, která nelze rychle překonat, bez ohledu na to, kolik plynu se vyrábí na domácím trhu." Ursula von der Leyenová dohodu podpořila a uvedla, že EU "nahradí ruský plyn a ropu významnými nákupy amerického LNG, ropy a jaderných paliv". Podnikatelští lídři také opatrně podporují Trumpovy obchodní dohody. Business Roundtable, sdružení více než 200 generálních ředitelů předních amerických společností, ocenilo Trumpovo úsilí o obnovení rovnováhy v obchodu a podporu americké výroby, ale varovalo před riziky. "Obáváme se, že přetrvávající vysoké celní sazby poškodí americkou ekonomiku, zejména výrobní sektor," uvedla skupina a vyzvala k pokračování jednání o snížení cel a neobchodních bariér. Mezitím byla reakce trhu na 15% cla na klíčové obchodní partnery, jako je EU a Japonsko, do značné míry utlumená. Investoři se zatím zbavují obav z možného dopadu cel na americkou ekonomiku a inflaci. Index S&P 500 se od svého minima z 8. dubna odrazil o více než 25 procent, což naznačuje, že trhy možná zpočátku reagovaly na odhalení cel 2. dubna přehnaně.

Zdroj: https://www.bibliotecapleyades.net/sociopolitica3/trump220.htm
Zpět