[ Ezoterika ] 2023-10-27
Miluji to! Miluji to! Je to tak dobré! Miluji to! Tak vykřikovala jedna moje velmi dobrá známá doslova před každou činností, kterou jsme museli udělat, ať už šlo o něco každodenního, kreativního, intelektuálně nudného nebo péči o zahradu. Milovala všechno. Všechno jí šlo. Souvisí spolu tyto věci? Začala jsem tím, že jsem pro sebe uznala, že nepředstírala, že je do práce opravdu zamilovaná. Jakékoli práce. Co ji přitahovalo, láskyplně natahovala ruce: prosím, prosím, prosím, věnuj mi svou pozornost, je to příjemné! Práce a ona jsou dva milenci. Za mého mládí v okruhu většiny mých známých se práce nijak zvlášť ˝necitovala˝. Vyhýbali se jí, přesouvali ji na jiné, dělali ji ˝mimochodem˝, ˝jakoby nechtíc˝, ˝jen dokud˝. Také jsem byla taková. Ale upřímně řečeno, tenhle přístup se mi nelíbil, pořád mě to táhlo k těm, kteří byli bílé vrány a dokázali třeba umýt školní stůl, který byl omylem politý akvarelovou barvou, školní schody - ne jen tak, ale kvalitně, dobře, jako doma. Mohli mi z nějakého důvodu (?) vyčistit boty, protože jsem přišla na návštěvu při generálním úklidu. Takové jsem měla kamarádky.