1020 Temná hierarchie: Baltazar Architekt

[ Ezoterika ] 2021-05-22

Q: Veřejný rozhovor, skrze mě? Překvapuješ. Navzdory ponížení z poslední doby?
B: Velitel řekl, aby promluvil. Co ty víš o skutečném ponížení? Bylo to opravdu ono? Lehký přátelský vtip od velitele. To jsou naše reálie zde. Přestupek jsem přešel a dál se usmívám.

Q: Bude náš čestný rozhovor zasahovat do tvé práce? Nemám sílu studovat, o čem jsi mluvil s lidmi přede mnou. Je pro mě snazší tě přijmout jako čistý proud. Nechci naletět tvé mazané hře, temný dělníku?
B: Neboj se. Chápu, že je mojí prací být mizera. Jak by ode mě mohl někdo očekával upřímnost.

Q: No, možná čekali.
B: Marně.

Q: Co děláš v hierarchii? Možná můžeš vyjádřit seznam svých talentů podrobněji?
B: V podstatě věším lidem na nos bulíky. Pro každého jsem takový, jakého mě chce vidět. Předstírám, vtírám se do důvěry, jsem něžný. Předstírám, že jsem někdo. Někomu předstírám vášeň, někomu pýchu, někomu nafouklou moc. Ale to není všechno. To je všechno lidské. Chtějí se nechat oklamat, hledají ve mně, sami nevědí co. Takže podvádím. Dávám to, co hledají.

Q: Předstíráš i se mnou teď?
B: Jaký by to mělo smysl? Ne, řekl jsem, že to s tebou nebude fungovat. Mistr Kion řekl, že mám být upřímný. To je pravděpodobně jednoduché, i když pro mě vzácné. Ale zkusím to.

Q: Jak pracuješ s jinými lidmi, kteří tě neslyší?
B: Fantazie, iluze, pýcha, závist, touha po více, sexuální touha. A otravné rozchody. Jakékoli nesrovnalosti mezi požadovaným a skutečným. Rád polechtám ego. Když jste všichni tak důležití, tak neodolatelní! Krasavci v bílém fraku ve světle slávy!

Q: Proč s tebou velitel zachází tak tvrdě? Říkali, že jsi perspektivní.
B.: Všichni si teď na mě zasedli, těžko dýchám! V práci mě prokoukli, nedokázal jsem zakrýt stopy. Sledují nás všechny, nespouštějí z nás oči. Potřebuješ mé silné stránky v celé jejich špíně?

Q: Myslím, že ne, ale v tomto procesu se samozřejmě vše projeví. Pro úplnost. Vidím, že jste všichni komplexní povahy.
B: Bylo mi líto některých lidí, které byxh kvůli své povinnosti neměl litovat. Myslel jsem, že si toho nevšimnou. Ale ne, nic neujde mistrovo vševidoucímu oku. A protože ve mně našel tuto slabost, tuto škodu, moje reputace byla podkopána. Moje místo se pode mnou začalo kymácet. Mohu opravdu přijít o všechno, o své místo, sílu, moc, krmení není špatné. A co si myslíš, že bych měl dělat? Přejít na inkarnaci, a na dně společnosti platit 10-15 životů? Už si dokážu představit, jak budu nějaká týraná prostitutka nebo dívka, co bude v temné uličce zbita a znásilněna. Znám přesně svůj efektivní implementační program. Můžu ho sestavit sám. Koneckonců, jsem zkušený mistr, kdo už jiný by ho měl sestavit tvrdší. Moji bývalí kolegové mě provedou inkarnacemi a budou se smát mým problémům, mé slabosti. Nebudu si nic pamatovat ani rozumět. Asociuji se s nějakou zlomenou jemnou dívkou, obětí násilí a nespravedlivého života.

Q: Takže soucit u tebe našli?
B: Nachytali mě. Stále si držím své místo, snažím se dělat všechno těžké, kvalitně, jak by mělo být. Byl jsem odstraněn od mnoha chráněnců, kterých mi bylo líto. Dali je ostatním. Cizím lidem. Ale cítím, že moje píseň skončila. Je to děsivé, víš. Opravdu děsivé.

Q: Odkud jsi?
B: Nepamatuji si to, zdá se, že jsem tu celý život. Pokud pocházím z jiného světa, tato zatěžující temnota sežrala mou paměť. Stává se to tak často, aby ti to bylo lhostejné, spolu se všemi ostatními ohavnostmi tohoto vlhkého žaláře tkaného temnotou. Ani na to nechci myslet. Mysl je v práci každý den uhlazena. Dlouhodobá paměť zmizí. Pamatuji si několik stovek let. Co bylo předtím? Obávám se, že tu byla také jedna nepřetržitá hlodavá melancholie. Do pekla s ní! Bylo by lákavé si to pamatovat!

Q: Co se tedy skrývá ve tvé duši? Pod všemi svými iluzorními převleky?
B: Co já vím? Umím se chovat důstojně, benevolentně a vášnivě. Být svůdný. Udržovat zajímavou konverzaci. Myslíš si, že to je moje ctnost? Nebo sis už vybrala toho usedlého puškaře (Tillon), se kterým jsi mluvila přede mnou? Složila jsi mu takovou poklonu, že sklopil uši. Mazaná!

Q: Také jsi zajímavý. A co u tebe skutečné, z toho, co jsi uvedl? Co vychází ze srdce?
B: Kdybych věděl, jak to všechno spojit. Moje postava je úžasná. Pro mou práci vynikající, určitě. Až do nedávného incidentu jsem byl velmi vstřícný a efektivní. Někdy se zdá, že už jsem skutečný, upřímný. A pak mě to odnese někam stranou. Tehdy chápu, že mé žádoucí vlastnosti ještě nepřirostly k duši. Zatím je ve mně v hlubinách něco jiného. Stále ošklivé. Jako by na tom lidé byli jinak. Zdá se, že už se sám sobě téměř líbíš, a pak tě vyvede netypická situace z míry, a uděláš něco, čím jsi sám překvapen. Kolik lidí jsem sám vyvedl z jejich iluzorní rovnováhy. Vidí, že krása, kterou v sobě vidí, na kterou jsou pyšní, je stále přehnaná, ne skutečná. Rozumím jim všem dokonale. Cítím to, protože to mám také v sobě. Vždy to tam bylo. Až se úplně změním, tak se mi tato práce pravděpodobně nebude líbit. Zmizí shoda.

Q: Takže cítíš ty, které učíš? Máte něco společného?
B: Samozřejmě. Při své práci potřebuji vážnou citlivost na vnitřní svět někoho jiného. Jsou požadovány hluboké znalosti psychologie a vhledu. Mnohým rozumím, vidím jejich neupřímnost sami se sebou, protože jsem si to všechno už dobře prozkoumal sám v sobě.

Q: Takže jsi mistrem čeho?
B: Všeho. Jsem různorodý. Tam, kde budu užitečný, kde uvidím svého studenta, všude vlezu a pomůžu transformaci. Jsem Baltazar. Složitá, mnohostranná, špinavá povaha.

Q: Pravděpodobně to bude pro lidi zajímavé a srozumitelné. Když si o sobě myslíš jednu věc, ale chováš se velmi odlišně. Poděl se s námi, jako zkušený mistr, o svou vizi. Proč se tohle děje?
B: Neřekl bych, že smýšlet o sobě v lepším světle je tak špatné. Podporuje to. Možná se hodnotíš neobjektivně, ale pomůže ti to přežít, než se staneš tím, kým chceš být. Dnes to nejsi ty. Dnes jsi to, kým si sebe představuješ. Krásný, chytrý, laskavý. Cokoliv! Temná hierarchie pravidelně šťouchá do toho, co si o sobě člověk vyfantazíroval. Je nepříjemně překvapen sám sebou. Nedělá se to kvůli urážce, aby mohli kázat: ʺStále na sobě musíš pracovat. Ještě to nejsi ty. Je to jen tvůj sen o sobě! ʺ
Děje se to proto, že duše má mnoho nekontrolovatelných impulsů. Duše je hravá. Chová se, jak chce. A dokud svou osobnost nespojíš se svou duší, budeš si o sobě myslet jednu věc a uděláš druhou.
Spojit mysl s duší je titánsky obtížné. Někdy to vypadá dokonce beznadějně. Je nutné vyvinout velmi silnou, komplexní a mnohostrannou mysl, aby blokovala nekontrolovatelné impulsy duše.
Porovnal bych to s bublinou naplněnou vodou, ve které je mnoho otvorů. Bublina je tvá slabá osobnost, a duše je voda. Prorazí, proudí z každé díry. Každou je nutné zalepit. A děr jsou miliony ... Než vše zalepíš, čas bude nezměrně plynout. Po dokončení tohoto procesu již zapomeneš, kde jsi začal.

To je samozřejmě zjednodušený příklad. Budování silné osobnosti je mnohem komplikovanější. Je to elegantní proces plný psychologických jemností. Při pohledu na každý z vašich nevědomých impulzů je nutné pochopit, jak to v sobě pečlivě odstranit. Duše je vrtošivá. Nemá ráda násilí na sobě. To znamená, že na sobě musíte pracovat jemně, abyste své nedostatky netlačili silou vůle. Jemně si promluvte, že se budete zlepšovat. To se nazývá láskou k sobě, ke své duši. Tento proces dobře znám. Pozoroval jsem to na sobě už dlouho. Pracuji na sobě. Máme tu na sobě hodně práce. Ale už jsem ve fázi změkčení, nepotřebuji železnou disciplínu, to je pro mě nechutné. Raději se uklidním a promluvím s ošlivým Baltazaříčkem, aby přestal být tak zlý a nečestný.
Nezáleží na tom, kolik sedláš koní, dostaneš tolik času na rozvoj mysli, kolik je potřeba. Takže jednoho dne budu opravdu krásný. Stanu se svým snem o sobě.

Q: Myslíš si, že se to dá dělat při tvé práci?
B: Ne, rozumím tomu. Ale co ti není jasné? Upřímně jsem ti řekl - bojím se. Během transformace ve svobodných světech vývoje bude nutné zažít spoustu duševní bolesti. Uvědomuji si, že si to všechno zasloužím, ale to vůbec neznamená, že jsem připraven si sypat popel na hlavu právě teď a udělat tento krok do propasti neznáma.

Q: Takže dokážeš milovat, nebo ještě ne?
B: Zatím umím přijmout jen trochu lásky. Cítím její hodnotu, že je příjemné, když mi lidé dávají lásku. Poznáš tento pocit, když ho zažívají ostatní. Dlouho jsem studoval tento úžasný odstín pocitů, ale stále v sobě necítím jednoznačné projevy. Přízračný pocit něčeho, co lechtá a hřeje. Na rozdíl od mých obvyklých emocí.
Ale na touhu reaguji správně! Chápu a cítím takovou lásku. Cítím to velmi dobře. Ale abych byl upřímný, nechci dát, co je moje. Nespěchám s nikým měnit. Dostat, to jo, ochotně. Pokud někdo skrblí, pro někoho je zbytečná, je připraven kvůli své nestřídmosti pustit cenný zdroj, pak vše vyzvednu. Budu si hrát s vynikajícími fantaziemi pro každý vkus pro romantickou náladu. Ale na to ses mě neptala, že?

Q: Vážně nerozumíš tomu, na co se ptám?
B: Co tě překvapuje? Myslíš si, že jsem kvůli tomu horší a podřadný?

Q: Ne. Pokud se snažíš zažít lásku, přijde to.
B: Spěchám, abych ti překazil tuto emoční kulminaci. Cítil jsem se nepříjemně. Proč nás bereš jeden po druhém? Nebojíš se, že si lidé budou myslet, že jsme z tebe udělali vlkodlaka?

Q: Ne, nebojím se. Je mi líto, ale nechci prodlužovat potěšení z rozhovorů s vámi. Odvedu práci, a jděte si svou cestou - a lidé mohou číst svým vlastním tempem.
B: Haha. Už vidím někoho, kdo má k tomuto prohlášení vtipné myšlenky.

Q: Nech to být. Byl to zajímavý rozhovor.
B: Ale nebyl zdarma. Zdarma odhalit svou duši veřejnosti? Dostal jsem za to možnost setrvat na svém místě a přemýšlet. Slušná odměna.

Q: Takže jsi již v sobě našel soucit?
B: A byl jsem zděšen. No, nikdy nevíš. Možná, když jsem našel, zase ztratím? A bude to dál fungovat?

Q: Možná ano.
B: Zdám se ti nějak nepochopitelný. Ne tak odporný, ne tak upřímný, někdy docela hezký. Snad i soucit, mohu u někoho vyvolat hmatatelněji. Jsem takový?

Q: Ptáš se mě?
B.: Pokud chápu, nemáš pro mě kompliment?

Q: Vysvětlíš mi, proč se na mě venku vrhla vrána?
B: Trucuješ? Neublížilo ti to. Já strávil den v nějaké tmavé, špinavé skříni kvůli svému nevinnému žertu. Co ti řeknu, se mi vrátí. Špatný, nepředvídatelný charakter. Ale já se nehněvám.

Q: Vidím, že nejsi zlý. Myslím, že máš flexibilitu úspěšně projít transformací. Zbývá se rozhodnout, o co opravdu usiluješ.
B: Jak snadné je to vyřešit?!

Q: Budeš se dál činit? Používat své temné umění?
B.: Ach! Nastražte uši.
Q: Staniž se, havraní vládče.

Zdroj: https://absolutera.ru/article10796

Zpět