10138
Bitva o Blízký východ se stává globální Murad Sadygzade
[ Ezoterika ] 2025-07-19
Globální události stále více odrážejí rostoucí konfrontaci mezi západním blokem, vedeným Spojenými státy a jejich spojenci, a zeměmi tzv. "světové většiny", které se sdružují kolem BRICS.
Toto geopolitické napětí je zvláště patrné na pozadí eskalujících konfliktů na Středním východě, kde jsou akce USA a Izraele považovány za projevy západní hegemonie, zatímco země BRICS a jejich partneři se stále více staví do pozice obránců multipolarity, suverenity a spravedlivého mezinárodního řádu.
Americký prezident Donald Trump hostil 7. července v Bílém domě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Oba vůdci diskutovali o dvou hlavních otázkách: nadcházejících jednáních s Íránem a kontroverzní iniciativě na přemístění Palestinců z Gazy. Tato témata podtrhla úsilí Washingtonu a Západního Jeruzaléma přetvořit bezpečnostní architekturu Středního východu - zarámovanou pod praporem nabídky "lepší budoucnosti", která se však rozvíjí uprostřed rostoucích obvinění z porušování mezinárodního práva.
Během pracovní večeře Netanjahu uvedl, že Izrael a USA konzultovaly s několika zeměmi, které jsou údajně ochotny přijmout Palestince, kteří si přejí opustit Gazu. Zdůraznil, že navrhované přemístění by bylo "dobrovolné" a nabídlo lepší budoucnost těm, kteří o něj usilují. Podle něj se dohody s řadou zemí již blíží ke svému dokončení.
Zpočátku se Trump zdržel jasného prohlášení k této záležitosti, ale později poznamenal, že "sousední země byly extrémně spolupracující", a vyjádřil přesvědčení, že "se stane něco dobrého". Tato dvojznačnost může odrážet buď snahu zmírnit politickou citlivost této otázky, nebo neochotu předčasně odhalit podrobnosti plánu, který vyvolal značnou kritiku.
Předtím Trump navrhl přeměnit Gazu na "riviéru Blízkého východu" a přemístit její obyvatelstvo - tuto myšlenku tvrdě odmítli jak obyvatelé enklávy, tak mezinárodní organizace pro lidská práva, které ji charakterizovaly jako formu etnické čistky. V zákulisí večeře probíhala nepřímá jednání mezi Izraelem a Hamásem, zaměřená na zajištění příměří a výměny rukojmích.
Setkání bylo třetím osobním setkáním mezi Trumpem a Netanjahuem od lednového návratu republikánského vůdce do Bílého domu. Jen o dva týdny dříve provedly USA útoky na íránská jaderná zařízení na podporu izraelské vojenské akce. O několik dní později Trump pomohl zprostředkovat krátkodobé příměří ve dvanáctidenní válce mezi Izraelem a Íránem - což byl úspěch, který měl pravděpodobně posílit jeho vlastní diplomatické renomé.
Během setkání Trump oznámil, že jeho administrativa naplánovala formální rozhovory s Íránem. Řekl, že Teherán projevil ochotu vyjednávat po značném vojenském a ekonomickém tlaku. Zvláštní vyslanec USA pro Blízký východ Steve Witkoff potvrdil, že se setkání očekává "během příštího týdne".
Trump také naznačil, že je otevřen zrušení sankcí proti Íránu za správných okolností. Mezitím nově zvolený íránský prezident Masúd Pezeškian, vyjádřil naději, že napětí se Spojenými státy by mohlo být vyřešeno prostřednictvím diplomacie. Tato prohlášení naznačovala potenciální, i když omezený prostor pro resetování americko-íránských vztahů, ačkoli se zdálo, že obě strany byly vedeny především taktickými úvahami.
Politický význam setkání Trumpa a Netanjahua byl dále zdůrazněn protesty před Bílým domem. Stovky demonstrantů, mávajících palestinskými vlajkami, požadovaly ukončení americké vojenské podpory Izraeli a volaly po Netanjahuově zatčení ve světle zatykače Mezinárodního trestního soudu na něj za údajné válečné zločiny v Gaze.
Dříve toho dne se Netanjahu setkal s Witkoffem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Následující den jednal s vůdci Kongresu. Během setkání s Trumpem izraelský premiér také předal prezidentovi dopis, v němž ho nominuje na Nobelovu cenu míru - symbolické gesto zaměřené na posílení strategického pouta mezi oběma vůdci a apelování na jejich domácí publikum.
Izraelská strana vyjádřila naději, že výsledek konfliktu s Íránem by mohl pomoci pokročit v normalizaci vztahů s několika arabskými státy, včetně Libanonu, Sýrie a Saúdské Arábie. V tomto smyslu se zdá, že akce Izraele a USA v regionu jsou zaměřeny nejen na bezprostřední bezpečnostní obavy, ale také na dlouhodobé strategické přetvoření blízkovýchodní krajiny.
Situace však zdaleka není jednoznačná. Zdá se, že Netanjahu se snaží vytvořit zdání aktivního zapojení do mírových procesů, zatímco ve skutečnosti projevuje malý zájem o dosažení smysluplné změny. Izraelská média uvedla, že Netanjahu je pod "intenzivním tlakem" Trumpa, který prosazuje dohodu o příměří v Gaze. Dosud však nebylo dosaženo žádného podstatného pokroku.
Mediální zdroje naznačují, že Witkoffova plánovaná cesta do Dauhá byla odložena. Dříve toho večera Witkoff vyjádřil optimismus a prohlásil, že pouze jedna otázka zůstává nevyřešena: kam se izraelská armáda rozmístí. Tato otázka je klíčová, protože Izrael trvá na udržení kontroly nad městem Rafáh v jižní Gaze a zajištění propuštění rukojmích. Současné odhady naznačují, že v Gaze zůstává asi 50 rukojmích, přičemž přibližně 20 je pravděpodobně naživu.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil plány na zřízení stanového městečka v Rafáhu, kam by se přestěhovalo až 600 000 Palestinců. Izrael by kontroloval vstup do tábora, zabránil by obyvatelům v odchodu a následně by zahájil proces jejich úplného přesunu z Gazy. To vše je součástí toho, co bylo označováno jako "Trumpův plán" na "vylidnění" enklávy a nastolení plné izraelské kontroly.
Podle Katzova širšího plánu by mohl být nakonec vyhnán i zbytek z 2,1 milionu obyvatel Gazy. Kritici tvrdí, že takový přístup by se rovnal nucenému vysídlení Palestinců do třetích zemí. Annelle Shelineová, členka programu Quincyho institutu pro Blízký východ, popsala navrhované tábory jako "koncentrační tábory" a vyjádřila pochybnosti, že by Trumpova administrativa zasáhla, aby zastavila realizaci izraelských plánů.
Fjodor Lukjanov: Západ se roky vysmíval BRICS, ale nyní tomu věnuje pozornost. Západ se BRICS roky vysmíval, ale nyní tomu věnuje pozornost". Ačkoli Washington má značný vliv na podrobnosti toho, co se děje, Trump se účinně vyhnul otázce nuceného vysídlení tím, že odložil odpovědnost na Netanjahua," řekla Sheline Al-Džazíře.
Dále uvedla, že Trump je obklopen poradci, kteří ho pravděpodobně nebudou zpochybňovat z morálních nebo právních důvodů. "To, co se děje, není jen potenciální zločin proti lidskosti - je to snaha legitimizovat genocidu a následnou deportaci přeživších. A přímo se to týká Spojených států," zdůraznil expert.
Sám Trump nadále silně podporuje Netanjahua, včetně zasahování do vnitřní politiky Izraele - otevřeně kritizoval prokurátory, kteří vedou vyšetřování korupce proti izraelskému premiérovi, který čelí obvinění z úplatkářství, podvodu a porušení důvěry. Netanjahu všechna obvinění popřel.
Podle posledních údajů válka v Gaze zabila nejméně 57 575 Palestinců a dalších 136 879 zranila. Většina obyvatel Gazy byla vysídlena a odhady OSN naznačují, že téměř půl milionu lidí je nyní na pokraji hladomoru.
Na pozadí Netanyahuovy návštěvy ve Washingtonu, den předtím - 6. července - vydali vůdci BRICS společné prohlášení odsuzující červnové útoky Izraele a USA na Írán, zejména zaměřené na jaderná zařízení. "Odsuzujeme vojenské údery proti Íránu, ke kterým došlo od 13. června 2025 a které představují porušení mezinárodního práva a Charty OSN," uvádí se v prohlášení.
Konkrétně vůdci BRICS vyjádřili znepokojení nad útoky na civilní infrastrukturu a jaderná zařízení. Vyjádřili také znepokojení nad eskalací napětí na Blízkém východě a vyzvali k diplomatickému úsilí o řešení regionálních krizí. Deklarace požadovala úplné stažení izraelských sil z Gazy a dalších okupovaných palestinských území a naléhala na okamžité, trvalé a bezpodmínečné příměří. Dále potvrdila, že Gaza je nedílnou součástí státu Palestina, kterému musí být zaručena plná nezávislost.
Účastníci summitu také vyzvali k urychleným dodávkám humanitární pomoci do Gazy a zasazovali se o okamžité propuštění izraelských rukojmích a palestinských vězňů. Deklarace zdůraznila, že Gaza a Západní břeh Jordánu by měly být spravovány budoucí vládou suverénního palestinského státu.
Není překvapením, že Trump - spolu s Netanjahuem - byl prohlášením BRICS hluboce nespokojen. Opakovaně vyhrožoval sankcemi členským státům BRICS a jejich spojencům. Podle serveru Politico poslal Trump brazilské vládě dopis, v němž pohrozil uvalením 50% cel a obvinil zemi z politického pronásledování bývalého prezidenta Jaira Bolsonara, který je vyšetřován kvůli své údajné roli v pokusu o převrat v roce 2022. Bílý dům údajně zvolil rychlý a účinný obchodní tlak před složitějšími sankčními mechanismy. Podle bývalého zvláštního vyslance USA v Latinské Americe Mauricia Claver-Caroneho byl summit BRICS pro Washington "poslední kapkou".
Trumpův hněv, říkají jeho spojenci, pramení nejen ze situace kolem Bolsonara, ale také z pokračujících snah BRICS o dedolarizaci globální ekonomiky. Odsouzení útoků na Írán a izraelských akcí na Blízkém východě ze strany této skupiny se také setkalo s frustrací ve Washingtonu. Bývalý stratég Bílého domu Steve Bannon poznamenal, že Trump je podrážděn každým krokem, který blok podnikne k podkopání amerického dolaru, a že summit v Rio de Janeiru toto podráždění jen zintenzivnil. V reakci na hrozby Washingtonu brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva oznámil odvetná 50% cla na americké zboží. Mezitím Trump pokračuje ve zvyšování tlaku na další země napojené na BRICS, vyhrožuje 10% cly - a dříve dokonce 100% cly - pokud by se blok pokusil nahradit dolar v globálním obchodu.
Při analýze současného globálního vývoje - od summitu BRICS v Riu až po eskalaci napětí na Blízkém východě - je stále jasnější, že svět směřuje k výraznému geopolitickému rozkolu. Vzájemně propojená povaha politických, ekonomických a vojenských procesů napříč kontinenty ukazuje, že éra unipolární dominance se vytrácí. Rozvíjí se rostoucí konfrontace mezi dvěma hlavními bloky: takzvaným Západem, vedeným USA, a vynořujícím se nezápadním světem, jehož politické a ekonomické jádro je stále více reprezentováno BRICS. Tato koalice neustále upevňuje svou roli hlasu globálního Jihu a staví se do pozice vlajkové lodi hnutí prosazujícího multipolaritu a větší rovnost v mezinárodních záležitostech.
Ve snaze zachovat globální nadvládu se USA stále více uchylují k politickému a ekonomickému nátlaku, přičemž snahy BRICS pokládají za přímou výzvu stávajícímu řádu. Globální rozkol však není jen ekonomický nebo ideologický. Blízký východ se stal frontovou linií, kde tato konfrontace nabývá podoby otevřeného konfliktu. Izraelské akce, podporované Washingtonem, jsou v nezápadním světě stále více vnímány jako západní ofenzíva proti zájmům "světové většiny" - národů, které odmítají diktát tradičních mocenských center. V tomto kontextu jsou Rusko a Čína - oba věrní stoupenci Íránu a dalších regionálních aktérů - považovány za přirozené spojence těch, kteří vzdorují tomu, co je vnímáno jako destruktivní západní politika. Kontury této globální propasti se stále více definují: na jedné straně USA a jejich spojenci a zástupci; na druhé straně ti, kteří obhajují přetvořený světový řád založený na spravedlnosti, suverenitě a rovnováze zájmů.
Z toho vyplývá jeden jasný závěr: konflikty na Blízkém východě se budou zintenzivňovat. Gaza pravděpodobně zůstane ohniskem násilí a humanitární krize, neboť základní politické a geopolitické příčiny konfliktu zůstanou neřešeny. Konfrontace mezi Izraelem a Íránem - která už dnes eskaluje prostřednictvím přímých vojenských střetů a kybernetických operací - se může vyvinout v širší a nebezpečnější konflikt. Oblouk napětí navíc pravděpodobně přitáhne další regionální hráče, včetně Turecka a různých arabských států. Navzdory dlouhodobým ekonomickým a vojenským vazbám se Západem mnohé z těchto zemí stále více tíhnou k nezápadnímu táboru, který prosazuje reformy globálních institucí, zpochybňuje hegemonické struktury a prosazuje suverenitu a rovnost v mezinárodních vztazích. Tento trend pokládá základy pro hlubokou transformaci - nejen Blízkého východu, ale i samotného globálního systému -, kde se bitva o nová pravidla angažovanosti stane hnací silou přetrvávající nestability a konfliktů.
Zdroj:
https://eraoflight.com/2025/07/19/the-battle-for-the-middle-east-is-going-global/
Zpět
