4324 Co je realita - Kdo určuje, co je nebo není realita Cosmic agency

[ UFO ] 2020-08-10

Yazhi: Proč je něco realita? Realita vytváří svou opozici, lži, fantazie. Jaký by byl rozdíl mezi fantazií a lží? Pouze skutečnost, že fantazie přijme, že to není realita, a lež vnucuje fantazii jako realitu. Ale protože realita sama o sobě může být pouze sérií dohod mezi dvěma nebo více vědomími, kdo určuje, co je nebo není realita, kromě těch, kteří řídí uvedené dohody? Například Cabal.

Realita tedy může být pouze objektivní. Vědomí, pokud není Vše /Zdroj, má pouze omezené vnímání. Vše mimo toto omezené vnímání se stává fantazií, nereálností, pokud něco s autoritou vytvářet dohody nevnutí jako realitu to, co dříve nebylo možné pozorovat, a proto bylo mimo realitu vědomí. Tak tomu bylo v případě rádiových vln nebo mikrovln. Dříve nebyly realitou, dnes jsou. Nařídila to autorita pod výmluvou, že jde o ˝nový objev ˝. Ale protože je autoritou, rozhodne, které nové objevy jsou pro ni vhodné, aby se staly skutečností, a které ne.

Dostáváme se tedy do představy, že něco existuje, ale lidé to nemohou vnímat, tudíž to nevidí jako realitu. Příklad toho jsou duchové, UFO. Jsou tací, kteří si to přejí vnutit jako realitu, protože je to jejich realita z jakýchkoli důvodů, a řeknou ostatním, aby si to uvědomili. Ale to, co chtějí, je mimo jejich schopnost vnímání, což není jen to, co mohou empiricky vidět a cítit, ale také jejich vnímání toho, jak se věci mají, v tom smyslu, že to musí potvrdit autorita. Ale objektivně skutečně existují věci, které nelze z hlediska vnímání konkrétního člověka žádným způsobem vidět nebo ověřit? Z vašeho pohledu ne.🏊‍♂️ 🤽‍♀️ 🤽 🤽‍♂️

Normální člověk, kdokoli, bude moci sám vědět, že UFO neexistují. Ví to, protože nikdy žádné neviděl, ví, že úřady neuznávají, že existují. Vědí, že věda, která je nejvyšším poznáním, diktuje, že je velmi obtížné, aby cokoli urazilo tyto obrovské mezihvězdné vzdálenosti. Falešná videa na YouTube, trikové fotky v časopisech ještě předtím, než byl internet. Znám případ, kdy dva bratři fotili vysokorychlostní kamerou víčko zavařovací sklenice. Udělali několik fotek, kdy házeli víčkem. Fotky poslali je ufologovi, a ten je bral jako pravdivé. Podrobně prozkoumali fotografie a zjistili, že nemá žádné závity. Že ty fotky byly pravdivé. Vytiskli desítky časopisů s víčkem.

Ti bratři vědí, že žádné UFO neexistuje. Protože když vytvořili takový skandál s jednoduchým víčkem zavařovací sklenice, jistě to udělali i ostatní, po svém. UFO pro ně tedy neexistují, protože vždy existuje vysvětlení. Empiricky vycházejí ze své zkušenosti s tím, co udělali. Nemohou a nikdy nebudou schopni věřit opaku, pokud to autorita nepotvrdí. Takže žádné UFO neexistují. Ne pro ně. To je vaše realita. Ale z mého pohledu teď sedím uvnitř UFO, a je pro mě nemožné představit si myšlenku, že neexistují. Nepřipadají mi divní nebo tak, dobře jim rozumím. Do té míry, že byste mohli namítnout, že je to jen nějaké letadlo, které je mnohem vyspělejší než ty, které mají u vás. Ale stejně je to ˝letadlo ˝.

Moje realita se neshoduje s jejich. Z mého pohledu se mýlí, jsou ignoranti. Z jejich pohledu neexistuji, jsem pigment v představách dvou šílených youtuberů, kteří to dělají pro peníze a pozornost. Nejjednodušší vysvětlení bývá správné. Pointou toho všeho je, že realita může být relativní pouze k jednomu úhlu pohledu. Nemůžu těm dvěma říct, že se mýlí. To jim vnucuje můj pohled na věc. Udělalo by to ze mě stejně špatného člověka jako kdokoli jiný, jako Stalin, Goebbels nebo Mao. Vnucuji svůj úhel pohledu. Proto by se nemělo nic vnucovat, pouze nabízet. A nekritizujte ty, kteří nechtějí to, co nabízíte.

Takže pro každé vědomí existuje realita a je stejně platná jako kterákoli jiná. Je to vlastní zkušenost a čím větší hustotě rozumíte, tím více věcí má tendenci být správné, ale to neznamená, že je to nadřazené. Jen jste si tak naplánovali svůj život pro zkušenost, kterou budete mít. Neexistuje žádná objektivní, hmatatelná a absolutní realita. Všechno je relativní. Jediná věc, která by se mohla přiblížit řečené realitě, je samotný Zdroj, Vše. Ale z naší také omezené pozice, co definujeme jako Zdroj a Vše, tomu tak není a je to redukcionistické vysvětlení.

Změna úhlu. Čím vyšší hustota, tím snazší je projevit se, protože ve stavu vnímatelném zmíněným vědomím jako tekutina je více energie. Od nižší a jednodušší hustoty se vše projevuje pomaleji. Proč pomaleji? Protože projevování něčeho, skutečnost, že něco existuje, musí být udržována jako konstantní, soustředěná, nikoli rozptýlená myšlenka. Čím vyšší je hustota, tím více dat současně zpracováváte. Čím nižší, tím méně, vaše vnímání reality je jednodušší, redukované, takže nerozumíte řízení energi. Souhlasili jste s tím, že to budete vnímat jako něco kauzálního a neměnného, čemu říkají hmotný svět, ne jako nápad, myšlenku.🏊‍♂️ 🤽‍♀️ 🤽 🤽‍♂️ 🚣‍♀️ 🚣 🚣‍♂️ 🏊‍♂️ 🤽‍♀️ 🤽 🤽‍♂️ 🚣‍♀️ 🚣 🚣‍♂️ 🏊‍♂️ 🤽‍♀️ 🤽 🤽‍♂️ 🚣‍♀️ 🚣 🚣‍♂️ 🏊‍♂️ 🤽‍♀️ 🤽 🤽‍♂️ 🚣‍♀️ 🚣 🚣‍♂️

Při nízkých hustotách bývají myšlenky velmi pevné, vnucené úřady. Proto také dohody založené na těchto myšlenkách. Vědomí se nesoustředí na to, co chtějí, protože podle dohod vidí všechno jako nemožné. Bylo vám řečeno, že nemůžete mít šuplík plný peněz, protože to je ˝nemožné ˝. Představujete si to, ale ono to nevychází, ˝nezhmotňuje se ˝. Vidí představy jako protiklad k hmotné realitě. Mají schopnost vidět, že vše, co nazývají materiální realitou, byla kdysi představa. Mají to před sebou, a přitom to nevidí. Celý hmotný svět, jak je vnímán z vysokých hustot, je představa. Jediná věc, která odděluje vysokou a nízkou hustotu, jsou dohody o vnímání. Opět platí, že jediná věc, která vás omezuje, je představa, že jste omezeni.

Vše, co je viděno, vše, co je vnímáno jako vnější svět, je výsledkem nesčetných dohod o vnímání. To, co můžete dělat v hmotném světě, závisí pouze na vaší mysli a na vašem stavu mysli.

Když dáte člověka z nižší třídy a podnikavého milionáře do města tisíce kilometrů od původního, s 10 dolary v kapse, po pár měsících je jeden stále v chudobě, druhý buduje byznys. Po několika měsících má jeden alespoň práci, druhý už vlastní dům a dvě auta. Je to jejich stav mysli, jejich vnímání toho, jací jsou a jak věci fungují, co určuje realitu lidí. (pozn. chtěla jsem nadávat, ale v podstatě jsem se vždy v kruhu vrátila ke stavu mysli... takže za mě OK, i když K.O.)

Ve vysokých hustotách je myšlenka realitou. Cokoli vás napadne, je. Ve středních hustotách stále zažíváte, co se vám děje, podle toho, co si pamatujete, když jste byli v nižších hustotách (tzv. 3D - 5D). Také dál sníte a necháváte za sebou veškeré dohody. Víte, jak se soustředit na to, co chcete, a to znamená, že vše se před vámi transformuje. Ve středních hustotách stále zažíváte, co se vám děje, můžete se soustředit na to, co si pamatujete, jak to bylo, když jste byli v nižších hustotách, jako je takzvané 3D a 5D. Ale také dál sníte a necháváte za sebou veškerou shodu. Víte, jak se soustředit na to, co chcete, a to znamená, že vše se před vámi transformuje. Každý to zažívá, říká se tomu ˝sny ˝. To, co máte na mysli, je to, o čem budete snít, a pokud sníte o světských věcech, je to jen proto, že to máte na mysli. Ale ve snu je všechno stejně skutečné nebo více než v tom, co byste nazvali objektivním a skutečným světem bytí v ˝bdění ˝.

Když zemřeš, staneš se jen tím, o čem sníš. To, co máte na mysli, je to, co uvidíte. Vaše mysl, vaše hodnoty a nápady, vaše dohody nebo souhlas s nesouhlasem je vaše realita, a to je to, co vidíte. Neexistuje žádná objektivní realita, vše je snění. Nebo existuje pouze objektivní realita, pokud to tak chcete. Ale snění někoho jiného je jejich objektivní realita a nikdo nemá právo ani pravomoc vnucovat jednu realitu druhé.

Když jste v nízké hustotě, 3D nebo 5D podle reference (nesnáším ta čísla), věnujete velkou pozornost vývoji toho, jak se věci dějí ve vašem vnímání. Proto je čas vnímán jako lineární, zatímco ve snu tomu tak není. Nebo je to jen pro krátká období sledu událostí. Pak svou pozorností přejdete na něco jiného. Čím vyšší hustoty jste ve vědomí, tím se čas stává plastičtějším, protože přestanete vidět věci jednoduchým a lineárním způsobem a začnete propojovat vše, co vnímáte jako svou realitu, s jinými věcmi, vidíte více souvislostí mezi všemi věcmi, událostmi a myšlenkami. Již nevidíte pevnou sekvenci. Nebo začnete chápat, že existuje jiná třída sekvencí.

Z 3D nebo 5D jsou sekvence vnímány jako sled událostí, shora jsou viděny s jiným spojením, které by ve 3D nebo 5D vypadalo jako skok sekvence z jednoho bodu v čase do druhého zpět, pak dopředu, pak zase zpátky. Mimo lineární čas. Vytváření vlastní linearity pro vědomí, které pozoruje, postup událostí, které nemají nic společného s kalendářem nebo s tím, co se stalo poté, podle roku. Jinými slovy, tvoříte si vlastní sled událostí. Ale je to ještě složitější, protože to, co je popsáno výše, je stále lineární, i když to stojí v cestě řečenému vědomí. Výše je to ještě komplikovanější, protože události jsou vnímány nejen se svou vlastní linearitou, která je v kontrastu s tou 3D a 5D, ale také skoky z jedné časové osy nebo ˝paralelního vesmíru ˝ na druhou a další, v opačném pořadí nebo bez sekvence. Samo o sobě to nejen vytváří vlastní logiku událostí toho, co je skutečnost, ale z pohledu vědomí, které to prožívá, dává vše mnohem větší smysl z této pozice než z pozice lineárního pozorování. Vytváří své vlastní dohody a způsob vidění reality, svou realitu, svůj vlastní vesmír s vlastními zákony. Zcela neslučitelné a nepochopitelné pro vědomí v nižší hustotě. 🏊‍♂️ 🤽‍♀️ 🤽 🤽‍♂️ 🚣‍🚣‍♂️

I tak je vše vždy na stejném principu. Jde jen o to, co znamenají myšlenky, které si vědomí drží, jeho hodnoty a jak je uplatňuje ve své existenci, jak každý vnitřně zpracovává to, co je chápáno vnímáním, fakty a dohodami, ne pozorováním toho, co se děje mimo něj, protože mimo něj není nic. Stav vědomí, kde to, co je nebo není skutečné, je delegováno na jinou osobu nebo autoritu, je důvodem, proč člověk zůstává v nízké hustotě. Nejsou tu ale žádné hustoty, to jsou zase dohody a vnímání. Spíše existuje existenční hustota pro každé vědomí, které existuje. Je to určeno pouze rozsahem věcí, které můžete vnímat, ale z hlediska vyšší hustoty než v tomto příkladu. Z vaší osobní pozice je to pouze vaše hustota a to, co je mimo vaše vnímání a chápání, prostě neexistuje a nemůže existovat pro toto vědomí osoby.

Robert: Co to znamená mít zdravou mysl?

Yazhi: Připadá mi téměř nemožné definovat ji z absolutna. Veškerá mysl je zdravá, jinak by to nebyla mysl. Bylo by to nezdravé pouze z hlediska vnuceného jinou myslí - autoritou. Podle mého vlastního chápání neexistuje nic takového jako duševní nemoc, jak ji popisují a prezentují lidé.

Robert: Ti, kterým se podaří věci projevit rychleji, budou ve ˝vyšší hustotě ˝? Řidší?

Yazhi: Záleží na jakých věcech, protože lidé jsou velmi dobří a velmi rychlí v projevování věcí. Škoda, že jsou to noční můry. Proto není určující rychlost projevu, ale to, co se podle otázky projevuje, co je žádoucí a co není žádoucí. Schopnost vytvářet hmotu z energie. Nebo spíše schopnost zhmotňovat své myšlenky podle libosti a ne tak, aby vaše myšlenky zhmotňovaly svět pro vás, jak se to děje vědomím v nízkém stavu.

Robert: V rámci tohoto gradientu hustoty, ti, kteří mají schopnost projevovat věci a být šťastní, mají vyšší frekvenci?

Yazhi: Lze to interpretovat jako gradient, protože neexistuje žádný jiný způsob, jak to vysvětlit. Ale samo o sobě to nemusí být gradient. Opět jen nápad. Spočívá v tom, že pokud pro sebe mohou zhmotnit dobré věci, museli by být v tom, co interpretujeme jako vyšší hustotu. Protože to, co chtějí, je to, co k nim přichází, a to definuje, že nejsou v kauzálním, deterministickém světě, ale ve snu, který postupuje podle libosti pouze s věcmi, které jsou žádoucí, aniž by potřebovali drama nebo něco podobného.

Gossia: Kdo určuje, co je nebo není realita, kromě těch, kteří ovládají uvedené dohody? Například Cabal. Realita tedy může být pouze objektivní. Protože svědomí, pokud není Vše, Zdroj, má pouze omezené vnímání. Skutečnost může být pouze objektivní? Neměla jsi na mysli subjektivní?
Yazhi: Realita může být objektivní pouze z pohledu vědomí, která žijí v deterministickém stavu a za předpokladu delegování rozhodování o tom, co je skutečné a co není, na autoritu, která je od nich vnější. Jde o to, že objektivní realita je něco mimo člověka, jako by v ní žil s pravidly řečené reality, ať se mu to líbí nebo ne. To se stane, když dáte někomu jinému zodpovědnost za rozhodování, co je skutečné a co ne.

Gosia: Jak přesně se dostat k rozvoji tohoto stavu vědomí mimo meze, dohody, porušování pravidel? Jak rozvinout náš potenciál naplno? Jak projevit všechny naše ˝spící ˝ síly? Prakticky.

Yazhi: Zvyšte své znalosti a porozumění alternativním úhlům pohledu k vašim. Vstřebávejte a pochopte, aniž byste posuzovali názory a světy a dohody toho, co byste nazvali jinými lidmi. Vědět, že porozumění těm, kteří myslí jinak než vy, vás dělá pouze skvělými, díky tomu všemu více rozumíte, rozšiřuje to vás. Nemít pevné myšlenky, ale vždy ve vývoji, odmítání předchozích myšlenek ve prospěch nových, aniž by ubírali pozornost od předchozích, drželi je jako alternativy. Vše bez připoutaností, více než připoutanost ke změně, aby se vyvíjela a nechala všechno za sebou. Ale aniž byste museli zanechat to, co vám slouží nyní.

Nemusíte žít jako buddhistický mnich bez ničeho v prázdné místnosti, ale radovat se z toho, co máte, ať už jde o lidi nebo nápady. S vědomím, že čím složitější je váš kauzální nebo vnější život z hlediska nízké hustoty, tím méně času budete mít na introspekci. Protože mít mnoho věcí a mnoho přátel a mnoho povinností vás zavalí a vždy budete žít v deterministickém stavu. Máte-li mnoho věcí, už mnoho věcí mít nebudete, protože vás přestanou bavit, ztratí pro vás svou hodnotu a tyto věci budou mít místo toho vás kvůli povinnostem, které s sebou nesou.
Je to dlouhý proces takového života, stále se rozšiřovat a neustále si klást otázky, bez připoutaností, vždy se měnit jako jediná konstanta.🏊‍♂️ 🤽‍♀️ 🤽 🤽‍♂️ 🚣‍♀️ 🚣 🚣‍♂️ 🏊‍♂️ 🤽‍♀️ 🤽 🤽‍♂️ 🚣‍♀️ 🚣 🚣‍♂️

Robert: Ale když se zde pustíme do 3D, delegovali jsme svou moc? Nebo to delegujeme, až když už jsme tady s kontrolou nad vnímáním věcí? A komu jsme zde v tomto 3D delegovali naši moc projevit se? Federaci? Nebo nám samým z vyšších rovin?

Yazhi: Moc odtud byla v té či oné míře přenesena na všechny na vašem seznamu.
Existuje také součást prenatálních životních plánů. Ale i tak vše zůstává myšlenkou, že vás tyto organismy omezují, myšlenkou, kterou jste sami omezovali před inkarnací. Je to jen další systém víry. Dítě při vstupu je čisté, má pouze potenciál být vším. Právě společnost, ve které žije, ho potlačuje a vnucuje mu hodnotové systémy, které budou určovat dohody o vnímání, s nimiž a podle kterých bude žít zbytek života.

Gosia: Existují nějaké technické postupy, kromě uvedených, které by nám pomohly dostat veškerou sílu a výkon mimo naše limity? Například tvá schopnost procházet zdmi jako něco mimo normu, jak jsi k tomu přišla? Už jsi řekla, že to byla dlouhá cesta, ale něco praktického? (pozn. prostě to zkoušet.. jednou to povolí.... buď zeď, nebo hlava)
Asi jsi neprováděla žádné specifické meditační techniky. Zmínila jsi cvičení s hodinami. Může nám to pomoci uniknout. Schopnosti léčit, psychické vidění, samoléčení také. Vše, co se nehodí do systému, ale je v naší moci.

Yazhi: Myslela jsem, že to, co bylo popsáno výše, jsou praktiky. To, co chtějí, je mít dovednosti zítra, a to je obtížné. Potřebují být ponořeni do tohoto stavu vědomí Všeho, přijmout vše a vše začlenit. Ano, mám například cvičení na krájení času, ale budou málo užitečná, pokud budete pokračovat se stejným deterministickým myšlením, protože vaše dohody budou mít větší sílu než dělat pár jednoduchých cvičení. Musíte se nejprve zbavit této mentality, a to způsobem popsaným výše.
Léčení a samoléčení znamená, že nejste zdraví. Udržuje pocit nedostatečnosti, a proto ˝to nelze udělat ˝. To je důvod, proč toho nedosahují, důvod jejich omezení.

Robert: Kdo dává moc autoritě rozhodovat o tom, co je skutečné nebo co není? My? Kolektiv? Lidé v nevědomí nebo někdo shora?

Yazhi: Výměna za falešnou ochranu, kterou stát poskytuje jednotlivci, deleguje svou pravomoc rozhodovat sám za sebe. Říkám něco jiného. Dlouho jsem prosazovala koncept, že všechno je falešné, že žijí v simulaci, že 3D není považováno za skutečný (fyzický) svět, že žijí uvnitř Matrixu, který vnucuje věci, které nejsou pravdivé, že příběh je falešný, protože před nimi skrývají pravdu.
Z mého pohledu nebo z pohledu mnoha ve větší či menší míře to stále platí. Ale také jsem řekla, že každý vidí, co chce vidět a co chce zažít, a to na dlouhou dobu. Je potřeba vyvinout pocit vlastní odpovědnosti za celou naši osobu, identitu a za to, co můžeme nebo se rozhodneme považovat za pravdu. Také to říkáme už dlouho.

Z osobního hlediska nebo každého člověka, bez ohledu na to, kdo je jak informovaný nebo bdělý, co ten který člověk vidí jako realitu, je z definice pro toho člověka realitou. Z vašeho pohledu nebo bodu vědomé pozornosti je to realita a žádná jiná. Říkat, že jedna realita je pravdivější než druhá, nebo že ta či ona realita je nepravdivá, by bylo aplikováno pouze z jiného úhlu pohledu, nikdy ne ze stejného pohledu subjektu, jehož realita je zpochybňována. Právě zde vlády vnucují mase lidí, kteří delegovali svou moc, realitu několika málo lidí, a to je definice vlády. Vláda, která zase vychází z nich samých jako odraz jejich hodnot.

Ale z definice, hodnoty, které budou převedeny na jejich vládu, budou ty, které jsou v souladu s potřebami kontroly nebo nadvlády, frustracemi a nedostatkem moci samotných lidí, čímž se vytvoří odraz nejhorších vlastností populace ve vládě, která jim vládne. Takže, abyste získali mocenskou pozici ve zmíněné vládě, musíte mít určité vlastnosti, které jsou nejhorší ve městě a skalárním způsobem, vyžadujícím rostoucí úroveň psychopatie. Zpět k tomu, co je realita. Nejjednodušší definicí jednotky reality je pro mě systém hodnot, přesvědčení a úhlů pohledu s jejich perspektivami a jejich konkrétními kontexty v každém bodě pozornosti-vědomí. To znamená, že každý člověk má svou vlastní realitu a to je realita a je stejně platná jako u kteréhokoli jiného bodu pozornosti.

Problém je v tom, že lidské bytosti žijí ve společnosti a mají silnou tendenci mít úlovou mysl, kde vše delegují. Vytvoří s tím řadu kolektivních smluv monitorovaných a vnucovaných vládou, která vychází sama ze sebe, ale je odrazem jejich nejhorších vlastností. Lidská mentalita, její neschopnost uvažovat a umět se sama rozhodnout, co je pravda, deleguje vše na systém moci, který je z definice nemocný, a proto vidí jen své vlastní zájmy, což způsobí že civilizace postupně selhává kvůli progresivnímu nárůstu úrovně psychopatie u jejích vládců, dokud nedosáhne svého nevyhnutelného kolapsu.🏊‍♂️ 🤽‍♀️ 🤽 🤽‍♂️ 🚣

K otázce, co je realita? Realita je relativní ke každému člověku, ke každé duši, k jejich evoluční úrovni a schopnosti rozumět. Kolektivní realita bude existovat pouze prostřednictvím uplatňování dohod nebo dodržování dohod mezi lidmi s jejich vlastní realitou. Uvedená kolektivní realita bude pouze sérií dohod a nikdy nebude viděna, ani interpretována stejným způsobem, jakým ji vidí každý jednotlivec, který ji tvoří. Realita samotná je pro každého člověka vlastní, protože každý člověk je také po právu časovou linií. Každý člověk se rozhodne, co je pro něj realitou. Ve chvíli, kdy toto právo rozhodovat o tom, jaká je realita každého člověka, není respektováno, začínají problémy. Nedostatek respektu a neschopnost spolupracovat na vytvoření kolektivní reality, která vyživuje všechny prvky skupiny. Závisí to na úrovni rozvoje vědomí, duševního, etického a mravního vývoje každého člověka. To se promítne do jeho vlády, jak logické.

V tomto případě a s těmito argumenty je vše skutečné. Všechno, co si lze myslet, je skutečné. To, co si představujete, je také skutečné, protože je to výchozí bod pro zhmotnění něčeho, čehokoli. Všechno byla kdysi představivost, což může být viděno jako bod vytvoření nové reality nebo složky reality. Kreativní proces. Pro mě to ale pochází z jiné linie, kde už to je jako bláznivá je představa, a ta se přenáší do současnosti jako koncept, který přijímá člověk, který má kompatibilitu v mentálních frekvencích nebo frekvencích vědomí, aby četl zmíněnou energetickou složku, která je interpretováno jako něco nově vymyšleného. Z vysokých hustot a dimenzí neexistuje čas a neexistují vzdálenosti. Takže všechno už je. Nic není vytvořeno, nic není nikdy zničeno. Informace se pouze předávají z jedné linie do druhé, z hustoty, která podporuje představu, kterou si lze představit ve formě harmonických frekvencí, do jiného bodu, kde to ještě není pozorováno úrovní vědomí těch, kteří ji ˝obývají ˝. . Vše je pouze animované se zdánlivě lineární progresivní časovou osou omezeným vědomím těch, kteří žijí v uvedených nízkých hustotách. To potvrzuje, že čas není nic jiného než mentální animace, založená na schopnosti duše nebo bodu pozornosti vědět, že existuje. Čas závisí na vědomí.

Zkrátka každý má právo a povinnost vytvářet si svou vlastní realitu, ale nemáte právo vnucovat svou realitu druhému nebo jiným. Ale záleží na etické úrovni a vývoji duše obecně, hustotě, kde se každý člověk nachází. Pochopení, že nikdy nemůžete plně porozumět všemu. Z nízkých hustot nebo z jakékoli hustoty samotné nemáte schopnost porozumět všemu. Duši charakterizuje její potřeba neustálé expanze, a proto existuje, člověk nemůže nikdy porozumět všemu a vždy potřebuje mít schopnost změnit sebe, pojmy nebo skutečnost za jinou, pokud nová dává větší smysl než stará. Bez jakýchkoli příloh. Vše by mělo být opuštěno ve prospěch něčeho rozšířenějšího. To duše dělají, rozpínají se věčně. Nenechávejte si připoutání jakéhokoli druhu, zvláště se nepřipoutejte k nápadům a konceptům, které budou vždy omezené. Každý člověk má svou vlastní úroveň porozumění, může, ale nemusí rozumět vaší. Můžete mu nabídnout pochopení, ale nikdy ho nemůžete donutit, aby něco změnil nebo aby přijal to vaše.

Rozšíření je vše, po čem duše touží. Udržování připoutanosti k myšlenkám brání růstu. To je zvláště zřejmé v případě, kdy úřad uvaluje určitou skutečnost na osobu nebo lidi. Protože tak nečiní z pozice nabízení znalostí, ale vnucování něčeho za účelem získání vlastního prospěchu. To je způsobeno jeho inherentním nízkým etickým, duchovním a morálním vývojem. Rozvíjejte své vlastní reality, převezměte zodpovědnost za sebe a to, co se rozhodnete, že je realitou pro každého z vás. Vždy v souladu s realitou lidí kolem. Vzájemné poskytování informací s plným vědomím toho, že vše je vždy omezené na porozumění a podléhá osobním perspektivám. Žít v míru.🏊‍♂️ 🤽‍♀️ 🤽 🤽‍♂️ 🚣‍♀️ 🚣 🚣‍♂️ 🏊‍♂️ 🤽‍♀️ 🤽 🤽‍♂️ 🚣‍♀️ 🚣 🚣‍♂️ 🏊‍♂️ 🤽‍♀️ 🤽 🤽‍♂️ 🚣‍♀️ 🚣 🚣‍♂️ 🏊‍♂️ 🤽‍♀️ 🤽 🤽‍♂️ 🚣‍♀️ 🚣 🚣‍♂️ 🏊‍♂️ 🤽‍♀️ 🤽 🤽‍♂️ 🚣‍♀️ 🚣 🚣‍♂️ 🏊‍♂️ 🤽‍♀️ 🤽 🤽‍♂️ 🚣‍♀️ 🚣 🚣‍♂️ 🏊‍♂️ 🤽‍♀️ 🤽 🤽‍♂️ 🚣‍♀️ 🚣 🚣‍♂️ 🏊‍♂️ 🤽‍♀️ 🤽 🤽‍♂️ 🚣‍♀️ 🚣 🚣‍♂️

Robert: Připadá mi neuvěřitelné, že tito lidé s autoritou mají tolik moci, že mentálně ovládají miliony lidí. A že fantazie se pouhým prohlášením může stát realitou. Připadá mi to prostě úžasné. A my jsme ti, kdo deleguje veškerou moc na tyto lidi. Všeobecně.

Yazhi: Jsou to samotní lidé, kteří jim postupně dali tu moc.

Gosia: Otázkou je, zda uspějí, protože jsou tak spojeni se Zdrojem a jeho projevující se silou? Chcete mít tuto realitu, kontrolu nad lidmi a projevujete ji? Proč, když ti, kteří mají plnou kontrolu, jsou většinou regresivní? Říká se, že lidé jim dávají moc. Nebo to tak není?

Yazhi: Protože jejich myšlení je většinou zaměřeno na regresivní věci a rozptýlené směrem k pozitivním věcem. Aby se člověk dostal k moci, potřebuje k jejímu dosažení stále více kvalit psychopata. To znamená, že se zaměřují na Ego a také delegují svou vlastní moc na autority nad nimi, aby se jim zavděčili.

Gosia: Ti, kteří kontrolují, se také zaměřují na negativní věci, že? A zdá se, že jsou úspěšnější v manifestaci svých plánů a své reality. Ptám se, proč pro sebe projevují věci rychleji? Zdá se , že byli blíže Zdroji.

Yazhi: Ne. To, co udělali, je manipulace s lidmi, kteří jsou ke Zdroji blíže než oni. Regresivní jakékoli rasy nemohou dělat nic bez síly projevu lidské bytosti, individuální i kolektivní. Reptiliánská mentalita, ať už pochází od skutečných plazů nebo ne, je manipulace s tím, co již existuje s malou nebo žádnou tvůrčí schopností. Díky tomu mají vlastnosti silného odpojení od Zdroje. Do té míry, od určitého bodu, možná trochu vágního, bych všechny regresivní definovala jako tulpy vytvořené ze strachu takzvaných skutečných lidí, s duší, definující duši jako silné spojení se Zdrojem.

Gosia: To jo. Ale navzdory tomu, bez této tvůrčí síly, dokázali projevit a vytvořit to, po čem sami touží: kontrolu nad lidmi! Jsou to tedy géniové, protože toho dosáhli, aniž by projevili sílu!

Yazhi: Všechno je stále prostřednictvím lidí. Regresivní člověk nemá duši, nemá vlastní vůli. Všechno to pochází od lidí, a proto se to všechno projevuje rychle, protože kolektiv je silný, aby se soustředil na regresivní výtvory silně zaměřené na strach. A pozitivní se rozprchnou, protože každý z nich chce něco jiného. Neprojevují tedy nic, pouze noční můry.

Gosia: Takže trik spočívá v přístupu ke kreativní síle skutečných lidí prostřednictvím manipulací, které pak oni sami vkládají do těchto entit. Začarovaný kruh.

Yazhi: Takže žádní regresivní nic neprojevují, protože přísně vzato nejsou. Jsou to lidé, kteří vše projevují. Dokonce i to, co stejná populace považuje za děsivé plány pocházející od někoho zlomyslného. Jednotná soustředěná mysl dosáhne všeho. Všechno je nakonec mysl. Fontána.

Robert: Proto nemůžeme všemu porozumět: ˝Lidé, kteří všechno projevují. Dokonce i to, co stejná populace považuje za děsivé plány pocházející od někoho zlovolného. ˝

Yazhi: Klíčem je tedy respektovat se navzájem, pěstovat jejich různé pohledy a rozvíjet schopnost rozhodovat o tom, co je pro sebe, vždy z pozice nemít připoutanosti a překračovat své myšlenky ve prospěch nových, které se ukázaly mít větší smysl než ty předchozí, a to bez ohledu na to, odkud pochází.

Robert: Jak se ty noční můry nejvíce projevují? Jsou to všichni psychopati nebo je to strach?

Yazhi: Psychopati jsou tulpa, egregor nebo projev, který vychází ze strachu lidí, individuálního i kolektivních. A strach je výsledkem nízkého porozumění, nízké etiky a nízké spirituality. To znamená žít v nízké hustotě, kde je iluze oddělení se Zdrojem tím, co definuje uvedené místo nebo formu myšlení. Existenciální koncept.

Gosia: Většinou existuje harmonie vzájemného respektu mezi rasami v 5D? Mimo Zemi?

Yazhi: Je to v lepším bodě než ve 3D, ale stále existují 3D kvality, které jsou definovány jako výsledek strachu a duševní poruchy vlastní každému člověku, bez ohledu na rasu.
Strach pochází ze špatné představy lidí o smrti. Jako zničení Ega. Z každého kroku existenciálního porozumění jsou vidět různé věci. Ego se z pozice těla jako o sebou pojímaná identita brání smrti a snaží se co nejdéle prodloužit svou vlastní existenci.
Opuštění připoutaností, všech, přesahuje Ego ve prospěch věčnějšího Já. Expandované a multidimenzionální-skalární.

Robert: Ego není já? Jsou to dvě různé věci. Je to Esence?

Yazhi: Ego je výsledkem fragmentace Já v důsledku počátečního traumatu, kterým je zjevné nebo vjemové oddělení od Zdroje. Proto je na rozdíl od Já nemocné a neúplné.<

Zdroj: https://swaruu.org/transcripts/que-es-la-realidad-quien-determina-que-es-o-no-realidad-yazhi-swaruu

Zpět