6322
Co nás čeká po smrti Chrám nesmrtelnosti
[ Ezoterika ] 2024-04-06
Co nás čeká po smrti? Reinkarnace? Peklo, nebo nebe, nebo je tohle konec? Proč existuje tolik různých představ o tom, co nás čeká po smrti? V různých duchovních tradicích a kulturách různých národů je existence po smrti popsána odlišně, ale v ateistických představách je jen jeden život a smrt je konec.
V co ty sám věříš? Je to právě víra, jelikož nemůžeme s jistotou vědět, co nás čeká a zda nás něco po smrti vůbec čeká, ale tato víra do značné míry určuje smysl našeho života. Smrt blízkých, nebo nepřátel je realitou, se kterou se lidé potýkají po celý svůj život v celé historii lidstva. Ti nejinteligentnější, přemýšlející o smrti, hledali smysl našeho smrtelného života. Šamani, mystici a různí věštci pozorovali, co se stane s energií člověka po smrti, analyzovali to a interpretovali to, co viděli, svým vlastním způsobem.
Q: Proč je tedy na planetě tolik verzí posmrtné existence či neexistence?
A: Vidoucí něco vidí, inteligentní lidé to interpretují a kolektivní vědomí si to zařadí do obrazu svých představ o životě v tomto nepochopitelném světě. Všechny tyto vjemy jsou nezbytné k tomu, aby se Svět a smysl života staly jasnými pro každého člena společnosti.
V různých oblastech planety tak vznikají náboženské modely tohoto světa v souladu s kulturními tradicemi, které jsou určovány prostředím a mocí států. K řízení státu potřebujete společnou ideologii, která bude spolehlivým nástrojem kontroly davu. Strach byl vždy nepříjemným společníkem lidského života. Strach o svou budoucnost, své děti a blízké. Kolem je vždy spousta násilí a nečekaných nemocí. Stručně řečeno, existuje moře strachů a neexistuje způsob, jak je ovládat. K ovládání davu je potřeba kontrolovaný strach!
Strach z posmrtného života může ovládat chování lidí. A v průběhu dějin lidstva to náboženství jako nástroj vlády dělala naplno. Strach, který na lidi čeká po smrti, musí být silnější než jakýkoli strach během života. Ale posmrtná rozkoš musí být tak přitažlivá, aby se pozemský život stal pouze prostředkem k získání této rozkoše. Smysl života už není v životě samotném, ale v tom, co vás čeká po smrti.
To je nyní pro mnohé těžko představitelné, protože vědecký obraz světa a všeobecné vzdělání značně rozmělnily jednotný obraz světa, a to i silně věřících lidí. V minulosti žili lidé v jednom světě. Existovala jen jedna realita - svět vytvořený z náboženských představ. Smrt se stala smyslem života. To platí nejen pro samuraje, kde smrt pro pána otevřela bránu k lepšímu životu. Podívejte se šíře. Smyslem života v každém náboženství je smrt a přechod k tomu či onomu životu po smrti. Stručně řečeno, nežijeme pro potěšení v tomto životě, ale pro super potěšení po smrti.
Q: Pokud je tato myšlenka v myslích všech lidí ve státě, pak je pro chytré lidi velmi snadné ovládnout takový dav, změnit od naléhavých úkolů, určité činy lidí, které se stanou jejich vstupenkou do ˝ráje˝. Jaká je tedy realita? Co je po smrti?
A: Chcete-li odpovědět na tuto otázku, musíte pochopit, že lidé jsou tvůrci nebeských světů. Architektura chrámů a jejich vnitřní výzdoba vytváří v myslích věřících určité představy o Nebeském světě. Neustálé bohoslužby, náboženské rituály zahrnující velké množství lidí vytvářejí strukturované energeticko-informační pole, které se nazývá Egregor.
Málokdo ví a ani o tom nemluví, že náboženství nejen udržují kontakt s Nebeským světem, ale také jej sami vytváří. Náboženská doktrína posmrtné existence ovlivňuje další cestu lidské duše. Buď je to nová inkarnace, nebo visí v Egregoru a čeká na Soudný den. Tak tomu bylo po mnoho staletí. Ale s rozvojem vědy se začaly Nebeské světy hroutit. K podpoře svých životů totiž potřebují nejen absolutní víru celého lidu, ale také nepřetržité rituály, které naplňují Egregory energií.
Rozvoj vědy dal vzniknout ateistickým představám o jediném životě a smyslem života se poprvé stal život sám! Život je jeden, jedinečný a nenapodobitelný a pro naše potomky musíme udělat co nejvíce užitečných věcí. No, nebo si to užijte, protože nebudeme mít druhou šanci. V minulém století se v každém náboženství zrodily nové sekty, které rychle začaly zapojovat lidi do svých sítí se zaměřením konkrétně na Život. ˝Bůh nás stvořil ne pro utrpení, ale pro radost.˝ Tato myšlenka je pro lidi srozumitelná a příjemná. Zde jsou miliony nových přívrženců, kteří si od života berou vše, co si vzít mohou.
V této době umírá člověk. Kam jde? Do Egregoru, i do toho svého, patřil tak málo, protože do něj nevložil svou energii. A teď přišla smrt. Co bude dál? Abychom si na tuto otázku odpověděli, musíme pochopit, co je lidské vědomí, co je trvalé a co iluzorní.
Q: Když mystici a duchovní učitelé říkají, že před probuzením není žádná osoba, že je to jen iluze, co tím myslí?
A: Odpovědi na tyto otázky lze získat z praxe sebedotazování. Protože jsme všichni stavěni stejně, sdílím, jak to vidím já. A vy sami to přenesete na sebe.
Zvažte vše, co jsem napsal a pak přemýšlejte o smrti sami.
Moje verze je v příštím článku, jinak by zde došlo k sémantickému přetížení.
Je smrt konec, nebo pokračování života
12.4.24
Zemřel jsem už dávno, před 35 lety. Žiju, sdílím své znalosti celý život, dokonce si čas od času hraji mesiáše, jako kočka v mém příběhu. Dívám se na film o svém životě.
˝Musíš se stát živou mrtvolou,
Musíte umět žít. Pak můžete dělat cokoliv. Všechno bude pro tebe správné.˝
Básně osvíceného zenového mistra.
Kupodivu jen velmi málo lidí myslí na smrt, dokud nezačne klepat na váš život. Smrt je nevyhnutelná, ale každý z nás se považuje za nesmrtelnou bytost. Pro psychiku je klidnější žít tímto způsobem. co je ve skutečnosti?
Všichni jste četli popisy lidí, kteří zažili klinickou smrt. V jejich popisu je vše správně. Ale je tu jedna věc. Mozek byl stále naživu a spojení s tělem nebylo přerušeno. Ve skutečnosti všichni žijeme v obrazu Světa, který nám kreslí náš mozek. Pro nás jsou sny stejně skutečné, když jsme v nich, stejně jako každodenní život. Ale pak přijde smrt a spojení s vaším tělem a mozkem je zničeno, co potom? Konec?
Protože čtete esoterický kanál, není třeba vysvětlovat, že máme několik jemnohmotných těl. Pojďme rovnou k věci. Píšu, jak to vidím já, aniž bych se pouštěl do popisů různých duchovních tradic. O tom v prvním článku.
Všechno. Konec. Smrt. Kde jsme teď?
Vidíme své pohřby, své milované, dokud není zničeno naše éterické tělo. Ano. Všechna těla umírají postupně, protože energie je potřebná k udržení života a bez zdroje energie je naše tělo mrtvé.
Ke kterému Egregoru jsi v životě patřil, ke kterému Bohu jsi se modlil a jak dlouho? Ocitnete se v tom Světě. V astrálním těle jsme stále schopni cítit a ocitneme se v subjektivní realitě. Jsme ve Světě našich představ o posmrtném životě. U některých se vyvíjely zřetelně po celý život, zatímco u jiných vůbec neexistují.
Kde skončíme? Sedněte si v meditaci a přemýšlejte o tom, co je ve vás. Většina lidí má naprostý chaos pocitů, emocí, různých tužeb a zklamání. Po smrti není žádné tělo. Vědomí uvažuje o tom, co z nás zbylo, o naší subjektivní realitě. Proto se modlí za zemřelé, aby pro ně vytvořili pozitivnější svět, který vidí. A aby energeticky podporovali jejich pobyt v něm, dokud jejich osobnost nezmizí. Takže? Kolik lidí je v dnešní době takto podporujících? Zásoby energie vyschly a jediné, co zbývá k rozjímání, je obsah mysli za života. To je mysl, ve které žijete, tam ji prožijete naplno. Pro mnohé naprostý chaos před úplným zánikem osobnosti i s její pamětí. Koneckonců naše paměť je jako lepidlo, které drží celý obraz našeho života pohromadě. Ztratíme-li paměť, zmizíme jako osobnost! A co po ní zůstane.
Divák filmu o vašem životě. Kdysi se díval na poslední díl a stále je před námi pokračování série. Co po nás zůstane? Tady to je, otázka otázek. Kdo a za co jste se v tomto životě považovali, je to, co ve vás zůstane. Kdybys byl tělem, tak po smrti jsi zmizel. I kdybyste byli velmi rozvinutým člověkem, pak budete žít v onom světě a také zemřete. To je smysl duchovních praktik! ˝Musíš ožít z mrtvoly˝ Zemřít za živa. To je osvícení, znovuzrození, znovuzrození v duchu.
Nejprve se uvědomte jako divák filmu o svém životě a poté pronikněte svým vědomím do všech částí svého bytí a udělejte si je navždy svými. Toto je cesta k nesmrtelnosti. Je ale dostupné jen velmi málo lidem. Existuje nějaká alternativa? Je to dlouho známé a je v mnoha duchovních tradicích světa. V minulosti se lidé se smrtí spřátelili, některé odřízli a potkali nové, čímž podporovali své nebeské světy neustálými rituály.
Představte si, že žije několik milionů lidí. Vše je přivedeno do jejich Nebeského světa a vidoucí kněží, neboli bráhmani s tím udržují kontakt. Každý den se celý lid, řekněme hodinu, modlí, nebo medituje o svém Nebeském světě a vidící kouzelník touto energií podporuje každého, kdo žije nahoře. Architektura a obsah chrámů jsou všude stejné a lidé, kteří o tom uvažují svým vědomím, budují stejné nebeské formy.
Nikdo nezrušil zákony Shora a nová inkarnace nastává podle algoritmů nebeského počítače, ale komunita lidí je schopna tyto procesy ovlivňovat a udržovat si své vlastní mezi svými. Řeknou mi, že napsal spoustu dopisů. Právě proto jsem sem do vesmíru zasel nápad. Přemýšlejte, dokud nepochopíte, že za nás nikdo nic neudělá. Vše v našich rukou. Opustili jsme Nebeské světy a nyní pouze zákony karmy vytvářejí nové pokračování života pro každého člověka, ze zrn jeho zkušeností a schopností. Divák sám, stejně jako si na sebe nevzpomněl v tomto životě, si na sebe nevzpomene ani v tom příštím. Pokud jste tam nebyli během svého života, pak nebudete ani po smrti, a tím spíše v příštím životě. Hořká, ale spravedlivá pravda.
Můžeme se sjednotit a investovat svou energii do života po smrti. Pak si můžete částečně zachovat svou osobnost a nechat si pro sebe to nejlepší. To je součástí mé myšlenky na projekt Temple of Immortality. Každý, kdo chce, přidejte se k nám. https://t.me/hram_bessmertiya
A ještě poslední věc.
Pozemský život je naše všechno. To je pro ty, kteří sní o létání z této planety na jiné světy. V jemném Světě zůstáváme jen jako ve snu, dokud se neprobudíme v novém těle, bez vzpomínek na minulost. Veškerá práce na seberozvoji se provádí ve fyzickém těle. Život nutí většinu lidí k rozvoji, neustále jim vytváří obtíže, a to do té míry, do jaké je umí překonat. Čím rozvinutější je duše, tím těžší je kříž, který je třeba nést.
I bohové se inkarnují, aby udělali krok ve svém vývoji. Naše tělo a mozek jsou jedinečná zařízení, jejichž prostřednictvím je naše vědomí schopno proniknout do jakýchkoli světů, od podsvětí až po Nebe.
Máme jen čas, který nám byl přidělen. Je hloupé jím plýtvat na zbytečná očekávání, natož ho zabíjet. Oceňte svůj čas. Jsme tu proto, abychom pracovali na sobě a na prostoru, ve kterém žijeme. Cílem každého v životě je překonat sám sebe a stát se něčím víc.
Zdroj:
https://absolutera.ru/article16574
Zpět
